Aktuální otázky daňového práva

Prezentace na téma: "Aktuální otázky daňového práva"— Transkript prezentace:

1 Aktuální otázky daňového práva
27. března 2017 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy

2 Osnova Obecně k daňovému právu Elektronická evidence tržeb
Kontrolní hlášení Ne bis in idem Reverse charge Korunové dluhopisy

3 1. Obecně k daňovému právu
Daňové právo Ústavní základ daňového práva Daňové zákony Daňová soustava Konstrukční prvky daně

4 A. Daň teoretická definice daně daň v užším a širším slova smyslu
nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní a nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu, které je veřejným příjmem veřejných rozpočtů, a to příjmem zpravidla neúčelovým, řádným, pravidelným a plánovaným daň v užším a širším slova smyslu

5 Daně v širokém slova smyslu
Poplatky Jiná obdobná peněžitá plnění clo, pojistné, odvod, příspěvek, úhrada, atd.

6 B. Daňové právo daňové právo / poplatkové právo / celní právo / berní právo / právo povinných peněžitých plnění / právo daňových příjmů veřejných rozpočtů vymezení v užším smyslu soubor právních pravidel upravujících příjmy veřejných rozpočtů označené jako daně vymezení v širším smyslu soubor právních pravidel upravujících daňové příjmy veřejných rozpočtů, tj. daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění

7 C. Ústavní základ daňového práva
daň jako omezení vlastnického práva čl. 11 odst. 5 Listiny „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“ daň jako příspěvek na chod věcí veřejných

8 D. Daňové zákony daňové právo hmotné daňové právo procesní
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních část zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích další zákony upravující poplatky, odvody, úhrady, pojistná atd. daňové právo procesní zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

9 E. Daňová soustava Daně Poplatky clo veřejná pojistná odvody úhrady
příspěvky atd. Jiná obdobná peněžitá plnění

10 F. Konstrukční prvky daně
základní subjekt předmět základ sazba výpočet období rozpočtové určení ostatní osvobození další

11 2. Elektronická evidence tržeb
Základní informace Důvody zavedení Subjekty a předmět Fungování systému Evidenční povinnost Rozsah zasílaných údajů Účtenková loterie Dočasně vyloučené tržby

12 A. Základní informace zákon o evidenci tržeb a změnový zákon
č. 112/2016 Sb. a č. 113/2016 Sb. ZET napaden u Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/16

13 B. Důvody zavedení nastavení férového prostředí pro všechny podnikatele účinný nástroj k potlačení šedé ekonomiky efektivnější výběr daní, změna přístupu podnikatelů k přiznávání a placení daní snížení schodku státního rozpočtu bez nutnosti zvyšovat daňové sazby unikátní komunikační kanál s finanční správou využití získaných dat pro práci finanční správy

14 C. Subjekty a předmět subjekty předmět poplatníci daní z příjmů
evidované tržby poplatníka splňuje formální náležitosti (v hotovosti, platba kartou, šekem, směnkou, obdobně) zakládá rozhodný příjem (příjmy ze samostatné činnosti u FO, příjmy z podnikání u PO) vynětí z předmětu – tržby vyloučené z evidence taxativní výčet v § 12 možnost rozšířit vynětí nařízením vlády

15 D. Fungování systému Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML finanční správě Ze systému finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky Podnikatel vytiskne účtenku (včetně potvrzovacího kódu) Zákazník může (měl by) převzít účtenku Evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy (zvažována i sms brána)

16 E. Evidenční povinnost evidence tržeb běžným způsobem
povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne při překročení mezní doby odezvy povinnost zaslat údaje bezodkladně po pominutí příčiny překročení, nejpozději však do 48 hodin účtenka bez fiskálního identifikačního kódu evidence tržeb ve zjednodušeném režimu tržby ve zjednodušeném režimu – výčet v zákoně + možnost stanovit je nařízením vlády (§ 10) povinnost zaslat údaje do 5 dnů

17 F. Rozsah zasílaných údajů
obecné daňové identifikační číslo poplatníka označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována pořadové číslo účtenky datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve celková částka tržby bezpečnostní kód poplatníka podpisový kód poplatníka údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu specifické celková částka plateb určených k následnému čerpání, celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty, celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu, celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží

18 G. Účtenková loterie Česká republika může pořádat účtenkovou loterii o věcné nebo peněžní ceny, které se lze zúčastnit pouze na základě zaslání účtenky nebo údaje povinně uváděného na účtence nepoužije se zákon upravující provozování hazardních her

19 H. Dočasně vyloučené tržby
do konce 3. měsíce po účinnosti všechny tržby s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb od 4. měsíce do 15. měsíce po účinnosti všechny tržby s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb a velkoobchodu a maloobchodu od 16. měsíce do 18. měsíce po účinnosti taxativně vyjmenované obory vyjmutí nařízením vlády vláda může stanovit, že ode dne účinnosti nejsou některé tržby dočasně evidovány

20 3. Kontrolní hlášení Právní úprava Důvody napadení u Ústavního soudu
Rozhodnutí Ústavního soudu

21 A. Právní úprava § 101c až 101i zákona o DPH
povinnost plátce měsíčně podat kontrolní hlášení uskutečnění či přijetí zdanitelného plnění pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně pokuta za nepodání diferenciace (1 000 až Kč)

22 B. Důvody napadení u ÚS právní úprava napadena u Ústavního soudu
skupina senátorů argumenty porušení ochrany soukromí nedůvodné zatížení malých stejně jako velkých plátců obsah kontrolního hlášení je určován formulářem správce daně protiústavnost sankcí vznikajících ze zákona

23 C. Rozhodnutí Ústavního soudu
nález sp. zn. Pl. ÚS 32/15 dne 6. prosince 2016 (40/2017 Sb.) návrh zamítnut s výjimkou § 101d odst. 1 zákona o DPH zrušení dnem 31. prosince 2017 povinnost uvádět v kontrolním hlášení předepsané údaje § 101g odst. 5 zákona o DPH zrušení dnem vyhlášení (15. února 2017) Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

24 4. Ne bis in idem Penále podle daňového řádu Rozsudek NSS
Rozsudek ESLP Rozsudek NS

25 A. Penále podle daňového řádu
sankce za nesprávné podání daňového tvrzení, v důsledku něhož je doměřena daň penále vzniká ex lege při naplnění zákonem stanovených předpokladů správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru novela ST 873

26 B. Rozsudek NSS č. j. 4 Afs 210/ Penále podle § 37b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném od do , a § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, má povahu trestu; je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

27 C. Rozsudek ESLP Rozsudek velkého senátu ze dne 15. listopadu 2016 ve věcech č /11 a 29758/11 – A a B proti Norsku Nedošlo však k opakování řízení zakázanému článkem 4 Protokolu č. 7, protože každé z řízení sledovalo odlišný účel (cílem daňového penále je především přimět poplatníky k řádnému splnění povinnosti předložit úplné a správné informace k vyměření daně, zatímco trestní stíhání sleduje též represivní cíl), stěžovatelé mohli předvídat vedení kombinovaného správního a trestního řízení, tato řízení byla vedena víceméně souběžně (přičemž časovou spojitost u druhého stěžovatele nenarušil ani odstup devíti měsíců od právní moci daňového rozhodnutí a trestního rozsudku), byla vzájemně provázána využitím získaných důkazů a sankce uložená v trestním řízení zohlednila předchozí daňové penále.

28 D. Rozsudek NS č. j. 15 Tdo 832/ Skutkové i právní okolnosti dovolují proto vyslovit závěr, že obviněný rozhodně neutrpěl nepřiměřenou újmu nebo nespravedlivost jako výsledek celistvé právní odezvy na jeho nepřiznání skutečného příjmu a zkrácení daně. Jinými slovy, třebaže byly uloženy různé sankce dvěma různými orgány v různých řízeních, přesto mezi nimi existovala dostatečně úzká věcná a časová souvislost (přes shora zmíněné výhrady), aby na ně bylo nahlíženo jako na součást celistvého systému sankcí, který komplexně vystihuje povahu jednání obviněného L. P. a nepředstavuje pro něj nepředvídané a neúnosné břemeno. Byla-li by uložena jen jedna z těchto sankcí v daňovém řízení, nešlo by o adekvátní reakci za porušení daňového předpisu, které současně představuje čin společensky škodlivý do takové míry, že je třeba uplatnit trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené, byť právě s ohledem na konkrétní okolnosti tohoto posuzovaného případu (zejména zaplacení doměřené daně i penále, délku řízení a průtahy v něm) upuštěním od uložení souhrnného trestu.

29 D. Rozsudek NS V daných souvislostech je proto třeba z těchto podrobně uvedených důvodů uzavřít, že k porušení zásady ne bis in idem a čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě nedošlo, v důsledku čehož nebyly ani dány podmínky pro zastavení trestního stíhání obviněného z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. Z toho také vyplývá, že trestní stíhání obviněného pro popsaný skutek nebylo podle zákona nepřípustné a není dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř.

30 5. Reverse charge = režim přenesení daňové povinnosti
(§ 92a a násl. zákona o DPH) trvalé použití režimu dodání zlata, dodání zboží v příloze č. 5, poskytnutí stavebních nebo montážních prací od 1. ledna 2016 dodání nemovité věci (§ 56 odst. 5) dočasné použití režimu dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 (§ 92f) stanoví-li vláda nařízením mechanismus rychlé reakce (§ 92g) potvrzení Evropské komise a nařízení vlády maximálně 9 měsíců

31 5. Reverse charge nařízení vlády č. 361/2014 Sb.
vydáno na základě § 92f zákona o DPH povolenky na emise skleníkových plynů dodání certifikátů elektřiny a dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (tomu, kdo je dále prodává) – od 1. února 2016 poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb – od 1. října 2016 dodání vybraného zboží, pokud základ daně veškerého dodávaného vybraného zboží přesáhne Kč mobilní telefony, integrované obvody a zařízení s těmito obvody, herní konzole, tablety a laptopy, obiloviny a technické plodiny – od 1. července 2015, surové či polozpracované kovy (výjimky)

32 6. Korunové dluhopisy zákon č. 192/2012 Sb. čl. III bod 6 čl. IV bod 2
V § 36 odst. 3 se za větu šestou vkládá věta „U příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo m) s výjimkou dividendového příjmu se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.“ čl. IV bod 2 Pro úrokový příjem z dluhopisu emitovaného přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 tohoto zákona se použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 6 tohoto zákona.

33 e-mail: bohac@prf.cuni.cz
web: tel.: 11. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy