 sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ).  největší třída nerostů  nejdůležitější součástí zemské kůry.  hojné a rozšířené, především jako součásti hornin.

Prezentace na téma: " sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ).  největší třída nerostů  nejdůležitější součástí zemské kůry.  hojné a rozšířené, především jako součásti hornin."— Transkript prezentace:

1  sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ).  největší třída nerostů  nejdůležitější součástí zemské kůry.  hojné a rozšířené, především jako součásti hornin.  komplikované složení (vzorec) a strukturu  mají rozmanité vlastnosti, nekovový vzhled, jsou zbarvené a v tenkých lupíncích průhledné.  většinou jsou lehké, tvrdé (výjimka je mastek) a těžko tavitelné.

2 Olivín  skelný vzhled  v horninách sopečného původu  (např. v čedičích)  brousí se - drahé kameny Lesk – skelný, mastný Průhledný, průsvitný Vryp bílý Nejvyšší kvalita pro šperkařské využití – olivíny na dně Rudého moře

3  Většinou kulatá zrna i několik cm velké  Barva: železnatý granát - almandin – fialově červený. hořečnatý granát - pyrop (český granát) – tmavě červený,. Almandi n

4 České granáty se nacházejí v Českém středohoří

5 Turmalín  Nejčastěji - jako černý minerál  Ve vyvřelých a přeměněných horninách  Často podélné rýhování krystalových ploch, trojúhelníkový řez Barevné a průhledné turmalíny jsou známé jako drahé kameny

6  Patří mezi tzv. „tmavé minerály“.  Jsou součástí vyvřelých hornin (např. čediče).  Nemají praktické využití, ale jsou to důležité horninotvorné nerosty. Augit Amfibol

7  Biotit – tmavá slída  Muskovit – světlá slída, je čirá a průhledná  Vyskytují se v řadě hornin (žuly i ruly)  Vlastnosti: Mají vysoký lesk, snadno se odlupující tabulkovité krystaly. Jsou štěpné, křehké, pružné, žáruvzdorné  Využití: izolační elektrotechnický materiál, ochranné brýle, žáruvzdorná okénka („americká“ kamna), optika.

8 Mastek  Barva: bílá, zelenavá  Vzhled krystalu: lupínkovitý, šupinkovitý  Lesk: mastný až perleťový  Vryp: bílý  Dokonale štěpný v jednom směru  Tvrdost 1: lze rýpat nehtem  Nerozpustný v kyselinách Využití: mletý mastek do výrobků z gumy (rukavice, nafukovací lehátka, čluny)

9  Ortoklas – živec draselný  Plagioklas – živec sodno-vápenatý  Často nelze rozeznat  Zajímavost: Zvětráváním živců se do půdy uvolňují živiny (K, Ca, Na) – odtud jejich název

10  Tvrdost: 6  Použití: sklářská a keramická surovina Živec

11  Tvoří větší zrna v žulách (bílá, žlutá, růžová, červená)  Surovina pro výrobu keramiky

12

13  mineralizovaná pryskyřice stromů z třetihor  zlatavě žlutý, bílý, červený, průhledný, modrý...  od doby kamenné k výrobě šperků, talismanů  často obsahuje různé další části – hmyz, semínka, rostliny...  největší naleziště je na jižním pobřeží Baltu Obr.21 Obr.22

14 Surový Opracovaný Hmyz v jantaru

15

16  Jantarová komnata  místnost s nástěnnou výzdobou z jantaru  byla postavena na zakázku pruského krále Fridricha I. v Berlínském zámku  v roce 1716 byla věnována pruským králem Fridrichem Vilémem ruskému caru Petru Velikému  byla umístěna v Kateřinském paláci v Carském Selu u Sankt Petersburgu  od konce 2.světové války je poklad nezvěstný Rekonstruovaná jantarová komnata

17  drahokam modrozelené barvy  zdroj berylia do lehkých slitin  čiré odrůdy – optika  Drahokamy - smaragd, akvamarín, zlatý beryl..... Akvamarín – modrozelený Zelený smaragd Zlatý beryl – heliodor