Vývoj české ekonomiky, její srovnání se zeměmi Visegradu, prognóza ČNB a budoucí exit z kurzového závazku Mafra – Budoucnost V4 Praha, 26. září 2016 Jiří.

Prezentace na téma: "Vývoj české ekonomiky, její srovnání se zeměmi Visegradu, prognóza ČNB a budoucí exit z kurzového závazku Mafra – Budoucnost V4 Praha, 26. září 2016 Jiří."— Transkript prezentace:

1 Vývoj české ekonomiky, její srovnání se zeměmi Visegradu, prognóza ČNB a budoucí exit z kurzového závazku Mafra – Budoucnost V4 Praha, 26. září 2016 Jiří Rusnok guvernér, Česká národní banka

2 Osnova Aktuální vývoj české ekonomiky Srovnání makroekonomického vývoje v zemích Visegrádu Prognóza ČNB (srpen 2016) Budoucí opuštění kurzového závazku J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 2

3 Pramen: ČSÚ Hrubý domácí produkt (příspěvky v procentních bodech k meziroční změně v %, sezonně očištěné údaje) Růst HDP zpomalil z 3% v 1Q na 2,6% ve 2Q; k růstu přispívaly především čistý export a spotřeba domácností, naopak ho brzdil pokles hrubé tvorby fixního kapitálu (především vládních investic) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 3

4 Průmyslová produkce (mzr. změny v %) Růst sezónně očištěné průmyslové produkce propadl z 3,9% v červnu na -7,7% v červenci kvůli přesunu celozávodních dovolených ze srpna loni na červenec letos; tento propad bude kompenzován v srpnu; průmysl nadále zůstává tahounem růstu ekonomiky J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 4 Pramen: ČSÚ

5 Maloobchodní tržby (mzr. změny v %) Tržby v maloobchodě poklesly v červenci meziročně o 0,4%; po sezónním očištění však vzrostly o 4,9% (6% v květnu; 6,1% v červnu); maloobchodní tržby jsou odrazem pozitivní spotřebitelské nálady Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 5

6 Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezónně očištěné údaje) Pramen: MPSV, ČSÚ Nezaměstnanost dosahuje velmi nízkých hodnot; obecná míra nezaměstnanosti: 4,2% (za červenec) a podíl nezaměstnaných osob: 5,5% (za červenec a srpen); mezičtvrtletně dochází k růstu zaměstnanosti J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 6

7 Beveridgeova křivka (počty v tisících, sezonně očištěné údaje, u korigované inflace meziroční změny v %) Počet nezaměstnaných dále pozvolna klesá a pomalu roste i počet volných pracovních míst Pramen: MPSV, ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 7

8 Průměrná mzda (meziročně v %) Pramen: ČSÚ Růst průměrné nominální mzdy zpomalil z 4,4% v 1Q na 4,2% ve 2Q; růst průměrné reálné mzdy setrval na 3,9% v obou čtvrtletích J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 8

9 Inflace (meziroční změny v %) Spotřebitelská inflace pozvolna roste; v červenci vzrostla na 0,5% (měnověpolitická inflace se zvýšila na 0,3%) a v srpnu na 0,6% (MP inflace na 0,4%) Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 9

10 Ke zrychlení inflace v červenci a v srpnu došlo proto, že začaly růst ceny potravin; tím „vypadly“ jejich velké záporné příspěvky z května a června Struktura inflace (meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech) Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 10

11 Ceny průmyslových výrobců Ceny průmyslových výrobců (meziroční změny v %, příspěvky v p. b.) Pramen: ČSÚ Postupně odeznívají hluboké poklesy cen výrobců: -4,8% v květnu, -4,4 % v červnu, -4% v červenci a -3,4% v srpnu; hlavním důvodem záporného růstu cen jsou nadále ropné výrobky J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 11

12 Pokladní plnění státního rozpočtu Pokladní plnění státního rozpočtu (metodika GFS, v mld. Kč) Pramen: MF Státní rozpočet zaznamenal v srpnu o 62 mld. Kč vyšší přebytek než v srpnu 2015; pokladní plnění SR se zatím vyvíjí mimořádně příznivě J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 12

13 Kumulativní měsíční obchodní bilance Kumulativní měsíční obchodní bilance (v metodice platební bilance, v mld. Kč) Pramen: ČNB Obchodní bilance má letos největší přebytek v historii; na tomto výsledku se příznivě podílejí vývoz dopravních prostředků a dovoz levných energií; červenec: efekt přesunu celozávodních dovolených J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 13

14 Srovnání makroekonomického vývoje v ČR se zeměmi Visegrádu J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 14

15 Zatímco HDP v Polsku je nyní o 25% vyšší než před krizí, v Maďarsku je vyšší pouze o 2%; v ČR o 7% Pramen: Eurostat, výpočet ČNB HDP ve V4 (3Q 2008-2Q 2016; sezónní očištění a očištění o kalend. vlivy; 3Q 2008 = 100) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 15

16 Průběh cyklu byl v zemích V4 po většinu období podobný; Polsko se vymyká tím, že jako jediná země v EU nezaznamenala pokles HDP v roce 2009 Pramen: Eurostat HDP ve V4 (1Q 2008-2Q 2016; meziroční změny v %) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 16

17 Nejvyšší veřejný dluh mělo a má Maďarsko; nejvíce narostl dluh Slovensku; ČR má dluh nejnižší Pramen: Eurostat Hrubý veřejný dluh ve V4 (2008 a 2015; jako % HDP) Hrubý veřejný dluh ve V4 (2008 a 2015; jako % HDP) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 17

18 Maďarsko mělo loni poměrně vysoký přebytek běžného účtu; ČR představuje ve V4 průměr Pramen: Eurostat Běžný účet ve V4 v roce 2015 (jako % HDP) Běžný účet ve V4 v roce 2015 (jako % HDP) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 18

19 Výsledek běžného účtu souvisí s vývojem reálného kurzu: přebytek BÚ Maďarska může být dán největším reálným podhodnocením forintu; deficit BÚ Slovenska by mohl souviset s nadhodnocením reálného kurzu Pramen: Eurostat, výpočet ČNB Reálný efektivní měnový kurz ve V4 v letech 2007-2015 (2007 = 100) Reálný efektivní měnový kurz ve V4 v letech 2007-2015 (2007 = 100) 100 reálné nadhodnocení měny reálné podhodnocení měny J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 19

20 Průběh inflace byl ve V4 obdobný; Ø HICP za 1-7/16: ČR: 0,3%; SR: -0,6%; Polsko: -0,4%; Maď.: 0,1% Pramen: Eurostat Inflace ve V4 během 1/2012-7/2016 (HICP; meziroční změny v %) Inflace ve V4 během 1/2012-7/2016 (HICP; meziroční změny v %) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 20

21 Shrnutí vývoje v zemích Visegrádu Premiantem hospodářského růstu po vypuknutí finanční krize bylo Polsko následované s velkým odstupem Slovenskem; Maďarsko téměř stagnovalo (eurozóna také) Růst na Slovensku byl mezi zeměmi V4 nejvíce podnícen růstem veřejného zadlužení; to během krize vzrostlo ve všech zemích; nejméně v Maďarsku, byť je zde zadlužení nejvyšší Maďarsko zaznamenává výrazný přebytek běžného účtu, ten pravděpodobně souvisí s tím, že reálné podhodnocení forintu bylo mezi zeměmi V4 od roku 2007 největší Přibližně do poloviny roku 2014 probíhala v zemích V4 dezinflace; poté následovalo kolísání inflace kolem nuly; nejvíce záporná inflace je od počátku roku 2016 na Slovensku (-0,6%) a v Polsku (-0,4%); to však nebrání tomu, aby rostly nejrychleji: v 1H 2016 3,7% na Slovensku a 2,9% v Polsku (2,8% ČR a 1,4% Maďarsko) České hospodářství v rámci V4 ve většině parametrů nevybočuje ze „šedivého průměru“; má však nejnižší veřejný dluh (41,1% k HDP) a nejvyšší inflaci (0,3%) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 21

22 Prognóza ČNB (srpen 2016) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 22

23 Prognóza nejdůležitějších veličin HDP: 2,4% v 2016; 3% v 2017 a 2018 CPI: 0,6% v 2016; 2,1% v 2017; 2,3% v 2018 PPI: -3,2% v 2016; 1,6% v 2017; 1,7% v 2018 Reálné mzdy: 3,8% v 2016; 3% v 2017; 2,5% v 2018 Zaměstnanost: 2,3% v 2016; 0,4% v 2017; 0,5% v 2018 Nezaměstnanost: 4% v 2016; 3,8% v 2017; 3,7% v 2018 Poměrové ukazatele (jako % HDP): Vládní deficit: -0,1% v 2016; 0,1% v 2017; 0,3% v 2018 Vládní dluh: 39,7% v 2016; 38,5% v 2017; 36,7% v 2018 Obchodní bilance: 5,8% v 2016; 5,2% v 2017; 5,2% v 2018 Běžný účet: 1,9% v 2016; 0,9% v 2017; 1,1% v 2018 České hospodářství je (a v horizontu prognózy do roku 2018 také zůstane) ve vnější i vnitřní rovnováze J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 23

24 Rizika a nejistoty prognózy Vývoj zahraniční poptávky (dopady Brexitu) Vliv domácího volebního cyklu na zvyšování veřejných výdajů Hloubka propadu vládních investic v roce 2016 Vliv dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání Rizika prognózy byla bankovní radou vyhodnocena jako vyrovnaná J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 24

25 Budoucí opuštění kurzového závazku J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 25

26 Budoucí opuštění kurzového závazku Nadále přetrvává potřeba uvolněných měnových podmínek Exit z kurzového závazku bude znamenat, že se ČNB vrátí k cílování inflace kombinovanému s tzv. řízeným plováním kurzu K exitu dojde, až budou vytvořeny podmínky pro udržitelné plnění 2% inflačního cíle i po opuštění kurzového závazku a nebude hrozit návrat k používání nekonvenčních nástrojů (ČNB nechce destabilizovat ekonomické prostředí a riskovat ztrátu své kredibility) Provedení exitu bude záviset na konkrétní situaci na devizovém trhu Záporné úrokové sazby nejsou vhodným nástrojem; jejich použití připadá v úvahu pouze v krajním případě, například jako krátkodobá podpora kurzového závazku Zasedání BR 4.8.2016: „BR vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017“ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 26

27 Shrnutí Česká ekonomika nyní plně využívá své výrobní kapacity Nezaměstnanost je velmi nízká a trh práce vytváří tlaky na růst mezd Ekonomika si udržuje přebytek obchodní bilance Pokladní plnění SR se vyvíjí mimořádně příznivě (letos možná přebytek) Přetrvává nízkoinflační prostředí: dovážená (vnější) dezinflace Inflace by měla začít růst ve druhé polovině 2016 (domácí poptávkové tlaky); inflačního cíle bude dosaženo v roce 2017 V rámci zemí Visegrádu představuje česká ekonomika solidní průměr BR vidí jako pravděpodobné ukončení kurzového závazku v polovině roku 2017; poté dojde i ke zvyšování úrokových sazeb (tj. k návratu ke konvenčním nástrojům měnové politiky) České hospodářství je v dobré makroekonomické kondici; nachází se ve vnitřní i vnější rovnováze a opět reálně konverguje k vyspělým ekonomikám J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 27

28 Děkuji za pozornost Jiří Rusnok Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 jiri.rusnok@cnb.cz Tel: +420 224 412 000 J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 28