Nejčastější metody kriminalistické identifikace věcí

Prezentace na téma: "Nejčastější metody kriminalistické identifikace věcí"— Transkript prezentace:

1 Nejčastější metody kriminalistické identifikace věcí
Mechanoskopie Kriminalistická balistika Zkoumání listin, dokladů, cenin a platidel Zkoumání písma psacích strojů 5. Zkoumání kovových materiálů, skla atd. 6. Chemické metody v kriminalistice 7. Kriminalistická pyrotechnika 8. Kriminalistická elektrotechnika

2 MECHANOSKOPIE

3 Nejčastější objekty mechanoskopickéko zkoumání
Stopy nástrojů Nástroje Uzamykací systémy Přístroje, měřidla Pečetě, plomby

4 Teoretický základ mechanoskopie
Neexistují nástroje, které by měly zcela hladký povrch. Neexistují dva nástroje, jejichž nerovnosti povrchu by byly naprosto stejné.

5 Typické mechanoskopické stopy:
vtisk rýha sešinutí (soustava rýh) stopa zhmožděná

6 KOMPARAČNÍ MIKROSKOP

7 Ukázka z dokumentace série krádeží vloupáním do bytů (33 případů v rozmezí 4.3. – 4.4.1985)

8 Další technické prostředky a metody používané při zkoumání stop:
elektronový skanovací mikroskop systém obrazové analýzy LUCIA profilograf makro- a mikrofotografie chemické, příp. fyzikálně chemické analytické metody Přestřižené vlákno zvětšené v elektro- novém mikroskopu

9 Identifikace nástrojů:
komparace stopy z místa činu s pokusnou stopou vytvořenou zajištěným nástrojem (srovnání obrazů stop pomocí komparačního mikroskopu nebo systému LUCIA, srovnání grafických výstupů z profilografu)

10 KRIMINALISTICKÁ BALISTIKA

11 Hlavní úkoly oboru: Identifikace střelných zbraní podle vystřelených nábojnic a střel Zkoumání vlastností zbraní, střeliva a jejich součástí (původ, úpravy, funkčnost apod.) Zkoumání neidentifikačních stop střelby: a) vstřelů, výstřelů, průstřelů, zástřelů apod. b) vedlejších produktů střelby

12 ad 1) Podstata vzniku balistických stop:
ad 1) Podstata vzniku balistických stop: a) různý tvar součástek a objektů, které jsou součástí zbraně a přijdou do styku s nábojnicí nebo střelou b) individuální mikroreliéf povrchu jednotlivých částí zbraně Stopy na nábojnici – od zápalníku, lůžka pro dno nábojnice, drápku vytahovače, vyhazovače, hrany nábojové komory a výhozného okénka atd. Stopy na plášti střely – od vývrtu hlavně

13 Typické balistické stopy:
statická plastická stopa – vtisk (dno nábojnice) dynamická plastická stopa – sešinutí (plášť střely)

14 Identifikace střelné zbraně
Určení skupinové příslušnosti zbraně (dle tvaru a polohy stop na nábojnici, počtu polí a drážek na střele, jejich charakteru atd Pomůcky: specializované katalogy, nyní i počítačový program EBIS 2. Individuální identifikace zbraně – komparací střely či nábojnice z místa činu a pokusně vystřelené střely či nábojnice ze zajištěné zbraně Pomůcky: komparační mikroskop, profilograf, STŘELOFOT, nyní i systém obrazové analýzy LUCIA

15 Fotografický záznam opticky rozvinutého pláště střely ze STŘELOFOTu

16 Systém obrazové analýzy LUCIA

17 Ukázky komparačních možností systému LUCIA
komparace stop výhozného okénka na válcové části nábojnic (vlevo) komparace stop na osmi střelách (vpravo)

18 ad 2) Rozdělení zbraní:. a) podle zdroje hnací energie střely
ad 2) Rozdělení zbraní: a) podle zdroje hnací energie střely (mechanické, plynové, palné) b) podle určení (např. lovecké, sportovní, vojenské) c) podle způsobu ovládání při střelbě - krátké zbraně (pistole, revolvery) - dlouhé zbraně (pušky, samopaly) d) podle počtu hlavní (jednohlavňové, vícehlavňové) e) podle vývrtu hlavně (hlavně hladké, drážkované, polygonální) f) podle původu (tovární, podomácku vyrobené či upravené)

19 Neidentifikační zkoumání vlastností zbraní – např
Neidentifikační zkoumání vlastností zbraní – např. původ, funkčnost (střelbyschopnost), úpravy, posouzení možnosti náhodného výstřelu ■ podomácku vyrobená jednoranová pistole ráže .22 (vlevo) ■ střílející tužky (vpravo)

20 Rozdělení střeliva do palných zbraní: a) podle střely - náboj s jednotnou střelou (kompaktní, celoplášťovou, poloplášťovou) - náboj s hromadnou (brokovou) střelou b) podle zápalu (náboje se středovým, okrajovým, jehlovým zápalem) Střelivo do plynových zbraní (Diabolo, broky, šipky) Zkoumání vlastností střeliva: - druh, výrobce, rok výroby, účel střeliva, jeho výkon (dopadová energie střely), příčiny případného selhání atd.

21 ad 3a) Nejčastější úkoly:. ■ určení vzdálenosti střelby
ad 3a) Nejčastější úkoly: ■ určení vzdálenosti střelby ■ určení směru střelby ■ určení dráhy letu střely ■ určení stanoviště střelce ■ zkoumání pohybu a účinku střely v cíli (posuzování ranivého účinku střely)

22 Používané pomůcky - sondy

23 ad 3b) Nejčastější úkoly:. ■ určení krátkých vzdáleností střelby
ad 3b) Nejčastější úkoly: ■ určení krátkých vzdáleností střelby ■ určení střelce ■ určení osoby přítomné střelbě ■ určení, zda se na určitém místě střílelo

24 Povýstřelové zplodiny – oblast maximálního výskytu

25 Metody zajišťování povýstřelových zplodin 1
olepení uhlíkovými terčíky stěry vatovými tampóny

26 Metody zajišťování povýstřelových zplodin 2
odběr vzorků filtračním zařízením ELEVAK stěry vzorkovacím hřebenem

27 Možnosti využití počítačových animací pro rekonstrukci událostí na místě činu

28 ZKOUMÁNÍ LISTIN, DOKLADŮ, CENIN A PLATIDEL

29 Nejčastější druhy expertiz:
zkoumání pravosti nebo způsobu pozměnění dokladů a písemností zkoumání použitých tiskových a rozmnožova- cích technik a materiálů zkoumání psacích prostředků, papírů, lepidel atd. zkoumání textů se sníženou čitelností, obsahu silně poškozených či zničených objektů (spálených, roztrhaných apod.) zkoumání otisků razítek

30 Metody zkoumání nedestruktivní (vizuální zkoumání, mikroskopy, UV a IČ záření, komparační projektor, systém obrazové analýzy LUCIA) destruktivní (elektronová mikroskopie, chromatografie, UV a IČ spektrofotometrie, chemická analýza)

31 Nejčastější technické ochrany listin, dokladů, cenin a platidel:
běžně viditelné (vodoznaky, tiskové techniky, barevná vlákna, hologramy) běžně neviditelné (chybotisky, příměsi chemikálií, fluoreskující látky)

32 Nejčastější způsoby pozměňování, padělání a poškozování objektů:
mechanické odstranění textu chemické odstranění textu dopisování částí textu znečitelnění textu zaškrtáním, politím barvivy atd. poškození či zničení objektů rozmáčením, roztrháním, spálením výměna fotografií použití padělaných razítek

33 Praktické příklady zkoumání
Změna data na písemnosti (rozdíly v luminiscenci a absorpci IČ záření) Struktura tisku pra- vého a pa- dělaného čs. víza a občanské- ho průka- zu Různé způsoby komparace otisků razítek

34 Jednodolarová bankovka padělaná na stodolarovou.