Raný středověk Na prahu středověku. Raný středověk raný středověk je jedno z nejdůležitějších historických období během něj se totiž v Evropě začaly vytvářet.

Prezentace na téma: "Raný středověk Na prahu středověku. Raný středověk raný středověk je jedno z nejdůležitějších historických období během něj se totiž v Evropě začaly vytvářet."— Transkript prezentace:

1 Raný středověk Na prahu středověku

2 Raný středověk raný středověk je jedno z nejdůležitějších historických období během něj se totiž v Evropě začaly vytvářet státy, které tu existují dodnes je důležité pochopit, jak tyto státy vznikly, a seznámit se s některými událostmi, které se v době raného středověku odehrály a které ovlivňovaly vzájemné vztahy různých států leckdy až do 20. st.

3 Právo ve středověku učebnice – str. 17

4 Na prahu středověku každý stát se stará o bezpečí svých obyvatel – chrání hranice před útočníky a snaží se zajistit bezpečnost uvnitř státu tím, že podle zákona trestá zločince, kteří ostatním škodí když zanikla západořímská říše, nebyl nikdo, kdo by bránil hranice nebo se postaral o bezpečnost na cestách, potrestal zloděje a loupežnické bandy lidé se báli cestovat – i do nejbližšího města než aby se vydali do města na trh, snažili se vše potřebné vyrobit doma jak upadal obchod, upadala i řemeslná výroba

5 Na prahu středověku proto se mnoho lidí stěhovalo z měst na venkov – mnoho měst zaniklo úpadek vzdělanosti a umění se vznikem nových států spojen i klid a bezpečí, obchod, kultura i vzdělanost se pomalu zase začaly rozvíjet ve středověku je důležité náboženství - křesťanství vše bude vynahrazeno po smrti – ve středověku líbivé život obtížný – při neúrodě hrozila smrt hlady, nemoci, války, často umíraly malé děti

6 Na prahu středověku víra v lepší život po smrti dávala lidem sílu tyto útrapy překonat aby se člověk dostal do ráje a byl spasen, musel dodržovat pravidla řádného života – Desatero Božích přikázání pokud člověk Desatero porušoval a svých hříchů nelitoval, hrozilo mu věčné zatracení v pekle církevní obřady (provázely celý život) – křest, sňatek, poslední pomazání, zádušní mše pravidelné bohoslužby – mše

7 Otázky Proč v souvislosti se stěhováním národů zanikala města? Proč došlo k úpadku kultury a vzdělanosti? Co je to Desatero a Bible? Za jakých okolností mohl být člověk spasen a zatracen? Které církevní obřady provázely člověka životem?

8 Dělení středověké společnosti

9 panovník, šlechta a rytíři duchovenstvo pracující lidé pro každou společenskou vrstvu platily jiné zákony čím nižší postavení, tím měl člověk přísnější zákony

10 Doplňte Středověkou společnost tvořily … vrstvy. Postavení jednotlivých vrstev se před zákonem měnilo podle ………………………

11 Dospělost ve středověku – str. 19 ve středověku byli lidé pokládáni za dospělé dříve než dnes obyčejní lidé často přesně nevěděli, kolik jim je let, protože se datum narození nikam nezapisovalo proto nebylo možné stanovit hranici dospělosti přesným věkem chlapci byli pokládání za dospělé, když jim začaly růst vousy, dívky od chvíle, kdy byly schopné otěhotnět dívky (12-14) byly dospělé přibližně o dva roky dříve než chlapci (14-16)

12 Meč byl ve středověku nejdůležitější zbraní na jeho kvalitě závisel život bojovníka, proto zvlášť vzácné meče dostávaly i jméno a byly jim připisovány kouzelné schopnosti meče byly také součástí korunovačních klenotů

13 Panovník, šlechta a rytíři

14 Panovník 3 panovnické tituly raného středověku: císař, král, kníže císař = nejvyšší panovnický titul

15 Panovník v západní Evropě se pro panovníka postaveného níže než císař ujal titul král stř. a V Evropa – panovník = kníže Slované zakládali státy mimo území bývalé římské říše, nemohli tedy navázat na antickou kulturu, a proto byly zaostalejší křesťanství přijímali rovněž později, což způsobilo, že králové byli pokládáni za výše postavené než knížata středověký panovník pokládal svůj stát za svůj osobní majetek poddaní ho museli respektovat a platit daně

16 Úkoly a otázky Vyjmenujte panovnické tituly. Jaký měl panovník vztah ke svému státu?

17 Šlechta raný středověk byl neklidnou dobou, proto měli důležité postavení bojovníci ti nejstatečnější tvořili nejprve družinu náčelníka kmene, později, když už vznikaly státy, družinu panovníka panovník bojovníky ve své družině odměňoval za věrnost a statečnost v boji podílem na kořisti, takže bohatli, a také jim svěřoval různé vysoké úřady, takže mu pomáhali se správou státu a tím získávali i politický vliv

18 Šlechta lidé, kteří si dokázali udržet takové výsadní postavení ve společnosti nejen pro sebe, ale i pro své potomky, tedy dědičně, dali vzniknout urozené společenské vrstvě, kterou nazýváme šlechta dědičné výsadní postavení = urozená společenská vrstva – šlechta šlechta měla svou hierarchii nejvýše byl postavený panovník, o něco níže vévodové a hrabata

19 Otázky Jak vznikla šlechta?

20 Lenní systém a feudální společnost panovník bojovníkům ze své družiny dával podíl na kořisti – dobytek, šperky, zbraně, zpočátku i půda většina půdy však připadla panovníkovi vlastnictví půdy bylo velmi důležité, protože představovalo zdroj příjmů (dávky, které odváděli zemědělci) a vojenskou sílu (svobodní obyvatelé měli vojenskou povinnost) čím více půdy kdo vlastnil, tím byl nejen bohatší, ale tím větší vojsko také mohl shromáždit – proto panovník přestal půdu dávat

21 Lenní systém a feudální společnost

22 místo toho jim začal půdu pouze propůjčovat propůjčená půda = léno komu panovník propůjčil půdu = leník za propůjčení půdy požadoval panovník od leníka přísahu věrnosti – lenní přísahu pokud by leník přísahu porušil, panovník mu mohl léno odejmout – pro leníky velká hrozba, věrnost proto zachovávali po smrti leníka přísaha zaniká, není dědičná, lenní vztah zaniká i případě smrti panovníka

23 Lenní systém a feudální společnost problém nastal, když byl panovník slabý nebo když došlo k boji o moc např. mezi syny zemřelého panovníka toho šlechta vždy využila, protože věděla, že její pomoc panovník potřebuje a žádala za svou podporu a věrnost víc a víc dokonce chtěla šlechta udělit léno dědičně moc šlechty tak rostla a úměrně s tím upadala moc panovníka šlechtici také mohli mít své leníky, lenní pán své leníky chránil léno = lat. feudum → feudální společnost

24 Otázky Proč bylo důležité vlastnictví půdy? Jak fungoval lenní systém? Co je to léno, leník, lenní přísaha, lenní pán, lenní vztah? Jak se postupovalo v případě, že zemřel leník, a v případě, že zemřel lenní pán, v době, kdy léna nebyla udělována dědičně? Jak se situace řešily, když už byla léna dědičná?

25 Rytíři vrstva profesionálních bojovníků rytířem se člověk nemohl narodit, musel se jím stát musel mít vlastního koně, zbraně a zbroj, osvědčit se v boji, mít určité vlastnosti – být čestný, věrný a spolehlivý, věk min. 21 let později se titul rytíř stal nejnižším šlechtickým titulem

26 Otázky Jaký je rozdíl mezi šlechticem a rytířem?

27 Po meči a po přeslici dědičnosti po mužské linii se říká po meči, protože muž byl bojovník dědičnosti po ženské linii se říká po přeslici, protože jednou z důležitých ženských prací bylo předení, jinak by nebylo z čeho utkat látku na oděv

28 Duchovenstvo do této vrstvy patří všichni, kdo si zvolili náboženství jako náplň svého života a rozhodli se mu věnovat profesionálně kněží a řeholníci (mniši) nebo řeholnice (jeptišky) někteří řeholníci mohli současně působit jako kněží řeholníci a řeholnice (později i kněží) se zavazovali dodržovat celibát = naprostá pohlavní zdrženlivost → nesměli se ženit ani vdávat a nemohli mít děti příslušníkem této vrstvy se proto nikdo nemohl narodit – musel se jím stát

29 Celibát od počátku 13. st. byl celibát povinný pro všechny kněze, tedy i pro ty, kteří nebyli řeholníky celibát se však neprosadil všude na východě, v byzantské říši, například nikoli, a tak se pravoslavní kněží na rozdíl od římskokatolických dodnes mohou ženit a mohou mít děti také mnoho dalších církví celibát duchovních nezná

30 Kněží a uspořádání církve kněží jsou duchovní, kteří vykonávají náboženské úkony – slouží mše, křtí, oddávají, pohřbívají apod. z náboženského hlediska pečují o duše ostatních kněží mohli být pouze muži a vytvořili přísnou církevní hierarchii papež byl pokládán za Boha na zemi, volili ho nejvyšší duchovní hodnostáři – kardinálové

31 Kněží a uspořádání církve celá křesťanská Evropa kromě východní byla rozdělena do velkých správních celků – arcidiecézí arcidiecéze = velký správní celek, v čele s arcibiskupy arcibiskupové stáli v církevní hierarchii pod kardinály arcibiskupům byli podřízeni biskupové, kteří spravovali menší oblasti – diecéze vždy několik diecézí tvořilo jednu arcidiecézi diecéze se dál dělily na nejmenší církevní správní jednotky – farnosti, v čele farář kardinály, arcibiskupy a biskupy jmenoval papež faráře jmenoval biskup v raném středověku si právo dosazovat vyšší duchovní do jejich úřadů dlouho osobovali panovníci

32 Inkvizice církev přísně dbala na to, aby se věřící řídili jejími pokyny a nepochybovali o učení, které jim předkládala na vyhledávání těch, kteří tak nečinili, vznikla ve 13. st. zvláštní organizace – inkvizice = vyhledávání těch, kteří se neřídili pravidly církve

33 Mniši, jeptišky a kláštery mniši zasvětili svůj život náboženství jiným způsobem první mniši se uchylovali do ústraní, kde by mohli nerušeně přemítat o Bohu podobně smýšlející lidé časem vytvářeli větší skupiny – mnišské řády a zakládali mužské nebo ženské kláštery = komplexy obytných a hospodářských budov, součástí kostel, obehnány hradbou – chránila před nepřítelem, ale uzavírala také jejich obyvatele před okolním světem a zajišťovala jim tak nerušené soukromí

34 Mniši, jeptišky a kláštery představený mužského kláštera, který řídí jeho chod a zastupuje klášter navenek, se nazývá opat ženy, které si zvolily mnišský způsob života, se nazývají jeptišky v čele ženského kláštera stojí abatyše pravidla, která mniši a jeptišky ve středověku dodržovali, se nazývají řehole a jsou velmi přísná spali jen několik hodin denně, střídmě jedli a mnoho času věnovali modlitbám a práci obstarávali klášterní hospodářství a věnovali se i jiným užitečným činnostem: opisování knih, péče o nemocné a staré lidi a o sirotky

35 Mnišské řády mnišských řádů bylo několik lišily se od sebe nejen řeholí (pravidly), ale i oděvem, takže každý na první pohled poznal, k jakému řádu mnich nebo jeptiška patří muž nebo žena, kteří se rozhodli pro život v klášteře, se museli dobře seznámit s pravidly řehole, aby si byli jisti, zda je vůbec budou schopni po celý život dodržovat k tomu sloužilo určité období, kdy zájemci o vstup do řádu žili v klášteře na zkušenou pokud během této doby zjistili, že z nějakého důvodu vstoupit do řádu nemohou nebo nechtějí, mohli svobodně odejít po uplynutí této doby skládali slib, jímž se zavazovali k životu v poslušnosti, chudobě a čistotě zrušit takový slib a dovolit odchod z kláštera mohl pouze sám papež

36 Význam církve ve středověku duchovní byli ve středověku prakticky jediní vzdělaní lidé málokdo mimo duchovních uměl číst a psát duchovní potřebovali být gramotní, aby mohli studovat Bibli a další náboženské texty písmo bylo důležité pro správu státu, proto si někteří starověcí panovníci vybírali některé spolupracovníky i z řad duchovních církev měla velký význam pro rozvoj vzdělanosti a umění v klášterech vznikaly letopisy a kroniky, knihy se však také opisovaly

37 Význam církve ve středověku tiskařský stroj byl vynalezen až v 15. st., a tak nebyla jiná možnost jak knihu rozmnožit mniši neopisovali jenom Bibli a jiné křesťanské náboženské texty, ale také díla antických autorů středověkým mnichům vděčíme za to, co známe z antické literatury, protože žádné antické dílo se nám nezachovalo v originále kláštery mívaly svoje knihovny a stávaly se středisky vzdělanosti

38 Význam církve ve středověku kromě panovníka a nejbohatších šlechticů byla církev ve středověku také jediná, kdo měl dostatek prostředků na to, aby mohl budovat nákladné kamenné stavby (kláštery a chrámy) a platit umělcům za jejich práci (malířům za obrazy s náboženskými výjevy, řezbářům za zhotovení kostelního nábytku atd.) církev se významně podílela na rozvoji umění

39 Význam církve ve středověku v období raného středověku mělo křesťanství velký význam při utváření nových států: představa jednoho Boha na nebi byla silnou oporou pro představu jednoho svrchovaného panovníka v určité oblasti středověcí panovníci často pod záminkou šíření křesťanství napadali dosud pohanská území, která chtěli ovládnout vzhledem k důležitosti náboženství pro středověkého člověka je pochopitelné, že duchovní měli velkou autoritu tu se snažili využít i v politice, do níž církev často významně zasahovala

40 Otázky Jak vypadala církevní hierarchie? Jak vypadal život v klášteře? Jaký byl ve středověku význam latiny? Je z nějakého důvodu znalost latiny důležitá i dnes? Jak se církev podílela na rozvoji vzdělanosti a umění? Proč mohla církev zasahovat i do politiky?

41 Pracující lidé nejpočetnější vrstva převážně zemědělci zemědělství ve středověku mělo nízkou úroveň – zemědělci dokázali vypěstovat jen o málo více, než sami potřebovali k obživě → právě proto musela v zemědělství pracovat většina lidí nadprodukce v zemědělství je důležitá pro vývoj společnosti zemědělci mohli být svobodní i nesvobodní nesvobodní = nevolníci jejich pán měl nad nimi právo života i smrti a mohl s nimi po libosti nakládat

42 Pracující lidé mohl je např. i s půdou, na které hospodařili, darovat či prodat na druhou stranu měl pán právo nevolníka propustit na svobodu svobodný i nesvobodný zemědělec měl svého pána, kterému byl poddaným – odevzdával mu dávky – úroda, med, sůl, dobytek, drůbež, výrobky = naturální dávky, později v penězích = peněžní dávky pán ho za to chránil svobodný člověk měl navíc ještě vojenskou povinnost když se jeho pán chystal do boje, musel se svobodný člověk chopit zbraně a na válečné tažení ho následovat

43 Pracující lidé pro chudší zemědělce často obtížné, protože bojovníci si museli sami obstarat zbraně, zbroj, případně koně a po celou dobu válečného tažení se sami živit jediná odměna byl podíl na kořisti v případě vítězství pro zbavení vojenské povinnosti se někteří lidé z vlastní vůle stávali nevolníky mnoho se jich však stalo nevolníky nedobrovolně, většinou proto, že sami neměli dostatek půdy, jež by je uživila, a pán, který jim dovolil hospodařit na své půdě, se k nim začal jako k nevolníkům chovat tato společenská vrstva živila obě předchozí vrstvy

44 Otázky Jaké měli zemědělci povinnosti? Co to jsou naturální a peněžní dávky? Jaké měl postavení svobodný zemědělec a nevolník? Jak se lidé mohli stát nevolníky?

45 Vysvětlete následující pojmy abatyše arcibiskup arcibiskupství arcidiecéze biskup biskupství celibát církev římskokatolická církev diecéze farnost hierarchie inkvizice kardinál komplex křest mše naturální dávky opat papež řehole šlechta

46 Opakování brainstorming vymysli spolužákům otázku pravda x lež doplňte