O RGÁNY E VROPSKÉ UNIE Prezentace 2015 Martin Janků.

Prezentace na téma: "O RGÁNY E VROPSKÉ UNIE Prezentace 2015 Martin Janků."— Transkript prezentace:

1 O RGÁNY E VROPSKÉ UNIE Prezentace 2015 Martin Janků

2 P RÁVNÍ ÚPRAVA ORGÁNŮ EU 1) Smlouva o Evropské unii (SEU): Hlava III: Ustanovení o orgánech (čl. 13-19) 2) Smlouva o fungování EU (SFEU): Část šestá: Institucionální a finanční ustanovení Hlava I: Institucionální ustanovení (čl. 223-309)

3 H LAVNÍ A POMOCNÉ ORGÁNY 2007- LS - jednotný „set“ orgánů Hlavní orgány (čl. 13 SEU, pravomoci podrobně v SFEU) Evropský parlament; Rada EU; Komise; Soudní dvůr EU (+ Tribunál, Soud pro veřejnou službu EU) Účetní dvůr; Evropská rada (pouze v SFEU) ECB (pouze v SFEU) Pomocné orgány: Hospodářský a sociální výbor Výbor Regionů Evropská investiční banka

4 R OVNOVÁHA PŘI TVORBĚ ROZHODNUTÍ Proces tvorby rozhodnutí Komise Rada EU (EU)(členské státy) (schematické vyjádření principu nadstátnosti – modifikováno spolupůsobením EP při rozhodování)

5 D EFICIT DEMOKRATICKÉHO PRVKU překonáván: zapojením Evropského parlamentu do legislativního procesu – institucionální trojúhelník Rada Komise Evropský parlament institut nezávislé soudní moci – Soudní dvůr EU

6 E VROPSKÝ PARLAMENT

7 B UDOVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU

8 E VROPSKÝ PARLAMENT kolektivní permanentní orgán -od roku 2014 má 751 poslanců zastupuje zájmy obyvatel -občanů EU ( tím se liší od Rady) v institucionálním systému EU jde tedy o nadnárodní orgán (ne mezivládní ) sídlo EP - rozděleno stálá zasedání probíhají ve Štrasburku, mimořádná zasedání v Lucemburku nebo v Bruselu; generální sekretariát a 20 stálých výborů EP působí v Bruselu

9 S LOŽENÍ EP EP se skládá ze zástupců občanů EU - počet poslanců nesmí přesáhnout 754 zastoupení členských států musí být stanoveno podle zásady sestupné proporcionality - lidnatější členský stát má právo na vyšší počet křesel poslanci jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách občany EU v každém členském státě podle jeho vlastních volebních pravidel, ale ve stejných dnech pro celou Evropu status poslance – mandát trvá 5 let, lze opakovat poslanci hlasují individuálně a osobně – nemohou být vázáni jakýmikoliv příkazy a to ani vlastními politickými skupinami) výsady a imunity poslanců EP – mají funkční povahu

10 S LOŽENÍ EP výsady a imunity poslanců EP – mají funkční povahu jsou absolutní na území svého členského státu požívá europoslanec imunitu v rozsahu poslance národního parlamentu, na území ostatních ČS je vyloučeno jakékoliv stíhání a zadržení pro názory a hlasování v průběhu jeho funkce; imunita se však nevztahuje na trestné činy neslučitelnost postavení poslance je neslučitelné s členstvím v národní vládě, se členstvím v Komisi, účetním dvoru, s postavením soudce ESD či s postavením úředníka EU

11 S LOŽENÍ EP výsady a imunity poslanců EP – mají funkční povahu jsou absolutní na území svého členského státu požívá europoslanec imunitu v rozsahu poslance národního parlamentu, na území ostatních ČS je vyloučeno jakékoliv stíhání a zadržení pro názory a hlasování v průběhu jeho funkce; imunita se však nevztahuje na trestné činy neslučitelnost postavení poslance je neslučitelné s členstvím v národní vládě, se členstvím v Komisi, účetním dvoru, s postavením soudce ESD či s postavením úředníka EU

12 P RAVOMOCI EP EP má pravomoci : legislativní, rozpočtové (oboje společně s Radou), politické kontroly a konzultace, jmenovací pravomoci a pravomoci ve vnějších vztazích

13 P RAVOMOCI EP legislativní pravomoci EP se podílí na přijímání všech legislativních aktů a rozpočtu (mimo aktů SZBP) Participace v rámci různých legislativních postupů Řádný legislativní postup ( procedura spolurozhodování – od roku 1992, stále posiluje) Zvláštní legislativní postup (pokud výslovně upraven v SFEU) Procedura souhlasu Procedura konzultační právo zahájit proceduru revize Smluv, Právo požádat Komisi o vypracování návrhu legislativního aktu

14 P RAVOMOCI EP rozpočtové pravomoci – pravomoci při schvalování víceletého finančního rámce, ročního rozpočtu EU, stanovení právního základu pro vlastní uděluje Komisi absolutorium za provádění rozpočtu jmenování orgánů – EP má právo volit předsedu Komise, schvalovat a odvolávat Komisi jako celek volit ombudsmana, vytvořit dočasné vyšetřovací komise

15 F UNGOVÁNÍ EP politické skupiny (frakce) Jsou projevem existence „politických stran na evropské úrovni“ poslanci se seskupují podle politické, nikoliv státní příslušnosti zájem na vytvoření politické strany - nárok na určitý způsob vyjadřování stanovisek skupin je celkem 7 – největší vliv má Evropská lidová strana poslanci nezávislí – bez klubové příslušnosti

16 F UNGOVÁNÍ EP výbory permanentní výbory (20) a specializované komise; EP rozhoduje vždy na základě jejich zprávy generální sekretariát Sídlo v Lucemburku * Plenární zasedání a schůze → EP zasedá celoročně, plenární schůze každý měsíc zasedání se konají obyčejně v sídle EP, jímž je Štrasburk, nicméně kromě 12 měsíčních pravidelných zasedání ve Štrasburku se další schůze – zejm. výborů – organizují v Bruselu; Rozhodování absolutní většinou odevzdaných hlasů; hlasování je osobní – normálně se hlasuje zvednutím ruky,

17 Ř ÍDÍCÍ ORGÁNY předsednictvo je tvořeno předsedou a 14 místopředsedy jmenovanými EP z vlastních řad na dobu 2,5 roku, s možností nového jmenování předseda předsedovi náleží řízení práce EP vedle úlohy organizační má též důležitou funkci ve vztazích s jinými orgány; í) předsednická konference sestává z předsedy EP a předsedů politických skupin, zastává funkce týkající se organizace práce EP (např. příprava programu jednání plenárních schůzí)

18 E VROPSKÁ KOMISE CHARAKTERISTIKA SLOŽENÍ PRAVOMOCI

19 B UDOVA E VROPSKÉ KOMISE

20 K OMISE Výkonný a administrativní orgán EU, cca 25.000 zaměstnanců Označení se používá pro: Kolegium komisařů – nejužší význam (předseda + komisaři) Odborný aparát Komise - GŘ Celá administrativní soustava („Brusel“) Základní charakteristiky: Výhradní právo legislativní iniciativy (až na výjimky) Odborný potenciál Nestrannost při řešení problémů

21 S LOŽENÍ K OMISE Funkční období = 5 let Předseda (jeden z Komisařů) Místopředsedové – je jich 7 (1. místopředseda je zároveň vysokým představitelem Unie pro SZBP – jeho postavení v Komisi podléhá zvláštnímu režimu) Komisaři

22 P OČET ČLENŮ K OMISE Původní systém ( 1965-2004 ): velké země 2 komisaři, ostatní 1 komisař Od 2004 (Nice): 1 země = 1 komisař Smlouva z Nice ale počítala, že v případě dosažení počtu 27 členských států se počet komisařů sníží (princip rovné rotace) Lisabon: současně 28 komisařů (1 z každé země) = > od 2014 měla být změna- snížení počtu na 18 komisařů – nerealizováno (odloženo) Redukce na základě principu rotace (stanoví Evropská rada, má odrážet demografické a zeměpisné hledisko)

23 P RAVOMOCI EK Legislativní pravomoc Kontrolní pravomoc Výkonná pravomoc

24 L EGISLATIVNÍ PRAVOMOC Hlavní náplň činnosti EK = příprava legislativních návrhů EK má primární legislativní iniciativu ve všech oblastech - veškerá agenda EU je rozdělena do resortů komisařů, kteří jsou ve svém okruhu působnosti odpovědni za přípravu legislativy (výjimka - SZBP)

25 H LASOVÁNÍ KOMISAŘŮ Komise rozhoduje kolektivně – usnáší se většinou hlasů svých členů, za návrh ale zodpovědná jako celek Svůj návrh „neopouští“ ani v dalších fázích legislativního procesu Mediátor mezi jednotlivými institucemi v dalších fázích legislativního postupu Zejména kontakty s Radou (resp. Výborem stálých zástupců Rady) a Evropským parlamentem

26 S EKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA K OMISE Sekundární legislativa EK - Na základě delegované pravomoci Radou EU Většinou k provedení schválených sekundárních aktů Rady EU a EP Komise přijímá návrh výše uvedeným postupem, před konečným schválením projedná ve výboru se zástupci členských států (kompetentními vládními úředníky) Po schválení je publikován v OJ EU a má stejnou právní moc jako legislativní akty Rady EU

27 K ONTROLNÍ PRAVOMOC (K OMISE JAKO STRÁŽKYNĚ EVROPSKÉHO PRÁVA ) monitoruje dodržování práva EU může žalovat členský stát a jiné subjekty u Soudního dvora EU před podáním žaloby ale využívá neformální kanály –upozornění, odůvodněné stanovisko (formální dopis), až v poslední fázi žaloba napřed se porušení interpretuje jako „nedopatření“, až pak Komise přitvrzuje, pokud stát nesjedná nápravu

28 V ÝKONNÉ PRAVOMOCI EK Výkonné a rozhodovací pravomoci v oblasti hospodářské soutěže, technologií, veřejných podpor Nejvýznamnější: postih kartelových dohod, povolování (a kontrola) veřejných podpor států Rozhodnutí ukládající pokuty za nedovolené kartely, přikazující navrácení již vyplacených podpor ad. Také při implementaci společné zemědělské politiky Velké množství prováděcích předpisů, často s omezenou časovou působnost (garantované ceny produktů)

29 S TRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů – nejužší okruh Kabinety – osobní administrativní servis komisařů Generální ředitelství – nižší, podřízený okruh Horizontální úřady – prostupují všechny 3 výše uvedené roviny (právní servis, tlumočníci…) Generální sekretariát

30 G RAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY Filtr nátlakových skupin, servis Předseda EK Komisař Kabinet Generální ředitelství Ředitelství Úředníci TlumočníciAdministrativaPrávní servis

31 R ADA EU (R ADA MINISTRŮ )

32 R ADA MINISTRŮ (R ADA EU) Rada je kolektivním nepermanentním orgánem EU složena ze zástupců vlád členských států Nemá permanentní složení (na rozdíl od Komise) zastupuje zájmy členských států EU (jde o mezivládní orgán v institucionálním systému EU) hlavním sídlem Rady EU je Brusel zasedání v dubnu, červnu a říjnu se konají v Lucemburku

33 P RAVOMOCI R ADY legislativa – Rada je legislativním orgánem, který – spolu s EP – právní akty přijímá, ale nenavrhuje; toto právo náleží zpravidla Komisi; Rada má ale právo vyzvat Komisi k vypracování návrhu právního aktu, případné odmítnutí musí Komise zdůvodnit kontrola – Rada provádí kontrolu díky aktivní privilegované legitimaci před ESD (bez potřeby prokazovat právní zájem) člena Komise může ESD na návrh Rady odvolat Rada kontroluje Komisi též ustanovování zvláštních výborů jmenování – Rada se podílí na výběru členů Komise; soudce a generální advokáty ESD jmenují zástupci vlád členských států v Radě společnou dohodou správní funkce – Rada stanovuje platy, náhrady a důchody ostatním vysokým úředníkům EU (ne tedy europoslancům) vnější vztahy – Rada má pravomoc spolupracovat a uzavírat dohody se třetími státy a mezinárodními organizacemi a podílí se na formulování a provádění SZBP rozpočet – na návrh Komise schvaluje Rada s EP rozpočet

34 R ADA - S LOŽENÍ ( ČL. 16 SEU) tolik členů, kolik je členských států (nyní 28) zástupce vlády zmocněn zavazovat svou vládu vykonává hlasovací právo, popř. vykonávát předsednictví Rada se schází v různých formacích – podle předmětu jednání - nejdůležitější Rada pro všeobecné záležitosti (GAC) spolu s předsedou a Komisí zajišťuje soudržnost dalších formací a připravuje práci ER Rada pro zahraniční věci (FAC) rozhoduje o vnější činnosti EU podle strategických směrů ER ostatní ministři se účastní specializovaných formací (finance, zemědělství, doprava, životní prostředí) někdy je třeba konat zasedání více ministrů, pokud se některé problémy týkají více rezortů (schází se tzv. JUMBO Rada )

35 H LASOVÁNÍ V R ADĚ způsob hlasování - zásadně rozhoduje kvalifikovanou většinou svých členů, někdy též jednomyslně případy prosté většiny v praxi vzácné – např. svolání mezivládní konference k revizi zakládacích smluv kvalifikovaná většina – od 1.11. 2014 kvalifikovaná většina znamená dvojí většinu, kde každý stát má1 hlas : jedná-li Rada o návrhu EK či VP-SZBP: 55 % počtu členských států, jež zastupují nejméně 65 % počtu obyvatel EU; jedná-li na jiný návrh: 72 % členských států, jež představují nejméně 65 % obyvatel EU;

36 H LASOVÁNÍ V R ADĚ jednomyslnost je výraz respektu vůči mezinárodněprávnímu prvku v rámci evropské integrace- citlivé otázky - sociální zabezpečení, SZBP a provádění EBOP, prostor svobody, bezpečnosti a práva, omezení pohybu kapitálu vůči třetím zemím, jazyková pravidla ad. praxe vede Radu k tomu, aby namísto formálního hlasování hledala shodu (konsenz) dokud předseda nerozhodne o hlasování, vedou se diskuse spíše diplomatického typu, jež poněkud deformují procesní pravidla (tato praxe byla zkoumána i z hlediska legality) Rada hlasuje na návrh předsedy pokud většina členských států požaduje, aby se hlasovalo, předseda je povinen zahájit hlasování

37 R ADA - FUNGOVÁNÍ předsednictví v Radě rotuje po členských státech podle rozhodnutí ER kvalifikovanou většinou to stanoví, že předsednictví Rady, kromě FAC, vykonává vždy skupina tří členských států po 18 měsíců („trojka“), čímž se dosáhne určité obsahové koherence předsednictví v rámci skupiny pak jednotlivé členské státy předsedají Radě vždy půl roku předsedající členský stát mj. zajišťuje i koordinaci činnosti různých orgánů mezivládní povahy (COREPER, expertní skupiny atd.) toto neplatí pro Radu pro zahraniční věci, jíž předsedá VP-ZVBP

38 R ADA – PŘÍPRAVA JEDNÁNÍ orgány připravující jednání Rady výbor stálých zástupců (COREPER ) - připravuje jednání Rady schází se na úrovni velvyslanců pro obecné politické otázky (COREPER II), anebo jejich zástupců pro otázky technické týkající se zejm. vnitřního trhu a společných politik (COREPER I) i Komise je u COREPERu zastoupena - návrhy předkládá Komise Radě, ta je postoupí COREPERu, Návrhy přezkoumány v pracovních skupinách či výborech (cca 250) - úředníci stálých zastoupení nebo experti vlád členských států na této úrovni mj. nastává intenzivní lobování

39 R ADA MINISTRŮ (EU) A VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO SZBP vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jedná se o novou funkci od 2009 (LS) nahrazuje a personálně slučuje dosavadní funkce generálního tajemníka – vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, komisaře pro vnější vztahy a předsedy Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy; v současnosti post zastává Federica Mogheriniová Funkce zahrnuje 3 úkoly : zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, předsedkyně Rady pro zahraniční věci místopředsedkyně Evropské komise

40 E VROPSKÁ RADA

41 Upravena především článkem 15 SEU (ve znění Lisabonské smlouvy). ER byla vytvořena v roce 1974 z iniciativy Francie měla představovat neformální fórum pro diskusi hlav států a předsedů vlád. V praxi stanovuje cíle Evropské unie ve všech oblastech její činnosti a určuje, jakým způsobem jich dosáhnout. Oficiální status přiznala Evropské radě Maastrichtská smlouva (1992), Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj vymezuje obecné politické směry tohoto rozvoje. Od účinnosti Lisabonské smlouvy je ER a jedním ze sedmi hlavních orgánů Unie.

42 E VROPSKÁ RADA - SLOŽENÍ Tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států předseda Evropské Rady předseda Evropské komise vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Členové Evropské rady mohou vzít některého z ministrů (dle pořadu jednání).

43 P ŘEDSEDA E VROPSKÉ RADY Volen kvalifikovanou většinou států období 2,5 roku maximálně dvakrát za sebou. zajišťuje v této funkci vnější zastupování v oblasti výkonu SZBP Mimo pravomoci vysokého představitele pro SZBP Úkoly předsedy ER: a) předsedá Evropské radě a vede její jednání, b) ve spolupráci s předsedou Komise a na základě práce Rady pro obecné záležitosti zajišťuje přípravu a kontinuitu jednání Evropské rady, c) usiluje o usnadnění soudržnosti a konsensu uvnitř Evropské rady, d) po každém zasedání Evropské rady předkládá zprávu Evropskému parlamentu.

44 E VROPSKÁ RADA - FUNGOVÁNÍ zasedá dvakrát za půl roku (obvykle v Bruselu) svolává ji její předseda Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání ER. nápomocen generální sekretariát Rady. hlasování - každý člen ER může být zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. ER rozhoduje konsensem – nestanoví-li smlouvy jinak. V otázkách SZBP rozhoduje Evropská rada jednomyslně. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou přijetí usnesení Evropské rady vyžadujících jednomyslnost

45 P RAVOMOCI ER dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj Na zasedání Evropské rady došlo v minulosti k nejdůležitějším milníkům evropské integrace. Např. přijetí eura, lisabonská smlouva, jednotný evropský akt atd. nejsou jí formálně přiděleny konkrétní úkoly, nevykonává legislativní funkci. ER j menuje se souhlasem předsedy Komise kvalifikovanou většinou vysokého představitele Unie pro SZBP (může stejným postupem odvolat) ER po konzultacích navrhne EP kandidáta na funkci předsedy Komise. zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.

46 S OUDY EU V současné podobě podle úprav Lisabonské smlouvy (2007) Čl. 19 SEU: Soudní dvůr Evropské unie se skládá ze 1) Soudního dvora, 2) Tribunálu (angl. General Court) 3) specializovaných soudů Přejmenovaní : Soudní dvůr (dříve Evropský soudní dvůr), Tribunál (dříve Soud prvního stupně), specializované soudy – Soud pro veřejnou službu EU jurisdikce – po zrušení pilířové struktury EU veškeré právo EU s výjimkou SZBP (čl. 276 SFEU)

47 K ONEC PREZENTACE