První státní útvary na našem území Sámova říše 1. Pravděpodobný rozsah Sámovy říše – označená červeně Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno.

Prezentace na téma: "První státní útvary na našem území Sámova říše 1. Pravděpodobný rozsah Sámovy říše – označená červeně Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno."— Transkript prezentace:

1 První státní útvary na našem území Sámova říše 1. Pravděpodobný rozsah Sámovy říše – označená červeně Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Magdaléna Kolková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.rvp.cz

2 Od 6. stol. byli Slované ohrožováni kočovnými kmeny Avarů – platili jim daně, Avaři odváděli zajatce do otroctví. Od 6. stol. byli Slované ohrožováni kočovnými kmeny Avarů – platili jim daně, Avaři odváděli zajatce do otroctví. R. 623 Slovany spojil franský kupec Sámo. R. 623 Slovany spojil franský kupec Sámo. Slované v boji s Avary zvítězili. Slované v boji s Avary zvítězili. Sámo byl zvolen panovníkem Slovanů. Sámo byl zvolen panovníkem Slovanů. Sámova říše – kmenový svaz – spojení slovanských kmenů v době války. Sámova říše – kmenový svaz – spojení slovanských kmenů v době války. R. 631 bitva u Wogastisburgu – Slované porazili Franky vedené králem Dagobertem. R. 631 bitva u Wogastisburgu – Slované porazili Franky vedené králem Dagobertem. Po Sámově smrti se říše rozpadla. Po Sámově smrti se říše rozpadla.

3 Velká Morava Mapa Velkomoravské říše v době jejího největšího rozmachu – za vlády knížete Svatopluka. 2. 2.

4 Dějiny Velké Moravy 9. století – knížectví moravské (Mojmír), knížectví nitranské (Pribina). 9. století – knížectví moravské (Mojmír), knížectví nitranské (Pribina). R. 833 kníže Mojmír obsadil knížectví nitranské, vznikla Velkomoravská říše. R. 833 kníže Mojmír obsadil knížectví nitranské, vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav se snažil o zamezení vlivu východofranské říše, požádal byzantského císaře o vyslání kněží, kteří by šířili křesťanství jazykem srozumitelným Slovanům. Kníže Rastislav se snažil o zamezení vlivu východofranské říše, požádal byzantského císaře o vyslání kněží, kteří by šířili křesťanství jazykem srozumitelným Slovanům.

5 863 příchod Konstantina a Metoděje. 863 příchod Konstantina a Metoděje. Kníže Svatopluk – za jeho vlády dosáhla říše největšího rozmachu, vyhnal žáky Konstantina a Metoděje ze země, začal podporovat latinskou liturgii. Kníže Svatopluk – za jeho vlády dosáhla říše největšího rozmachu, vyhnal žáky Konstantina a Metoděje ze země, začal podporovat latinskou liturgii. Po Svatoplukově smrti Velká Morava upadla – spory mezi Svatoplukovými syny. Po Svatoplukově smrti Velká Morava upadla – spory mezi Svatoplukovými syny. Po r. 900 Velká Morava podlehla nájezdům Maďarů. Po r. 900 Velká Morava podlehla nájezdům Maďarů. R. 906 skončily veškeré zmínky o Velké Moravě. R. 906 skončily veškeré zmínky o Velké Moravě. 3. Svatopluk se svými syny

6 Konstantin a Metoděj Pocházeli ze Soluně. Pocházeli ze Soluně. Metoděj byl místodržitelem v byzantské provincii, stal se mnichem. Metoděj byl místodržitelem v byzantské provincii, stal se mnichem. Konstantin zvaný Filozof byl profesorem filozofie, byl vysvěcen na kněze, vstoupil do kláštera. Konstantin zvaný Filozof byl profesorem filozofie, byl vysvěcen na kněze, vstoupil do kláštera. R. 863 přicházejí na Velkou Moravu, aby zde šířili křesťanství ve slovanském jazyce. R. 863 přicházejí na Velkou Moravu, aby zde šířili křesťanství ve slovanském jazyce. 4. 4.

7 Byli pozváni do Říma, aby obhajovali své učení. Byli pozváni do Říma, aby obhajovali své učení. Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů, přijal jméno Cyril, v klášteře zemřel. Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů, přijal jméno Cyril, v klášteře zemřel. Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem, umírá na Moravě, jeho hrob nebyl objeven. Metoděj byl jmenován moravským arcibiskupem, umírá na Moravě, jeho hrob nebyl objeven. Oba byli prohlášeni za svaté. Oba byli prohlášeni za svaté. 5. 5.

8 Dílo Konstantina a Metoděje Vytvořili písmo zvané hlaholice, jejich žáci ho upravili a nazvali cyrilicí (z ní se vyvinula azbuka). Vytvořili písmo zvané hlaholice, jejich žáci ho upravili a nazvali cyrilicí (z ní se vyvinula azbuka). Přeložili části bohoslužebných knih do staroslověnštiny. Přeložili části bohoslužebných knih do staroslověnštiny. 6. 6.

9 Společnost Velkomoravské říše Složení společnosti: Složení společnosti:kníže knížecí družina zemědělci, řemeslníci Sídla: Sídla: kmenová hradiště – Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště, Znojmo, Pohansko 7. 8. 7. 8.

10 Kultura Velkomoravské říše Stavitelství Stavitelství stavby ze dřeva a kamene rotundy – kostely s kruhovým půdorysem baziliky – kostely s obdélníkovým půdorysem knížecí palác 9. 9.

11 Výroba šperků Výroba šperků gombíky – ozdobné knoflíky 10.náušnice nákončí – zdobený konec opasku 11.

12 náhrdelníky12. prsteny plakety – ozdoby holí

13 Zdroje: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-02-11]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: 1. 1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S%C3%A1mova_%C5%99%C3%AD%C5%A1e.png 3. 3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Svatopluk_I.jpg 7. 7. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Areal_muzea_v_prirode_pohansko.jpg 8. 8. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mikul%C4%8Dice-Valy_7.JPG 10. 10. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Velka_Morava_sperky_3.jpg 11. 11. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Velka_Morava_sperky_2.jpg 12. 12. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Velka_Morava_sperky_1.jpg Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-02-11]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: 2. 2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_moravia_svatopluk.png 4. 4. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KyrilMethod.jpg 5. 5. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cyril_and_Methodius.jpg 6. 6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ZographensisColour.jpg 9. Martin Hlauka. Kostolec-hradisko.jpg [cit. 2010-02-11] Dostupné na WWW: 9. Martin Hlauka. Kostolec-hradisko.jpg [cit. 2010-02-11] Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kostolec-hradisko.jpg