Rozsah, podoby a řešení bytové nouze v ČR Štěpán Ripka Platforma pro sociální bydlení.

Prezentace na téma: "Rozsah, podoby a řešení bytové nouze v ČR Štěpán Ripka Platforma pro sociální bydlení."— Transkript prezentace:

1 Rozsah, podoby a řešení bytové nouze v ČR Štěpán Ripka Platforma pro sociální bydlení

2 PROBLÉM – bytová nouze v ČR Roste počet lidí v bytové nouzi, mezi lety 2010 – 2015 se jejich počet ZTROJNÁSOBIL. Aktuálně jde o 187 000 osob. Z bytové nouze prakticky nevede cesta zpět Politika bydlení nereaguje na reálné problémy a potřeby těch nejzranitelnějších V letech 1993 – 2009 bylo prodáno 70-75% bytového fondu obcí Stát vydává 80% financí ve prospěch vlastnického bydlení Dosavadní přístup státu k řešení sociálního bydlení byl založen téměř výhradně na finančních příspěvcích ke zvládnutí nákladů na bydlení, neřešena zůstávala situace lidí vyloučených z bydlení. Existuje silný politický tlak na omezení státních výdajů na dávky na bydlení pro lidi v substandardním bydlení.

3 PROBLÉM – rodiny v bytové nouzi Výsledky Registračního týdne, Brno, duben 2016 421 rodin v bytové nouzi 66% matky samoživitelky (-11% možný návrat partnera) 19% dětí žije mimo rodinu 40% rodin s dítětem mladším 3 let 50 % má k dispozici méně než 7 m²/os (průměrná obytná plocha na osobu je v ČR 19 m²) 47% mírně ohrožených, 48% středně ohrožených, 5%velmi ohrožených 3,1 dětí každý den neví, kde bude večer spát

4 Kompetence a motivace pro samostatné bydlení Tzv. kompetence k bydlení Armáda spásy 2016: „2/3 klientů azylových domů by zvládlo samostatné bydlení v sociálním či dostupném bytě“ Poslední bydlení před ubytovnou: 47% v nájemním bytě, 17% u rodičů, 8% ve vlastním bytě (Deloitte 2014) Tzv. motivace pro opuštění ubytovny 100% rodin v bytové nouzi v Brně akceptovalo nabídku sociálního bytu, to znamená, že motivace je, chybí však realistická šance 91% osob nemůže opustit ubytovnu z finančních důvodů (Deloitte 2014)

5 Zahraniční zkušenost Culhane et al. (2007): Testing a Typology of Family Homelessness: Více než polovina prostředků na AD byla využita pro 20% rodin, které v azylových domech zůstávaly dlouhodobě. Tyto rodiny přitom neměly o nic vyšší potřeby služeb, než průměrná chudá domácnost v USA, která bydlí v nájemním bytě. Velmi malá skupina rodin (2 – 8%) s velkými bariérami a potřebami, se opakovaně vracela a neplnila podmínky  nedostali podporu. Bezdomovectví se pro ně stalo vzorcem, více se objevuje ústavní péče a postižení. Pro přerušení cyklu bezdomovectví nestačí příspěvky na bydlení, je třeba intenzivnější podpora. Závěr: Za dlouhodobé pobyty rodin s dětmi v azylových domech může daleko spíše samotný systém poskytování služeb lidem bez domova, než objektivní charakteristiky těchto rodin.

6 Potřeba změny v perspektivě Přidělení finančně dostupného bydlení je dlouhodobě 20,6x účinnější v řešení bytové nouze, než cokoliv jiného. Neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak předpovědět úspěšnost člověka v samostatném bydlení. Udržování rodin a jednotlivců v přechodném ubytování je nákladnější a méně efektivní. Některé rodiny a jednotlivci potřebují jen bydlení; není třeba je „napravovat“. Zajištění bydlení pomáhá těm, co potřebují větší pomoc, aby mohli dosáhnout dalších změn. Poskytnutí podpory, jakou rodiny a jednotlivci chtějí. Spolupráce s poskytovatelem služeb není cíl; cílem je bydlení.

7 A co motivace? Pokud nejsou naplněny ty nejzákladnější potřeby, přichází stres. Pokud je stres dlouhodobý, přichází úzkost, deprese a ztráta koncentrace. Tyto a další projevy nejsou zpravidla osobnostními charakteristikami, ale reakcí na dlouhodobý stres Nastěhování do bytu, naplnění základní ontologické jistoty okamžitě redukuje stres. Jakmile mají lidé naplněny základní potřeby, mohou se postupně začít soustředit na další věci. Maslowova pyramida potřeb

8 CÍLE Bytová nouze se objevuje pouze velmi zřídka; a pokud se do bytové nouze už někdo dostane, bude se jednat o co nejkratší epizodu jeho života, která se pokud možno nebude opakovat. Česká republika ukončí bytovou nouzi 6 000 rodin z ubytoven a azylových domů do roku 2020 a dosáhne funkční nuly v bytové nouzi rodin. UKONČENÍ BYTOVÉ NOUZE: Každá obec spočítala domácnosti v bytové nouzi, odhadla měsíční přírůstek a realizovala plán pro ukončení bytové nouze – určila, kolik domácností měsíčně musí zabydlet, aby ukončila bytovou nouzi do roku 2020. Postupně všem nabídne bydlení s flexibilní podporou. FUNKČNÍ NULA: Pokud se v obci objeví další lidé v bytové nouzi, obec je schopna je nejpozději do měsíce ubytovat.

9 Sociální bydlení jako řešení bytové nouze v ČR 2010-2015 se ZTROJNÁSOBIL počet lidí v bytové nouzi. Aktuálně 187 000 osob. Pokud chceme zastavit nárůst či snížit počet osob v bytové nouzi, je třeba Zákon o sociálním bydlení, který bude pomáhat osobám v bytové nouzi. Veřejné finance je potřeba nasměrovat efektivně. Pro řešení bytové nouze je nejefektivnější sociální bydlení. Zákon jasně určuje, které domácnosti mají nárok na nějakou formu podpory. Cílem není co nejvíce lidí vyčlenit, ale naopak navrátit do bydlení a společnosti.