Název školy: Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_08 Téma:Neohebné slovní druhy Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/21.3302.

Prezentace na téma: "Název školy: Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_08 Téma:Neohebné slovní druhy Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/21.3302."— Transkript prezentace:

1 Název školy: Základní škola Okříšky Autor:Mgr. Jana Němcová Název:VY_32_INOVACE_08 Téma:Neohebné slovní druhy Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/21.3302

2 ANOTACE Digitální učební materiál slouží k výkladu učiva pro 7. ročník ZŠ. Je vytvořen v programu Microsoft PowerPoint.

3 Neohebné slovní druhy 7. ročník ZŠ

4 SLOVA NEOHEBNÁ = slova, která svůj tvar nemění, nemůžeme je ohýbat (tj. skloňovat a časovat) příslovce předložky spojky částice citoslovce

5 PŘÍSLOVCE Vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu nebo míry, příčiny. Ve větě mívají zpravidla platnost příslovečného určení. Může být i přívlastkem neshodným. vlevo, teď, tence, velmi, proto Petr k nám přiběhl rychle. Následovala zatáčka vlevo.

6 TVOŘENÍ PŘÍSLOVCÍ: většina od přídavných jmen příponami -e (ě), -o, -y obvykle, pečlivě, přímo, česky den+ní: denně! ustrnutím prostého pádu podstatného jména většinou, domů, trochu, kolem, ráno spojením předložky s jiným slovem = příslovečná spřežka nahoře, dohromady, zticha, beztoho

7 PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY: Vzniknou spojením předložky s jiným slovem. předložka + podstatné jméno – nahoře (hora), obden (den) + přídavné jméno - zcela (celý), zdaleka (daleký) + zájmeno - přitom, beztoho + příslovce – provždy, dodnes

8 Příslovečné spřežky píšeme obvykle dohromady. Hodiny jsou uloženy nahoře na půdě. Vyšli jsme na horu Praděd. POZOR: ve druhé větě se jedná o předložkovou vazbu, ne o spřežku! Můžeme-li vsunout za předložku přívlastek, nejde o spřežku. Vyšli jsme na českou horu Praděd.

9 STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ: 2. stupeň: z 1. stupně příponami –eji, -ěji nebo –e 3.stupeň: z 2. stupně předponou nej- směle – směleji- nejsměleji krásně – krásněji – nejkrásněji daleko – dále – nejdále POZOR: někdy se tvoří druhý stupeň z jiného kořene než první stupeň: málo – méně, dobře – lépe, mnoho – více, zle – hůře, brzy – dříve.

10 PŘEDLOŽKY Vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce, ale teprve ve spojení se jmény ve vazbě předložkové (předložkový pád). Předložkový pád je ve větě jediným větným členem – nejčastěji příslovečné určení. Samostatně se v řeči nevyskytují. do koše, kolem domu, nad domem, mezi stoly, se mnou, z lavice PAMATUJ: z se pojí se 2. pádem, s se pojí se 7. pádem.

11 SPOJKY Spojují slova nebo věty v souvětí. Samy větnými členy nejsou. a, i, nebo, že, aby, když, protože, - li Maminka a Eliška upekly koláč. Nebojí se, protože nic neprovedl.

12 ČÁSTICE Nejčastěji uvozují věty a naznačují jejich druh (otázku, rozkaz, přání,…), anebo různý postoj mluvčího k jejich obsahu. Nejsou větnými členy. ať, kéž, nechť, prý, což, ano, ne Ať se ti to podaří! Že se mu nechce poslechnout?

13 CITOSLOVCE Vyjadřují náladu, city, vůli nebo označují hlasy a zvuky. ach, fuj, hej, ó, br, ťuk, dupy dup, kokodák Stojí ve větě zpravidla samostatně. V písmu se oddělují čárkou nebo vykřičníkem. Necítíme-li je samostatné, čárku nepíšeme. Hoj, má panenko, tu jsem již,… Běda! Ach můj milý!

14 Některá citoslovce mohou nahrazovat slovesný přísudek, jsou tedy větným členem, pak se čárkami neoddělují. A před chalupou z koně hop! (=seskočil) PAMATUJ: v citoslovcích píšeme ú - vrkú, hú.

15 ZDROJE Melichar J., Styblík V.: Český jazyk, Přehled učiva základní školy, Fortuna, Praha 2009