Současné teorie finančních služeb Téma Teorie finančních krizí 11.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Prezentace na téma: "Současné teorie finančních služeb Téma Teorie finančních krizí 11.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Současné teorie finančních služeb Téma Teorie finančních krizí 11.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

2 Osnova 2015 1.Úvod do teorie finančních služeb, objektivní trendy soudobých finančních služeb 2.Teorie peněz 3.Teorie centrálního bankovnictví a bankovní systémy 4.Teorie bank a bankovní soustava 5.Platební systémy, bankovní platby 6.Základy investiční teorie, teorie portfolia 7.Teorie efektivních trhů a behaviorální finance 8.Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 9.Teorie akvizic a fúzí, motivy MaA 10.Globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v 21. století 11.Teorie finančních krizí 12.Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování

3 Literatura Povinná DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-720-1515-X. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5. DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. HOLMAN, Robert a Dagmar BROŽOVÁ. Mikroekonomie - středně pokročilý kurz: sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, x, 187 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-045-4. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2. KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 251 s. ISBN 978-80-7357-359-1. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5. PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠFS, 2004. 138 s. ISBN 80- 86754-29-4. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN 978-80-7408-076-0. WAWROSZ, Petr. Makroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2012, 374 s. ISBN 978-80-7408-059-3.

4 Literatura Doporučená HAVLÍČEK, David a Michal STUPAVSKÝ. Investor 21. století: jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří. Vyd. 1. Praha: Plot, 2013, 236 s. ISBN 978-80-7428-191-4. HELÍSEK, M. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004. 180 s. ISBN 80-864-1982-7, s. 13. MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 855 s. ISBN 978-80-246-2870-7. PAVLÁT, Vladislav, Antonín KUBÍČEK, Josef BUDÍK, Přemysl ZÁŠKODNÝ a Vladimír NOVÁK. Kapitálové trhy. Druhé doplněné. Praha: Professional Publishing, 2005. 318 s. ISBN 80-86419-87-8. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, xxiii, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.

5 Výukové metody Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a distanční formou s tutoriály v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení u prezenční formy studia je 75%, Cvičení probíhají seminární formou s důrazem na aktivitu studentů Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být zadány dodatečné studijní povinnosti, například vypracování odpovědí na soubor otázky,jejichž znalost je nezbytná pro úspěšné absolvování kurzu.

6 Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet osvědčuje splnění stanovených studijních povinností, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při udělení zápočtu a ze zkouškového testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení je odvozeno od stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Ústní část zkoušky není povinná.

7 Finanční krize, projevy krizového vývoje Příčiny finanční krize vycházejí z řady faktorů, které odlišují vznik a průběh krizových jevů ve finančním systému Základním charakteristickým znakem vzniku krizového vývoje v oblasti finančních trhů a služeb je selhání peněžního a následně i kapitálového trhu Projevuje se v prudkých výkyvech úrokových měr a cen, doprovázených ztrátou kredibility finančních institucí nejen v makroekonomickém měřítku, ale i uvnitř finančního systému navzájem.

8 Průběh cyklu na trzích aktiv Expanze a investiční cyklus Hospodářský cyklus a Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí (včetně spekulantů) na trzích aktiv. expanze začíná poklesem úrokové míry, pokles úrokové míry zvyšuje cenu aktiv - rostou ceny akcií, dluhopisů, pozemků, nemovitostí. Když po předchozím růstu začnou ceny aktiv prudce klesat, vede to k značnému růstu úrokové míry (inverzní vztah mezi úrokovou mírou a cenami aktiv

9 Průběh cyklu na trzích aktiv recese a obnovení cyklu Růst úrokové míry dále snižuje investice a spotřebu. Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k obratu - spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. Nákupy zvyšují ceny aktiv a snižují úrokovou míru. Investiční aktivita opět ožívá, pesimismus se mění v optimismus a recese postupně přechází v novou expanzi.

10 Spekulační bubliny a vznik krize hospodářská expanze může někdy vést ke vzniku „spekulační bubliny" na trzích aktiv. To je velmi nebezpečný jev, protože taková „bublina" nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se namísto prudkého poklesu v krátkém časovém úseku zhroutí,tj. dosáhnou během dnů a hodin poklesu o jeden i dva řády. Tento vývoj prohlubuje hospodářskou recesi, multiplikuje její dopady až ke vzniku finanční krize.

11 Teorie finančních krizí Pojem finanční krize Musílek: „výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevující se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finančním systému.“

12 Teorie finančních krizí Pojem finanční krize Helísek podle MMF :„potenciálně těžké rozpady finančních trhů, které, při zhoršení schopností trhů efektivně fungovat, mohou mít silné nepříznivé efekty na reálnou ekonomiku.“ Goldsmith: „prudké, okamžité, ultracyklické zhoršení všech nebo velké většiny finančních indikátorů – krátkodobé úrokové míry, ceny aktiv (akcie, nemovitosti, půda), insolventnost firem a úpadky finančních institucí“

13 Teorie finančních krizí Pojem finanční krize Bordo definuje finanční krizi jako „změnu v očekávání z důvodu obavy z úpadku finančních institucí, směřující ke konverzi reálných a nelikvidních aktiv do peněžní formy.“ Mishkin definuje finanční krizi jako „poruchu finančních trhů, při které se zvyšují problémy nepříznivého výběru a morálního hazardu do té míry, že tyto trhy nejsou schopny efektivně distribuovat kapitál k subjektům s nejproduktivnějšími investičními příležitostmi“

14 Teorie finančních krizí Obecná definice (Svobodová): „ Finanční krize jsou vyústěním fundamentální slabosti ekonomik, mohou být způsobeny nesprávnou hospodářskou politikou, případně mohou zasáhnout také zdravé ekonomiky a to pod vlivem spekulací. Krize narušují ekonomické aktivity a zhoršují celkový stav ekonomik.“

15 Teorie finančních krizí segmentování finanční krize v období propuknutí zjevné finanční krize často dochází k překrývání a proplétání dílčích poruch dílčí poruchy jsou v teoretických analýzách pod širokým pojmem finanční krize uváděny takto: 1.krize měnová (currency crisis), 2.krize bankovní (banking crisis), 3.krize dluhová (external debt crisis), 4.systemická finanční krize (systemic financial crisis), která zahrnuje projevy všech nebo většiny shora uvedených případů s různou kauzalitou.

16 Měnová krize Měnové krizi předchází určitý vývoj dané ekonomiky, objevují se problémy, které vyvolávají obavy finančních investorů (zahraničních i domácích) ze znehodnocení kurzu dané měny (tzv. devalvační očekávání) a tím z poklesu výnosnosti jejich finančních aktiv v postižené měně. Měnová krize je perioda, během které měnový kurs významně klesne (měna oslabuje)navzdory snahám zabránit depreciaci zvýšením úrokových sazeb a/nebo intervencí na devizovém trhu spojenou s poklesem devizových rezerv

17 Měnová krize Rizikové prostředí pro vznik měnové krize vytvářejí např. nadměrná expanzivní měnová a fiskální politika, deficit běžného účtu platební bilance, silný příliv krátkodobého kapitálu ze zahraničí a rostoucí zahraniční zadlužení spojené s vysokou dluhovou službou, problémy bankovní soustavy a jiné. měnová krize je situace, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny K měnovým krizím dochází nejčastěji v případech, kdy daná měna udržuje režim fixního měnového kurzu

18 Impulsy a průběh měnové krize zahraniční investoři utíkají po zhroucení cen aktiv ze země, příslušné země zvyšují úrokové sazby, aby útěku zahraničního kapitálu bránily, což však se nedaří. Odliv zahraničního kapitálu a problémy se splácením úvěrů bývají spojené se zvyšováním zahraničních úrokových sazeb, postižené země následně znehodnocují svou domácí měnu, to vede ke ztrátě kapitálu u subjektů nepojištěných proti kursovému riziku, což ústí ve volný pád domácí měny – depreciaci a následně přerůstá v měnovou krizi

19 MĚNOVÁ KRIZE Devizové rezervy centrální banky jsou brzy vyčerpány a situace z hlediska panické snahy investorů proměnit investice v domácí měně za devizové prostředky odpovídá bankovní panice /runu na banku/ v měřítku celého devizového trhu V důsledku prudké a rezervami centrální banky nezvládnutelné depreciace dochází k prudké devalvaci měny. /změně oficiálního kurzu/ Skoková devalvace může u silně zadlužených států vést až k neschopnosti splácet závazky státu v zahraničí a v důsledku toho až ke státnímu bankrotu./Argentina, Island/

20 MĚNOVÁ KRIZE Řešením je zastavení plateb do zahraničí, uzavření burzy a bank uplatnění administrativního pevného úředního kursu – currency board vyhlášení nové měny a měnová reforma Mezinárodní měnový fond (IMF) nabízí stabilizační programy, vázané však na uskutečnění další ekonomických reforem (přizpůsobení ekonomiky).

21 Bankovní krize Situace, kdy v problémech – ať již pouze s likviditou či se solventností – je větší počet bank (Revenda) Za bankovní krizi se obvykle označuje nejen situace, která se přímo projeví úpadky bank, ale i situace, kdy postižené banky zachránila vládní intervence nebo pomoc centrální banky. V rozvojových zemích se nejčastěji projeví krize jako náhlá ztráta důvěry, která vyústí v run na banky. V rozvinutých ekonomikách jde spíše o problémy vyplývající z prudkého poklesu hodnoty některého typu bankovních aktiv.

22 Bankovní krize Mezinárodní Měnový Fond bankovní krizi označuje za situaci, kdy je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: 1.poměr špatných aktiv k celkovým aktivům bankovního systému převýšil 10 %, 2.náklady na záchranu bank převýšily 2 % HDP, 3.došlo k znárodnění bank, 4.vláda reagovala na problémy bankovního systému zmrazením vkladů či poskytla záruky na vklady v bankách anebo zavedla bankovní prázdniny. Bankovní krize většinou krizím měnovým předcházejí, mohou být jednou z příčin měnových krizí. Je tomu tak proto, že devalvační očekávání jsou vyvolána inflačními očekáváními, která vznikají z důvodu úvěrové pomoci centrální banky kolabujícím komerčním bankám.

23 Dluhová krize Neschopnost země splácet zahraniční dluh Vnější dluhová krize: své zahraniční dluhy nesplácí zadlužené soukromé firmy a banky (resp. vláda) Interní dluhové krize, se projevují chronickou vnitřní předlužeností ekonomik, platební neschopností podniků a nárůstem objemu klasifikovaných úvěrů, které mohou vyústit až do bankovní krize. Tento typ krize vede často k zamrznutí úvěrového trhu (credit crunch), k problémům veřejných financí při vládních asistenčních programech krytých ze státního rozpočtu s následnými negativními důsledky pro reálnou ekonomiku.

24 Propojení krizí Měnové, bankovní a dluhové krize mohou probíhat v různém propojení, např.: Krize kurzového systému v rámci Evropského měnového systému (1992-93) byla čistě měnovou krizí; stejně tak i měnová krize v Brazílii (1999) nebyla doprovázena ani bankovní, ani dluhovou krizí. V Mexiku 1994-95 a v zemích jihovýchodní Asie 1997- 98 probíhala zpočátku měnová krize, na kterou navázala bankovní případně (v případě Malajsie) dluhová krize. K propletení měnové, bankovní a dluhové krize došlo v Rusku v letech 1998-99 a v Argentině v letech 2001- 02

25 Systemická krize vzniká na základě spolupůsobení určitého typu kritického stavu a náhodného spouštěcího mechanismu. komplexní finanční porucha s provázanými měnovými, dluhovými a bankovními projevy. vždy jde o řetězec projevů s proměnlivou kauzalitou a rizikovými faktory směřujícími ke vzniku tohoto typu krize: a.nadměrná úvěrová expanze b.vyvolaný dluhový problém. V důsledku rostoucího globálního finančního propojení hrozí ve většině případů, že se poruchy rozšíří z jedné země do dalších zemí

26 Dluhový problém jako příčina vzniku systemické finanční krize

27 Modely finančních krizí 1.Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí. 2.Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou. 3.Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací. 4.Finanční krize vyvolaná finanční panikou. 5.Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny. 6.Finanční krize vyvolaná selháním trhu. 7.Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu. 8.Finanční krize vyvolaná institucionální nedokonalostí ekonomiky. 9.Finanční krize vyvolaná hospodářskými cykly a strukturálními problémy. 10.Finanční krize vyvolaná skupinou faktorů.

28 1. Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí Fisherův model Nové vynálezy a objevy → ↑ Investice → ↑ Reálný výstup → ↑ Ceny →↑ Investice → ↑ Dluhové financování → ↑ Spekulace → ↑ Úvěry → ↓ Rezerv bank →↑ Peněžní nabídka → ↑ Inflace → ↑ Optimismus + ↓ Reálná hodnota dluhů → ↑ Dluhové financování → ↑ Zadluženost (předluženost) → ↑ Nebezpečí insolventnosti → ↑ Prodej aktiv v tísni → ↓ Cena aktiv → ↑ Nevýkonné úvěry →↓ Vlastní jmění bank → ↑ Insolventnost bank → ↑ Nejistota vkladatelů a run na banky → Finanční panika → ↓ Cena aktiv → ↓ Reálný výstup a zaměstnanost → ↑ Bankroty nebank → ↑ Bankroty bank → Finanční krize

29 2. Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí Minského model Exogenní šok → Změněné ekonomické a investiční prostředí → Boom → ↑ Bankovní úvěry → ↑ Efektivní poptávka a spekulace → ↑ Ceny aktiv → ↑ Investice → Euforie → Spekulace >Podnikání → ↑ Cena aktiv → ↑ Nadměrná spekulace → ↑Prodej aktiv insidery → ↓ Cena aktiv → ↓ Peněžní toky finančních jednotek → ↑Prodej finančních a kapitálových aktiv → Refinanční krize → ↑ Insolventnost spekulativních a Ponziho finančních jednotek → ↓ Hodnota aktiv bank → Insolventnost bank → Run vkladatelů → Finanční krize → Mezinárodní finanční krize.

30 1. Finanční krize vyvolaná nadměrnou úvěrovou expanzí Model Kindlebergera Exogenní šok → Změna očekávání → ↑ Střízlivá spekulace → ↑ Iracionální spekulace → ↑ Bankovní úvěry → ↑ Spekulativní mánie → ↑ Nelegální obchody →↑ Zahraniční kapitál → ↑ Bankovní úvěry → ↑ Cenová bublina → ↑ Cena aktiv →Insideři realizují zisky → ↓ Cena aktiv → ↑ Finanční tíseň předlužených jednotek →↑ Prodej aktiv → ↓ Cena aktiv → ↓ Důvěra → Panika → ↑ Prodej aktiv →↓ Bankovní úvěry → ↑ Insolventnost → ↓ Hodnota aktiv bank → ↑ Insolventnost bank → ↑ Výběry vkladatelů → Finanční rozvrat → Finanční krize → Mezinárodní finanční krize.

31 2. Finanční krize vyvolaná chybnou makroekonomickou politikou Krugmanův model Krize platební bilance vzniká, jestliže měnová expanze centrální banky je nekonzistentní s kursovým režimem pevně zavěšeného měnového kursu. Měnová expanze centrální banky slouží k monetizaci fiskálního deficitu, přičemž devizové rezervy centrální banky se postupně vyčerpávají, což má za následek zájem devizových spekulantů o pevně zavěšený měnový kurs a dopad na další pokles devizových rezerv. Centrální banka je nucena přejít na floating, na což reagují zahraniční investoři masivním výprodejem domácích aktiv. Finanční krize v pojetí Krugmana se projevuje zejména jako měnová (devizová) krize, která je předvídatelná a to s ohledem na pravděpodobnost spekulativního útoku na měnu.

32 3. Finanční krize vyvolaná nadměrnou finanční liberalizací Model finanční krize podle Jonáše: Tuhá regulace a finanční deprese → Finanční liberalizace a politika pevného měnového kurzu → ↑ Optimismus → ↑ Úvěry bank → ↑ Ekonomický růst →↑ Optimismus domácích a zahraničních subjektů → ↑ Zahraniční krátkodobé zdroje → ↑ Poptávka na spekulativních trzích → ↑ Hodnota akcií a nemovitostí → ↑ Bankovní úvěry na spekulativních trzích → Cenová bublina spekulativních aktiv →Změna chování zahraničních portfoliových spekulantů → ↓ Zahraniční krátkodobý kapitál → ↑ Prodej aktiv → Prasknutí spekulativních cenových bublin → ↑Insolvence finančních a nefinančních firem → Finanční krize.

33 4. Finanční krize vyvolaná finanční panikou Model finanční panika banky poskytují vkladatelům zhodnocení peněžních prostředků na likvidních nástrojích, samy investují do dlouhodobých, nelikvidních investičních projektů. banky jsou velmi zranitelné v případě, že většina vkladatelů požaduje zpět předčasně své vložené prostředky. Run na banku může odstartovat jakákoliv poplašná zpráva (např. neočekávané špatné finanční výsledky, negativní vyjádření ratingové agentury). Model je možné shrnout: Neočekávaná informace → ↑ Obavy investorů a vkladatelů → Run → Finanční panika → Finanční krize.

34 5. Finanční krize vyvolaná splasknutím cenové bubliny Vznik a splasknutí bublin pomocí teorie hlučného obchodování. teorie je založena na dvou předpokladech: a)ne všichni investoři jsou ve svém rozhodování racionální, b)arbitráže jsou rizikové, proto se provádějí v omezeném rozsahu. Hlučné obchodování → ↑ Iracionální cenová bublina → Prasknutí iracionální cenové bubliny → ↓Cena aktiv → Finanční krize.

35 6. Finanční krize vyvolaná selháním trhu Model Akerlof a Romer, Krugman, Mishkin Tržní selhání finančního systému. Tržní mechanismus nefunguje v tomto sektoru neoklasicky, ale naopak je náchylný k tržnímu selhání, což se projevuje především výskytem informační asymetrie, která se projevuje ve formě nepříznivého výběru, nebo výskytem morálního hazardu Impulsem jsou Explicitní a Implicitní státní garance za bankovní depozita Nepříznivý výběr způsobuje, že méně žádoucí subjekty se častěji zúčastní finančních operací než subjekty žádoucí.

36 7. Finanční krize vyvolaná nadměrným přílivem zahraničního kapitálu Mezinárodní měnový fond Příliv zahraničního kapitálu nově vznikající ekonomiky, které úspěšně implementovaly ekonomické reformy a vykazovaly dlouhodobý ekonomický růst, přitahovaly zahraniční investory. slabá a chybná měnová politika a institucionální uspořádání, období zvýšené nejistoty a společně s vlivem dalších faktorů přehřátí ekonomik, křehké finanční instituce, informační asymetrie, vládní selhání, podcenění rizik zahraničními investory ↑ Zahraniční kapitál + Měnové a institucionální problémy → ↑ Finanční nejistota →Negativní faktory → Finanční krize.

37 8. Finanční krize vyvolaná institucionální nedokonalostí ekonomiky Institucionální nedokonalosti neefektivní vypořádání je situace, kdy dlužník buď vyvolá chamtivé závody věřitelů, kteří se snaží zachránit co nejvíce zapůjčených peněžních prostředků, nebo vyvolá nucenou likvidaci, i když jeho tržní hodnota jako produkujícího podniku je vyšší než jeho likvidační hodnota. Neefektivní vypořádání je způsobeno špatně průchodným konkursním řízením, poněvadž nelze využít přínosu ze společného postupu většiny věřitelů. Neefektivní vypořádání dluhů → ↑ Závody věřitelů → ↑ Nucené likvidace → Finanční krize.

38 9. Finanční krize vyvolaná hospodářskými cykly a strukturálními problémy Model hospodářského cyklu a kolísání reálného výstupu ekonomiky v důsledku strukturálních problémů Důležité je chování ekonomiky v době recese: prudký pokles poptávky po dlouhodobých statcích domácí spotřeby, zvyšování zásob, snižování produkce, klesá reálný výstupu ekonomiky, omezení investic firem, klesá poptávka po úvěrech, firmy zkracují pracovní dobu, propouštějí, roste nezaměstnanost, pokles reálného výstupu ekonomiky snižuje poptávku po komoditách a surovinách, čímž klesají jejich ceny, prudký pokles podnikových zisků, snižování platební schopnosti podniků, klesá hodnota bankovních úvěrů, banky upadají do ztrát, zvyšuje se zranitelnost finančního systému. ↓ Spotřebitelská poptávka → ↑ Zásoby → ↓ Produkce podniků → ↓ Reálný výstup → ↓ Investice → ↓ Poptávka po úvěrech → ↓ Pracovní doba → ↓ Počet zaměstnanců → ↑ Nezaměstnanost → ↓ Spotřebitelská poptávka → ↓ Produkce podniků → ↓ zisky podniků → ↓ Bonita dlužníků → ↓ Hodnota bankovních úvěrů → Finanční krize.

39 10. Finanční krize vyvolaná skupinou faktorů Multifaktoriální krize Souběh faktorů úvěrová expanze, makroekonomická volatilita, krach cen aktiv, útěk zahraničního kapitálu, nedostatečná finanční liberalizace, neadekvátní měnový režim a další. finanční instituce jsou velmi citlivé na makroekonomickou volatilitu, která značně komplikuje finanční, investiční nebo úvěrové rozhodování výrazně odlišná denominace aktiv a závazků bank a nebankovních institucí je častým spouštěčem mechanismu hluboké finanční krize financování bank a nebankovních firem zahraničním kapitálem s nezajištěným měnovým rizikem je ideální předpoklad pro spuštění hluboké krize

40 Měnové a finanční krize 1. 1992 - 1993 útoky na Evropský měnový systém. 2. Mexická měnová krize 1994 - 1995 3. Měnové turbulence v zemích Východní a Střední Evropy 1997 - 1998 4. Asijská měnová krize let 1997 - 1998 5. Ruská finanční krize 1998 - 1999. 1999 brazilská měnová krize 7. 2000 - 2001 finanční krize Turecka 8. 2001 - 2002 finanční krize v Argentině 9. Krize na americkém hypotečním trhu - 9. srpna 2007 10. Evropská dluhová krize 2009