Politické doktríny a ideologie

Prezentace na téma: "Politické doktríny a ideologie"— Transkript prezentace:

1 Politické doktríny a ideologie

2 Moje pocity z diktatury
Antisemitismus Etnické čistky Mučení Podmaňování Kult moci, jednotlivců nebo armády Chápání kritiky jako něčeho zhoubného Úloha žen pouze jako nositelek života Represe sexuálních menšin Podřízení se oficiálním autoritám Tlak vrstevníků na přizpůsobení se Touha nechat se vést Opovrhování menšinami

3 Ideologie a doktrína Ideologie = Soustava idejí, teorií a názorů řešící problematiku společnosti Doktrína = nauka, učení, systém názorů na konkrétní problém

4 Funkce ideologie Napomáhají vysvětlovat politické události a jevy (vysvětlovací) Určují, co je dobré a zlé (hodnotící) Orientují a poskytují vědomí identity (orientační) Reprezentují určitý program (programová)

5 liberalismus Vznik a rozvoj v Anglii od 17. stol.
Ústřední hodnotu je svoboda jednotlivce a otevřená společnost Otevřený prostor pro jednání člověka (zato kritika – čl. sleduje pouze svůj prospěch a užitek) J. Locke (všichni jsou si rovni, nikdo nemůže vládnout bez souhlasu) Právo na život, svobodu a majetek

6 Nezasahování státu do hospodářství (laissez-faire)
Důraz na individuální svobodu a ochranu společnosti Koncepce společenské smlouvy Dva typy: klasický (ekonomický) – rovnost příležitostí moderní (sociální)

7 Představitelé: T. Hobbes, J. Locke, A
Představitelé: T. Hobbes, J. Locke, A. Smith, Milton Friedman, Friedrich von Hayek, Robert Nozick, Francis Fukuyama

8 Ideové zdroje J. Locke – Dvojí pojetí o vládě (líčí přirozené právní teorie, předkládá hypotézu přirozeného stavu před vznikem státu – rovný, svobodný, má právo na život, disponovat se sebou a svým majetkem) A. Smith – Bohatství národů – neviditelná ruka trhu; bohatství vzniká, když každý má svobodu volby práce a pohybu, spotřeby, každý dělá co mu jde nejlépe

9 J. Bentham – stát je jako noční hlídač, má se omezit na dodržování pravidel volné soutěže; stát ohrožuje hodnoty přirozeného stavu F. von Hayek – teorie o samoregulaci trhu; tvrdí, že není možné předvídat důsledky lidu. Rozhodnutí – je třeba dát jednotlivcům volnost; laissez-faire (neviditelná ruka trhu)

10 Jeremy Bentham Adam Smith

11 Fridrich A. von Hayek

12 Milton Friedman

13 Robert Nozick

14 konzervatismus Ti, kdo věří a zachovávají hodnoty
Proti revolucím, reformám, chaosu x stabilita a řád Zakladatel: Edmund Burke ( ) avšak základ už v Aristotelových myšlenkách organicismu Stát vzniká přirozeným historickým vývojem Opozice k liberalismu a demokracii (19. stol.)

15 Filozofické základy, předpoklady
Společnost je nekonečně složitá na to, aby ji bylo možno uchopit jednou myslí Je nutno respektovat zvyk a tradici, ne rozum (ale předsudek drží společ. při sobě) Jakýkoliv pokus výrazně měnit společenské uspořádání, zhorší jeho stav Neexistují žádná univerzální práva Skeptický vůči lidské povaze, že je schopen zla

16 Ortega y Gasset – kritika liberalismu
Liberalismus klade přílišný důraz na svobodu jednotlivce na úkor celku; tradiční hodnoty se stávají předmětem komerce Hodnoty: rodina, půda, spíše duchovno Proti demokracie (u ní kritizoval masovost, konzumní způsob života)

17 Thatchesmus a reaganismus
Margaret Thatcherová (1925) – posílení mezinárodní prestiže VB Ronald Reagan ( )

18 Soustřeďují se na ochranu rodiny (proti interrupci, pornografii,…)
na obranu společenského řádu (potírání kriminality, obchodu s drogami,…)

19 Křesťanská sociální nauka
Psaní encyklik – latinské spisy určené široké veřejnosti (nikoliv věřícím) Základ Písmo, učení Augustina Aurelia a T. Akvinského T. Akvinský – zakladatel ideologie; čl. je sice společenská bytost, ale křes. Ideologie se zaměřuje spíše na jednotlivce Základní křesťanské ctnosti víra, naděje a láska

20 1891 Lev XIII. Vydává encykliku Reum novarum – staví se proti liberalismu a socialismu
1991 Jan Pavel II. Encyklika Centesimus annus – proti socialismu, soukromé vlastnictví je přípustné Představitelé: Lev XIII., Jan Pavel II., Benedikt XVI.

21 Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

22 komunismus Založená na společném vlastnictví a rovnosti
Je to systém politického, hospodářského a společenského uspořádání založený na společném vlastnictví výrobních prostředků Rozdělování dosaženého důchodu podle potřeb, což údajně povede k vytvoření beztřídní, rovnostářské a prosperující společnosti Heslo: „Každý podle svých schopností , každému podle jeho potřeb.“

23 Už v Platónově Ústavě, T. More (Utopie), T. Campanella (Sluneční stát)
T. More – O nejlepším státu, O novém ostrově Utopií – skončit s vykořisťováním nižních tříd, všichni mají mít společnou výrobu, vlastnictví, zabezpečení ve stáří, volný přístup ke vzdělání, spiknutí bohatých proti chudým

24 K. Marx – historie společnosti rozdělena na etapy
Fáze – předtřídní (prvobytně-pospolná) společ. – nemají rozdělené majetky, moc Fáze – třídní společ. – ovládající x ovládaný a) otrokářská b) feudální c) kapitalismus (dělník x továrník); kritika kapitalismu a hospod. cyklu d) socialismus 3. Fáze – beztřídní společ. - komunismus

25 socialismus Ideál spravedlnosti a bratrství, rovnost příležitostí a reálných svobod Úsilí o postupnou přeměnu společnosti Kritika kapitalistického systému – nespravedlivé rozdělení bohatství Kritika liberalismu Už v antice u Platóna, v renesanci T. More a T. Campanella Snaha o beztřídní společnost, stát má hlavní roli

26 Zakladatelé: K. Marx a F. Engels (Kapitál) – marxismus
V komunismu – ke společ. vývoji pomocí ozbrojené revoluce x socialismus – evoluční změny, nenásilná přeměna Stoupenci myšlenek: vznik totalitních ideologií – Vladimir Lenin, Josif Stalin, Lev Trockij

27 L. Trockij

28 Neomarxismus – v Z Evropě, od 60. let
Syntéza marxistických názorů s anarchistickými, existencionalistickými

29 Fašismus a nacismus Fašismus – fascio = svazek, sjednocení
Vznik po 1.WW hl. v Itálii Koncepce absolutní vlády (neomezená moc panovníka) organicismus (celek je důležitější než část, ztotožnění se státem) vůle k moci, vznik nadčlověka (F. Nietzsche) teorie elit (V. Pareto)- schopnost elit a neschopnost masy Platí i pro nacismus

30 Inspirace – T. Hobbes, N. Machiavelli, Aristoteles, G.W.F. Hegel
Fašismus – B. Mussolini Nacismus – A. Hitler (Mein Kampf) – rasová čistota - proti komunismu a demokracii - zdůrazňuje rasovou čistotu Rovnostářství a stát má hlavní roli

31 B. Musollini

32 rasismus Přesvědčení o nerovnosti lidských ras
Utiskování jedné rasy nebo dokonce likvidace jiné rasy Diskriminace právní (nerovnost před zákonem), politická (nepřítomnost hlasovacího práva), ekonomická (nižší mzda za stejnou práci), kulturní (nedovolení vzdělání) Představitelé: Joseph Artur de Gobineau (Rozprava o nerovnosti ras), Houston Steward Chamberlain, A. Hitler

33 J. A. de Gobineau a H. S. Chamberlain

34 Sociální darwinismus – princip evolučního vývoje společnosti
Silnější druhy přežívají, slabší hynou Eugenika = dobrý původ – názor, že existují lepší a horší genetické info. , špatné geny by se měly zlikvidovat

35 příklady 2. WW 1951 – UNESCO – všichni lidé patří do Homo sapiens sapiens a pocházejí ze stejného předka, biolog. A spolče. Rozdíly jsou neopodstatněné 60. léta – USA – Martin Luther King (případ Rosy Parksové) JAR – apartheid – 90. léta – Nelson Mandela Mezinárodní den proti rasismu

36 antisemitismus 3 podoby – antijudaismus (spojen s náboženstvím) – možnost být neutlačován konverzí ke křesťanství rasový antisemitismus nový antisemitismus – po 2. sv. v. – popírání holocaustu a antisionismus

37 nacionalismus Upřednostňuje politické, kulturní a ekonomické zájmy určitého národa Vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa Od 18. stol. Ve Francii, Německu a Itálii Hledání historické role a vyššího poslání národa (právo na sebeurčení) Konec individualismu ve prospěch štěstí národa Svoboda jednotlivce x svoboda národa Proti liberalismu, individualismu a socialismu

38 V 19. stol. Se stal nástrojem sjednocení trhu – stát odstraňoval obchodní bariéry – změny ve výrobě – vznik jednotného právního a tržního prostředí Doktrína fašistů

39 Podoby nacionalismu Liberální nacionalismus – právo národa na sebeurčení, všechny národy jsou si rovny, nejstarší typ Konzervativní nacio. Expanzivní nacio. – spojován se šovinismem, hlásají nutnost šířit kulturu a inteligenci Evropanů mezi divochy a barbary do kolonií Kulturní nacio.

40 Představitelé: Johann Gottfried Herder (1744-1803), Giuseppe Mazzini (1805-1872)

41 J. G. Herder a J. Mazzini

42 anarchismus Usiluje o zrušení státu a právního řádu (bezvládí)
Nejde o jednotný směr Hlásá absol. svobodu jednotlivce, právo sinějšího Vychází z myšlenky, že jedinec by neměl podléhat vůli jiného jedince Hodnoty: neomezená svoboda a rovnost Proti kapitalismu (za odstranění vlastnictví) Myšlenky podobné komunistickým – ale jiná myšlenková představa porevolučního uspořádání)

43 Představitelé: Michail Alexandrovič Bakunin (1814-1876), Petr Kropotkin

44 M. A. Bakunin a P. Kropotkin

45 feminismus Ženské hnutí
Prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění žen s muži Vznik v 2. pol.19. stol. 19., 20. stol. – hlavní otázka volební právo (sufražetky), 1. Nový Zéland, 1906 Německo, 1944 Francie, poslední r Švýcarsko

46 Představitelé: Simone de Beauvoirová (Druhé pohlaví), Kate Milletová
u nás: Eliška Krásnohorská (Minerva), Alice Masaryková, Anna Čundová (problematika potratů a pornografie), Olga Sommerová, Jiřina Šiklová

47 Liberální proud – postavení žen na roveň mužů, žena by neměla zůstat v domácnosti
Socialistický proud – ženy jsou vykořisťovány

48 S. De Beauvoirová a O. Sommerová

49 enviromentalismus = prostředí Snaha o ochranu životního prostředí
Nadstavba ekologie, etologie a biologie Kritika ekonom. liberalismu, konzervatismu a marxismu Hovoří o dobývání a ovládání přírody

50 Rysy: organicismus (nedokážeme pochopit přírodu)
předběžná opatrnost antirevolučnost Politicky různorodý, nesjednocený Ekologický radikalismus, občanská neposlušnost, ekoterorismus Představitelé: Aldo Leopold