Psychologie morálky – základ etické výchovy PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Prezentace na téma: "Psychologie morálky – základ etické výchovy PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové."— Transkript prezentace:

1 Psychologie morálky – základ etické výchovy PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové

2 Proměna školy – etická výchova Konference ke zkvalitnění etické výchovy v ČR Datum konání: MŠMT, Karmelitská 7, Praha 1 – Malá Strana, budova C 081 Datum konání: 11. 11. 2010

3 Psychologie morálky Za zakladatele oboru jsou považováni: Jean Piaget (1896 – 1980), Lawrence Kohlberg (1927 – 1987), AME - Association for Moral Education, The Journal of Moral Education, V současnosti autonomní a dynamicky rozvíjející se psychologická disciplina.

4 Role psychologie morálky Nabízí poznatky, které pedagogovi umožňují rozumět vývoji morálnosti dítěte s ohledem na věkové zvláštnosti. Přístupy z pozic psychologie morálky přirozeně zpřítomňují téma dobra a zla, aniž odrazují moralizovaním. Poznatky a navazující dovednosti z PM pedagogovi usnadňují volbu optimálních metod, kterými ovlivňuje osobnost vychovávaného.

5 Role psychologie morálky S oporou o PM dochází komplexně k rozvoji tří základních složek osobnosti: mravní vědomí, mravní cítění a mravní chování (3 H). Poznatky psychologie morálky jsou základem vytváření vnitřních zábran porušovat normy a dohodnutá pravidla. V neposlední řadě umožňují učit děti aktivně se stavět na stranu dobra.

6 Jak toho docílit? Především nerezignovat na potenciál dětí (věřit, že je lze v oblasti morálky rozvíjet). Nechtít jejich ukázňování řešit pouze vnějším dozorem a sankcemi (vše se uhlídat nedá!). Kvalitní individuální i skupinová diagnostika. Práce s příběhy, modelovými situacemi, morálními dilematy. Uplatnění zážitkových metod.

7 Psychologie morálky a respekt k pravidlům Diskutujme s dětmi o pravidlech, kterými se zejména řídí při hře, při jiné společné činnosti, ale také v „životě“. Ptejme se, zda vědí, kde se pravidla vzala a k čemu jsou dobrá. Dále se jich ptejme, zda by se dala změnit. Pokud ano, za jakých podmínek. Pravidla dospělých (tzv. „vnější“ pravidla) se snažme vždy přiměřeně věku dítěti vysvětlit. Platí poučka: pokud jako pedagog nejsem s to smysl pravidla nebo normy dítěti zdůvodnit, pak jsem buď špatný pedagog nebo jde o špatné (zbytečné) pravidlo. Vytvářejme dětem co největší prostor pro spoluúčast při tvorbě pravidel, která upravují zejména vztahy mezi dětmi samými (opět při tzv. společné činnosti nejrůznějšího typu). Navozujme cvičně hrové a jiné situace tzv. „bez pravidel“ (ve smyslu každý si může dělat, co chce) pro ukázání kontrastu života s pravidly a bez nich (pro děti mimochodem zpočátku velmi zábavné, ale brzy také velmi nudné).

8 Školní podvádění Zdůvodnění rizik školního podvádění od T.Lickony: Podvádění snižuje sebeúctu i sebevědomí. Jedinec nemůže být nikdy doopravdy hrdý na to, co získal nečestně, podvodem. Podváděním žák klame ostatní lidi, neboť ti si myslí, že umí či zná více, než ve skutečnosti. Podváděním narušuje žák důvěru učitele ve své vlastní síly a narušuje i vztah důvěry k ostatním žákům. Podvádění je nefér vůči všem, kteří nepodvádějí. Jestliže se jedinci „osvědčí“ podvádění ve škole, je pravděpodobné, že bude jednat nečestně i později v jiných situacích, dokonce i v rovině nejbližších osobních vztahů (Lickona, 1992, s. 77).

9 Předpoklady účinné etické výchovy ve škole I Základní a výchozí jednotkou při výchově charakteru žáků je škola jako otevřená, přátelská a pospolitá komunita pečující o své žáky. Klíčová je plná a závazná (seriózní) implementace výchovy charakteru v daném výchovně vzdělávacím zařízení do všech oblastí školního života. Efektivní výchova charakteru je koordinovaná a mnohostranná a je postavena na „většinové shodě“ (většinovém přijetí) pedagogů. Etická stránka pedagogické profese je v pedagogickém sboru trvale a systematicky diskutována, kultivována a posilována v rovině individuální i vztahové. Vedení výchovně - vzdělávacího zařízení (zvláště ředitel) chápe a přijímá výchovu charakteru jako prioritu své školy a v její podpoře se kompetentně angažuje.

10 Předpoklady účinné etické výchovy ve škole II Učitelé jsou v oblasti výchovy charakteru „trénovaní“ (absolvovali specializované školení/kurz v oblasti etické výchovy, osobnostně sociálního výcviku, dramatické výchovy apod.). Nezbytným předpokladem rozvoje charakteru žáků je trvalá podpora (posilování) jejich pozitivního vztahu ke „své škole“. Na přípravě i realizaci projektů a programů výchovy charakteru participují pedagogové i žáci. Je výchovně působeno na celou osobnost dítěte (rozumovou, citovou, volní i sociální stránku) s využitím co nejpestřejší škály metod a postupů. Nedílnou součástí výchovy charakteru je smysluplné a podněcující kurikulum. Efektivní výchova charakteru má začleněn systematický výcvik žáků v sociálních dovednostech. Výchova charakteru je základní formou robustní primární prevence s velmi širokým potenciálním účinkem.

11 Předpoklady účinné etické výchovy ve škole III Žákům je promyšleně a soustavně poskytována příležitost pomáhat si, pečovat o druhé a kooperovat (včetně pomoci/podpoře mezi různými věkovými skupinami). Kvalitní výchova charakteru zlepšuje studijní výsledky žáků. Žákům je poskytován prostor k názorovému „střetávání se“ při řešení situací s morálním obsahem. Úspěšnost výchovy charakteru je podmíněna příkladem blízkých dospělých (učitelů, vychovatelů, rodičů). Škola musí získávat (aktivizovat) rodiče a obecní komunitu jako partnery. Výchova charakteru musí být hodnocena (posuzována) na úrovni celoškolské, třídní i jednotlivých žáků. Základním metodou zkoumání účinku výchovy charakteru jsou longitudinální výzkumy (postupy).

12 Profesní etika Zapomenuté téma: Etika pedagogické (učitelské) profese. Náš výzkum ukázal, že četnost neetických přístupů ze strany pedagogů je poměrně častá. Kdy, kde a v jaké konkrétní podobě jste se osobně (nikoliv z doslechu) setkali s chováním (s projevy) na straně pedagogů, které výrazně odporovalo (y) či porušovalo (y) – byť nepsaná – pravidla „profesní etiky“. Rozdíl ve výpovědích výzkumného souboru pedagogů (37%!) osob (61 žen a 20 mužů) neuvedlo žádný projev neetického chování učitelů na základě vlastní - osobní - zkušenosti. 63% tuto zkušenost mělo. U VŠ studentů bylo dramaticky nižší procento těch (11,5%), kteří tuto položku nevyplnili. Rozdíl je tedy oproti pedagogům celých 25%! Zkušenost s neetickým chováním mělo 88,5% respondentů- studentů.

13 Podoby neetického chování pedagogů Povyšování se nad žáky, jejich zesměšňování, ironizování a ponižování (132 x) Nespravedlivé hodnocení, měnění pravidel, nesolidnost (71x) Fyzická agrese, tělesné tresty (53x) Vulgární chování, nadávky (49x) Špatný příklad učitele (konzumace alkoholu, opilost, kouření před žáky atd. (40x) Indiskrece vůči žákům (25x) a kolegům (17x) Tomuto stavu napomáhá neexistence etického kodexu pedagogů (pro je takřka 80% pedagogů; proti 8%). A také např. to, že nejsou stanoveny standardy pro činnost třídního učitele (vyjma základních administrativních povinností)

14 Děkuji za pozornost!