NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_22_NEBEZPEČNOST LÁTEK TÉMA: NEBEZPEČNOST LÁTEK ČÍSLO PROJEKTU:

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_22_NEBEZPEČNOST LÁTEK TÉMA: NEBEZPEČNOST LÁTEK ČÍSLO PROJEKTU:"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_22_NEBEZPEČNOST LÁTEK TÉMA: NEBEZPEČNOST LÁTEK ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2803

2 Anotace Jedná se o výukové materiály určené pro podporu vzdělávání v oblasti přírodních věd – konkrétně chemie. Obsahem je prezentace pro podporu výkladu učiva na dané téma, doplněné řadou zajímavých experimentů, které je nutno provádět pod dohledem vyučujícího. Na začátku je uveden souhrn opakování látky předchozí a na konci souhrn látky probrané. Text je určen pro žáky 8. tříd základních škol.

3 Nebezpečnost látek

4 Opakování vlastnosti látek - chemické látky se vyskytují v pevném, kapalném a plynném skupenství - některé pevné látky se rozpouštějí v kapalinách a tvoří roztoky - důležitou vlastností chem. látek je hustota, teplota tání a varu - některé látky jsou vodiče či izolanty elektrického proudu

5 -nebezpečnost chemických látek posuzujeme dle jejich nebezpečných vlastností -nebezpečnost je uvedena na obalu chemikálie výstražným symbolem Zkuste popsat, které nebezpečné vlastnosti mohou chemické látky mít? Setkali jste se někde s označením těchto vlastností?

6 - látky výbušné (E) – při reakci uvolňují množství plynů, mají ničivé účinky (patří sem TNT, dynamit..) - látky oxidující (O)– ve styku s jinou látkou (hlavně hořlavou), vyvolají její prudké hoření (i pod vodou) př. manganistan draselný, chlorečnan draselný

7 - látky extrémně hořlavé (F+) – patří sem většinou plyny nebo kapaliny s nízkou teplotou varu př. zemní plyn, propan-butan - látky vysoce hořlavé (F) – patří sem pevné i kapalné látky, které se mohou snadno vznítit př. Benzin, ethanol (líh)

8 - látky toxické (T) a látky vysoce toxické (T+) – česky jedovaté, jsou to látky, které v malých či velmi malých dávkách způsobují smrt. Např. smrtelná dávka nikotinu je cca 60mg.

9 - látky zdraví škodlivé (X n ) – mají podobné účinky jako látky toxické, ale účinky se projevují až při větších dávkách - látky dráždivé (X i ) – mohou při styku s pokožkou či sliznicemi vyvolat záněty. Nemají žíravé účinky. Při práci s nimi je třeba používat ochranné pomůcky (mohou vyvolat alergie). př. Savo, prací prášky, tablety do myček…

10 - látky žíravé (C)– mohou ničit živé tkáně, pokud s nimi přijdou do styku. Účinek na pokožku označujeme jako poleptání př. hydroxidy (zásady), kyseliny (kys. sírová, HCl…)

11 - látky nebezpečné pro životní prostředí – ohrožují složky životního prostředí (vodu, půdu, organismy). př. Přípravky na hubení hmyzu, proti plísním, rtuť, ropa atp.

12 Cíl: ověření látky žíravé Postup: do zkumavky nalijeme 5ml vaječného bílku, poté přidáme asi 2 ml koncentr. kys. sírové Co se stane stalo? Podobné účinky má i na lidskou pokožku!

13 Kromě výstražných symbolů jsou obaly s nebezpečnými chem. látkami označeny ještě tzv. R-větami a S-větami R -věty: označují a upřesňují rizikovost nebezpečných látek je jich celkem 65, daná látka může být opatřena více R-větami, ty jsou pak odděleny pomlčkou např. R 10-35 S-věty: obsahují pokyny pro bezpečné zacházení s nebezpečnou látkou, je jich celkem 62

14

15 Cíl: ukázání oxidujících účinků chlorečnanu draselného Postup: Do dvou porcelánových misek nasypeme cukr, poté do jedné z misek přidáme stejné množství chlorečnanu draselného a směs opatrně promícháme. Obsah obou misek se pokusíme zapálit hořící špejlí. Co se stalo?

16

17

18 -k čemu slouží výstražné symboly uvedené na obalech chemických výrobků? -R – věty – označují a upřesňují rizikovost nebezpečné látky -S – věty – obsahují pokyny pro zacházení s nebezpečnou látkou

19 Obrázky převzaty: [cit. 2011-08-10] http://http://www.zschemie.euweb.cz/latky/latky25.html [cit. 2011-08-10] www.office.microsoft.com Použity obrázky vlastní tvorby. Použité zdroje