N_ESFS Ekonomika subjektů finančních služeb  Vysoká škola finanční a správní téma č. 10 Základy ekonomiky pojišťovnictví a komerčních pojišťoven Vyučující.

Prezentace na téma: "N_ESFS Ekonomika subjektů finančních služeb  Vysoká škola finanční a správní téma č. 10 Základy ekonomiky pojišťovnictví a komerčních pojišťoven Vyučující."— Transkript prezentace:

1 N_ESFS Ekonomika subjektů finančních služeb  Vysoká škola finanční a správní téma č. 10 Základy ekonomiky pojišťovnictví a komerčních pojišťoven Vyučující Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.  Výuka v LS 2016 N_ESFS/cFPH: každé liché pondělí 10:30–11:14 S34, každé liché pondělí 11:15–12:00 S34,  N_ESFS/pFPH: Po 12:15–12:59 S34, Po 13:00–13:45 S34,  N_ESFS/vFPH: So :00–9:30 S35, 9:45–11:15 S35, So :00–9:30 S35, 9:45–11:15 S35, Pá :45–15:15 S35, 15:30–17:00 S35, 

2 Cíle předmětu Absolvováním tohoto předmětu studenti získají přehled o nejvýznamnějších teoretických i praktických souvislostech, vztazích a procesech charakterizujících sledovanou oblast a současně získané základní schopnosti i návyky aplikovat v praxi. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit metody využívané v podnikání a řízení subjektů poskytujících finanční služby - banky, obchodníci s investičními nástroji, fondy kolektivního investováni a organizátoři prvků tržní infrastruktury a zároveň bude schopen vysvětlit ekonomickou podstatu podnikání těchto subjektů

3 Program výuky pro prezenční studium LS 2016
1.Finanční trhy, segmentace FT a finanční služby Ekonomické aspekty, regulace a omezení činností poskytovatelů finančních služeb + seminář 1, Předpoklady a trendy efektivního rozvoje banky Bilance banky a její výkonnost + seminář 3, Ekonomika, organizace a řízení bankovních subjektů Rizika a finanční řízení banky seminář 5, Teorie a praxe organizace a řízení bankovních subjektů Postavení obchodníků s cennými papíry (OCP) a proces poskytování investičních služeb OCP investorům Ekonomické aspekty postavení a činnosti investiční společnosti a investičního fondu jako institucionálního investora a poskytovatele investičních služeb. seminář 7, Základy finanční pojistné teorie a ekonomika pojišťovnictví Úloha finančních institucí při zprostředkování MaA, specifika fúzí a akvizic z hlediska finančních služeb seminář 9,10,

4 Literatura povinná literatura
Pavlát, V. a kol. Kapitálové trhy, 2. vydání,Praha:Professional Publishing, 2005 MEJSTŘÍK,M., PEČENÁ, M., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví / Basic principles of banking, Universita Karlova, Nakladatelství Karolinum, Praha 2008 KOPŘIVOVÁ, V. A kol. Řízení obchodních bank, C.H.Beck, Praha 2006 Pavlát,V., Kubíček,A. Regulace a dohled nad finančními trhy, 2.vydání, Praha:VSFS, 2010 ÚZ č.851, Cenné papíry; Kapitálový trh, Praha: Sagit, 2011 Výroční zprávy bank Jílek,J., Finanční trhy a investování, Praha:Grada, 2011 doporučená literatura Opatření ČNB z oblasti bankovního dohledu a regulace bank Nývltová, R., Malinič,P. Finanční řízení podniku, Praha:Grada, 2011

5 Zakončení předmětu N ESFS léto 2016 prezenční studium
10 bodů Prezentace seminární práce 10 bodů Seminární práce 10 bodů Přidaná hodnota seminární práce 20 bodů Závěrečný test 31 bodů minimální skóre pro absolvování předmětu 31 – 50 bodů hodnocení E – A podle stupnice Ústní část zkoušky : nad 31 bodů v případě zlepšení stupně hodnocení z dosaženého skore.

6 Zakončení předmětu N ESFS léto 2016 kombinované studium
20 bodů Seminární práce 10 bodů Přidaná hodnota seminární práce 20 bodů Závěrečný test 31 bodů minimální skóre pro absolvování předmětu 31 – 50 bodů hodnocení E – A podle stupnice Ústní část zkoušky : nad 31 bodů v případě zlepšení stupně hodnocení z dosaženého skore.

7 Pojistný trh v ČR

8 Předepsané smluvní pojistné

9 Změny předepsaného pojistného 2015/14

10 Podíl pojišťoven na předepsaném pojištění

11 Hlavní položky předepsaného neživotního pojištění

12 Pojišťovny v ČR s povolením ČNB
AEGON AEGON Pojišťovna, a.s. ALLIANZ Allianz pojišťovna, a.s. AXA AXA pojišťovna a.s. AXA - ŽP AXA životní pojišťovna a.s. BASLER Basler Lebensversicherungs-AG, pobočka pro ČR CARDIF BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s. ČKP Česká kancelář pojistitelů ČPP Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. ČP Česká pojišťovna a.s. ČP ZDRAVÍ Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. ČSOBP ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB D.A.S. D.A.S. Rechtsschutz AG, pobočka pro ČR DIRECT DIRECT pojišťovna,a.s. ERGO ERGO pojišťovna a.s. ERV ERV Evropská pojišťovna a.s. GP Generali Pojišťovna a.s. HVP Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. HDI HDI Versicherung AG, OS KOOP Kooperativa, pojišťovna, a.s. KP Komerční pojišťovna, a.s. MAXIMA MAXIMA pojišťovna, a.s. METLIFE MetLife Europe Limited, pobočka pro Českou republiku NN NN Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku PČS Pojišťovna České spořitelny, a.s. PVZP Pojišťovna VZP, a.s. SLAVIA Slavia pojišťovna a.s. UNIQA UNIQA pojišťovna, a.s. WÜST Wüstenrot pojišťovna a.s. WÜST - ŽP Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

13 Pojišťovnictví a hlavní činnosti pojišťovny
Pojišťovnictví, chápané především jako komerční pojišťovnictví, představuje specifické odvětví ekonomiky zabezpečující finanční eliminaci důsledků nahodilosti na ekonomickou činnost lidí. Hlavní činnost pojišťovny se rozděluje na pojistně technickou – určení odpovídající výše pojistného, a to s ohledem na pokrytí budoucích pojistných plnění investiční. V té první je klíčové. Investiční činnost vyžaduje detailní informace o aktuálním stavu a budoucím vývoji finančního trhu. Správně zvolená investiční strategie zhodnotí vložené prostředky a přispěje tak k dosažení zisku.

14

15 Tržní riziko

16 Řízení rizik v pojišťovnictví a Solvency II
Problematikou řízení rizik se v rámci pojišťovnictví zabývá projekt Solvency II, od Uvedením projektu Solvency II do praxe dochází k zásadní změně způsobu výpočtu kapitálového požadavku, který je kladen na pojišťovací subjekty působící v rámci Evropské unie. Jedná se o pokrytí všech případných rizik, kterým pojišťovací subjekty čelí. Regulatorní systém Solvency II představuje nový systém, který by měl nahradit současný nevyhovující systém dohledu Solvency I Výrazným nedostatkem Solvency I je zaměření se pouze na pasivní stranu rozvahy pojišťoven a pokrytí pouze pojistně upisovacího rizika. Oproti tomu systém Solvency II pokrývá všechna rizika a to zejména rizika tržní, úvěrová a operační rizika. V souladu s tímto konceptem budou pojišťovny také nuceny zveřejňovat mnohem více informací, než tomu bylo doposud, což zároveň zvyšuje administrativní a informačně-technologickou zátěž.

17

18 Klasifikace rizik podle směrnice Solvency II

19 Risk management v pojišťovně
Risk management je vysvětlován jako jednotný rámec pro řízení rizik ekonomického kapitálu a způsobu přenosu rizik s cílem maximalizace hodnoty uvedené společnosti. Řízení rizik reprezentuje cílevědomé aktivity od předcházení vzniku a realizace rizik až po omezování velikosti škod, ke kterým může dojít. Risk management má tedy pomoci ke zmírnění a odhalení rizika v souvislosti s podnikatelskou činnosti ekonomických subjektů. Podle Kafky je definován risk management jako komplexní, systematická, dlouhodobí pravidla pro to, jak přistupovat k riziku a nejistotě Hlavní funkcí risk managementu je stanovit výši kapitálu, kterou musí finanční instituce držet, aby se zajistily proti případným ztrátám v budoucnu.

20

21 Fáze risk managementu Identifikaci rizik, je první fázi risk managementu Pojišťovny se mohou účinně chránit jen těm rizikům, o kterých ví a mají čas se na ně připravit. V rámci procesu identifikace rizik je nutné provést identifikaci vnitřních i vnějších rizik. Pro vymezení vnitřních rizik jsou rozhodující zejména zkušenosti, vědomosti a intuice pracovníku risk managementu V praxi se k identifikaci rizik využívá metod brainstormingu, kombinované zdroje informací, víceúrovňové identifikace rizik a strukturované nástroje (modelování, případové studie či vývojové diagramy).

22 Fáze risk managementu Ohodnocení a stanovení rizik je důležité k tomu, aby bylo možné rozhodnout, se kterými riziky je nutné ještě dále počítat v dalších fázích risk managementu. Zejména se jedná o stanovení ekonomického kapitálu a kapitálové přiměřenosti. Ke kvantifikaci rizik komerčních pojišťoven se používají kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní metody popisují pravděpodobnost výstupů rizik a tvorbě jejich seznamů. Výstupem kvalitativní analýzy je identifikování povahy rizika. Nejběžnější kvalitativní analýzou je metoda Delphi, která je založena na řízeném kontaktu mezi experty hodnotící skupinou a představiteli hodnoceného subjektu kvantitativní metody jsou založeny na matematických výpočtech rizika, kdy je riziko vyjádřeno v podobě roční potenciální ztráty. modely očekávaného rizika, vycházejí z předem stanovených odchylek od predikovaného scénáře budoucího vývoje. Stochastické modelování se aplikuje k odhadu pravděpodobných výnosů při využití náhodné proměnné Mezi kvantitativní metody se softwarovou podporou můžeme zařadit RiskPAC a Risk Watch které využívají simulace Monte Carlo.

23 Fáze risk managementu Vyrovnání se s riziky a prevence proti nim je jednou z hlavních fází risk managementu. V rámci řízení rizik se také rozhoduje o tom, zda rizikům bude čelit sám pojistitel nebo zda li budou předány dále do zajištění. Rozhodnutí o tom, jaké opatření bude zvoleno, závisí na řadě faktorů, zejména se pak jedná o pravděpodobnosti výskytu a intenzitě dopadu na pojišťovnu. Nejvíce diskutovanou otázkou pro ekonomické subjekty zůstává, jak dané riziko snížit?

24 Způsoby snižování rizik v pojišťovně
komerční pojišťovny mohou vytvářet proti potenciálním rizikům fond zábran, zajištění rizika, kdy zajistitel v případě realizace rizika vyplatí pojišťovně část pojistného plnění dle podmínek uvedených v zajistné smlouvě, spoluúčast klienta, kdy pojištěný uhrazuje část škody z vlastních zdrojů kromě pojistného plnění od pojistitele, situace, kdy více pojistitelů spolupracuje na pokrytí jednoho velkého rizika, jedná se o tzv. soupojištění, při vzniku nových pojistných produktů jsou vytvářeny pojišťovací pooly, které jsou určeny pro krytí rizik s vysoce nebezpečnou povahou, podstoupení neboli retence rizika je nejběžněji používanou metodou v pojišťovnictví. Tato metoda je založena na rezervách, které mohou překonat nepříznivé události v důsledku realizace rizika, sekuritizace rizik, jenž spočívá ve sloučení aktiv v jeden obchodovatelný celek.

25 Fáze risk managementu Vyrovnání se s riziky a prevence
diverzifikace rizik, tzn. pojišťovna se nebude zaměřovat pouze na jedno konkrétní riziko, ale obsáhne širší paletu rizik. transfer rizika na jiný subjekt je velmi běžným nástrojem pro snižování rizikzejména faktoring, forfaiting a termínované obchody. alternativní formy přenosu rizika tzv. Alternative Risk Transfer (ART), které zajišťují komplexní ochranu proti případným dopadům rizik na hospodářský výsledek společnosti. Tento druh zajištění pokrývá jak úvěrové tak měnové riziko. V praxi mají tyto metody podobu finančních derivátů, jako jsou pojišťovací swapy a futures. Zajištění, které probíhá prostřednictvím ART je levnější než klasické zajištění. Nositelem rizika u Alternativních forem jsou kaptitativní pojišťovny, pooly či kapitálové trhy Největší výhodou využití této metody je, že nezvyšuje úvěrové riziko, tak jak k tomu dochází u klasického zajištění a odstraňuje volatilitu zajistných sazeb a riziko morálního hazardu.

26 Fáze risk managementu Kontrola rizik je další důležitou fází risk managementu, při které by mělo docházet k monitoringu veškerých změn rizikových faktorů a důslednému posouzení efektivity nastavených systému v rámci řízení rizik. Pokud by došlo ke vzniku nových rizik či pozitivních příležitostí, měl by být risk management schopný reagovat na sled událostí a zvolit vhodné postupy řízení rizik. V konečném důsledku tak předcházet potenciálním škodám a eliminaci následků pozitivních nebo negativních nahodilých událostí.

27 Pojistné riziko, účetnictví a rezervy
Riziko je možnost poškození či ztráty, které mohou být majetkové, finanční, morální zdravotní. Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události. Účetnictví pojišťoven je primárně založeno na tvorbě rezerv, jako reakci na výskyt, eliminaci a řízení rizika spjatého s pojišťovací a zajišťovací činností.

28 Pojistně technické rezervy 1
vytváří pojišťovny ke krytí rizik z pojišťovací činnosti a jsou to daňově uznatelné peněžní prostředky, které jsou dočasně volné a určené pro použití v budoucích účetních resp. pojistných obdobích. Zabezpečují časovou souvislost nákladů a výnosů s příslušejícími účetními období. Systém technických rezerv eliminuje případné zkreslování hospodářských výsledků pojišťoven náklady a výnosy věcně patřícími do jiného účetního období.

29 Pojistně technické rezervy 2
Pojišťovna vykazuje pojistně technické rezervy v pasivech, oproti těmto rezervám tvoří aktivní položky finančního umístění technických rezerv. Tímto majetkem pojišťovna ručí za riziko, které jí vyplývá z pojišťovací činnosti. Investování těchto prostředků, které jsou vzhledem k dlouhodobému charakteru pojištění dočasně volné, má výrazný vliv na hospodaření pojišťovny. Pojišťovny jsou povinny účtovat o každé pojistně technické rezervě odděleně od ostatních závazků. Musí předkládat výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv České národní bance pravidelně dvakrát ročně, vždy k 30. červnu a 31. prosinci a to do 60-ti dní od těchto dat.

30

31 Technické rezervy jako ocenění budoucích závazků pojišťovny
Závazky jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Jejich výše se stanoví tak, aby v každém okamžiku byla dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, plynoucím z pojistných smluv Při účtování o tvorbě a použití těchto rezerv se účtuje o jejich hrubé výši, o podílu zajišťovatelů na nich. Analytická evidence se vede odděleně tak, aby bylo možno zjistit: Podíl zajišťovatele na tvorbě či použití rezerv. Převody nebo přechody rezerv v souvislosti s přírůstky nebo úbytky portfolia pojistného kmene. Změnu stavu příslušné rezervy

32 Technické rezervy eliminují pojistně technické riziko vyrovnáváním časových, místních a věcných výkyvů. V rámci rizikových pojištění dochází k eliminování výkyvů v pojistných plněních s nahodilým charakterem (výkyvové rezervy) a rezervy pro vyrovnání časového nesouladu mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním. Pojišťovna nebo zajišťovna tedy přijme pojistné od klientů a podle provozovaného odvětví je povinna vytvořit rezervy odpovídající legislativní úpravě.

33 Rezervy rizikové a rezervotvorné
Pojistně technické rezervy se liší pro rizikové a rezervotvorné pojištění, U rezervotvorných pojištění se rezervy vytváří z celého objemu přijatých prostředků (bez spotřebovaných správních nákladů) a pojistné pro budoucí výplatu sjednané pojistné částky se obvykle shromažďuje v delším časovém horizontu. U rizikových pojištění se přijaté pojistné spotřebovává během příslušného roku, proto do pojistně technických rezerv přichází pouze část přijatého pojistného.

34 Členění technických rezerv podle odvětví pojišťovny
Pokud pojišťovna provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění, je povinna vytvářet tyto rezervy: rezervu na nezasloužené pojistné rezervu na pojistná plnění rezervu na prémie a slevy· rezervu pojistného životních pojištění rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry rezervu pojistného neživotních pojištění jiné rezervy

35 Členění technických rezerv podle odvětví pojišťovny
Pokud pojišťovna provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, je povinna vytvářet tyto rezervy: rezervu na nezasloužené pojistné rezervu na pojistná plnění rezervu na prémie a slevy vyrovnávací rezervu rezervu pojistného neživotních pojištění rezervu na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů jiné rezervy

36 Rezerva na nezasloužené pojistné
Rezerva na nezasloužené pojistné je tvořena v životním i neživotním odvětví pojištění. Někdy se spíše používá termín rezerva pojistného příštích období, protože souvisí s časovým rozlišením pojistného, neboť v pojišťovnictví je velice důležité rozlišovat pojistné a účetní Období, protože část přijatého pojistného je třeba převést do následujícího účetního období Přenesená část přijatého pojistného do následujícího ( více následujících ) období představuje část rizika, které odpovídá budoucím krytím. Rezerva se stanoví jako součet všech částí pojistných smluv, které časově souvisí s následujícím účetním obdobím, resp, pokud klient zaplatil předem na příští roky pojištění Pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy v průběhu celého roku, a proto jsou k výpočtu rezervy využívány matematicko-statistické metody

37 Rezerva na pojistná plnění
Rezerva na pojistná poměnění je tvořena jak v oblasti životního i neživotního pojištění. Je určena na krytí pojistných závazků z pojistných událostí, které se vztahují k běžnému období, ale kvůli různým technickým důvodům není možné tyto závazky realizovat do konce běžného období. Závazky vůči klientům lze rozdělit do následujících kategorií: závazky v období před rozvahovým den vzniklé, hlášené, ale v tomto období nezlikvidované závazky v období před rozvahovým dnem vzniklé, ale z různých důvodů nebyly ještě nahlášeny obsahuje nejen předpokládanou výši pojistného plnění, ale rovněž odhadnuté náklady spojené s likvidací těchto pojistných událostí. Stanoví se podle jednotlivých pojistných událostí v kombinaci s matematicko statistickými metodami.

38 Rezerva na prémie a slevy
Tvoří se k pokrytí nákladů na prémie a slevy vyplývajících z uzavřených pojistných smluv nebo všeobecných pojistných podmínek. V rámci životního pojištění bývá často dohodnut určitý podíl na výnosu nebo zisku z finančního umístění jako součást pojistného plnění. Je-li tento podíl sjednán, potom rezerva na prémie a slevy zahrnuje tyto částky, pokud nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životního pojištění.

39 Vyrovnávací rezerva Tvoří se pouze u odvětví neživotních pojištění. Někdy bývá označována jako výkyvová rezerva, nebo rezerva na vyrovnání mimořádných rizik. Je tvořena k vyrovnání zvýšených nákladů na pojistná plnění, vzniklých z důvodu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Čisté pojistné plnění je hrubé pojistné plnění očištěné o postoupené pojistné plnění zajišťovně a upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví Čisté zasloužené pojistné je objem hrubého předepsaného pojistného očištěného o pojistné postoupené zajišťovně

40 Rezerva pojistného životních pojištění
je vytvářena pro krytí budoucích závazků vyplývajících ze životních pojištění. Představuje hodnoty závazků pojišťovny vůči klientům životních pojištění včetně již přiznaných podílů na zisku, rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu budoucího pojistného.

41 Význam rezervy pojistného životních pojištění
Princip životního pojištění je založený na kombinaci pojištění pro případ smrti a spořící složky pojištění. Jedna část placeného pojistného je určena na pokrytí rizika smrti a druhá část pojistného je pojišťovnou připisována ve prospěch klienta. Pojišťovna tyto prostředky investuje a snaží se o dosažení co možná nejlepšího výsledku pro klienta. Pokud dojde ke smrti klienta je povinna vyplatit kapitálovou hodnotu pojištění společně s pojistnou částkou pro případ smrti. Jestliže se klient dožije konce pojištění, pojišťovna vyplácí pouze kapitálovou hodnotu pojištění.

42 Technická úroková míra
je stanovena vyhláškou ČNB a představuje smluvně zaručené úročení finančních prostředků vkládaných do pojištění, jen v části pojistného, která je akumulována (tzn. po odečtení nákladů a částky na pojistnou ochranu) a jen po dobu jejího hromadění. Technická úroková míra se odvíjí od úrokové míry dluhopisů (minimálně 5-ti letých), které vydala Česká republika během posledních 12-ti měsíců Maximální hranice je stanovena na 60% průměrného výnosu z těchto dluhopisů. Ke změně technické úrokové míry dochází, pokud se daná technická míra odlišuje od takto stanoveného výnosu o více než půl procentního bodu

43 Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
Jedná se typ životního pojištění, kde je v rámci pojistné smlouvy přenesena zodpovědnost za investováním finančních prostředků na pojistníka. U tohoto typu životního pojištění je riziko spojené s investování přeneseno na klienta a pojišťovna se takto zbavuje části zodpovědnosti za investování finančních prostředků. Pro pojišťovnu je toto pojištění výhodné, protože nemusí klientovi garantovat výnos. Klient má možnost volby mezi jednotlivými investičními instrumenty kolektivního investování, které mu pojišťovna nabídne, obvykle se jedná o produkty pojišťovny ve formě fondů. Jednotlivé fondy se liší podle rizikovosti a možného výnosu podobně jako je tomu u klasických podílových fondů

44 Rezerva pojistného neživotních pojištění
pojistné zůstává zpravidla neměnné po celou dobu trvání pojištění. Předpokládané výše pojistných plnění mohou u některých produktů (tarifů) růst s dobou trvání pojištění např. s věkem pojištěného. Tuto rezervu tvoří pojišťovny u těch odvětví neživotních pojištění, u kterých se pojistné stanovuje v závislosti na vstupním věku pojištěného a pohlaví pojištěného (někdy se od pohlaví upouští a přihlíží se pouze ke vstupnímu věku). Tato rezerva představuje matematicko-statistický výpočet hodnoty závazků pojišťovny včetně již přiznaných podílů na zisku nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Pro případnou úhradu plnění z pojištění odpovědnosti a z pojištění úrazu formou důchodu se vytváří „rezerva na pojistná plnění“.

45 v rámci pasiv v bilanci životní pojišťovny obecně představují technické rezervy 80 až 90 % pasiv,
v bilanci neživotní pojišťovny tento podíl obecně se pohybuje okolo 60 %.

46

47

48 Finanční umístění aktiv
Finanční umístění aktiv pojišťovny představuje umístění dočasně volných peněžních prostředků z technických rezerv do aktiv na finančním trhu za účelem zhodnocení těchto prostředků. Česká národní banka vymezuje, do kterých aktiv je pojišťovna oprávněna investovat dočasně volné peněžní prostředky svých klientů a zároveň stanovuje limity pro jednotlivé položky aktiv. Pojišťovna je povinna udržovat část průměrného stavu finančních umístění tak, aby byla zajištěna splnitelnost závazků z provozované činnosti resp. z pojistných smluv ve sjednaných lhůtách splatnosti. Poměr této části a způsob umístění se stanoví s ohledem na charakter provozované činnosti a je potvrzena odpovědným pojistným matematikem

49 Finanční umístění aktiv
Pojišťovna je povinna dodržovat následující zásady: a) bezpečnosti tj. je zajištěna návratnost investovaných prostředků b) rentability tj. je zajištěn výnos z držby nebo zisk z prodeje instrumentů c) likvidity tj. jistota dostatečného množství likvidních prostředků pro výplatu pojistných plnění d) diverzifikace tj. široké portfolio instrumentů snižuje riziko spojené s investováním

50 Rozložení finančního umístění

51 Odpovědný pojistný matematik
Zabývají se finančními dopady rizika a nejistoty na činnost pojišťovací instituce. Pojistní matematici jsou experti na výpočty pravděpodobnosti budoucích neočekávaných událostí, odhady budoucích vlivů dnešních rozhodnutí a eliminaci negativních událostí spojených s realizací rizika. Jejich náplň pracovní činnosti jsou návrhy způsobů ke snížení pravděpodobnosti nežádoucích důsledků pro pojišťovací instituci a řízení rizika. Pojišťovna musí potvrdit pojistným matematikem správnost rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou výpočtu sazeb pojistného výše technických rezerv výpočtu požadované míry solventnosti pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací činnosti

52

53