Ekonomika provozu a podnikání Ekonomická příprava výroby.

Prezentace na téma: "Ekonomika provozu a podnikání Ekonomická příprava výroby."— Transkript prezentace:

1 Ekonomika provozu a podnikání Ekonomická příprava výroby

2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 04_02_32_INOVACE_18

3 Technická normalizace Předmět: Ekonomika provozu a podnikání Ročník: 4. Jméno autora: Ing. Lenka Kandlerová Škola: SPŠ Hranice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lenka Kandlerová Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Anotace : Prezentace seznamuje studenty s pojmem technická normalizace, jejím významem a metodami. Prezentace vysvětluje pojem technická norma, seznamuje studenty s jejími jednotlivými druhy podle různých hledisek a jejich funkcí v podniku. Klíčová slova: Technická normalizace, specifikace, typizace, unifikace, technická norma, technické podmínky, druhy a funkce norem, kapacitní normy pracnosti a výrobnosti, časový fond výrobního zařízení

4 Technická normalizace Technická normalizace je činnost sestávající z vypracování, vydávání a zavádění norem. Jejím přínosem je zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám v obchodu a usnadnění technické spolupráce. Technické normy jsou dokumenty, které obsahují technické specifikace nebo jiná určující kritéria, která jsou používaná jako pravidla, směrnice nebo pokyny k zajištění, že materiály, výrobky, postupy a služby vyhovují danému účelu.

5 Význam normalizace Zajišťují konkurenceschopnou a nákladově efektivní výrobu:  podporuje specializaci výroby (efektivnost investic),  zajišťuje kvalitnější využití surovin, materiálů a energií,  zvyšuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci,  zlepšuje pracovní prostředí,  zjednodušuje hospodářský styk s jinými zeměmi,  vytváří podmínky pro účelovou mezinárodní dělbu práce.

6 Metody normalizace  specifikace: přesné určení vlastností, provedení nebo uspořádání předmětů, způsobů práce = jde o stabilizaci dosažené úrovně pro další technickou práci.  typizace: výběr hospodárného počtu typů výrobků nebo některé činnosti tak, aby byl z technického a ekonomického hlediska nejvýhodnější.  unifikace: sjednocování z hlediska rozměrů, funkčních vlastností apod. tak, aby jednotlivé výrobky či pracovní postupy byly vzájemně zaměnitelné.

7 Technická norma (THN) Dokument, schválený uznávaným orgánem, který poskytuje pro obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky výrobků nebo k nim se vztahujících postupů a výrobních metod, může zahrnovat nebo se výhradně týkat terminologie, symbolů, předpisů o balení, značení a označování výrobků, výrobních postupů a metodiky.

8 Normy podle předmětu Podle předmětu rozlišujeme normy:  předmětové – upravují konkrétní předmět (suroviny, materiály, polotovary, stavby, zařízení a výrobky, jejich části, konstrukční prvky, parametry, tvary, rozměry, jakost, vlastnosti atd.),  činnosti – upravují opakující se činnosti (zacházení se surovinami, výrobky, jejich zkoušení, balení, dopravu, užívání, údržbu atd.),  všeobecné – upravují všeobecné technické věci (názvy, pojmy, veličiny, jednotky, značky, výkresy, třídění, metody výpočtů atd.).

9 Normy z hlediska stupně Podle stupně nadřazenosti rozlišujeme normy:  mezinárodní – norma vydaná Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC),  evropské – normy vydané evropskými institucemi platné pro členské státy EU (jsou nadřazené národním normám s nimiž jsou v rozporu),  národní – platné v daném státě (určují všeobecné technické věci a stanovují požadavky na výrobky a na technické a technickoorganizační činnosti) – nesmí být v rozporu s normou evropskou nebo mezinárodní,  podnikové – jsou zpracovány, projednány a schváleny příslušnou organizací, platí pro ně totéž jako pro normy národní.

10 Technické podmínky Stanovují technická, jakostní a obchodní kritéria mezi výrobcem a dodavatelem v případě, že tyto požadavky jsou odlišné od technických norem, respektive když takové normy neexistují.

11 Funkce technických norem  pořádající funkce - zavádí řád do organizace výroby počínaje surovinami a konče komplexním výrobkem,  plánovací funkce - stanoví kvalitativní (co. Kolik) a jiné ukazatele výroby (jak, v jaké kvalitě),  kvalitativní funkce - předepisuje kvalitu výrobku,  sjednocovací funkce - vybírá nejvhodnější a nejvýhodnější řešení výroby, sjednocuje požadavky na výrobky, názvosloví, označování, jednotky, rozměry a vlastnosti,

12  úsporná funkce - snižuje náklady výroby a její pracnost,  výměnná funkce - zabezpečuje návaznost a kooperaci výroby u součástí, částí, dílů, prvků a sestav,  zhromadňující funkce - vytváří předpoklady pro zvyšování sériovosti, přechod k automatizované výrobě a kooperaci mezi podniky,  právní funkce - zabezpečuje závaznou úpravu vzájemných vztahů práv a povinností.

13  výchovná funkce - učí přesnosti, správným technologickým postupům, zajišťuje pracovní kázeň,  řídící funkce - je nástrojem výrobního řízení,  integrační funkce - vede k úzké spolupráci jak v národním hospodářství, tak v mezinárodní kooperaci a k odstraňování technických překážek obchodu.

14 Kapacitní norma výrobnosti

15 Kapacitní norma pracnosti

16 Využitelný časový fond Výrobní kapacita je omezena časovým fondem. Rozlišujeme: 1. kalendářní časový fond – je dán počtem dní v roce, používá se u nepřetržitých provozů, 2. nominální časový fond – od kalendářního fondu odečteme nepracovní dny a celozávodní dovolenou, 3. využitelný časový fond – od nominálního fondu odečteme plánované prostoje (čas nutný na opravu a udržování VZ v pracovní době)

17 VČF výrobního zařízení Kalendářní časový fond (365) Nominální časový fond Využitelný časový fond Plánované prostoje Nepracovní dny

18 Příklad I V roce 20013 je 110 nepracovních dní, firma pojede na 1 směnu (v 1 směně 8 hodinová pracovní doba). Firma vyrábí tvárnice. Kapacitní norma výkonnosti je stanovena na 5 m 3 /hodinu. Jaká je roční VK firmy? VČF = (365 – 110) * 8 = 2.040 hodin KNV = 5 m 3 /hodinu roční VK = 2.040 * 5 = 10.200 m 3

19 Příklad II V roce 20013 je 110 nepracovních dní, firma pojede na 1 směnu (v 1 směně 8 hodinová pracovní doba). Firma vyrábí tvárnice. Na výrobu 4m 3 tvárnic potřebuje firma 45 minut. Jaká je roční VK firmy? VČF = ((365 – 110) * 8) * 60 = 122.400 minut KNP = 45 min/ 4 m 3 roční VK = (122.400 / 45) * 4 = 10.880 m 3

20 Použitá literatura Synek, M. a kol.: Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 1999. Blecharz, P., Zindulková, D.: MSS – Mezinárodní systémové standardy. Ostrava: VŠ podnikání a.s. v Ostravě, 2005.