Něco málo k historii vývoje sociálního zabezpečení na stáří

Prezentace na téma: "Něco málo k historii vývoje sociálního zabezpečení na stáří"— Transkript prezentace:

1 Zveřejněno na www.kscm.cz

2 Něco málo k historii vývoje sociálního zabezpečení na stáří
Formy důchodového zabezpečení do 20. století Některé mezníky v důchodovém zabezpečení ve 20. století Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému

3 Formy důchodového zabezpečení do 20. století
Za feudalismu bylo sociálně zabezpečeno jen úřednictvo, které obstarávalo šlechtické úřední povinnosti. Pro poddané plnily sociální funkci vícegenerační rodiny (obživa ze zemědělské výroby, výměnek…) a na zásah vládců byla zaváděna chudinská péče prostřednictvím církví, místních vrchností, cechů a obcí (daně na chudé, právo na žebrotu…). Za kapitalismu dochází k sestěhovávání lidí do měst, což je příčinou jejich odtržení od zemědělské a rodinné vyživovací základny, a při dočasné či trvalé ztrátě pracovní schopností dělníků dochází i k jejich ztrátě obživy, a to bez náhrady. Stát sociálně zajišťuje jen státní a veřejné zaměstnance a vojenské veterány. Proto vznikají různé dělnické podpůrné spolky a soukromé pojišťovny cechů (např. bratrské pokladny v hornictví apod.). Nedostatečné sociální zajištění dělníků a špatné podmínky vedou k velkým bouřím, a proto německý kancléř Bismarck po potlačení odporu zavádí vedle perzekuce i sociální zabezpečení pro široké vrstvy. Po jeho vzoru v 80. letech 19. století postupuje v R-U i hrabě Taafé (předseda vlády), ale stačil prosadit pro širší vrstvy pouze úrazové a nemocenské pojištění. Ani na přelomu 19. a 20. století nebyly v R-U vyslyšeny požadavky na přijetí zákona o nuceném pojišťování starobních a chorobních důchodů, které se mělo týkat dělnictva, rolnictva a živnostenstva.

4 Některé mezníky v důchodovém zabezpečení ve 20. století
V nové ČSR vedly vládu k řešení sociálního zákonodárství zejména politické důvody. A tak 1. července 1926 vstoupil v platnost zákon č. 221/1924 Sb., o sociálním pojištění (v nemoci, v invaliditě, ve stáří). Na svou dobu příkladný pro celou Evropu. Zákon o starobních důchodech rolníků však pro odpor velkostatkářů nikdy nevstoupil v platnost. Po 2. světové válce byl sveden politický střet o koncepci národního pojištění s koncepcí stavovského pojištění. Proto zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, vstupuje v platnost až 1. října 1948 a mj. rozšiřuje důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany. Po něm dochází k přijetí řady novel (1956, 1959, 1964, 1975, 1988) v duchu zajištění široce pojatého sociálního pojištění garantovaného státem pro nejširší veřejnost. Postupné, ale zásadní změny důchodového systému byly zahájeny po politickém a majetkovém převratu v 90. letech minulého století. Jednotný systém ruší důchodové kategorie, ale ponechává privilegia u ozbrojených složek. Přechází se ze zabezpečovacího systému na jednotný pojistný systém, ale pro odvody u OSVČ jsou stanoveny stropy, aniž by stát tuto ztrátu na výběru vyrovnával. Vzniká i značný nevýběr (v čase nedobytný). Zákonem č. 42/1994 Sb. je zaveden rádoby další - soukromý pilíř důchodového systému - penzijní připojištění zvýhodňované státem a zákonem č. 155/1995 Sb. se spouští rozsáhlá reforma státního pilíře. V dalších letech jsou přijímány novely s parametrickými úpravami DS.

5 Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému
Postoje českých vládnoucích stran byly a jsou ovlivněny prognózou nepříznivého demografického vývoje a doporučeními - představitelů EU, OECD, SB a MMF - kam dojít v reformě důchodového systému. V r vydala SB knihu Odvrácení krize stáří (doporuč. 3 pilíře DS), která roztočila ve světě doslova mánii DR, které vedou tradiční důchodové systémy ke změně - od veřejného k soukromému řízení a od kolektivní k individuální odpovědnosti. V r SB své představy modifikuje dokumentem Zabezpečení příjmů ve stáří v 21. století (pod tíhou problémů rozšiřuje doporučení na 5 pilířů DS). Základním - fundamentálním aspektem pilířového modelu takovéto reformy je onen přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Ruší či omezuje přerozdělování i mezigenerační solidaritu. A to buď založením soukromě řízeného fondového pilíře, který nahrazuje část průběžného státního pilíře (pay as you go, PAYG), nebo změnou systému přerozdělování ve státním pilíři z dávkového solidárního způsobu (defined benefit, DB) na ekvivalentní systém virtuálních účtů (notional defined contribution, NDS) s dobrovolným připojištěním. Mění se tak tradiční model společenské smlouvy mezi občany, garantovaný státem!

6 Vstup do 21. století je ve znamení zesíleného tlaku na přijetí zásadní reformy důchodového systému
Ve třetím i čtvrtém volebním období byly ustaveny pracovní skupiny z reprezentantů všech politických stran zastoupených v PS PČR. Obdobná politická skupina k důchodové reformě zahájila činnost při MPSV i v pátém volebním období a to v červenci 2007. Úkol v podstatě zní: Připravit „jízdní řád“ pro systémovou změnu dosavadního penzijního systému České republiky, získat pro takovouto změnu maximální konsensus politických stran a o této nezbytnosti přesvědčit širokou občanskou veřejnost. Cílem pravice je využít obavu z nepříznivého demografického vývoje ke snížení nákladů na pracovní sílu, omezení solidarity a zvýšení vlivu soukromých pojišťoven. Jde o realizaci návrhů Světové banky. Vzhledem k tomu, že představy o nutných změnách důchodového systému se podle názorů jednotlivých politických stran značně rozcházejí, nebylo dosud k takto radikální reformě přistoupeno a postupuje se metodou postupných změn cestou novel zákonů.

7 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Základní důchodové pojištění je kolektivní, solidární, garantované státem a pro výdělečně činné osoby povinné. (Státní pojistný důchodový systém spravuje ČSSZ, orgán státní správy řízený MPSV. Pro ozbrojené složky a některé další vybrané státní zaměstnance tuto činnost zabezpečují odděleně příslušná ministerstva – vnitra, obrany, spravedlnosti). Důchodové pojištění v sobě zahrnuje: starobní důchody pozůstalostní důchody invalidní důchody

8 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Doplňkové pojištění je individuální, ekvivalentní, organizované soukromými finančními společnostmi a pro občany dobrovolné. Doplňkové pojištění v sobě zahrnuje: penzijní připojištění se státním příspěvkem (případně i s odpočtem z daňového základu) životní pojištění se spořením (případně s odpočtem z daňového základu)

9 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Systém důchodového pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomtéž období. Aktuální tabulka sazeb individuálního pojistného na sociální zabezpečení Sazby pojistného v % z vyměřovacího základu Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem Organizace a malé organizace (za zam.) 21,5 3,3 1,2 26,0 34,0 Zaměstnanci 6,5 1,1 0,4 8,0 OSVČ povinně /nebo/ 28,0 - 1,6 29,6 OSVČ dobrovolně 4,4 Osoby dobrovolně důchodově pojištěné Všeobecné zdravotní pojištění činí: 9 % zaměstnavatelé za zaměstnance + 4,5 % zaměstnanci za sebe = celkem 13,5 % 13,5 % OSVČ a dobrovolně pojištěné osoby

10 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Pohledávky a saldo důchodového účtu v mld. Kč – saldo je očištěné o výdaje související s jiným rokem a bez nákladů na administraci (jen SR - kapitola MPSV) Rok Nevýběr pojistného Kumulace pohledávek (pojistné+penále+pokuty) Saldo Sazba pojistného v % Průměrná míra nezaměstnanosti v % Stará metodika Nová metodika 1993 2,833 3,145 6,184 27,2 3,0 1994 3,495 7,049 13,839 3,3 1995 6,112 13,762 8,397 1996 8,312 21,985 4,203 26,0 3,1 1997 10,083 32,564 -2,960 4,3 1998 7,127 39,854 -9,889 6,0 1999 9,222 49,127 -16,033 8,5 2000 6,489 55,850 -16,409 9,0 2001 3,881 60,638 -15,603 2002 0,909 61,749 -18,264 9,2 2003 1,731 63,754 -15,464 9,9 2004 - 1,782 61,977 8.955 28,0 10,2 2005 0,329 62,180 6,457 2006 - 2,996 59,721 6,993 8,1

11 Vývoj průměrné mzdy1) a průměrného vyměřovacího základu
Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice Vývoj průměrné mzdy1) a průměrného vyměřovacího základu Rok Průměrná Vyměřovací základ pro sociální zabezpečení Podíl vyměřovacího základu hrubá ke mzdě mzda zaměstnanci VO zaměstnanci MO Zaměst. VO+MO OSVČ 2) zaměstnanci v Kč v % 1994 6 896 6 217 5 035 5 983 2 977 86,8 43,2 1995 8 172 7 709 7 409 3 350 90,7 41,0 1996 9 676 9 142 7 099 8 698 3 551 89,9 36,7 1997 10 696 10 154 7 978 9 672 3 426 90,4 32,0 1998 11 693 11 326 9 525 10 944 3 067 93,6 26,2 1999 12 655 12 270 10 104 11 805 3 461 93,3 27,3 2000 13 490 13 023 11 138 12 625 3 557 26,4 2001 14 642 13 992 11 616 13 472 3 735 92,0 25,5 2002 15 711 15 059 12 051 14 385 4 052 91,6 25,8 2003 16 769 16 178 12 553 15 334 4 300 91,4 25,6 2004 17 882 17 213 13 321 16 300 5 028 91,2 28,1 2005 18 809 18 045 13 936 17 081 5 914 90,8 31,4 2006 20 050 19 013 14 714 18 013 6 580 89,8 32,8 1) Jako průměrná mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ ( § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nařízením vlády ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. 2) Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ nepovinné – dobrovolné). VO = velké organizace nad 25 zaměstnanců; MO = malé organizace od 1 do 25 zaměstnanců; OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná

12 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

13 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

14 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Nárok na starobní důchod má pojištěnec, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Statutární věk se podle platného zákona postupně prodlužuje. Po činí důchodový věk: u mužů 63 let Po činí důchodový věk: u žen 63 let, bezdětné A dále dle tabulky: 62 let, pokud vychovaly 1 dítě 61 let, pokud vychovaly 2 děti 60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 dět 59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí

15 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Potřebná doba pojištění - Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod činí nejméně 25 let. - Při dosažení 65 let věku pojištěnce činí potřebná doba pojištění 15 let. Výše starobního důchodu Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. - Výše základní výměry je stanovena pevnou částkou, která činí Kč měsíčně. - Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně a jeho maximální hranice není stanovena. Výše procentní výměry se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Procentní sazba se skládá ze sazby za dobu pojištění získanou do vzniku nároku na důchod, která činí 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění (přičemž do doby pojištění před 18. rokem věku se nezahrnují náhradní doby pojištění) a za dobu pojištění získanou po vzniku nároku na důchod, která činí 1 % (1,5 % od ) z výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Za výkon výdělečné činnosti se však pro tyto účely nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě).

16 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice
Průměrná výše všech typů starobních důchodů celkem v Kč Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 k muži 6 555 6 995 7 590 7 622 7 902 8 133 8 662 9 157 9 756 ženy 5 386 5 729 6 188 6 213 6 429 6 600 7 030 7 431 7 911 celkem 4 609 5 149 5 578 5 910 6 292 6 808 6 833 7 075 7 270 7 744 8 187 8 722

17 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

18 Stručná charakteristika současného důchodového systému v České republice

19 Neopomenutelné faktory při řešení dalšího směrování státního důchodového systému
Demografické: - pokles plodnosti - prodlužování života - migrace 2. Sociální: - příjmová solidarita - generační solidarita - kvalita zajištěného stáří 3. Ekonomické: - výkonnost ekonomiky - nezaměstnanost - stabilita systému Politické: - protichůdné zájmy - důvěra v důchodový systém - legislativa

20 1. Demografie je problémem nejen evropské civilizace 21. století
Věková struktura obyvatelstva ČR k r. 2006 I když se plodnost po propadu mírně zvyšuje, pravděpodobně již nedosáhne úhrnné plodnosti na ženu přesahující dvě děti (nutná pro prostou reprodukci národa), čímž se nepříznivě změní poměr mezi přispěvateli na dávky a poživateli dávek z důchodového systému (DS). Největší nerovnováha DS nastane odchodem silných ročníků (narozených po roce 1970) do starobních důchodů a vstupem slabých ročníků (narozených po roce 1990) do pracovního procesu. Příznivý vývoj naděje dožití, respektive prodlužování života, rovněž postupně zvyšuje počet důchodců v DS, a tím poměr důchodců k ekonomicky aktivním občanům. Do zahraničí emigruje z ČR především kvalifikovaná pracovní síla, což je zatím eliminováno imigrací (i nekvalifikovaných) cizinců do ČR. Úbytek obyvatelstva je však předpokládán u většiny evropských zemí. Nastane nové stěhování národů?

21 Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let
Demografie je problémem evropské civilizace 21. století Podíl osob 65 let a starších k osobám 15 – 64 let

22 POČTY NAROZENÝCH DĚTÍ V ČR
1972 – 1975 prudký vzestup porodnosti „baby-boom“ prudký pokles počtu narozených dětí stagnace porodnosti 2002 - mírný vzestup počtu narozených není „baby-boom“ 200 tis. 100 tis. 1944: 1974: 1990: 2006: I-V 2006: I-V 2007:

23 PLODNOST POČET OBYVATEL
úhrnná plodnost průměrný věk matek při narození 1. dítěte POČET OBYVATEL

24 2. Sociální politika je pojímána politickými stranami velmi odlišně
Je snahou většiny politických stran omezit příjmovou solidaritu na základě teze o nepřiměřenosti solidarity, o solidaritě přesahující určité meze, o malé či žádné ekvivalentnosti náhradového poměru. Nemluví se však o nespravedlivém rozdělování vytvořených hodnot. O odměňování většiny nízkou mzdou, která má být základem pro výpočet důchodu, jeho společensky spravedlivé a důstojné výše. O úkolu celé společnosti zabezpečit důstojné stáří těm, kteří poctivě pracovali. Taktéž je do společnosti vnášeno odmítání tradice silné generační solidarity, kdy střední generace zabezpečuje důstojný život nejen svým dětem, ale i seniorům. Tím vším se zpochybňuje důvěryhodnost a správnost průběžného státního solidárního důchodového systému s cílem jeho postupného převádění na soukromý systém dlouhodobého spoření u penzijních fondů.

25 3. Ekonomika po pravicové transformaci omezuje veřejné výdaje
Vlastnická struktura základních fondů či výrobních prostředků přelévá většinu zisků do zahraničí a do spotřeby vlastníků. Vysoká zadluženost utlumuje využívání volných finančních prostředků státu, řady firem, obcí i občanů v sociální sféře. Snižování daní a odvodů do státních a veřejných zdrojů vyvolává dominový efekt i v návrzích na snižování mandatorních výdajů, případně na rozprodej zbytků státního majetku či zvyšování zadlužování státu. Nevýkonnost ekonomiky se projevuje v neschopnosti produktivně zaměstnat kolem půl miliónů občanů, jejichž daně a pojistné chybí na straně státních a veřejných příjmů. Pravicové návrhy úmyslně uplatňují faktory ekonomické destabilizace státního důchodového systému namísto jeho ekonomické (i vícezdrojové) stabilizace.

26 4. Politické zájmy jsou protichůdné
Levice požaduje zajištění důstojného stáří státem i nízkopříjmovým skupinám, které poctivě pracovaly (solidarita) Poukazuje na nutnost řešení základních příčin, které stojí mimo vlastní systém (porodnost, ekonomická prosperita, nezaměstnanost, dostatečnost příjmů aj.). Požaduje zachování garance státu nad veřejnými prostředky jako poslední záruky neprivilegovaných občanů na zachování příjmové i generační solidarity. Hledá cestou optimalizace řešení k zachování funkcí povinného, státem garantovaného pilíře, který je nevytunelovatelný (průběžný), v čase regulovatelný, dávkově definovaný a umožňuje i vícezdrojové financování. Pravice požaduje minimální solidaritu státu a výraznou účast každého občana vlastními úsporami na své stáří (PF) Neřeší příčiny vznikajících problémů, které jen komentuje, a řeší až jejich důsledky. A to ve prospěch bohatých, na úkor nemajetných. Má eminentní zájem na privátní správě veřejných financí, neboť tyto příjmy jsou pravidelně opakované, dlouhodobé a v součtu obrovské. Snaží se zpochybnit udržitelnost funkcí současného státního pilíře všemi prostředky a provést jeho systémovou změnu, která mj. sníží náklady zaměstnavatele na zaměstnance a posílí úlohu soukromých finančních institucí.

27 Pojistný magický trojúhelník, který nepočítá s vícezdrojovým financováním
Výše důchodového věku Vzájemný vliv tří hlavních parametrů Výše důchodové dávky Výše pojistné sazby

28 Vybraná srovnání návrhů řešení jednotlivých politických stran
Výstupy ze Závěrečné zprávy výkonného týmu společné komise politických stran z června 2005, které již ostatní strany, kromě KSČM, prohlásily za překonané.

29 Porovnání příjmů do státního DS k HDP z variant politických stran (r
K r o k u

30 Porovnání výdajů na státní DS k HDP z variant politických stran (r
K r o k u

31 Porovnání salda státního DS z variant politických stran (r. 2005)
K r o k u

32 Předpokládaná věková hranice pro odchod do starobního důchodu u mužů z variant politických stran (r. 2005)

33 Předpokládaná věková hranice pro odchod do starobního důchodu u žen z variant politických stran (r. 2005)

34 Podíl nově přiznaných důchodů pod hranicí chudoby z variant politických stran ve státním DS (r. 2005) K r o k u

35 V Ý Š E D Ů CH O D Ů P O N A V R Ž E N É R E F O R M Ě (r. 2005)
Porovnání výše důchodu vybraných typizovaných jedinců ve státním DS z návrhů jednotlivých politických stran k návrhu KSČM (r. 2005) V Ý Š E D Ů CH O D Ů P O N A V R Ž E N É R E F O R M Ě (r. 2005) Příjem v % ke mzdě Kč 18.000,- KSČM ČSSD KDU - ČSL US - DEU ODS Kč/měs. Rozdíl ke KSČM ke 75 % 9 450,- 4 375,- -5 075,- 6 480,- -2 970,- 3 570,- -5 580,- 3 600,- -5 850,- 100 % 10 440,- 7 550,- -2 890,- 7 200,- -3 240,- 4 320,- -6 120,- -6 840,- 125 % 10 475,- 8 100,- -2 375,- -2 375,- 5 175,- -5 300,- -6 875,- 200 % 12 600,- 15 184,- +2 584,- 11 160,- -1 440,- 6 840,- -5 760,- -9 000,- 300 % 13 500,- 19 550,- +6 050,- 14 580,- +1 080,- 8 640,- -4 860,- -9 900,-

36 Návrhy změn vybraných parametrů z variant politických stran (r. 2005)
ČSSD KSČM KDU-ČSL ODS US_DEU zvýšení věkové hranice ANO (na 65 let) NE (ano jen v případě: -snížení nezaměstnanosti -nezlepšení demograf. vývoje -zvýšení věku dožití v kvalitě) (65 let i výše) srovnání podmínek placení pojistného u různých typů smluv odstranění zvýhodnění OSVČ (nesděleno) zastropování příspěvků ANO (pětinásobek) ANO (trojnásobek)

37 Varianta KSČM - parametrická optimalizace důchodového systému ČR

38 Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému
Státní důchodový systém (starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů) má být i v budoucnu státem organizovaný a řízený rozhodující nástroj, jehož účelem je finančně zabezpečit důstojné stáří občanů, kteří poctivě pracovali. Proto musí být: povinný pro všechny občany průběžně financovaný dávkově definovaný solidární příjmově i generačně regulovatelný státem garantovaný Jediným kritériem dlouhodobé stability a finanční udržitelnosti důchodového systému je jeho kladné kumulativní saldo z příspěvků (pojistné i další zdroje).

39 Postoj komunistů ke státnímu důchodovému systému
Cílem KSČM je: zajištění průměrného dlouhodobého náhradového poměru alespoň na minimální úrovni 40 % průměrné hrubé mzdy v daném roce ve státním pilíři DS (možnost navýšení v dobrovolných pilířích DS) udržení statutární hranice pro odchod do důchodu na úrovni 63 let (Její další postupné zvýšení na 65 let podmiňují komunisté snížením nezaměstnanosti spolu se zkrácením pracovní doby, trvale nepříznivým demografickým vývojem a skutečným - nikoliv prognózovaným - prodloužením délky i kvality života občanů. Jen při naplnění všech těchto podmínek by se počítalo s postupným zvyšováním statutární věkové hranice nároku na důchod, ale až po r ) Prostředkem dosažení cíle je průběžná parametrická optimalizace (optimální nastavení parametrů - veličin) stávajícího důchodového systému při současném: zabezpečení vysoké výkonnosti ekonomiky trvalém růstu HDP zvyšování produktivity práce poklesu nezaměstnanosti (snižování délky pracovní doby) nastartování optimální propopulační politiky

40 Bez solidárního přerozdělování by upadla většina důchodců do bídy, proto důchodový systém v ČR eliminuje obrovské příjmové rozdíly mezi občany! Při průměrném dlouhodobém celkovém náhradovém poměru na úrovni cca 40 procent průměrné hrubé mzdy ( Kč), současné hranici odchodu do důchodu v 63 letech a zachování příspěvkové sazby 28 % lze ze státního pilíře současného důchodového systému dosáhnout pro jednotlivé příjmově typizované jedince (PTJ k průměrné mzdě) následujících měsíčních důchodů, které by podléhaly průběžné valorizaci (propočteno v r. 2005): 7 470 Kč pro PTJ 50 % při minimální úrovni náhradového poměru 83 % 9 450 Kč pro PTJ 75 % při minimální úrovni náhradového poměru 70 % 9 900 Kč pro PTJ 80 % při minimální úrovni náhradového poměru 55 % Kč pro PTJ 100 % při minimální úrovni náhradového poměru 58 % Kč pro PTJ 125 % při minimální úrovni náhradového poměru 51% Kč pro PTJ 200 % při minimální úrovni náhradového poměru 35 % Kč pro PTJ 300 % při minimální úrovni náhradového poměru 25 % Tento přehled vyvrací argumenty o úplné nivelizaci výše důchodů a podtrhuje vysokou míru příjmové solidarity – přerozdělování.

41 Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

42 Pokles podílu výše důchodu ke mzdě – pravicí kritizovaný stupeň solidarity

43 Jak vysoké penze důchodci pobírají
výše důchodu v Kč počet důchodů k 03 / 2006 počet důchodů k 03 / 2007 do 9 707 8 934 od do 8 506 8 402 od do 19 414 14 954 od do 66 009 39 371 od do od do od do od do od do od do 72 754 nad 33 752 94 554 Poznámky: Nejvyšší „státní“ penze v ČR je v rozmezí až Kč a pobírá ji jen jeden důchodce - muž. Nejvyšší ženská penze se pohybuje mezi a Kč. Vláda schválila valorizaci důchodů pro r v průměru o 3,9 %, to je o 346 Kč.

44 10 návrhů KSČM - parametrické úpravy, které zajistí vyrovnanost státního pilíře důchodového systému až do r. 2100 Od r přijmout účinná propopulační opatření a opatření k řízené migraci Od r zahájit realizaci Celonárodního programu zaměstnanosti (cíl EU) Od r vytvořit zvláštní účet státního důchodového systému (ZÚSDS) ke zhodnocování přebytků a dalších zdrojů (z privatizace, ze spotřebních či ekologických daní, z dividend aj.) Od r přesunout platbu státu ze zrušených státních příspěvků na penzijní připojištění (soukromý-individuální pilíř) do ZÚSDS (státní-kolektivní pilíř) Od r přesunout příspěvky na státní politiku zaměstnanost (1,6 %) z příjmů státního rozpočtu do ZÚSDS (což bude už po snížení velké nezaměstnanosti) Od r zavést pro OSVČ plnou platbu na důchodové pojištění - minimálně ve výši průměrné mzdy v podnikatelské sféře (zrušení stropů, odvod ve výši 29,6 %) Od r se na ZÚSDS převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní (vícezdrojové financování – možno rozšířit i o ekologické daně) Od r se posunuje po 4 měsících ročně hranice odchodu do důchodu do 65 let v případě naplnění 3 kritérií (nezaměstnanost, demografie, dožití v kvalitě) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 32,6 % (z 29,6) Od r se zvyšuje sazba na důchodové pojištění na 33,5 % (z 32,6) Poznámka: Reálnost tohoto modelu propočítal výkonný tým Ing. Bezděka v r

45 Makroekonomická kritéria varianty KSČM
Rok 2005 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2070 2080 2100 Příspěvková sazba v % 28,0 29,6 33,6 34,5 Příjmy % HDP 8,5 9,8 10,7 11,0 Výdaje 8,4 8,0 8,3 9,3 10,4 11,5 12,0 11,8 11,9 12,4 Saldo 0,2 0,5 1,5 0,4 0,3 -0,7 -1,1 -0,8 -1,0 -1,4 Kumulované Saldo % HDP 2,8 15,4 27,8 31,7 34,0 28,7 24,3 19,7 0,0 Celkový náhradový Poměr v % 42,1 39,7 37,5 37,7 38,8 40,1 40,7 40,9 41,3 41,1

46 Mikroekonomická kritéria varianty KSČM
Rok 2005 2010 2020 2030 2040 2050 2060 2070 2008 2100 Muž s průměrnou mzdou Hrubý náhrad. poměr v % mzda/ důchod 64,6 62,0 57,8 57,4 51,3 Vnitřní míra výnosu v % 6,3 6,4 5,9 4,9 4,8 4,7 Žena s průměrnou mzdou 82,4 76,7 66,5 63,0 61,4 51,8 51,1 51,0 Vnitřní míra výnosů 7,5 7,6 7,3 6,6 6,0 5,4 5,3

47 Co je variantě KSČM vyčítáno
Zatěžuje veřejné finance (namísto úspor) Počítá se zapojením státního rozpočtu (namísto úspor) Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP (růst z 8 % na 12 %) Přenáší deficit mimo okruh DS na státní rozpočet a na ekonomicky aktivní generaci Počítá s finanční redistribucí příjmovou i náhradních dob (solidarita) Produkuje růst nezaměstnanosti jako sekundární efekt (pravděpodobně) Odrazuje ze setrvání na trhu práce (nevyplatí se déle pracovat)

48 Zatěžuje veřejné finance (namísto úspor)
Počítá se zapojením státního rozpočtu Protiargumenty KSČM V prvé řadě si musíme odpovědět na otázku, zda chceme zachovat současný státní, solidární, průběžně financovaný důchodový systém. Pokud ANO, pak každý komfort něco stojí. Rodí-li se málo dětí, výkonnost ekonomiky nezajišťuje dostatečné příjmy i zaměstnanost a zisky z privatizací jaksi nezbyly, je třeba hledat náhradní řešení příjmů. Přitom všechny návrhy reforem se potýkají s požadavky na veřejné finance, neboť musí najít řešení, jak po změně profinancovat dlouhodobě dobíhající stávající systém. Na tyto operace se musí najít také peníze! A v případě omezení solidarity v důchodovém systému vzniknou nové požadavky osob s nízkým důchodem na sociální dávky – veřejné finance! Stát již od r dotuje penzijní připojištění a tyto vynaložené (státní příspěvky) či nezískané (úlevy na dani) miliardy korun nikomu nevadí a dokonce se ještě uvažuje o další, ještě větší státní podpoře PP.

49 Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP (z 8 na 12 %)
Protiargumenty KSČM Tento argument nebere v úvahu skutečnost, že po změně váhy státního pilíře v jiných variantách musí být pro srovnání sčítány všechny části důchodového zabezpečení. Tedy součet všech pilířů k HDP! Pak se ukáže, že se náklady na DS nesnižují. KSČM si neklade za cíl snížení reálné výše příjmů seniorů. Jen požaduje, aby státní důchod zajistil seniorům solidní standard. Porovnání podílu výdajů na starobní a pozůstalostní důchody k HDP v evropských zemích ukazuje, že ČR je ve výši výdajů na DS k HDP v nižších číslech, než je průměr EU. (viz následující graf Eurostatu z r v %)

50 Nezabraňuje růstu výdajů DS k HDP
(z 8 na 12 %)

51 Přenáší deficit mimo okruh DS na státní
rozpočet a na ekonomicky aktivní generaci Počítá s finanční redistribucí příjmovou i náhradních dob (solidarita) Protiargumenty KSČM Vícezdrojové financování DS není chybou. Stát dosud neplatí do DS za náhradní doby, za nevýběr – umořené pojistné, za snížené odvody u OSVČ oproti zaměstnancům. Dále ubírá z vybraných peněz na administraci (avšak v jiných oblastech tak stát nečiní) apod. Stát dotuje (nad poměry ve světě obvyklými) penzijní připojištění a přispívá na řadu veřejných akcí a činností. Tak proč ne i na vlastní DS? Vyšší produktivita práce umožní i vyšší míru solidarity (dětí s rodiči). Je nebezpečné podněcovat individualismus, sobectví a generační konflikt! Očekáváme pronikavý růst produktivity práce, který zajistí značný ekonomický přínos jak v příjmech státu, tak v příjmech pracujících.Tudíž jeho část může být bezbolestně předisponována ve prospěch důchodců.

52 Produkuje růst nezaměstnanosti jako sekundární efekt (pravděpodobně)
Odrazuje ze setrvání na trhu práce (nevyplatí se déle pracovat) Protiargumenty KSČM KSČM počítá s plnou zaměstnaností těch, kteří chtějí pracovat. Tento cíl si vytýčila i EU a je úkolem státních orgánů ČR k tomuto cíli dospět. Prvá výtka je pouhou předpokládanou hypotézou, opírající se o teorii liberalismu – předurčené chování ekonomicky aktivního občana. Druhá výtka je v protikladu s výtkou prvou, i když pojímá jinou sociální skupinu občanů - důchodce. V prvé fázi jde především o snižování nezaměstnanosti a o to, aby práci měli především ti, kteří ještě nemají nárok na sociální zajištění na stáří.

53 Některé cíle dohodnuté k důchodovým reformám v EU
Lisabonský summit (2000) 3 oblasti (sociální přiměřenost, finanční udržitelnost a modernizace) s 11 cíli do roku 2010 dosáhnout míry zaměstnanosti 70/60/50% (ČR – 66/57/42%) Barcelonský summit (2002) zvýšit reálný věk odchodu do důchodu do roku 2010 o 5 let Předložit kontrolní společné zprávy o důchodech: za 15 států EU v březen 2003 a za 25 států v létech

54 Porovnání délky dožití s věkem odchodu do starobního důchodu
Stát Naděje dožití narozených v roce 2005 Statutární věková hranice pro starobní důchody Průměrný věk při opuštění trhu práce muži ženy Česká rep. 72,9 79,1 63 62,3 59,1 Belgie 76,7 82,4 65 61,6 59,6 Řecko 76,6 81,5 60 (65) 62,5 61,0 Itálie 77,6 83,2 57-65 60,7 58,8 Maďarsko 68,6 76,9 62 61,2 58,7 Rakousko 82,2 60 60,3 59,4 Slovensko 70,1 77,9 61,1 57,6 V. Británie 81,1 63,4 61,9 Německo 76,2 81,8 61,4 Irsko 77,1 63,6 64,6 Polsko 70,8 79,4 57,4 Francie 83,8 58,5 Finsko 75,5 82,3 61,8 61,7 Španělsko 77,4 83,9 62,8 Zdroje: Eurostatt 2005; Synnthesis report on adequate and sustainable pensions 2006; …

55 Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech
Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD)

56 Pravicová reforma veřejných financí počítá i s reformou důchodového systému
Nehledá způsob, jak udržet solidární systém, ale jak ho omezit a přidat bohatým ! Snížit mandatorní výdaje na sociální systém a takto uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové zátěže Řešit dlouhodobý fiskální tlak reformou důchodového systému (a zdravotnictví)

57 Snížit mandatorní výdaje na sociální systém a takto uspořené prostředky využít na plošné snížení daňové zátěže Postupná reforma základu daně z příjmů právnických osob Snížení sazeb daně z příjmů právnických osob ( %, %, %, %) Zavést stropy pro odvody na sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění a tyto stropy postupně snižovat Zrušit progresivní zdanění příjmů fyzických osob (dosud 12, 19, 25 a 32 % z přesahujících základů daně) na jednotnou sazbu 15 % z takzvaného superhrubého příjmu (navýšení odpočitatelných položek i negativní daň) Sjednocení sazby srážkové daně na 15 % Zrušení minimálního základu daně OSVČ Osvobození zemědělských a lesnických pozemků od daně z nemovitostí Osvobození dědictví u II. skupiny od daně dědické Osvobození darů u I. a II. skupiny od daně darovací Zrušení daně z převodu nemovitostí Osvobození příjmů z dividend a z kapitálových výnosů od daní Zvýšení snížené sazby DPH (z 5 na 9 %) a perspektivně snad snížení základní sazby DPH

58 Dle výzkumu STEM (9/2007) je s prosazením vládní reformy veřejných financí spokojeno jen 30% obyvatel

59 Dle výzkumu STEM (9/2007) je s prosazením vládní reformy veřejných financí spokojeno jen 30% obyvatel

60 Jaké zájmy chce česká pravice prosadit v důchodové reformě
Získat co největší podíl privátní sféry na správě veřejných financí (profit soukr. finančních korporací) Snížit náklady na pracovní sílu – na zaměstnance (snížení odvodů do DS ze strany zaměstnavatelů) Zastropovat odvody do pojistných systémů zatím na necelý čtyřnásobek průměr. platu tak, aby z vyšších příjmů již nebylo na DP (NP, ZP) odváděno pojistné Zrušit nebo alespoň snížit míru solidárního přerozdělování uvnitř redukovaného systému Omezit mandatorní výdaje státu Převést zodpovědnost na každého jedince

61 Řešení dlouhodobých fiskálních tlaků reformou důchodového systému v 0
Řešení dlouhodobých fiskálních tlaků reformou důchodového systému v 0. až 3. etapě Pokračovat ve zvyšování důchodového věku na 65 let (u mužů do r a u žen do r – do té doby se však neprojeví žádný efekt ve veřejných financích!) Zrušit doby studia jako náhradní doby pojištění (dnes se částečně započítává – redukovaně 6 let po dosažení 18 let věku) Prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod na 35 respektive 30 let (dnes je potřebná doba stanovená na 25, respektive 15 let) Zavedení možnosti souběhu výdělečné činnosti v souběhu s polovičním starobním důchodem (dnes je možný souběh až při získání plného nároku) Změny (zpřísnění) v oblasti stanovení invalidity – mj. nově 3 stupně (dnes 2) Zavedení plateb za náhradní doby (zatíží veřejné finance - dnes nejsou) Vytvoření rezervy pro důchodovou reformu (ne však k udržení váhy stávajícího solidárního pilíře, ale pro k vykrytí výpadku při částečném vyvedení plateb do PF) Možnost dobrovolného přesměrování části příspěvků ze státního do soukromého pilíře PF – tzv. opt-out (budou chybět peníze v průběžném systému) Omezit platby na pojištění zastropováním vyměřovacího základu (budou chybět peníze v průběžném systému)

62 Nultá etapa – 2006 a 2007 Trvalé vyvedení deponované rezervy z přebytků důchodového účtu za léta 2004 a 2005 ve výši cca 9 mld. Kč k posílení příjmů státního rozpočtu v r Zastropování - omezení příjmů do důchodového pojištění od roku 2008 prostřednictvím stanovení maximální hranice, z které se bude do pojistných systémů odvádět. Z částky převyšující za rok 2008 příjem Kč (to je méně než medializovaný čtyřnásobek prům. mzdy) se již nebude pojistné odvádět. Předpokládaná ztráta je cca 6 mld. Kč.

63 Prvá etapa – 2007, 2008 Postupné zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu pro muže i ženy (zrušení bonifikace za vychované děti) na 65 let. Sjednocení – zvýšení věkové hranice žen i mužů pro trvalý nárok na vdovský či vdovecký důchod. Prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let, respektive na 30 let a z 15 na 20 let. Rovněž pro nároky na invalidní důchody. Přehodnotit definici invalidity, stanovit 3 stupně invalidity (namísto současných 2) a nově stanovit výši nových stupňů invalidních důchodů. Transformovat invalidní důchody na starobní při dovršení 65 let věku. Zvyšovat procentní výměru starobního důchodu i za dobu výdělečné činnosti v souběhu s polovičním starobním důchodem. Zrušení započítávání doby studia jako náhradní doby důchodového pojištění s možností dodatečně dokoupit jednotlivé roky pojištění později. Započítávat uznané náhradní doby pouze v rozsahu 80 %. Převést náklady na výplatu dávky v hotovosti ze státu na příjemce důchodu. Příprava řešení dalších pilířů důchodového systému na ministerstvu financí.

64 Druhá etapa Zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění a v této souvislosti snížení procentní sazby pojistného pro zaměstnavatele – propojení s ekologickými daněmi. Vytvoření rezervy pro důchodovou reformu – rezervní fond. Oddělení základního důchodového pojištění od státního rozpočtu vytvořením důchodového fondu. Opatření v oblasti penzijního připojištění, životního pojištění a zaměstnaneckého penzijního připojištění. Oddělení majetku akcionářů a klientů u PF – transformovat PF. Zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány v oblasti soukromých důchodů. Hledání motivace a podpory k vyšším příspěvkům na penzijní připojištění a k čerpání doživotních penzí namísto jednorázových výběrů.

65 Třetí etapa Diversifikace - rozrůznění zdrojů příjmů občanů ve stáří.
Zavedení možnosti vyvázání určitého procenta odvodů ze státního pilíře do privátního pilíře důchodového systému ČR (tzv. opt-out). Vytvoření dalších privátních produktů k podpoře důchodového systému ČR.

66 Deficit při částečném opt–out by musel řešit státní rozpočet!
Pro výpočet bylo stanoveno vyvedení 8 % vyměřovacího základu – pojistného ze státního průběžného systému do soukromých penzijních fondů zhruba u 5O % pojištěnců

67 Vícepilířové důchodové systémy
ve světě v roce 1985 (dle Světové banky)

68 Vícepilířové důchodové systémy ve světě v roce 2000 (dle Světové banky)

69 Vícepilířové důchodové systémy světový předpoklad v roce 2010 (dle SB)

70 Penzijní připojištění se státním příspěvkem v ČR
Založeno zákonem č. 42/1994 Sb. Produkt penzijního připojištění byl od počátku nastaven jako kombinace bankovního a pojistného produktu. Bankovní: ve fázi spoření (občan, zaměstnavatel, stát) se z pohledu účastníků jedná o spořící účet s ročně přispívaným variabilním úrokem. Při předčasném zrušení smlouvy není sankce ve formě stržení nesplacených počátečních nákladů, které tvoří cca dvouletou úložku. Pojistný: produkt zahrnuje možnou důchodovou obci doživotně vyplácené anuity, což není dostatečně využíváno čímž stojí PF jakoby mimo DS ČR. (Rozšíření DS přinesl i zákon č. 340/2006 Sb., kterým se umožňuje činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států EU na území ČR.) Poznámka: Celková aktiva ve správě PF činila v roce ,1 mld. Kč,což představovalo 4,5 % HDP. Počet účastníků PP v 1. pololetí 2007 čítal celkem Reálné průměrné čisté roční zhodnocení úložek osciluje kolem 1 procenta. Dohled na PF má ČNB.

71 Penzijní fondy v ČR K 30. 6. 2007 bylo zapojeno v PF již 60 %
pracující populace ČR! Zdroj:

72 Penzijní fondy v ČR Zdroj:

73 Penzijní fondy v ČR Zdroj:

74 Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3
Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění ze SR ČR ( ke 3. čtvrtletí daného roku ) Od roku 1995 do roku 2006 vyplatil stát na státních příspěvcích celkem přes 29,7 mld. Kč

75 Mohou na systémové změně – fundamentální pravicové DR - vydělat všichni?
Vlastníci soukromých správcovských důchodových - penzijních společností mají své jisté a skoro bez rizika Dealeři nabízející penzijní smlouvy a převádějící kmen účastníků na penzijním trhu mají své jisté a skoro bez rizika Účastníci a jejich zaměstnavatelé mají více platit a nevědí, co účastníci získají Stát musí přechod garantovat a zaplatit

76 A nakonec něco z důchodové abecedy
Restrikce státního solidárního pilíře či jeho privatizace (částečná nebo úplná) samy o sobě nepovedou u většiny důchodců k jejich vyšším důchodům. Žádný důchodový systém nevyloučí všechna rizika úplně. Zkušeností ze zahraničí jsou varovné. Stárnutí a nízká porodnost ohrožují, bez ingerence státu, všechny důchodové systémy (i soukromé). Přechodem z vyspělého státního pilíře na povinné spoření v dalších pilířích zaplatí tranzitivní generace své důchody dvakrát. To není fér! Změna způsobu financování penzí změní ve společnosti rozložení těchto nákladů (sníží solidaritu), ale v zásadě nezmění jejich celkovou velikost. Bez participace zaměstnavatelů dostatečné soukromé důchody pro všechny nebudou.

77 Komunisté nesouhlasí, aby na zhodnocení vkladů
Za finanční nestabilitu a deformaci důchodového sytému nenesou zodpovědnost občané tohoto státu Proto komunisté nesouhlasí se záměry těch, kteří chtějí řešit stabilitu důchodového systému na úkor seniorů, nejchudších, ale i středních vrstev obyvatelstva ČR, na úkor těch, kteří na biliardových přesunech státního a veřejných majetků do soukromých rukou nezbohatli. Komunisté nesouhlasí, aby na zhodnocení vkladů do důchodového systému profitovaly zejména úzké skupiny nejbohatších

78 Děkuji za pozornost Situace je vážná, neboť jsme na
křižovatce rozhodnutí o zásadních změnách či o udržení státního, solidárního, kolektivního důchodového systému. Musíme být aktivní a vysvětlovat rizika.