Státy Beneluxu Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

Prezentace na téma: "Státy Beneluxu Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým."— Transkript prezentace:

1 Státy Beneluxu Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Regionální geografie Evropy

2 Vymezení regionu Benelux je společné označení pro území Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Zkratka vznikla z prvních slabik názvů těchto zemí (Belgique/Belgiё/Belgien, Nederland a Luxembourg/Luxemburg). Tyto tři státy se již v roce 1944 rozhodly pro integraci v rámci celní unie, která vstoupila v platnost v březnu roku 1948. Obr. 1 - Státy Beneluxu

3 Základní údaje Úkol 1: Pokuste se správně doplnit tabulku údaji z pravého sloupce.  187 ob./km 2  30 528 km 2  16 529 000 ob.  Federativní konstituční monarchie  41 527 km 2  2 586 km 2  483 799 ob.  10 667 000 ob.  Konstituční monarchie  Velkovévodství  němčina  lucemburština  Henri  Beatrix  Albert II.  němčina  nizozemština  francouzština  349 ob./km 2  489 ob./km 2  nizozemština  francouzština

4 Historické souvislosti Dějiny všech tří států tvořících dnešní Benelux jsou vzájemně propojené. Státy byly spojeny již v rámci římské provincie Belgica, která zasahovala na většinu území dnešního Beneluxu. Poté rovněž pod vládou Franské říše a pod vládou rakouské a následně španělské větve Habsburků. Nizozemí vyhlásilo nezávislost na Španělsku v roce 1581, ale fakticky samostatný byl pouze sever. Státy byly opětovně spojeny po napoleonských válkách. 1830 – vyhlašuje samostatnost Belgie a Lucembursko. Lucemburské dějiny mají mnoho společného také s českou historií (od doby Jana Lucemburského). Obr. 2 - Na území Beneluxu se v historii odehrálo hned několik významných bitev. Tento památník se vztahuje k legendární Napoleonově porážce u Waterloo.

5 Koloniální historie Nizozemské kolonie Po získání nezávislosti se Nizozemí zařadilo mezi významné koloniální velmoci. Do sféry jeho vlivu patřila území po celém světě. V Americe jde například o Nový Amsterdam (dnešní New York), Nizozemské Antily, Arubu nebo Surinam. V Africe to bylo především území dnešní Jihoafrické republiky. A v Asii tzv. Nizozemská východní Indie, tj. dnešní Indonésie. Obr. 3 - Nizozemské kolonie Obr. 4 - Belgický král Leopold II. Belgické kolonie Největší kolonií - Belgické Kongo. Belgické Kongo až do roku 1908 vlastnil jako soukromý majetek král Leopold II. Teprve poté se stalo belgickou kolonií. V Africe Belgie rovněž vlastnila území s názvem Ruanda-Urundi, tj. dnešní Rwandu a Burundi.

6 P ř írodní podmínky Povrch Pro celé Nizozemí a velkou část Belgie je typický rovinatý reliéf. Značná část Nizozemí se nachází pod úrovní hladiny světového oceánu. Hornatější je především jihovýchodní část Belgie, v níž se nachází pohoří Ardeny. Ardeny zasahují až na území Lucemburska, jehož povrch je sice zvlněný, ale nadmořské výšky zde jen ojediněle překračují 500 m. Kvůli neustálým problémům s mořem vybudovali Holanďané velké množství odvodňovacích kanálů a hrází, např.: plán Delta. Obr. 5 - Benelux, satelitní pohled

7 Obyvatelstvo Beneluxu Hustota zalidn ě ní Hustota zalidnění je velmi vysoká ve všech třech státech. Nizozemí má dokonce nejvyšší hustotu zalidnění v Evropě a jednu z nejvyšších na světě (bez ministátů). Státy Beneluxu prochází tzv. Modrý banán, táhnoucí se z jižní Anglie do severní Itálie. Jde o nesouvislý urbanizovaný prostor s vysokou koncentrací obyvatelstva, jehož název je odvozen od prohnutého tvaru. Na nizozemském území se nachází jedna z nejvýznamnějších konurbací Evropy Randstad Holland. Její jádro tvoří velká nizozemská města Amsterdam, Rotterdam, Utrecht a Haag ('s-Gravenhage). Obr.6 - Hustota zalidnění v Evropě Obr. 7 - Modrý banán

8 Obyvatelstvo Beneluxu Národnostní slo ž ení Národnostní složení všech tří států je poměrně pestré. V průběhu mnoha století zde měla vliv Francie, Anglie i Německo. V současné době národnostní různorodost zvyšují také přistěhovalci z bývalých kolonií. Belgie je rozdělena na severní část obývanou Vlámy, jih osídlený Valony a dvojjazyčný Brusel. Menší část území tvoří německy hovořící obyvatelstvo. Také v Nizozemí národnostní menšiny tvoří značnou část populace (cca 20 %). Jde především o přistěhovalce z bývalých kolonií, z Turecka, Německa a mnoha jiných zemí. Největší podíl cizinců (cca 42 %) žije v Lucembursku, z nichž největší komunity vytváří Portugalci, Italové, Francouzi a Belgičané. Obr. 8 - Žlutá barva označuje vlámský sever země, červená území obývané především Valony. Modře je znázorněno území osídlené německy hovořícím obyvatelstvem.

9 http://viktordvorak.blog.respekt.cz/c/12082/Belgick y-rozchod.html http://viktordvorak.blog.respekt.cz/c/12082/Belgick y-rozchod.html Na základě informací obsažených ve článku dostupném na výše uvedené internetové adrese se pokuste zodpovědět následující otázky. a) Kterou část belgického území označujeme jako Flandry? b) Která část Belgie je pokládána za ekonomicky vyspělejší? c) Jaké jsou hlavní příčiny hrozícího rozpadu belgické federace? d) Které faktory tomuto rozpadu naopak brání? Úkol 2 Obr. 9 - Belgická federace

10 Obyvatelstvo Beneluxu – m ě sta Úkol 3: K následujícím fotografiím se pokuste přiřadit název města a země. V nabídce jsou Brusel, Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, Lucemburk, Haag a Antverpy. Amsterdam (NL)Rotterdam (NL) Lucemburk (LUX) Haag (NL)Antverpy (BEL) Utrecht (NL) Obr. 10 Obr. 11 Obr. 16 Obr. 12 Obr. 13Obr. 15 Brusel (BEL) Obr. 12 Obr. 14

11 Hospodá ř ství Beneluxu Už ve středověku patřili Holanďané k významným obchodníkům. Výhodná poloha u Atlantského oceánu umožnila rychlý rozvoj měst. Některá z nich se stala součástí hanzovního spolku, např.: Nijmegen, Groningen, Antwerpy a Bruggy. V době zámořských objevů v těchto zemích bohatě kvetl obchod a vytvářely se kolonie po celém světě. Dnes patří státy Beneluxu mezi nejrozvinutější státy světa.

12 Ukazatele vysp ě losti stát ů Beneluxu HDP je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Pro lepší možnosti srovnání se často udává v přepočtu na jednoho obyvatele. HDP podle parity kupní síly bere navíc v úvahu ceny, za které si obyvatelé jednotlivých zemí mohou nakoupit odpovídající zboží. Index lidského rozvoje bere vedle výkonnosti ekonomiky v úvahu také další ukazatele (vzdělání, střední délku života atd.).

13 Pr ů mysl: Úkol 4 – dopl ň te tabulku Těžba a zpracování ropy Výroba železa a oceli NL LUX Bankovnictví BEL Síť obchodních řetězců NL Potraviny, kosmetika NL Pojišťovna NL Letectví, zbrojní průmysl, vesmírný program NL Výroba nápojů (pivo) BEL Dopravní společnost NL Výroba nápojů (pivo) NL Bankovnictví Elektronika NL BEL * Výrobky firem nebo společností, jež jsou součástí konsorcia.

14 Další tradi č ní výrobky Nizozemí: výroba sýrů (Gouda, Eidam, Limburg), textilní výroba. Belgie: broušení diamantů (Antverpy), textilní výroba (Bruselská krajka), výroba cukrovinek. Lucembursko: výroba porcelánu. Obr. 17 Obr. 18 Autor © Petr Doubrava Obr. 19

15 Zem ě d ě lství Nizozemské zemědělství Je velmi intenzivní a mechanizované. Převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Specialitou je pěstování květin (tulipány, chryzantémy a další květiny). Rozšířené je pěstování ovoce a zeleniny v obřích sklenících. Nizozemsko patří mezi největší světové producenty mléka. Belgické zemědělství Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou (hovězí a vepřové maso). Velmi intenzivní. Lucemburské zemědělství Velmi nízký podíl na tvorbě HDP. Převaha živočišné výroby.

16 Úkol 5 - vysv ě tli pojmy Kinderdijk – Manneken Pis – Grachty – Polder – Památka UNESCO, systém devatenácti vodních mlýnů nedaleko Rotterdamu. Čůrající chlapeček, jeden ze symbolů Bruselu. Vodní kanály typické pro nizozemská města. Nízko položená část země, jež je vysušená a od okolní vody oddělená uměle vytvořenými hrázemi (typické pro Nizozemí). Obr. 23 Obr. 22 Obr. 21 Obr. 20

17 Pokra č ování úkolu 5 Keukenhof – Vincent van Gogh – Schengen – Naarden – Obrovský květinový park nedaleko nizozemského Liesse. Slavný holandský malíř tvořící v 19. století. Město v Nizozemsku, v němž je pohřben Jan Amos Komenský. Vesnice v Lucembursku, kde byla podepsána dohoda o volném pohybu osob v EU. Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Autor © Petr Doubrava

18 Záv ě re č né cvi č ení – úkol 6 Řešení: a) Lucembursko, b) Nizozemí, c) Belgie, d) Belgie, e) Nizozemí, f) Nizozemí, g) Belgie.

19 Zdroje Základní informace o státech Beneluxu, informace o obyvatelstvu a hospodářské charakteristiky: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/teritorialni-informace- zeme/1000540/ (souhrnné teritoriální informace k jednotlivým zemím).http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/teritorialni-informace- zeme/1000540/ Vládnoucí monarchové na začátku roku 2010. Informace o vzniku Beneluxu: http://en.wikipedia.org/wiki/Benelux.http://en.wikipedia.org/wiki/Benelux Informace o firmách: http://www.forbes.com/2009/04/08/worlds-largest-companies- business-global-09-global_land.html.http://www.forbes.com/2009/04/08/worlds-largest-companies- business-global-09-global_land.html Hodnoty HDP: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal).http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal) Hodnoty HDP/obyv. podle parity kupní síly: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita Index lidského rozvoje: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_Human_Development_Index. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_Human_Development_Index Historické údaje: http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Netherlands, http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Netherlands http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_belgium. http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_belgium

20 Zdroje obrázk ů 1 Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-08-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org.http://www.wikimedia.org Obr. 1: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Benelux_schematic_map.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Benelux_schematic_map.png Obr. 2: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Waterloo_Lion.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Waterloo_Lion.jpg Obr. 3: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:DutchEmpire.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:DutchEmpire.png Obr. 6: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Population_density_Europe.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Population_density_Europe.png Obr. 10: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amsterdam_Canals_-_July_2006.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amsterdam_Canals_-_July_2006.jpg Obr. 11: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:RotterdamMaasNederland.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:RotterdamMaasNederland.jpg Obr. 12: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Luxemburg.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Luxemburg.jpg Obr. 13: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_square_in_the_center_of_the_Hague.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_square_in_the_center_of_the_Hague.jpg Obr. 14 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brussels_floral_carpet_B.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brussels_floral_carpet_B.jpg Obr. 15: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Guildhouses_Antwerp.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Guildhouses_Antwerp.jpg Obr. 16: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vanaf_Weerdsluis.JPGhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vanaf_Weerdsluis.JPG Obr. 17: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Duchesse-brussel.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Duchesse-brussel.jpg Obr. 20: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kinderdijk_Active_Windmill.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kinderdijk_Active_Windmill.jpg Obr. 22: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oudegracht_bij_Ledig_Erf.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oudegracht_bij_Ledig_Erf.jpg Obr. 24: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Keukenhof-Szmurlo.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Keukenhof-Szmurlo.jpg Obr. 26: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schengen_Monument.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schengen_Monument.jpg Obrázek na pozadí: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amsterdam-tulip-market.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amsterdam-tulip-market.jpg

21 Zdroje obrázk ů 2 Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-08-19]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org.http://www.wikimedia.org Obr. 4: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leopold_ii_garter_knight.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leopold_ii_garter_knight.jpg Obr. 5: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Benelux_satellite_image.PNGhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Benelux_satellite_image.PNG Obr. 7: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blaue-banane.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blaue-banane.png Obr. 8: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BelgieGemeenschappenkaart.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:BelgieGemeenschappenkaart.png Obr. 9: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Be-map.pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Be-map.png Obr. 21: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brusel-%C4%8Duraj%C3%ADc%C3%AD-chlape%C4%8Dek.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brusel-%C4%8Duraj%C3%ADc%C3%AD-chlape%C4%8Dek.jpg Obr. 23: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Satellite_image_of_Noordoostpolder,_Netherlands_(5.78E_52.71N).pnghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Satellite_image_of_Noordoostpolder,_Netherlands_(5.78E_52.71N).png Obr. 25: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_Willem_van_Gogh_128.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_Willem_van_Gogh_128.jpg Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-08-19]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikipedia.org.http://www.wikipedia.org Obr. 19: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Guylian.JPGhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Guylian.JPG Obr. 18, 27: Autor © Petr Doubrava. Autor umožňuje tyto fotografie dál šířit jako volné dílo. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.