MECHANICKÉ VLNĚNÍ 13. Vznik a šíření podélného postupného vlnění KMITAVÉ A VLNOVÉ JEVY Mgr. Marie Šiková.

Prezentace na téma: "MECHANICKÉ VLNĚNÍ 13. Vznik a šíření podélného postupného vlnění KMITAVÉ A VLNOVÉ JEVY Mgr. Marie Šiková."— Transkript prezentace:

1

2 MECHANICKÉ VLNĚNÍ 13. Vznik a šíření podélného postupného vlnění KMITAVÉ A VLNOVÉ JEVY www.zlinskedumy.cz Mgr. Marie Šiková

3 Anotace Materiál opakuje a procvičuje základní pojmy a vztahy z nauky o mechanickém vlnění. Je doplněn přehledem použitých fyzikálních vztahů a pracuje interaktivně. Materiál může být doplněn výkladem učitele, ale umožňuje také použití pro samostatnou práci žáků. AutorMgr. Marie Šiková JazykČeština Očekávaný výstup 23-41-M/01 Strojírenství 26–41-M/01 Elektrotechnika Speciální vzdělávací potřeby- žádné - Klíčová slovaMechanické vlnění, postupné podélné vlnění Druh učebního materiáluPrezentace Druh interaktivityKombinované Cílová skupinaŽák Stupeň a typ vzděláváníodborné vzdělávání Typická věková skupina16 - 19 let Vazby na ostatní materiályKVJ (kmitavé a vlnové jevy)

4 13. Vznik a šíření podélného postupného mechanického vlnění v látkovém prostředí Podélné mechanické vlnění se šíří látkovým prostředím, které si můžeme představit jako složené z velkého počtu vrstev malých částeček. Udělejte náčrtek: (M)

5 Pokud se z jedné vrstvy těchto částeček látkového prostředí stane harmonický oscilátor (purpurová vrstva částeček), začne se přenášet její kmitavý pohyb na okolní vrstvy, protože mezi částečkami působí vzájemné vazby. Načrtněte: (M)

6

7

8

9 Čím jsou vazby mezi částečkami látkového prostředí pevnější a čím na částečky působí menší setrvačné síly (jsou lehčí), tím rychleji se vlnění šíří z místa svého vzniku do okolí. U podélného vlnění kmitají částice (jejich vrstvy) ve směru šíření vlnění, dochází tedy ke zhušťování a zřeďování látkového prostředí, které je samozřejmě tím menší, čím má látka vyšší hustotu (větší je u plynů, menší u kapalin a pevných látek).

10

11

12

13 Budící mechanický oscilátor (vrstva částeček látkového prostředí), který je zdrojem vlnění, musí být k této funkci konstrukčně uzpůsoben (na obrázku není zakresleno). Zejména ale je třeba tomuto oscilátoru průběžně dodávat energii, kterou oscilátor předává dalším kmitajícím vrstvám částeček látkového prostředí a která se šíří od tohoto budícího oscilátoru do jeho okolí formou postupného mechanického vlnění.

14 Literatura LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika: Sbírka úloh pro střední školy. 3. vyd. Praha: Prometheus, 2012. ISBN 978-80-7196-266-3. LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Radmila HÝBLOVÁ. Fyzika pro střední školy II. 3. vyd. Praha: Prometheus, 1993. ISBN 978-80-7196-185-7. LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia: Mechanické kmitání a vlnění. 3. vyd. Praha: Prometheus, 2001. ISBN 978-80-7196-216-8.