Tomáš Roubal, Martina Mátlová, Petra Sládková, Tereza Žílová

Prezentace na téma: "Tomáš Roubal, Martina Mátlová, Petra Sládková, Tereza Žílová"— Transkript prezentace:

1 Tomáš Roubal, Martina Mátlová, Petra Sládková, Tereza Žílová 23.6.2011

2 Přehled prezentace Studie – metodologie, výběr respondentů… Medicínské zhodnocení péče a výsledků Ekonomická analýza Pohled samotných poraněných a pečujících

3 Výzkumné hypotézy Současná organizace zdravotní a zdravotně-sociální péče o osoby po poranění mozku má přímý vliv na výsledky péče. Nevhodná (neexistující) organizace zdravotnického systému v následné péči je ekonomicky neefektivní (vysoké náklady, špatné výsledky). Zdravotní a zdravotně-sociální výdaje jsou spojené nádoby, které jsou v praxi odděleny rezortním přístupem státní správy, což komplikuje péči o osoby s TBI.

4 Výběr respondentů 5 mužů po poranění mozku Nízký věk při poranění a ekonomická aktivita Délka bezvědomí min 2 týdny Doba od úrazu minimálně rok Spolupracující rodinný příslušník

5 Přehled respondentů RespondentVěk nyníVzděláníDoba od úrazuDélka kómatu pan Novák51 letVŠ3 roky3 týdny pan Svoboda71 letSŠ3 roky3 týdny pan Novotný40 letSŠ4 roky5 týdnů pan Dvořák45 letvyučen3 roky2 týdny pan Černý28 letvyučen5 let1 měsíc

6 Výzkumné metody Semistrukturovaný rozhovor s osobami po poranění mozku i s jejich rodinnými příslušníky Dotazník využívané sociální služby a náklady s nimi spojené, sociální dávky a příspěvky, finance osoby po poranění mozku a finance hlavní pečující osoby Desk research lékařské dokumentace výpisy z účtu zdravotních pojišťoven

7 Praktické problémy studie Často není lékařská dokumentace u jednoho lékaře, kvalita zpráv je velmi odlišná Různé struktury výpisů zdravotních pojišťoven Různá identifikace poskytovatele a jeho odbornosti Záporné položky Rozhovory s osobami s poraněným mozkem a vyplňování dotazníků není jednoduché poruchy paměti, řeči, pochopitelná neochota vzpomínat na traumatické životní období, snížený náhled, psychické problémy, změna osobnosti

8 Struktura studie Analýza zdravotního a funkčního stavu Analýza nákladů Interpretace rozhovorů Case studies

9 Medicínská část studie TBI je velmi různorodé Individuální zhodnocení funkčního postižení co nejdříve po úrazu multidisciplinárním týmem Akutní péče na vysoké úrovni, ale chybí včasná následná péče Kvalita následné péče odpovídá typu zařízení, do kterého se pacient přesune Dlouhodobý proces, kde je významný vliv rodinného prostředí Nekoordinovanost a náhodnost procesu rehabilitace má vliv na výsledky péče a na soběstačnost

10 Finanční analýza TBI Přímé nákladů na zdravotní péči, Výdaje na dávky sociální podpory, Náklady soukromých rozpočtů, „Ztráty“ státu za platby pojistného, daně Diskontace nákladů – 3% Převedení na čistou současnou hodnotu do věku 65 let Současná hodnota = budoucí hodnota / (1+ diskontní sazba)  počet let

11 Náklady na zdravotní péči Časový průběh nákladů na zdravotní péči je velmi podobný – první dva měsíce 80-90% nákladů Úhrada v prvních dnech péče – 25-40 tisíci Kč denně V prvním roce stojí péče mezi 750 – 960 tisíci Kč Podle délky bezvědomí Zařízení, kde je pacient hospitalizován Délka celkové hospitalizace Pobyt v lůžkových rehabilitačních zařízeních Podíl rehabilitace činí 10-20% celkových nákladů

12 Výše denních nákladů na péči po poranění mozku(pan Dvořák)

13 Náklady zdravotního pojištění dle typů péče (pan Novák)

14 Přesuny pana Novotného mezi zařízeními a výše úhrad

15 Náklady na zdravotní péči (první rok/prvních 30 dnů) po poranění

16 Náklady na sociální dávky Průběh je podobný, liší se pouze nenárokové dávky (např. příspěvek na péči) V prvním roce – nemocenská Následně – plný invalidní důchod (cca 9 000 Kč) Různé jednorázové dávky a příspěvek na péči Nedostatek informací a nefungující systém na rozhraní zdravotní a sociální péče

17 Odhad celospolečenských nákladů (do věku 65 let, diskontováno)

18 Problémy po poranění mozku z pohledu osob po TBI a jejich rodin Všichni s poraněním byli nuceni přestat pracovat Nikdo nemluví o pracovní rehabilitaci, rekvalifikaci Osobní problémy v rámci rodin Vliv i na zdravotní stav pečujících Hlavní pečující je ve většině případů žena Musely svoji kariéru přizpůsobit Roli hraje i zbytek rodiny a širší sociální okolí Styk s úřady, zastupování, pomoc

19 Co by navrhovali pečující Zlepšit informovanost a edukovat O rehabilitačních možnostech vlastně neví Často intuitivní poskytování péče doma Významný přínos neziskových organizací Zlepšit přístup zdrav. personálu Kontinuita a včasnost péče – zatím náhoda Podpořit neformální pečující Sociální kapitál osob a jejich rodin („známosti“, lékař v rodině, fyzioterapeut doma)

20 Závěry této studie Nejen systém, ale i domácí prostředí a neformální péče má významný vliv na výsledky Není dostatek informací o možnostech Neexistence koordinace rozhraní následné a sociální péče způsobuje vysoké náklady pro všechny “Investované“ prostředky do akutní péče se nikde dále nezúročují

21 roubal.tom@gmail.com