Monopol a monopolistická konkurence

Prezentace na téma: "Monopol a monopolistická konkurence"— Transkript prezentace:

1 Monopol a monopolistická konkurence

2 Vznik nedokonalé konkurence
Příčiny vzniku Nákladové podmínky – vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě úspor z rozsahu. Průměrné náklady s růstem výroby klesají (velké firmy vyrábějí levněji a vytlačují menší výrobce) Bariéry konkurence – vedou k omezení počtu firem v odvětví. Právní restrikce − představují ochranná práva (známky - Coca Cola). Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo vyrábět daný produkt Diferenciace produktu – výrobce přichází na trh s produkcí která se liší od produkce jeho konkurentů Další faktory – nedostatečné informace tržních subjektů, zásahy státu do tržního mechanismu (výsadní právo určité firmě), vlastnictví důležitého výrobního faktoru jednou firmou, politické okolnosti.

3 Vznik přirozeného monopolu
průměrné náklady určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka, přičemž cena je vyšší než průměrné náklady, takže firma realizuje zisk kdyby tržní poptávku zabezpečovalo více firem, křivky jejich individuální poptávky by se posunovaly doleva, to vyvolá růst průměrných nákladů ve snaze snížit AC by se firmy snažily zvyšovat objem realizované produkce, snížily by ceny a vítězem takové cenové války by se stala jedna firma – monopol

4 dopad snahy o demonopolizaci přirozeně monopolního odvětví
Případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími AC, něž kdyby bylo v odvětví více menších firem, nazýváme přirozený monopol. (k jeho vzniku vedou přirozené síly konkurence) Q P AR MC AC AR =P = d = D AR =P = d přirozený monopol dopad snahy o demonopolizaci přirozeně monopolního odvětví

5 Charakteristické rysy monopolu
absolutní monopol je protipólem dokonalé konkurence Činnost jediného výrobce v odvětví Existence překážek ve vstupu do odvětví Výroba diferencovaného produktu Totožnost tržní a individuální poptávkové křivky Rozhodování monopolu je obsažnější (na rozdíl od dokonale konkurenční firmy, která rozhoduje pouze o objemu výstupu), protože volí nejen výstup, ale i výši ceny; monopol je tvůrce ceny.

6 Charakteristika monopolistické konkurence
obsahuje rysy monopolu i dokonalé konkurence představuje trh s mnoha výrobci, jejichž pohyb mezi odvětvími je volný každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že sama stanoví jeho cenu v rámci svého produktu má monopolní postavení a monopolní sílu výrobky jsou blízké substituty, produkt je diferencovaný (značka, cena, služby)  monopolní síla výrobce firma může částečně ovlivnit cenu – křivka poptávky je velmi elastická minimální bariéry vstupu do odvětví Příklady: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby

7 Monopolistická konkurence
Z této situace vyplývá: Jelikož má firma monopol nad svou produkcí, sama stanoví cenu. Klesající poptávková křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, protože řada ostatních firem prodává blízké substituty. To, že je poptávková křivka skloněná znamená, že firma může v krátkém období realizovat monopolní zisk. V dlouhém období je tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku volného pohybu mezi odvětvími. Jestliže stávající firmy v odvětví dosahují monopolní zisky, přiláká to nové firmy v odvětví bude více firem a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. To se v grafu projeví posunem individuální poptávkové křivky doleva. Nové firmy přicházejí do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový.

8 Srovnání – monopol vs. monopolistická komkurence
kriterium monopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví jedna mnoho produkt diferencovaný bariery vstupu velké žádné možnosti firmy ovlivnit cenu výrazná omezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MC P > MC

9 Volba optimálního výstupu monopolu
Podstatný je vztah mezi celkovými příjmy a celkovými náklady, resp. mezi mezními příjmy a mezními náklady. Elasticita je většinou záporná, mezní příjem je nižší než cena. Přestože na trhu určitého statku je monopol jediným nabízejícím, na trhu výrobních faktorů cenu vstupů ovlivnit nemůže.

10 Optimální rozsah produkce monopolu
Pokud by monopolní firma chtěla vyrábět objem QA, znamenalo by to, že mezní náklad každé prodané jednotky od produkce vyšší než QM bude vyšší než mezní příjem z této jednotky, což bude snižovat předchozí zisk dosahovaný při QM MC = S AC P Q Tento bod vyjadřuje rovnováhu na trhu (D=S). Odpovídá mu produkce QA za cenu PA PM ARM V NK již není křivka AR (P) horizontální, ale má klesající průběh. Křivka MR klesá dvakrát rychleji než křivka AR. To vše má (oproti DK)významný dopad na určení optimálního rozsahu produkce. Zisk Celkové příjmy TRM = ARM * QM Monopolní firma však maximalizuje zisk v bodě M, kde MR = MC. Odpovídá tomu nižší produkce QM za vyšší cenu PM ACM A PA Celkové náklady TCM = ACM * QM D = AR M Q M Q A MR

11 Alternativní odvození výstupu, jehož výrobou maximalizuje monopol zisk.
Na grafu bude monopol maximalizovat zisk výrobou výstupu Q*, při kterém je největší svislá vzdálenost mezi křivkami TR a TC, tj. obě funkce mají stejný sklon.

12 Volba optimálního výstupu monopolu
Při určení optimálního výstupu v podmínkách monopolu se jedná o aplikaci obecného principu maximalizace zisku: MR = MC Monopol může realizovat zisk nebo ztrátu v LR i SR období. Dosahuje-li monopol v krátkém období zisk, v důsledku existujících bariér nemohou do odvětví vstupovat v dlouhém období potenciální konkurenti, takže monopol může realizovat pozitivní ekonomický zisk i v dlouhém období. Velikost zisku je (TR – TC) nebo (AR – AC)  Q*. Tento zisk sám o sobě není nutným důsledkem specifického chování monopolu. Monopol může totiž realizovat i nulový ekonomický zisk nebo ztrátu.

13 Monopol realizuje nulový ekonomický zisk (a) nebo ztrátu (b)

14 Optimální rozsah produkce monopolu při minimalizaci ztráty
MC AC P Q AVC Za uvedených podmínek se firmě vyplatí (krátkodobě) pokračovat ve výrobě množství QM, protože je cena PM alespoň nad úrovní AVC a firma tak uhradí alespoň část fixních nákladů. Ztráta (neuhrazená část FC) P M AFC Uhrazená část FC Celkové příjmy TR Uhrazená část VC D = AR M AVC Q M MR

15 Monopol Křivka nabídky v podmínkách monopolu
V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje vztah mezi cenou a množstvím. Monopolní síla monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC). V praxi se využívá míra koncentrace a velikost zisku. Míra koncentrace − vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na celkové produkci odvětví Velikost zisku − vyjadřuje se dle velikosti dosaženého zisku Neefektivnost monopolu Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, způsobuje, že z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Tržní mechanismus nevede k optimálnímu využití společenských zdrojů. Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita.

16 Stanovení ceny monopolem
Charakteristickým rysem chování monopolu je stanovení ceny nad úrovní mezních nákladů P > MC Rozsah, ve kterém může cena převýšit mezní náklady, je dán poptávkou. Rozhodnutí monopolu o nabízeném výstupu závisí na mezních nákladech a na poptávce. Rovnovážný výstup není zpravidla vyráběn s minimálními průměrnými náklady. Monopol tedy stanoví takovou cenu a výstup, při nichž jeho celkový příjem roste. V případě různých poptávkových křivek pak může monopol vyrábět stejný výstup, ale prodávat ho za různou cenu nebo měnit objem výstupu aniž by se změnila cena.

17 Vztah ceny a výstupu v monopolu
Z grafu je vidět, že v podmínkách monopolu neexistuje jediný vztah mezi cenou a nabízeným množstvím, nabídku monopolu tedy nelze graficky vyjádřit.

18 Cenová diskriminace Monopol disponuje monopolní silou, kterou využívá při tzv. cenové diskriminaci. Cílem diskriminace je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna na dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskriminace je prodej rozdílného množství stejného zboží za rozdílné ceny. Jedná se o stanovení různých cen z jiných než nákladových příčin. Různé podoby diskriminace – např. prvního, druhého a třetího stupně

19 Cenová diskriminace prvního stupně
Monopol je schopen stanovit každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit. Tím pro sebe získává celý přebytek spotřebitele. C Q P MC B d=AR=MR A 9 8 7 6 1 2 3 4

20 Cenová diskriminace druhého stupně
Stanovení různých cen za různá množství stejných statků (diskriminace v závislosti na prodaném množství). Cenovou diskriminací druhého stupně může monopol získat část přebytku spotřebitele Q P MC E d 50 35 25 100 300 400

21 Cenová diskriminace třetího stupně
Diskriminace podle spotřebitelů, rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku. V praxi používána nejčastěji. Nutné podmínky: Musí existovat kriterium rozdělení spotřebitelů do různých skupin (výrazné rozdíly v cenové elasticitě poptávky po daném produktu) Není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli Monopol musí stanovit ceny tak, aby MR1 = MR2 = MC

22 Cenová diskriminace třetího stupně
Q P d1 MR1 MC d2 MR2 MRT MC=MR1=MR2 Q*T Q*2 P2 P1 Q*1 E1 E2 Existují 2 skupiny spotřebitelů Dx – poptávka x. skupiny MRx – mezní příjem z prodeje x. skupině QT – celkový výstup MRT – mezní příjem z prodeje oběma skupinám spotřebitelů MC=MRT

23 Neefektivnost monopolu
Ve srovnání s dokonalou konkurencí vede existence monopolu k vyšší ceně a menšímu výstupu. Výrobní efektivnosti v podmínkách monopolu není obecně dosahováno - rovnovážná situace monopolní firmy nastává při jiném množství produkce, než které odpovídá minimálním průměrným nákladům. Alokační efektivnost - negativní vliv monopolu je vyjadřován pomocí kategorií přebytek výrobce a přebytek spotřebitele. Nevede k paretovské efektivnosti - nerealizace přebytků, ztráty mrtvé váhy.

24 Přebytek výrobce a spotřebitele - alokační efektivnost
Monopol je alokačně neefektivní. Tato alokační neefektivnost (plocha CBE) se označuje jako ztráta mrtvé váhy– jde o nerealizované části přebytku výrobců a spotřebitelů – je vyráběno menší Q za vyšší P než by odpovídalo podmínkám dokonalé konkurence. Kč/Q Kč/Q Přebytek spotřebitele Přebytek spotřebitele MC S B(P>MC) PM PDK E PDK P=MC C D=d D Přebytek výrobce Přebytek výrobce QDK Q QM QDK Q MR v dokonalé konkurenci v podmínkách monopolu

25 Monopol - antimonopolní regulace
Neefektivnost monopolu si vynucuje regulaci jeho činnosti. Nástroje: antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu daňová politika možnost převést monopol do státního vlastnictví cenová regulace - při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk

26 Způsoby regulace monopolu
Je realizována zpravidla jako cenová regulace - stanovení maximální ceny monopolu státem. Projevuje se snahou státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů a tím přiblížení se situace na trhu DK. Problém ovšem je, jak stát určí maximální cenu. Může docházet k přílišnému omezení přirozeného monopolu a tím případně k ohrožení celého odvětví Další možností je zavedení daní, snižujících zisk monopolu. Mohou se však odrazit v cenách a tím mají dopad na spotřebitele. Monopol je možné převést pod státní vlastnictví Zákaz určitých činností a další legislativní opatření antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu korekce externalit – programy znečištění vod, kvality léků apod.

27 Cenová regulace monopolu
MC = S P Q AC Při ceně nižší než PR se dostává monopolní firma do ztráty. Reálně lze tedy dosáhnout snížení ceny regulací v rozsahu PM – PR. PM PR PA A M D = AR QM QR QA MR

28 Monopol - antimonopolní regulace ceny
příliš nízko stanovená regulovaná cena aplikace dokonalé ceny na podmínky monopolu MC MC MR AC AC Preg Preg AR=d AR=d Q* Q QS QD Q MR nedostatek zboží na trhu snaha stanovit regulovanou cenu na úroveň ceny DK (na úroveň průsečíku MC a AR) – pokrytí alespoň AC přehnaná regulace vede k nedostatku zboží na trhu

29 Maximalizace zisku monopolistické firmy v SR
Sníží-li jedna z firem cenu, je pravděpodobné, že to zvýší objem jejích prodejů více než proporcionálně, protože odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily. Analogicky v případě zvýšení ceny. Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování výstupu, jehož realizace přinese maximální zisk, vychází firma ze známého pravidla: MR = MC

30 Optimální rozsah produkce monopolistické firmy v SR
MC = S P i Q i AC A P M P 1 Zisk M D = AR MR Q M Q A

31 Volba výstupu v LR v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku
ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýší se tržní podíl „přeživších“ firem) dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P

32 Volba produkce firmy v LR
LAC Kč Q LMC SAC P*SR AR1 = d1 P*LR AR2 = d2 MR1 Q*LR Q*SR MR2 ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

33 Maximalizace zisku monopolistické firmy v LR
Vzhledem k diferenciaci produktu a k odlišnosti firem nemusí být dlouhodobé optimum všech firem v monopolně konkurenčním odvětví charakterizováno nulovým ekonomickým ziskem. Proto se hovoří spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu.

34 Maximalizace zisku monopolistické firmy v LR
Optimální výstup firmy v dlouhém období je Q*LR. Cena P*LR, za kterou firma výstup prodává, jí umožňuje právě pokrýt všechny náklady. Účetní zisk se rovná příjmu firmy z alternativního použití vstupů neboli formální míře výnosu, což znamená nulový ekonomický zisk. Firmy stojící mimo odvětví nemají zájem do něj vstoupit. V případě krátkodobé ztráty by řada firem z odvětví odešla, tržní podíl “ostatních” by vzrostl  posun individuální poptávkové křivky každé z nich doprava nahoru. Po určité době by došlo k vyrovnání ceny a dlouhodobých průměrných nákladů, takže by se opět prosadila tendence k nulovému ekonomickému zisku (a to není impuls pro příchod nových firem do odvětví).

35 Efektivnost monopolistické konkurence
Nižší výrobní efektivnost firmy(oproti dokonalé konkurenci) souvisí s převisem výrobní kapacity. Při výrobě optimálního výstupu v dlouhém období je křivka LAC tečnou negativně skloněné poptávkové křivky; rovnovážný výstup je vyráběn s klesajícími LAC. Svého minima však křivka LAC dosahuje při větším výstupu než je rovnovážný (Q*LR)  firmy v monopolistickém odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady. Existuje zde více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly s minimálními LAC.

36 Efektivnost monopolistické konkurence
Výrobní efektivnost – firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví Alokační efektivnost – i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem daleko menší než u monopolu či oligopolu Alokační efektivnost monopolní konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy disponují monopolní silou, která jim umožňuje stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů (P > MC)  alokační neefektivnost v podobě tzv. ztráty (nákladů) mrtvé váhy. Žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla takovou monopolní sílu, aby ztráty mrtvé váhy byly velké. Vysoká elasticita poptávkových křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.

37 Optimalizace produkce v nedokonalé a dokonalé konkurenci
Čím je monopolní trh blíže k DK, tím jsou křivky MR a AR plošší až postupně splývají v jednu křivku. Vlivem dokonalé konkurence je také průsečík křivek MC a MR v minimu křivky AC. MC = S AC P i Q i P M Zisk A = P 1 = D = AR M Q M = Q 1 MR

38 Přehled jednotlivých tržních struktur
kriterium Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence monopol oligopol monopolistická konkurence počet firem v odvětví velmi mnoho jedna málo mnoho produkt homogenní diferencovaný bariery vstupu žádné velké určité možnosti firmy ovlivnit cenu výrazná značná omezená podmínka rovnovážného objemu produkce MR = MC vztah ceny a MC P = MC P > MC