Filozofie pro právníky Současné otázky právní interpretace; interpretační proces Michal Malaník.

Prezentace na téma: "Filozofie pro právníky Současné otázky právní interpretace; interpretační proces Michal Malaník."— Transkript prezentace:

1 Filozofie pro právníky Současné otázky právní interpretace; interpretační proces Michal Malaník

2 Interpretace práva Osnova Představení pojmu Struktura a funkce interpretace práva Metodologie interpretace práva Reálný Interpretační proces v právu Současné otázky interpretace práva

3 Pojem právní interpretace Z latinského slovesa „interpretari“, což znamená „rozumět“, „vykládat“, „vysvětlovat“. Zatímco však vysvětlení by se dalo charakterizovat jako popis objektivní reality, při výkladu činnost interpreta směřuje k hodnocení významů jednotlivých částí reality. Rozumění je klíčovým pojmem pro právní interpretaci. Nese totiž v sobě pochopení významu obsaženém v interpretovaném sdělení. Lze jej chápat současně jako jev dynamický v procesu poznávání, stejně tak jako jev statický, a to jako kvalitu konečného stavu mysli na jeho konci. Interpretaci práva můžeme definovat jako racionální přidělování významu danému textu (znakům/symbolům).

4 Důležité pojmy Právo je produktem jazyka. Jazyk lze vymezit jako systém dostatečně určitých dorozumívacích prostředků, které mají ustálený význam a používají se pro vyjádření myšlenek. Nejčastěji jde o slova. Slovo je znakem, tvořeným seskupením hlásek, kterému byl určen nějaký význam. Byl jim přisouzen dlouhodobým užíváním. Pokud jde o význam, který chápe široká veřejnost, mluvíme o jazykové zvyklosti obecné. Některá slova mají však pro účely specifických skupin (lékaři, právníci, myslivci…) specifický význam. V takovém případě mluvíme o speciální jazykové zvyklosti. Ty mají před těmi obecnými při výkladu přednost. (Franz Bydlinski) Pomocí slov lze definovat pojmy, jež jsou objektivními myšlenkovými odrazy ( = abstraktní entity) relativně neměnných rysů předmětu poznání, jenž shrnují výsledek poznávacího procesu. „Slova nemají vlastní vnitřní význam. Ten je přisuzován dle toho, jak je interpretační komunita chápala v době jejich zavedení a ve svém celém kontextu znamenají to, co dle rozumných lidí znamenala v době, kdy byla napsána. “ (= jazyková zvyklost) (Antonin Scalia)

5 Důležité pojmy Jelikož právo poznáváme zejména prostřednictvím právních textů, je důležité nezapomenout čím jsou tvořeny - písmem - sadou znaků, které mají ustálený význam, a která se používá k zaznamenávání jazykových vyjádření. Právní text je nejčastějším a nejvýznamnějším předmětem právní interpretace (viz. dále). Do velké míry je postaven na speciálních jazykových zvyklostech.

6 Struktura interpretace Komunikativní Performativní Důležitost jednotlivých pozic pro interpretaci v právu Soudce Zákonodárce Veřejnost Translativní Transformační

7 Předmět interpretace v právu Norma Text (Principy, hodnoty…) Jednoznačnost ale není nikdy vlastností textu, ale kontextu. V kontextu má pak pojem, dle Herberta Harta, dvě části. Tzv. „pevné jádro“ a kolem něj „polostín pochybnosti“ – prostor pro diskreci. Je ? Indikuje ? Vypovídá ? „clara non sunt interpretanda, interpretatio cessant in claris.“ „Není třeba vykládat to, co je jasné; interpretace mizí tam, kde je jasno.“

8 Charakter interpretace: Hermeneutický pohled Hermeneutikou chápeme nauku o rozumění. Odhalování skutečného smyslu zkoumaného objektu – nejde o pouhé pozorování. Podle německého filozofa Hanse-Georga Gadamera interpretace spočívá v kladení otázek, které se při výkladu objevují a v odpovídání na tyto otázky. V právní interpretaci ji chápeme jako porozumívání právu (pátrání po smyslu a účelu právního textu), ne jen jako jeho sledování. Z hermeneutického pohledu interpret právo zkoumá a vykládá.

9 Důležité pojmy k problematice rozumění Předvědění Souhrn znalostí a vědomostí interpreta, které má ještě před tím, než začne interpretovat danou právní otázku. Předporozumění Očekávání smyslu, které interpret má na základě svých dřívějších zkušeností a znalostí; racionální, ale i intuitivní úvahy nad právním případem Předsudek Závěr na základě částečných (předchozích) informací Částečné porozumění Dílčí fáze interpretačního procesu Porozumění Pochopení významu obsaženém v interpretovaném sdělení

10 Hermeneutický kruh Robert Alexy: Postulát reflexe (očekávání vs. rozumění) Postulát koherence (rozumění v kontextu) Postulát úplnosti (norma vs. skutkový stav) Předporozumění Zamyšlení interpreta Znovuvytvoření porozumění v nové kvalitě Porozumění

11 Charakter interpretace: Pozitivistický pohled Pozitivismus omezuje vědecké zkoumání pouze na popis výsledků bezprostředního pozorování. Jde o objektivní vysvětlování. Právní pozitivismus se soustředí na odpověď na otázku co právo je, popisuje jej, jeho podobu, formu, fungování-. (F.C. von Savigny) Věnuje se vymezení interpretace práva (právního řádu), nikoliv však výkladu skutkových okolností právních případů. Snaží se odpovědět na otázku, jaké právo je, ne, jaké by mělo být. (Hans Kelsen) V pozitivistickém smyslu je úkolem interpreta popsat a vysvětlil, jaké právo je, ne tedy jej kritizovat a snažit se říci, jaké by být mělo. (Jeremy Bentham)

12 Subjektivismus Interpret, prostřednictvím svých subjektivních myšlenkových konstruktů (předvědění, předporozumění, předsudky) porozumívá objektu interpretace a zároveň jej deformuje a dotváří. Gadamerovská hermeneutika Jazykové i nejazykové skutečnosti jsou poznávány racionálně, vědecky – objektivně. Pozitivistická koncepce (Gustav Radbruch: „…Interpret může rozumět zákonu lépe, než mu rozuměl jeho tvůrce, zákon může být moudřejší, než jeho autor - on právě musí být moudřejší než jeho autor.“) Objektivismus

13 Kognitivismus Interpretace slouží pouze k nalezení významu, který již v právu byl. Nalézání práva Úsilí identifikovat myšlenku zákonodárce Interpretace slouží k dotváření práva. Dotváření práva Odchýlení od myšlenky zákonodárce Nonkognitivismus

14 Metodologie interpretace práva (kontinentální model) Fridrich Carl von Savigny – Systém dnešního římského práva (1840) Elementy: Gramatický Logický Systematický Historický

15 Metodologie interpretace práva (kontinentální model) Teleologická metoda Rudolf Ihering – Stvořitelem práva je účel (společenský užitek) (intralegální hodnoty) (extralegální hodnoty) (objektivizovaný úmysl zákonodárce) … Savigny nepovažoval účel za něco, co patří do práva Komparativní metoda Pro inspiraci

16 Metodologie interpretace práva (anglo-americký model) Podle analýzy tří interpretačních prvků: Text ualismus – Interpret vychází pouze z textu, nic jiného nezohledňuje Intencio nalismus – Interpret pátrá po úmyslu tvůrce textu Metoda teleologického výkladu ( Purpos ivismus) – Interpret pátrá po účelu

17 Metodologie interpretace práva (anglo-americký model) Originalismus Usiluje o výklad v souladu s původním smyslem textu. Antonin Scalia, Jack M. Balkin Konstitucionalismus Teorie živé ústavy. Usiluje o interpretaci v kontextu novodobých ústavně-právních konstrukcí, zejména pak soudních precedentů Oliver Wendell Holmes „Fidelity to original meaning and the idea of living Constitution that adapts to changing times and conditions are not rival theories of constitutional interpretation; they are actually compatible positions.”

18 Metodologické tendence soudů: Ústavní soud ČR Pl. ÚS 21/96 „…soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku...“

19 Metodologické tendence soudů: Ústavní soud ČR I. ÚS 1898/09 „…naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity...“

20 Metodologické tendence soudů: Nejvyšší soud ČR 28 Cdo 2304/2011 „…Nejvyšší soud uplatnil při interpretaci … metodologický postup, který je označován jako teleologická redukce. Tohoto postupu se užívá tehdy, ukáže-li se být dikce právní úpravy svým věcným záběrem širší, než vyžadují principy, hodnoty a účely, z nichž právní úprava vychází; právní předpis přitom postrádá pravidlo, jež by stanovilo výjimku z příliš široce pojaté právní normy. Jde o nástroj dotváření práva, při němž se na určitý skutkový stav aplikuje jen „jádro“ zákonného ustanovení, resp. zákonem upraveného pojmu, přestože by bylo možné použít také širší, třeba i méně určitý význam normy (pojmu). V zájmu naplnění účelu právní normy tu právě princip (hodnota) účelnosti právní úpravy zčásti koliduje s principem právní jistoty („co je psáno, to je dáno“), a prvně uvedenému principu se dává přednost…“

21 Metodologické tendence soudů: Nejvyšší správní soud ČR 6 Ads 43/2005 „…si je plně vědom, že řešení, k němuž přikročil, je contra verba legis, je však přesvědčen, že zároveň je secundum rationem legis. Soud zde přistoupil byť k vcelku zřídkakdy užívanému, ale plnohodnotnému právně metodologickému instrumentu nazývanému teleologická redukce. Ta spočívá v tom, že se text právního ustanovení neaplikuje, ačkoli z jazykového hlediska by se tak dít mělo…“

22 Interpretace: Test Název? Imperativ? Kdo? Kdy? Období?

23 Limity interpretace Imaginace (autorova, interpretova, publika) Nadinterpretace (přehánění/hledání významů v textu neobsažených) Textualismus vs. Teleologická metoda Textualismus vs. Originalismus Improvizace Libovůle? Metoda? Volná? Žádoucí?

24 Reálný interpretační proces Interpretace nestojí pouze na teoretické doktríně. Naopak, metodologie právní interpretace je pouze jedním z mnoha prvků, kterými může být interpret ovlivněn. Vlivy to mohou být externí + interní, právní a mimoprávní… Z nejvýznamnějších: Osobnost Předvědění Intuice Problematika účelů v právu

25 Interpretační proces Vlivy Osobnost Světonázor Temperament Intelekt Emocionální inteligence Sociální inteligence Životní zkušenosti Vzdělání…

26 Interpretační proces Vlivy Joseph C. Hutcheson – Hunch theory Právní cítění (intuice – imaginace) Cítění je tou skutečností, podle které soudce opravdu rozhoduje – tedy ne podle racionálního úsudku; podle pocitu, ne podle posouzení.

27 Současné otázky - Nový občanský zákoník: Interpretační pravidla Hlavní instrukce §2 (1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. (2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. (3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

28 Současné otázky - Nový občanský zákoník: Interpretační pravidla Interpretační instrukce Otázka teorie práva řešená formou zákonného ustanovení (které samo potřebuje výklad) => ne metodologie, ale přikazující norma Na základě teorie se interpretuje interpretační pravidlo

29 Současné otázky - Nový občanský zákoník: Aplikace Interpretačních pravidel §1114 (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

30 Současné otázky - Nový občanský zákoník: Aplikace Interpretačních pravidel Textualismus – „Nestačí“ Intencionalismus – důvodová zpráva – Zcestné - Rozpor s realitou i s jinými právními předpisy (V konečném důsledku) Teleologická metoda – ?? = Použijeme formalistický textualismus, v rozporu s pokyny.

31 Úloha interpretace - Přetrvávající otázky Jde o nalézání práva, nebo o jeho dotváření? Je nutná za každých okolností? Kdo a pro koho ji činí? Které metody jsou při interpretačním postupu nejvíce žádoucí? Jak fakticky interpret postupuje? Čím je ovlivněn? Kdy jde o „objektivní interpretaci“ a kdy už o „subjektivní improvizaci“?

32 Doporučená literatura k dalšímu studiu Hlouch, L. Teorie a realita právní interpretace. Aleš Čeněk. Plzeň, 2011. Wintr, J. Metody a zásady interpretace práva. Auditorium. Praha, 2013. Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Knihovnička. Brno, 2008. Balkin, J. M. Living Originalism. The Belknap Press of Harvard University Press. Cambridge, London, 2011.

33 Děkuji za pozornost