Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_32_ HAVÁRIE V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ ČERNOBYL.

Prezentace na téma: "Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_32_ HAVÁRIE V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ ČERNOBYL."— Transkript prezentace:

1 Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_32_ HAVÁRIE V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ ČERNOBYL Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1115 Anotace: Prezentace pro 9. ročník. K výkladu

2 Havárie v jaderné elektrárně Černobyl

3 26.dubna roku 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na 4. reaktorovém bloku jaderné elektrárny Černobyl v bývalém Sovětském svazu k těžké havárii reaktoru se závažnými radiačními důsledky. Těsně po havárii zemřelo 31 osob (zaměstnanců elektrárny nebo hasičů), přes 140 lidí bylo zraněno a více než 100 000 evakuováno. Skutečný rozsah havárie byl zveřejněn až po několika dnech. Od roku 1986 znají slovo Černobyl lidé na celém světě.

4 Černobylská elektrárna krátce po výbuchu

5 Čtvrtý blok elektrárně krátce po havárii

6 Co se vlastně stalo? k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů.Během riskantního pokusu v Černobylu došlo k přehřátí a následné explozi jednoho z reaktorů. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí nesoucích jádro reaktoru byly zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno aktivními úlomky jádra a kusy palivových tyčí. Naměřené dávky gama záření byly odstrašující - v reaktoru překročily hodnotu 5000 R za hodinu, v okolí bloku číslo 4 dosáhlo hodnot 2000 R za hodinu. Do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií, do celé severní polokoule.Do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií, do celé severní polokoule. Byly těžce kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což si vyžádalo evakuaci a přesídlení více než 350 000 lidí. Přibližně 60 % radioaktivního spadu skončilo v Bělorusku.

7 Mapa ukazující kontaminaci Běloruska, Ruska a Ukrajiny radioaktivním 137Cs

8

9

10 Následky Jaké byly bezprostřední následky? V jaderné elektrárně bylo v době havárie přes 400 zaměstnanců, tento počet se ještě zvýšil o hasiče. Zahynulo 31 lidí, z toho 28 na následky z ozáření a tři na následky zranění při výbuchu. Akutní nemocí z ozáření různého stupně bylo postiženo 203 lidí. Z okruhu 30 km od elektrárny a dalších silně zamořených oblastí bylo evakuováno 116 000 obyvatel. Prvomájové dny v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě (asi 90 km od JE Černobyl) patřily v jeho historii k nejčistším. Od rána do noci projížděly ulicemi kropící vozy a neúnavně splachovaly z asfaltu prach obsahující radioaktivitu. U všech vchodů do obytných domů, úřadů, obchodů i kostelů ležely vlhké hadry a lidé si o ně dlouze čistili podrážky svých bot. Za lístek na rychlík do Moskvy, který stál 15 rublů, se platilo 100 i více.

11

12 Reakce odpovědných orgánů na havárii a její důsledky byly v prvních dnech velmi neuspořádané a v některých směrech až trestuhodně nedbalé, zejména pokud jde o podávání objektivních informací. Mnoho lidí v nejvíce zamořených oblastech obdrželo významné dávky (někteří až dvacetkrát více než obdrží během jednoho roku průměrný člověk kdekoli na Zemi, tedy přepočteno na dny to znamená, že někteří byly ozáření během výbuchu 7308 krát více než jiný den). Určení případných pozdějších následků je však složité, avšak platí, že jakýkoliv přírůstek obdržené dávky znamená určité zvýšení pravděpodobnosti vyvolání rakoviny. Úmrtnost se v obci zasažené explozí zvýšila až třikrát. Přes 40 tisíc dětí trpí nemocí štítné žlázy, dvanáctkrát se zvýšila onemocnění anémií, velmi vzrostl výskyt leukémie. Na Ukrajině bylo touto havárií postiženo 1,5 mil. lidí včetně 250 000 dětí, v Bělorusku žije 1,2 mil. lidí na zamořeném území a asi 3,5 mil. osob v oblastech se zamořenou půdou.

13

14 Co dál? V rámci zabránění dalšího šíření radiace byl nad zničeným reaktorem vybudován betonový sarkofág. Ovšem v reaktoru zůstalo na 95% radioaktivního paliva! Celý svět společně s ukrajinskou vládou se do dnešního dne snaží tuto situaci dále řešit tak, aby nedošlo k dalšímu možnému ohrožení zdraví a životů obyvatelů celé Evropy.

15 Internetové zdroje pro obrázky: http://www.tschernobylkinder.ch/wp-content/gallery/tschernobyl- heute/ukraine_museum_tschernobyl_kiew_april_2008_- _urezza_e_jon_andri_327.jpg http://cernobyl.euweb.cz/cernobyl%20barevne.jpg http://i.lidovky.cz/11/043/lngal/GLU3a96e7_cernob2.jpg http://media.novinky.cz/546/165464-top_foto1-36201.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chernobyl_radiation_map_1996.svg http://nd04.jxs.cz/842/864/37495b12eb_75218548_o2.jpg http://atominfo.cz/wp-content/uploads/2010/07/chernobyl.jpg http://img.sk.prg.cmestatic.com/media/images/580xX/Aug2008/1032.jpg http://img.cas.sk/img/4/bigArticle/547764_import-igor-kostin-fotoreporter- cernobyl-vybuch-jadrova-elektraren-profimedia-sk-igor-kostin-fotoreporter- cernobyl-vybuch-jadrova-elektraren.jpg

16 Použité zdroje: Obrázky jsou z www.google.cz a nepodléhají žádným autorským právům.www.google.cz Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: CSC. ČAPKA, František doc. PhDr. Dějepis pro 9. ročník. Novověk, moderní dějiny. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., 2010. učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN 978-80-7289-185-6. Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj. 11336/2010-22 dne 24. června 2010 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.