Několik kritických postřehů ke sledování kvality pitné vody MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha & 3. lékařská fakulta UK, Praha.

Prezentace na téma: "Několik kritických postřehů ke sledování kvality pitné vody MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha & 3. lékařská fakulta UK, Praha."— Transkript prezentace:

1 Několik kritických postřehů ke sledování kvality pitné vody MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha & 3. lékařská fakulta UK, Praha Konference VAKinfo 2012 Karlovy Vary, 6.11.2012

2 Státní zdravotní ústav Obsah prezentace 1.Proč laboratoře 2.Zdroje dat – IS PiVo 3.Nesmyslné výsledky 4.Nedostatečná četnost kontrol 5.Sporná akreditace 6.Závěr

3 Státní zdravotní ústav Část I Proč laboratoře

4 Státní zdravotní ústav Postavení laboratoře v rámci vodárenské společnosti  Činnost a výsledky laboratoře jsou oknem, kterým odborná a zčásti i laická veřejnost nahlíží do celkového provozu vodárenské společnosti a dělá si úsudek o kvalitě její práce  Kvalita laboratoře je zrcadlem úrovně vodárenské společnosti  Činnost (úroveň) laboratoře reprezentuje vodárenskou společnost

5 Státní zdravotní ústav Část II Zdroje dat – IS PiVo

6 Státní zdravotní ústav Informační systém PiVo  Neveřejná webovská aplikace  Databáze, do které jsou podle zákona 258/2000 Sb. zasílány všechny rozbory pitné vody provedené provozovatelem i hygienickou službou  Ročně okolo 800 tisíc záznamů o kvalitě pitné vody  Provozovatel  laboratoř  IS PiVo  KHS  laboratoř  IS PiVo  KHS  verifikace  IS PiVo  MZ (SZÚ)

7 Státní zdravotní ústav Požadavky na laboratoře  Akreditace (ČIA)  Autorizace (MZ – SZÚ)  Osvědčení o správné činnosti laboratoře (ASLAB)

8 Státní zdravotní ústav Část III Nesmyslné výsledky

9 Státní zdravotní ústav Role KHS: verifikace dat (?)  Verifikaci někdy neprovádí odborný pracovník, ale sekretářka, nebo odborný pracovník, ale formálně   Verifikovány nesmyslné hodnoty (pH = 0,3; Mg = minus (!) 10 mg/l; chlor 30 mg/l apod.)  Verifikovány nulové hodnoty (místo mezí stanovitelnosti), např. Ca, As, Pb = 0 mg/l atd.

10 Státní zdravotní ústav Role KHS: verifikace dat (?)  Verifikovány nesmyslně vysoké meze stanovitelnosti, např. koliformní bakterie  100 KTJ/ml; benzo(k)fluorenthen  6 μg/l; CHSK  1 mg/l apod.  Chyba KHS, ale primárně chyba laboratoře…

11 Státní zdravotní ústav Část IV Nedostatečná četnost kontrol

12 Státní zdravotní ústav Jedna ze základních povinností: monitorování kvality vody  Provozovatel – povinnost kontroly vody v určité četnosti a rozsahu podle počtu zásobovaných obyvatel nebo objemu vyráběné vody  Předepsaná četnost kontrol je považována z odborného hlediska za minimum (pokud není zaveden systém ~ HACCP – WSP) !  Časté nedostatky zjištěny při zpracování poslední tříleté zprávy pro EK (2008-2010) pro vodovody zásob. více než 5000 obyvatel

13 Státní zdravotní ústav Jedna ze základních povinností: monitorování kvality vody  Část dat nebyla vložena do systému IS PiVo (ač existují)  Část nemusela být dělána – snížení četnosti ze strany KHS (informace o tom nevložena do systému)  Část rozborů nebyla udělána:  29 vodovodů (2008); 23 vodovodů (2009); 20 vodovodů (2010)  … součást zprávy pro EU

14 Státní zdravotní ústav Průběžný dohled SZÚ nad počty rozborů  Akceptování podivných výmluv provozovatele ze strany KHS, např.  „…co se týká chuti, tak laboratoř to vysvětluje tak, že pokud je v ukazateli napsáno NESTANOVENO, neznamená to, že vzorek nebyl odebrán, ale pouze nestanoven…  …Požadavek na zdravotní nezávadnost je podložena v akreditované metodě dle SOP 6.09, která je zpracována dle TNV 75 7340 a ČSN EN 1622…  V obou normách je uvedeno: „ Orientační metoda zjišťování chuti je omezena pouze na vodu pitnou, jejíž zdravotní nezávadnost musí být bezpodmínečně zajištěna. Při sebemenším podezření na přítomnost škodlivých mikroorganismů nebo látek v toxických koncentracích nesmí být vzorky bez dalších opatření zkoušeny. Vzorky se nesmí polknout.“

15 Státní zdravotní ústav Správnost údajů o zásobované oblasti v IS PiVo  Počty obyvatel a objem vyráběné vody  U některých oblastí je zřejmě nesprávný počet zásobovaných obyvatel.  U některých oblastí je uvedená produkce vody zcela nesmyslná, odpovídající např. > 1000 l/osobu/den nebo naopak 0,5 l/osobu/den

16 Státní zdravotní ústav Část V Sporná akreditace

17 Státní zdravotní ústav „Akreditace“ – klady a zápory  Klady – zavedení systému jakosti, zvýšení úrovně práce, dohledatelnost, interní a externí ověřování správnosti měření atd.  Rozpor mezi špičkovým rozvíjením oboru a potřebnou praktickou aplikací  Rozpor mezi dobrovolným odborným usilováním o zlepšení a legislativní povinností

18 Státní zdravotní ústav Akreditace laboratoří  Kam vede současný stav?  Větší a užší specializace pracovníků laboratoří, protože zvládaní všech „potřebných“ úkonů akreditovaného analytického procesu zabere stále více času   Cena analýzy se zvyšuje (cost-benefit analýza?).

19 Státní zdravotní ústav Akreditace laboratoří  Pracovníci laboratoří ztrácejí povědomí o návazných oblastech a zákazníkům sice předávají stále přesnější a spolehlivější výsledky, ale jsou jim stále méně schopni poradit, co výsledky znamenají… a nemají o to ani zájem.  Tendence k centralizaci vede k rušení malých provozních laboratoří a přesouvání analýzy stále dále od místa, kde plní svoji funkci + rozdělení a vzájemné odcizení pracovníků laboratoří a technologických pracovníků provozu, kterým musí výsledky především sloužit.

20 Státní zdravotní ústav Akreditace laboratoří  Některé úkony související s akreditovanou analýzou se v předepsané četnosti provádějí víceméně formálně, nutnost uspět v mezilaboratorních porovnávacích zkouškách (MPZ) pak vede ke koluzi (tajnému vzájemnému sdělování výsledků mezi některými účastníky MPZ)…  Příspěvek ze strany akreditující (autorizující) organizace… (formálnost, nízká odborná úroveň některých auditorů)

21 Státní zdravotní ústav Akreditace laboratoří  ČIA: nešťastné zásahy do provozu laboratoře (příklad zákalu) x bezzubost v případě opravdu problémové laboratoře…  Paradox autorizované (akreditované) analýzy: neautorizovaný (neakreditovaný) odběr vzorku.  Paradox autorizovaných (akreditovaných) výsledků: nákladně generované akreditované („kvalifikované“) výsledky končí v rukou nekvalifikovaných osob a jsou k ničemu…

22 Státní zdravotní ústav Část VI Závěr

23 Státní zdravotní ústav Vytváření obrazu VS i ČR  Laboratoř prezentuje práci laboratoře před veřejností – vliv na image společnosti  Několik sporných výsledků může ovlivnit věrohodnost celé databáze  Nejen externí kontrola práce laboratoře ze strany ČIA, ale také ze strany provozovatele!

24 Státní zdravotní ústav Děkuji za pozornost www.szu.cz/voda