Vývoj zemí Koruny české byl v 15. století poznamenán husitskými válkami. Husité získali významné postavení v Čechách, zatímco Morava a Slezsko zůstaly.

Prezentace na téma: "Vývoj zemí Koruny české byl v 15. století poznamenán husitskými válkami. Husité získali významné postavení v Čechách, zatímco Morava a Slezsko zůstaly."— Transkript prezentace:

1

2 Vývoj zemí Koruny české byl v 15. století poznamenán husitskými válkami. Husité získali významné postavení v Čechách, zatímco Morava a Slezsko zůstaly loajální vůči Lucemburkům. Po porážce v Čechách odcházejí radikální husité na Slovensko (Jan Jiskra z Brandýsa), Lucemburkové vymírají, role Jiřího z Poděbrad, nástup Jagellonců.

3 - přelom století v českých zemích velmi konfliktní - Jan Hus se v závěru života dostává do konfliktu nejen s církví ale i králem - smrt Jana Husa vyvolala v království velké rozhořčení - rozpor KATOLICKÁ ŠLECHTA x KALIŠNICKÁ ŠLECHTA A NESPOKOJENÍ OBYVATELÉ VENKOVA České reformní hnutí bojovalo proti smrtelným hříchům slovem i obra - zem a jeho agitace zasahovala značnou část společnosti. Na této iluminaci Smrt v podobě rozklá - dajícího se těla hrozí zatracením dvojici lakomců. Vyobrazení Smrti bylo v českém prostředí počátku 15.století vzácné. - v roce 1418 - protihusitská ofenziva – vyřešení papežského schizmatu - pouti na hory – chiliastické učení - 30. července 1419 – první pražská defenestrace – Jan Želivský – propuštění tovaryšů bojujících proti odpustkům Jeroným Pražský 30. 5. 1416

4 Řeč jeho libá, příjemná, prostranná a zvučná byla. Hnutí těla oratorské a vážnosti plné, buďto že by chtěl soudce k hněvu popudit, aneb nakloniti k lítosti a milosti: Kteréžto však on ani nehledal, ani dojíti nežádal. Stál vesele bez bázně a bez strachu, natoliko smrť postupuje, alebrž na ni žádostivě čekaje: řekl by, že jest druhý Kato. Ó muže věčné lidské paměti hodného! Nechválím, ani nezastávám, jestliže co proti nařízením a řádům církevním smyslil: divím se jeho učení, mnohým věcí známosti, výmluvnosti, libé a ozdobné řeči a opatrným bystrým odpovědem. Ale bojím se, že ty všecky dobré věci k zahynutí jeho od přirození mu propůjčeny a dány byly. Potom dva dny mu propůjčili k rozmyšlení, zda by pokání činiti chtěl. Mnozí ho navštěvovali muži slavní a učení, aby ho od smyslu a předsevzetí jeho odvedli... Ale když neústupně bludy své zastával a od nich upustiti nechtěl, odsouzen byl od sněmu duchovního za kacíře a ohněm spálen. Vesele a ochotně k smrti své šel, nelekaje se ani ohně, ani muk, ani ohavné smrti se boje. List Poggia Braccioliniho Leonardovi Brunovi z Arezza 23. a 26. 5. vyslýchán, 30. 5. 1416 upálen

5 UMÍRNĚNÝ PROUD - teologové a univerzitní profesoři, kališnické panstvo a nižší šlechta vystupují proti světskému způsobu církve - požadují sekularizaci jejího majetku Sekularizace - vyvlastnění církevního (řeholního) majetku k účelům světským, necírkevním. RADIKÁLNÍ PROUD - venkovské obyvatelstvo, chudší vrstvy a kazatelé, táborité a různé sekty - představy o společenských změnách, které někdy bouraly tradiční svazky a společenské struktury Panteismus - božská bytost a svět jsou jedna skutečnost (nejde o boží všudypřítomnost)

6 - základní úlohu hraje TÁBOR - vyvolená města jsou místa, kde budu lidé spaseni - původní město nechali husitští knězi spálit – odešli na místo bývalého hradiště – výstavba nového TÁBORA - představy o rovnosti věřících vedly až k pokusu nastolit rovnost majetkovou - společný majetek – spravovali kazatelé - město mělo vojsko – v čele stáli hejtmani – jedním z nich – JAN ŽIŽKA

7 Bezmála do svých šedesáti let Jan Žižka z Trocnova v osudech země téměř nic neznamenal. Žižka uzavřel dva sňatky, pokaždé s ženami jménem Kateřina, a dvakrát ovdověl. Jediná jeho známá dcera se provdala za Jindřicha či Ondřeje z Dubé. 27. 7. 1409 však král Václav IV. prominul Žižkovi všechny excesy, jichž se proti koruně a králi dopustil. V bitvě u Sudoměře odrazil 25. 3. 1420 útok několika set jezdců, vedených katolickými pány. Na Táboře se stal ihned jedním ze čtyř hejtmanů, zřejmě zodpovědným za vojenské záležitosti. V létě 1420 se rozhodujícím způsobem zasloužil o úspěšnou obranu Prahy proti Zikmundovým křižákům. Při obléhání hradu Rabí v červnu 1421 utrpěl těžké zranění dosud zdravého oka, na něž pak téměř (nebo vůbec) neviděl. Po smíření husitských stran v září a říjnu 1424 vytáhl na Moravu, cestou však u Přibyslavi zemřel. Jan Žižka z Trocnova, hlavička z táborského městského znaku Jan Žižka v nebi