SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)

Prezentace na téma: "SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)"— Transkript prezentace:

1 SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)
Lenka Damborská Pavla Hošková Gabriela Krzemińská Simona Macháčková Iveta Matoušková Pavla Schneiderová Petr Večeřa SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST (environmentální výchova)

2 SPOLEČNOST VĚDĚNÍ UČÍCÍ SE SPOLEČNOST základní pojmy

3 Společnost vědění/Učící se společnost
Jeden z mnoha označení pro dnešní společnost Otázka: Jak by se jěště dala označit dnešní společnost? Amerikanizovaná, dětinská, hrabivá, společnost masového turismu, kreditních karet, volného času atd.

4 Společnost vědění/Učící se společnost
Další názvy: vzdělanostní společnost, znalostní společnost, společnost poznání/knowledge society, learning society Termín – velmi používaný a zároveň velmi nejednoznačný, odkazuje k základnímu rysu současné společnosti - ??? Vědění, znalost, vzdělávání ...

5 Společnost vědění/Učící se společnost
Je vědění a znalost pro dnešní společnost skutečně charakteristické?

6 Společnost vědění/Učící se společnost
Učící se společnost jako VIZE Označení cíle, ke kterému by společnost měla směřovat a o který by měla usilovat Politické strategie – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR

7 Společnost vědění/Učící se společnost
Jeden z hlavních teoretických proudů současných modernizačních teorií Teoretický koncept, výkladový rámec pro studium dnešní společnosti „Základní myšlenku společnosti vědění bychom mohli shrnou takto: zatímco základními konstitutivními prvky moderní společnosti byl fyzický kapitál, množství lidské práce a průmysl (odtud pak pojmenování „průmyslová“ nebo „kapitalistická“ společnost), v současné době jsme svědky transformace ke společnosti, ve které se klíčovým faktorem produkce stává vědění, důsledkem čehož se následně zásadně mění i veškeré společenské instituce.“ (A. Veselý)

8 Společnost vědění X Učící se společnost
A. Veselý: příbuzné koncepce, ale jiný kontext. Společnost vědění – role vědění chápána staticky, pokus o dynamičtější zachycení role vědění např. v termínu učící se společnost J. Kelemen: používá termín znalostní společnost – charakterizovaná …“masovým zpřístupňováním a využíváním poznatků a znalostí, uložených a zpracovaných informační technikou podle požadavků uživatelů“ x učící se společnost – k dosažení znalostní společnosti je potřeba individuální schopnost jednotlivce znalosti využívat, proces učení se musí stát celoživotní aktivitou, celospolečenským procesem

9 Společnost vědění/Učící se společnost
Základní předpoklady: Schopnost orientovat se v informačních zdrojích Schopnost vyhledat a interpretovat informace, zasadit je do kontextu Schopnost informace tvořivě zpracovat a vytvořit z nich znalosti, poznatky Tyto poznatky a znalosti šířit dál Vzdělávání jako celoživotní a celospolečenský proces

10 VÝCHOZÍ TEORIE

11 Výchozí teorie Post-industriální společnost (Daniel Bell)
druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti, znalosti místo fyzické síly) vědění → úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a do značné míry kodifikované objevy a inovace na náhodou, jen na základě teoretických znalostí vědění = osa, o niž se opírají nové technologie a ekonomický rozvoj univerzity → klíčovou institucí

12 Výchozí teorie 70. léta: postindustriální => informační společnost
informační technologie, informace Tofflerovi: „supersymbolická ekonomika“ - duševní práce, uvádění informací do pohybu informace x vědění => společnost vědění větší pozornost lidem než technologiím, význam lidské dimenze společnost vědění: rozvoj založen na lidských zdrojích, na lidském potenciálu, člověk subjektem jednání

13 VZNIK KONCEPTU SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ A HLAVNÍ RYSY

14 Vznik konceptu společnosti vědění a hlavní rysy
zakladatel: Peter Drucker – The Age of Discontinuity (1969) 90. léta: koncept společnosti vědění vymezen komplexně (Nico Stehr: Knowledge Societies) H. Willke: „Všechny funkční oblasti společnosti závislé na vědění: Vědění neprodukuje a neužívá pouze věděcký systém, ale všechny funkční systémy společnosti vytvářejí a využívají vědění pro svou reprodukci (hospodářský, právní a zdravotní systém)“

15 1) Technologické změny vytváření infrastruktur druhého řádu – ICT, rychlejší, rozsáhlejší, levnější a efektivnější globální výměnu informací a vědění usnadnění produkce a rozšiřování nových poznatků

16 2) Změny v ekonomické strutuře
výrobky nenáročné na suroviny, vyžadují know-how cena se odvíjí od vědění materiálního zboží => nehmotné, „vědomostní obsah“ na úkor surovin a energie především ve službách

17 3) Proměny profesní struktury a trhu práce
zvyšování produktivity práce => snižování poptávky po pracovní síle (zemědělství a průmysl) průmysl: vyšší kvalifikace a nároky vědomostní pracovníci, vědomostní technologové = vykonávají manuální práce, rozsáhlé teoretické znalosti, jen formálním vzděláváním, nikoli vyučením (počítačoví technici, zdravotní sestry, laboranti, fyzioterapeutové) -> sociální změny: rozdíly mezi třídami a vrstvami (kapitál - vzdělání)

18 Sociální struktura H. Willke – diferenciace sociální struktury: Horní segment – 20% obyvatelstva, pracovníci společnosti vědění, globálně mobilní, poptávka, zaměstnanost Prostřední segment – 60% vysoce profesionalizovaní, nuceni vzdělávat se, změny v požadavcích, nebezpečí propadu Spodní segment – 20%, se společností vědění se nesrovná, odkázáni na sociální pomoc

19 REDEFINICE SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ

20 Redefinice společnosti vědění
V posledních letech pokusy o redefinici. Dva základní poznatky: 1. vědění není statické, ale dynamické 2. jednotlivé společenské odvětví založené na vědění nejsou odděleny, ale prolínají se 5 hlavních odvětví: produkce vědění (vědecká komunita) učení rozšiřování vědění (nové ICT) aplikace vědění (např. ekonomika) management vědění

21 Redefinice společnosti vědění
Jednotlivá odvětví = vědomostní procesy založené na vědění, které je dynamické → proto jsou i ony dynamické – je to proces Dnešní společnost = společnost, kde je vědění dynamické a kde jsou vědomostní procesy → nový termín, který vystihuje tuto dynamičnost: Společnost intenzivních vědomostních procesů Právě tato dynamičnost přispívá k větší kvalitě společnosti, života atp.

22 KRITIKA SPOLEČNOSTI VĚDĚNÍ

23 Kritika společnosti vědění
předchozí pohled – docela optimistický Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění Má trochu jiný pohled na dnešní společnost

24 Kritika společnosti vědění
Myšlenky z knihy: Vědění – dnes tím nejdůležitějším zdrojem, důraz na vzdělání Co ale přesně znamená být vzdělaný? Co všechno člověk musí vědět? Problém: lidé toho ví dnes ve skutečnosti málo Odráží se to na dnešní společnosti: „Společnost vědění není nijak chytrá společnost! - omyly a chyby, které se v jejím rámci ději, krátkozrakost a agresivita, které ji ovládají, nejsou o nic menší než v jiných společnostech, a je velmi sporné, zda je alespoň všeobecný stav vzdělání vyšší,“

25 Kritika společnosti vědění
Další problém: dnes hodně informací, ale málo znalostí → vytvoření znalosti stojí myšlenkové úsilí + Které informace jsou vůbec kvalitní? → tato společnost je spíše dezinformační společnost Když se tak málo informací „promění“ na znalosti, na čem je tedy založena dnešní společnost? Podle K. P. Liessmanna je tato společnost v podstatě nevzdělaná.

26 Kritika společnosti vědění
Kritika dnešního vnímání znalosti: vědění pouze surovina, se kterou se obchoduje „Vědění se místo integrální součásti procesu výchovy člověka stává prostředkem boje o trhy a průmyslové šance v budoucnosti.“ „Nyní se data vnímají jako suroviny, informace jako data upravená pro nějaký systém nebo podnikání... Místo o poznání jde o best practice.“

27 Kritika společnosti vědění
Závěr Liessmanna: Vědění už se nebere vážně. Nejde o hluboké pochopení, ale o ekonomické zájmy. Žijeme spíše ve společnosti nevědění (a od toho nevzdělané). „Společnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze. Upsala se tak nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“

28 ZPRÁVA MEZINÁRODNÍ KOMISE UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“

29 Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století"
1.pokus o formulaci uceleného celosvětového konceptu vzdělávání Globalizace zasahuje do všech oblastí lidského života – nutnost zavedení všeobecných principů vzdělávání Vzdělání pomáhá řešit globální problémy - nutná mezinárodní spolupráce

30 Klíčová role UNESCO ve vzdělávání (od konce 2.světové války)
Od konce 2.světové války UNESCO zprostředkovávalo mezinár. kontakty v oblasti vzdělávání V Československu díky UNESCO demokratizace přístupu ke vzdělání – společnost si uvědomila možnost nezkreslené výchovy

31 Mezinárodní komise ,,Vzdělávání pro 21.století“
Zřízena r. 1993, předseda Jacques Delors Vzdělání: - v nejširším možném rozsahu (od předškolního po vysokoškolské a další) - formálně i neformálně 6 okruhů společných všem vzdělávacím politikám: vzděl. a kultura, vzděl. a občanství, vzděl. a sociál.soudržnost, vzděl., práce a zaměstnání, vzděl. a rozvoj, vzděl., výzkum a věda

32 Principy vzdělávání pro 21.století
Dostupné v průběhu celého života Nástroj tvorby, pokroku a šíření poznání a vědy Umožnit rozvoj člověka jako individuality - využít veškerého potenciálu každého jedince Za vzděl. je odpovědná celá společnost Lidé by měli být aktivní nikoli jen pasivní příjemci vzdělání

33 Vize vzdělávání pro 21.století
Vzdělání jako most mezi lidmi - podpoří jejich vzájemnou spolupráci Strategie trvale udržitelného rozvoje Rozvoj celoživotního vzdělávání Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi - stávají se důležitými vzdělávacími centry

34 4.pilíře vzdělávání Učit se poznávat Učit se jednat
Učit se žít společně s ostatními Učit se být

35 ROLE KNIHOVEN A KNIHOVNÍKŮ V UČÍCÍ SE SPOLEČNOSTI

36 Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
Nutnost multikulturního a multioborového vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků Spolupráce kulturních institucí (muzea, knihovny) se vzdělávacími institucemi Knihovny jako symbol kulturních a společenských hodnot

37 Role knihoven a knihovníků v učící se společnosti
Jakou roli zaujímá knihovník (informační pracovník) v učící se společnosti? Jaké schopnosti by měl mít?

38 BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR

39 Terciární vzdělávání Terciární vzdělání = veškeré standardní vzdělávání po získání maturitní zkoušky Terciární sektor se dělí na: )Vyšší odborné školy )Vysoké školy a) univerzitní b) neuniverzitní

40 Vzdělání… • Nezbytný předpoklad a součást kariérního úspěchu
• Základní lidské právo poskytované všem bez rozdílu • Vztahuje se k rozvíjení rozumových schopností, ale i rozvoji osobnosti a konkurenceschopnosti na trhu práce • Transformace společnosti v učící se společnost – snaha o dosahování co nejvyšší úrovně vzdělání v průběhu celého života = celoživotní vzdělávání

41 Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 1/2
Silné stránky: Propojování vzdělávací a výzkumné a vývoje činnosti Vysoká prestiž akademických pracovníků Vysoká ekonomická návratnost VŠ vzdělání Příznivé pokrytí ČR institucemi terciárního vzdělávání Slabé stránky: Vysoká míra neukončování studia (technické obory) Nesoulad mezi volbou uchazečů o studium a poptávkou po absolventech na trhu práce Nízká ekonomická zainteresovanost VŠ na kvalitě poskytovaného vzdělání Absence standardizovaného informačního systému o vysokých školách a o jejich hodnocení

42 Současný stav systému terciárního vzdělávání v ČR 2/2
Příležitosti: Snížení nerovností k přístupu VŠ vzdělání Možnost transformace vyšších odborných škol do systému vysokoškolského vzdělání Zavedení krátkých, prakticky orientovaných studijních programů Počet studentů vyššího věk a jim přizpůsobená výuka Hrozby: Ztráta konkurenceschopnosti terciárního vzdělávání s dopady na konkurenceschopnost ekonomiky Přetrvávající institucionální rivalita mezi vysokými školami Nedostatek veřejných prostředků jako důsledek rozpočtových omezení a jiných politických priorit Absence financí na založení průběžně financovaného systému půjček a odložení školného

43 Bílá kniha terciárního vzdělávání
jejím předložením se plní cíle vlády: 1) „Vytvořit podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů“ 2) „Snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání“

44 Kritika bílé knihy Sněm zástupců akademických senátů:
„Bílou knihu terciárního vzdělávání považujeme za nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství, ohrožující jeho demokratický charakter a nezastupitelnou funkci pro společnost.“ 1. Snadná zneužitelnost 2. Nerealizovatelnost 3. Krátkozrakost 4. Klamnost 5. Neufinancovatelnost

45

46 Vyjádřete svůj názor Souhlasíte se zavedením školného na VŠ?
Sníží nebo zvýší školné příležitost studentů ze sociálně nižších skupin ke studiu? Zvýší školné kvalitu vzdělání? Jaký máte názor na plánované zadlužování mladých lidí již za studentských let? Vrátí se nám skutečně naše investice do vzdělání?

47 ZNALOSTNÍ MANAGEMENT knowledge management, řízení znalostí, management znalostí

48 Znalostní management Základní stavební pilíře: informační management
- zabezpečení a ochrana informací - distribuce informací koncept „Učící se organizace“

49 Učící se organizace „Učící se organizace je taková organizace, která
podporuje učení všech svých členů a která se na základě učení postupně transformuje.“ Tichá, Hroník

50 Učící se organizace Na organizace je vyvíjen neustálý tlak na její schopnost přizpůsobovat se, a to z důvodu ekonomických, společenských a technologických změn Vzdělání = nástroj, který umožňuje člověku plnit různorodé úkoly

51 Učící se organizace Učení se se stává neoddělitelnou součástí pracovního procesu Myšlenkový posun: od jedince izolovaného od prostředí k jedinci, který si je vědom toho, že je součást organizace

52 Znalostní management „... chytání kolektivní podnikové odbornosti“
Justin Hibbard „Management znalostí je systematický proces hledání, vybírání, organizování, destilování a prezentování informací způsobem, který zlepšuje porozumění pracovníka specifické oblasti zájmu“ Thomas H. Davenport

53 Znalostní management „Knowledge management se zabývá
generováním, šířením, konzervováním a revizí společné odbornosti“ František Hroník Kladen důraz na „společnou odbornost“. Nejde tedy pouze o prostý součet individuálních znalostí.

54 Znalosti explicitní (formalizované) skryté (neformalizované)

55 Znaky explicitních znalostí
je možné je vyjádřit je možné je systematicky uspořádávat, přenášet, ukládat lze je sdílet

56 Znaky skrytých znalostí
je osobní, vázaná na subjekt je velmi těžké je formalizovat a poskytnout někomu jinému získává se zkušeností a praxí

57 Efektivní model znalostního managementu
Interakce mezi znalostmi explicitními, skrytými a znalostní infrastruktury. Znalostní infrastruktura: informační technologie, organizační struktura, tzv. prvek sociálního kapitálu (organizační kultura, důvěra, rozvoj a školení zaměstnanců).

58 Nejčastější chyby při vzdělávání a rozvoji pracovníků v organizacích
vzdělávání není v souladu se strategickými potřebami organizace vzdělávání nebere ohledy na individuální odlišnosti chybí vazba mezi teoretickými poznatky a jejich praktickou aplikací chybí následná kontrola efektu vzdělávání

59 PROJEKTY ČOŽP UK

60 EnviWiki internetová encyklopedie vzniká roku 2005
cíl: zvýšení environmentální gramotnosti široká oblast poznatků → přehledná a jednoduchá struktura informací

61 EnviWiki texty: úvodní přehled o tématu, hlavní pojmy, principy uvažování v daných oblastech prohlubování znalostí → odkazy na zdroje s odborně vyššími informacemi princip Wiki → umožňuje vyhledávat, ale také přidávat či měnit informace flexibilita → snadná aktualizace informací

62 Envigogika elektronický recenzovaný časopis v oblasti environmentální či ekologické výchovy a vzdělávání vznik roku 2006, vychází 3x do roka prostor pro publikaci začínajícím vědcům, dialog se zkušenými odborníky, zajištění kvalitní úrovně příspěvků určen pro: Ph.D. studenty a vysokoškolské profesory, další odborníky → odborný dialog učitele z praxe, veřejnou správu, širokou odbornou veřejnost → konzumenti

63 Použité zdroje 1/2 BOČKOVÁ, V. Celoživotní vzdělávání – výzva nebo povinnost? 1. vydání: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, 56 s., ISBN X. s CEJPEK, J.-Knihovnictví v širších souvislostech-vzdělání a povolání. In:7. mezinárodní seminář CASLIN Vzdělávání knihovníků. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2000, nestr. ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, s. ISBN Environmentální výchova: Nové cesty[online]. [cit ]. Dostupné z < ovalk.cz/filemanager/files/file.php%3Ffile%3D5620+environent%C3%A1ln%C3%AD+v%C 3%BDchova+nov%C3%A9+cesty&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera HRONÍK, František. Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců. 1. vydání. Brno: Grada, s. ISBN KELEMEN, Jozef a kol. Pozvanie do znalostnej spoločnosti. 1. vyd. Bratislava: lura Edition, s. ISBN LUSKAČOVÁ, Kristina. Učící se společnost v globalizovaném světe. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, s.

64 Použité zdroje 2/2 PETRUSEK, Miloslav. Společnosti pozdní doby. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006 Studentské městečko.cz [online] [cit ]. Bílá kniha rozděluje vysoké školy i politickou scénu. Dostupné z WWW: < SUCHÁNKOVÁ, Gabriela. Učící se organizace, metody, formy a využití v praxi. Brno: Masarykova univerzita, s. Bakalářská práce SVOZILOVÁ, Zuzana. Knihovna v informačním věku. Masarykova univerzita, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. ŠKYŘÍK, Petr. Rozvoj intelektuálního kapitálu ve znalostním managementu. Brno, s. Masarykova univerzita. Rigorózní práce. Učení je skryté bohatství : Zpráva mezinárodní komise UNESCO ,,Vzdělávání pro 21.století". Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, s VESELÝ, Arnošt. Společnost vědění jako teoretický koncept. Sociologický časopis, 2004, Vol. 40, No. 4, s

65 Děkujeme za pozornost