1 6. Ekonomické reformy EU 1.Agenda ekonomických reforem – Lisabonská strategie 2.Hospodářská soutěž 3.Liberalizace a deregulace telekomunikací a energetiky.

Prezentace na téma: "1 6. Ekonomické reformy EU 1.Agenda ekonomických reforem – Lisabonská strategie 2.Hospodářská soutěž 3.Liberalizace a deregulace telekomunikací a energetiky."— Transkript prezentace:

1 1 6. Ekonomické reformy EU 1.Agenda ekonomických reforem – Lisabonská strategie 2.Hospodářská soutěž 3.Liberalizace a deregulace telekomunikací a energetiky 4.Veřejné zakázky a veřejná podpora 5.Integrace vnitřního trhu 6.Integrace finančních trhů 7.Podnikatelské prostředí - flexibilita

2 2 1.Agenda ekonomických reforem 1.1. Lisabonská strategie - zformulována v r. 2000 -program reforem evropské ekonomiky a společnosti do r. 2010, zaměřený na modernizaci evropské ekonomiky a zvýšení její globální konkurenceschopnosti -mezi body Lisabonské strategie patří: -Ekonomická reforma a vnitřní trh -Integrované finanční trhy -Eurostat k posouzení plnění Lisabonské strategie sleduje speciální soubor strukturálních ukazatelů; mezi nimi je skupina strukturálních ukazatelů nazvaných Ekonomická reforma, jež slouží ke kvantifikaci a měření uvedených dvou bodů Lisabonské strategie

3 3 -definice Eurostatu: Strukturální ukazatele jsou ukazatele mezinárodního srovnání sestavované v Eurostatu, které slouží jako podklad Evropské radě pro hodnocení dosažení cílů Lisabonské strategie a k politicko-ekonomickým rozhodnutím k dosažení těchto cílů. Byl sestaven seznam 131 ukazatelů ze šesti oblastí: národohospodářské ukazatele, zaměstnanost, inovace a výzkum, ekonomická reforma (27 ukazatelů), sociální soudržnost a životní prostředí -intelektuální zdroje Lisabonské strategie: neoschumpeteriánská / neoinstitucionalistická teorie evolučních změn - Christopher Freeman (Freeman, C.: The Economics of Industrial Innovation, 1982), Luc Soete, Giovanni Dosi, Richard Nelson a Sidney Winter (Nelson, R. R., Winter, S. G.: An Evolutionary Theory of Economic Change, 1982), Bengt-Åke Lundvall a další

4 4 1.2. Lisabonská strategie jako pokračování procesu integrace vnitřního trhu EU -další etapa prohlubování vnitřního trhu po realizaci Jednotného evropského aktu a Evropské hospodářské a měnové unie -kontinuita s předchozími etapami strukturálních reforem -vytvoření specifického referenčního rámce strukturálních reforem (kvantifikace, měření) -zaměření na: -specifické dílčí problémové oblasti fungování jednotného vnitřního trhu (telekomunikace a energetika) -soustavný monitoring výsledků reforem

5 5 2. Hospodářská soutěž -sledovaný ukazatel: hladina spotřebitelských cen (mezinárodní srovnání komparativní cenové úrovně konečné spotřeby domácností, včetně nepřímých daní, vyjádřené jako poměr parity kupních sil a nominálního měnového kurzu) -vyjadřuje hloubku integrace vnitřního trhu a stupně konvergence ekonomik EU 3. Liberalizace a deregulace telekomunikací a energetiky 3.1. Sledované ukazatele -ceny telekomunikací, elektřiny a plynu

6 6 -tržní podíly největšího výrobce elektřiny, bývalého monopolního provozovatele klasické telefonie, a největšího mobilního operátora -vyjadřují výsledky deregulace a liberalizace uvedených trhů na kvalitu soutěže na těchto trzích 3.2. Schéma deregulace telekomunikací a energetiky v EU -deregulace telekomunikací a energetiky probíhala v členských zemích EU postupně od 90. let, dokončena (alespoň dle stávajících platných evropských směrnic) nejpozději do konce r. 2006 -základem evropského modelu liberalizovaného a deregulovaného trhu v telekomunikacích a energetice jsou: -deregulované národní trhy zemí EU -volný mezinárodní obchod mezi zeměmi EU

7 7 -typické schéma deregulovaného národního trhu v energetice: -právní (případně vlastnické) oddělení jednotlivých činností (unbundling) – vertikální dezintegrace energetických společností -volný vstup na trh (výroba, obchod) -oddělení klíčové monopolní provozní infrastruktury zajišťující služby pro všechny soutěžitele – princip rovnosti přístupu soutěžitelů k službám této infrastruktury -regulátor trhu – nezávislý na vládě, stanovuje ceny za služby monopolní infrastruktury -v telekomunikacích principy deregulace realizovány částečně: -pouze volný vstup na trh a nezávislý regulátor trhu (vlivem nových technologií, jež jsou alternativou tradičních fixních telefonních linek – GSM, internetová

8 8 telefonie apod. – je trh telekomunikačních služeb flexibilnější, a proto zde nebyl uplatněn unbundling) -tam, kde není soutěž dostatečná, stanovuje regulátor ceny (tzv. předávací ceny – např. přístup do sítě soutěžitele) -stanovení ceny vychází z teorie vyvažující síly (countervailing power) amerického neoinstitucionalisty Johna Kennetha Galbraitha (Galbraith, J. K.: American Capitalism: The Concept of Countervailing Power, 1952): tam, kde není srovnatelná síla na jedné ze stran trhu (na straně nabídky nebo na straně poptávky), ji nahrazuje síla regulační autority (jež vystupuje v zájmu slabší strany trhu) -aktuální vývoj v oblasti deregulace energetiky: snaha Evropské komise o přechod od právního k vlastnickému oddělení činností (unbundlingu)

9 9 TEXTOVÝ BOX: ODDĚLENÉ ČINNOSTI V ELEKTROENERGETICE výroba přenos distribuce obchod (velkoobchod, maloobchod) povinnost spotřebitelů podílet se na úhradě tzv. systémových služeb poskytovaných výrobci

10 10 4. Veřejné zakázky a veřejná podpora -sledované ukazatele: -podíl inzerovaných (‚openly advertised‘) veřejných zakázek na HDP -podíl veřejné podpory (státní pomoci, state aid) na HDP; z toho zvlášť podíl odvětvové a ad hoc veřejné podpory (je považována za potenciálně nebezpečnější pro hospodářskou soutěž, než veřejná podpora plnění tzv. průřezových (horizontálních) cílů, tj. podpora výzkumu a vývoje, vzdělávání, zaměstnanosti,regionálního rozvoje, malých a středních podniků, energetických úspor, ochrany životního prostředí atd.) -vyjadřují hloubku aplikace principu rovnosti účastníků hospodářské soutěže v oblasti vstupu státu na trh jako zákazníka a v oblasti ingerence státu do trhu prostřednictvím výdajové politiky

11 11 5. Integrace vnitřního trhu -sledované ukazatele: -podíl průměrné hodnoty exportu a importu zboží na HDP -podíl průměrné hodnoty exportu a importu služeb na HDP -vyjadřují míru otevřenosti ekonomiky (intenzity mezinárodních toků zboží) 6. Integrace finančních trhů -sledované ukazatele: -podíl průměrné hodnoty přílivu a odlivu přímých zahraničních investic (FDI) na HDP -mezinárodní srovnání úrokových měr z bankovních úvěrů

12 12 -vyjadřují intenzitu mezinárodních kapitálových toků a míry integrace finančního trhu EU 7. Podnikatelské prostředí - flexibilita -sledované ukazatele: intenzita reálných investic soukromého sektoru (měřená podílem hrubé tvorby fixního kapitálu v soukromém sektoru na HDP), statistika zakládání, přežívání a likvidace podniků (‚podniková demografie‘ – ‚business demography‘) -vyjadřují flexibilitu tržního prostředí -pod pojmem ‚soukromý sektor‘ je chápán nevládní sektor, tj. podnikatelský sektor, nevládní neziskové organizace poskytující služby domácnostem, a domácnosti

13 13 Doporučená literatura k Tématu 6 Urban, L.: Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění. Linde 2002 Pelkmans, J.: European Integration. Methods and Economic Analysis. 3rd Edition. Pearson Education, 2006 El-Agraa, A. M.: The European Union: Economics and Policies. 8th Edition. Cambridge University Press 2007. Baldwin, R., Cave, M.: Understanding Regulation. Theory, Strategy, and Practice. Oxford University Press 1999