Dotazníkové šetření Analýza poptávky po dalším profesním vzdělávání v Jihomoravském kraji 21. 12. 2010 Brno.

Prezentace na téma: "Dotazníkové šetření Analýza poptávky po dalším profesním vzdělávání v Jihomoravském kraji 21. 12. 2010 Brno."— Transkript prezentace:

1 Dotazníkové šetření Analýza poptávky po dalším profesním vzdělávání v Jihomoravském kraji 21. 12. 2010 Brno

2 Parametry dotazníkové šetření poptávky po dalším profesním vzdělávání Osloveno:2607 zaměstnavatelů Vyplněno:385 dotazníků Návratnost:14,78 %

3 Okruhy zjišťování  identifikace subjektu  oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců  přístup k organizování dalšího vzdělávání zaměstnanců  způsob mapování nabídek vzdělávání na trhu a jejich hodnocení

4 Identifikace Tab. 1. Struktura respondentů dle typu instituce Tab. 3. Struktura respondentů dle počtu zaměstnanců

5 Okruh zjišťování II. Tab. 4. Podpora dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců Maximální deklarovaná podpora dalšího vzdělávání ze strany veřejných institucí (100 %) a neziskového sektoru (97,4 %), mírně slabší podpora ze strany soukromé sféry (maximální podpora 26,3 %, snaha o podporu 57,7 %).

6 Okruh zjišťování II. Tab. 5. Plán dalšího vzdělávání zaměstnanců Tab. 6. Důvody realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců

7 Oblasti přípravy a realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců Realizujeme: 1)školení povinná ze zákona (téměř 82 % respondentů) 2)školení zaměřená na finance a účetnictví (54,8 %), 3)zvláštní odborná způsobilost (48,8 %), 4)jazyky (44,4 %) 5)výuka v oblasti počítačové gramotnosti (37,7 %)

8 Oblasti přípravy a realizace dalšího vzdělávání zaměstnanců Připravujeme: 1)školení na „komunikační dovednosti“ (11,9 %), 2)PC gramotnost (8,6%), 3)finance a účetnictví (7,3 %), 4)jazyky (6,8 %) 5)řízení lidských zdrojů (5,5 %).

9 Důvody nerealizace vzdělávání Tab. 8. Důvody nerealizace vzdělávání Nedostatek financí hlavní motiv u neziskových organizací (35,9 %) a organizací veřejného sektoru (33,8 %). Nedostatek finančních prostředků více pociťují subjekty do 50 zaměstnanců, které zároveň jako druhý významný důvod uvádí nedostatek času na vzdělávání zaměstnanců z důvodů přetížení kapacit v oblasti lidských zdrojů.

10 Zdroje financování Tab. 10. Zdroje financování DPV Interní zdroje představují zdroj financování pro téměř devadesát procent respondentů (89,6 %), přičemž nebyla zjištěna žádná významná odchylka, která by závisela na typu dotazovaného subjektu. Rovněž podíl financování vzdělávání z fondů EU je v podstatě srovnatelný bez ohledu na typ subjektu.

11 Preferovaná forma vzdělávání Tab. 11. Preferovaná forma vzdělávání Význam e-learningového vzdělávání jako samostatné formy vzdělávání je marginální (4,9 %) a tento nástroj je preferován především v kombinaci s prezenční výukou (kombinovaná forma vzdělávání – 23,6 % odpovědí).

12 Preferovaná časová dotace Tab. 12. Preferovaná časová dotace vzdělávání požadavek na flexibilní přístup ze strany institucí, které další profesní vzdělávání nabízejí. Více než polovina (52,2 %) subjektů totiž preferuje zavedení nepravidelné výuky v pracovní době v závislosti na volných časových kapacitách svých zaměstnanců, pětina respondentů pak upřednostňuje vzdělávání pravidelné, avšak směřované mimo pracovní dobu zaměstnance.

13 Zdroje informací Tab. 14. Zdroje informací pro výběr vzdělavatele

14 Hlavní kritéria pro výběr poskytovatele Tab. 15. Hlavní kritéria pro výběr poskytovatele vzdělávání

15 Spokojenost s nabídkou DPV Tab. 16. Spokojenost s nabídkou DPV Tab. 17. Preferovaný způsob spolupráce se vzdělávacími subjekty

16 Postoj k evaluaci vzdělávacích aktivit Tab. 18. Přístup k evaluaci/hodnocení vzdělávacích aktivit

17 Shrnutí 1.Nedostatek finančních prostředků na další profesní vzdělávání se nejvíce projevuje u subjektů do 50 zaměstnanců, neziskových organizací a institucí veřejného sektoru 2.Dominantní zůstává zabezpečení prostředků z interních zdrojů, i když podíl prostředků z fondů EU je v současnosti rovněž důležitým zdrojem financování vzdělávání zaměstnanců 3.Preferovanou formou zůstává prezenční vzdělávání, význam e- learningového vzdělávání jako samostatné formy vzdělávání je marginální (4,9 %), využíván v kombinaci s prezenční výukou (23,6 %). 4.Nejvíce žádoucí z pohledu zaměstnavatelů je zavedení nepravidelné výuky v pracovní době v závislosti na volných časových kapacitách zaměstnanců. (nutnost flexibility na straně poskytovatelů vzdělávání). Méně preferováno je vzdělávání pravidelné, avšak směřované mimo pracovní dobu zaměstnance. 5.Klíčovým kritériem pro rozhodování o výběru dodavatele vzdělávání je kromě ceny především možnost přizpůsobení kurzu konkrétním potřebám a kvalita samotného lektora.