XXI. valné shromáždění a jarní celostátní seminář STMOÚ ČR, Ostrava, 18. - 20. 5. 2011 Konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a provozní doba pohostinských.

Prezentace na téma: "XXI. valné shromáždění a jarní celostátní seminář STMOÚ ČR, Ostrava, 18. - 20. 5. 2011 Konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a provozní doba pohostinských."— Transkript prezentace:

1 XXI. valné shromáždění a jarní celostátní seminář STMOÚ ČR, Ostrava, 18. - 20. 5. 2011 Konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a provozní doba pohostinských zařízení v obecně závazných vyhláškách obcí Odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra 20. 5. 2011

2 Obsah:  Konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích  Regulace provozní doby pohostinských zařízení

3 I. KONZUMACE ALKOHOLU Kde a jakým způsobem je problematika konzumace alkoholu upravena?  zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v planém znění  § 13 zákonné zmocnění k vydání OZV regulující konzumaci alkoholu: „V případě konání kulturní, společenské nebo sportovní akce přístupné veřejnosti s důvodným rizikem nárůstu problémů s negativních společenských jevů způsobených jednáním fyzických osob pod vlivem alkoholu lze obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů“

4 Zbývá prostor pro regulaci konzumace alkoholu v rámci § 10 zákona o obcích?  ano, dle § 10 písm. a) zákona o obcích za podmínky dodržení principu proporcionality Co lze dle judikatury ÚS považovat za konzumaci alkoholu?  pod pojem „konzumace“ lez dle nejnovější judikatury ÚS (nález Jeseník sp. zn. Pl. ÚS 11/09) subsumovat nejen požívání alkoholického nápoje, ale i „zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem.“  V dotčeném nálezu ÚS dále (kromě zákazu konzumace alkoholu na veřejném prostranství definovaného výše) připustil i zákaz „zjevného umožňování konzumace alkoholu na veřejném prostranství“, kterou vyhláška definovala jako rozlévání alkoholických nápojů nebo výdej otevřené láhve nebo jiné nádoby s alkoholickým nápojem.

5 Jaké argumenty vedly ÚS v nálezu Jeseník k připuštění zákazu konzumace alkoholu na veřejném prostranství ve smyslu „zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem“ a zákazu zjevného umožňování konzumace alkoholu? Konzumace alkoholu – se znakem způsobilosti narušit veřejný pořádek – se věcně i logicky neomezuje na samotné (vlastní) požívání alkoholického nápoje (tj. pití jako takové), nýbrž zahrnuje i obdobně tomu imanentní a veřejně reflektovatelné činnosti, jež počínají opatřením alkoholického nápoje a pokračují jeho „veřejnou“ připraveností ke skutečné konzumaci. Právě znak takové „veřejné připravenosti“ obec přiléhavě reflektuje v dotčeném ustanovení podmínkou, že jde o alkoholický nápoj v „otevřené lahvi či jiné nádobě“, jakož i podmínkou „zdržování se“; ta je významná nejen proto, že je typovým „předpolím“ konzumace, nýbrž i tím, že ze zákazu vylučuje pouhý přenos nádoby (přes veřejné prostranství), jenž – oproti tomu – sám o sobě veřejnou konzumaci alkoholu neimplikuje.

6 Otázka případného trestání? Dle téhož nálezu ÚS nicméně stojí za to připomenout (co kupříkladu uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 104/2008 dostupném na www.nssoud.cz), že: „Při posuzování skutkové podstaty přestupku (§ 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.) třeba zvažovat i otázku příslušného materiálního korektivu, resp. jeho společenského významu či dopadu („škodlivosti“), což musí hrát významnou roli při aplikaci posuzované vyhlášky, aby též tím byl vyloučen její dopad „na naprosto běžné životní situace, při nichž nedochází k narušení veřejného pořádku“, jak uvažuje navrhovatel, konkrétně i na „nesení točeného piva ve džbánu“.

7 ZÁVĚR: Zákaz činností jako zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem a výdej otevřené láhve nebo jiné nádoby s alkoholickým nápojem lze subsumovat pod činnosti, které narušují veřejný pořádek v obci v souvislosti s konzumací alkoholu. Obec je tedy oprávněna obecně závaznou vyhláškou regulovat ve smyslu § 10 písm. a) zákona o obcích nejen samotnou konzumaci alkoholu na vymezených veřejných prostranstvích, ale i činnosti k této konzumaci směřující, tj. např. zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem, resp. činnosti, jež zakázanou „veřejnou“ konzumaci svým účelem umožňují.

8 II. REGULACE PROVOZNÍ DOBY POHOSTINSKÝCH ZAŘÍZENÍ V současné době neexistuje výslovné zákonné zmocnění k regulaci provozní doby pohostinských zařízení. Výslovné zákonné zmocnění dané původním zněním ustanovení § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, bylo zrušeno s účinností od 1. října 2003. Je tedy možné přistoupit k regulaci provozu pohostinských zařízení dle § 10 zákona o obcích?

9 Původní názor ÚS: V nálezu např. sp. zn. Pl. ÚS 58/05 ze dne 8. června 2010 (město České Velenice) Ústavní soud konstatoval, že: „za situace, kdy absentuje výslovné zákonné zmocnění obce k regulaci provozní doby hostinských provozoven, které bylo v minulosti (do 30. 9. 2003) obsaženo v § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nelze základ pro vymezení působnosti shledávat v extenzivním výkladu § 10 písm. a) zákona o obcích, jímž by se působnost obce dostala do kolize s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“

10 Současný názor ÚS (nález Břeclav sp. zn. Pl. ÚS. 28/09 ze dne 2.listopadu 2010): –ustanovení § 96 zákona č. 258/2000 Sb. bylo sice zrušeno s účinností od 1. 10. 2003, avšak nikoli pro kolizi s čl. 26 odst. 1 Listiny, nýbrž s odůvodněním, že „zákon o obcích stanoví oprávnění obce usměrnit vyhláškou místní záležitosti efektivněji než zákon č. 258/2000 Sb., neboť dovoluje preventivní ochranu obyvatelstva.“ –„…za situace, kdy provozováním hostinské činnosti v nočních hodinách může docházet k narušování veřejného pořádku, má obec možnost na základě zmocnění vyplývajícího z § 10 zákona o obcích a čl. 104 Ústavy, stanovit povinnosti subjektům tuto činnost provozujícím, a to včetně povinnosti spočívající v omezení provozní doby v nočních hodinách. Ústavní soud tedy nevylučuje, že obce mohou na svém území regulovat provozní dobu hostinských (a obdobných) zařízení a určitým způsobem tak omezit právo provozovat hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny v zájmu ochrany jiných ústavně zaručených práv…“

11 V této souvislosti odkazuje Ústavní soud i na nález Jeseník (sp. zn. Pl. ÚS 11/09), v němž konstatoval, že „je-li aprobovatelné regulovat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a tato ospravedlnitelná regulace zahrnuje právem i jednání vlastní konzumaci „přípravná“ (její „předpolí“), pak je stejně tak – logicky i věcně – udržitelné, aby postihla činnosti obdobně přípravné (konzumaci alkoholických nápojů nutně předcházející), resp. činnosti, jež zakázanou „veřejnou“ konzumaci svým účelem umožňují.“. Uvedený závěr lze dle ÚS vztáhnout i na regulaci provozní doby hostinských zařízení, neboť i když samo o sobě provozování hostinské činnosti veřejný pořádek nenarušuje, je možno jej v kontextu citovaného nálezu rovněž v určitých lokalitách považovat za „předpolí“ vytvářející předpoklady pro narušování veřejného pořádku.

12 Obdobně též v navazujícím nálezu sp. zn. Pl. ÚS. 13/09 ze dne 25. ledna 2011 (Vodňany) Ústavní soud připustil že, omezením provozní doby hostinských zařízení se chrání nejen veřejný zájem, ale současně i právo na pokojné bydlení a spánek jakožto součást práva na ochranu soukromého a rodinného života v širším slova smyslu (čl. 10 odst. 2 Listiny). Připomenul současně, že žádné ze základních lidských práv nebo svobod nepředstavuje zcela samostatnou a izolovanou hodnotu, nýbrž že se vždy nachází v určitém vztahu k jiným základním právům nebo svobodám. Proto nelze právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost ve smyslu čl. 26 Listiny chápat jako základní právo zcela oddělené od práv jiných, ale je nutno přihlížet i k jiným právům, např. k právu na soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny.

13 ZÁVĚR: Ústavní soud nevylučuje, že obce mohou na svém území regulovat provozní dobu hostinských (a obdobných) zařízení a určitým způsobem tak omezit právo provozovat hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny v zájmu ochrany jiných ústavně zaručených práv. Obecně závazné vyhlášky musí být formulovány v souladu s principem právní jistoty adresátů normy, tj. srozumitelně a dostatečně určitě, aby co možná nejkonkrétnějším způsobem reagovaly na konkrétní poměry v konkrétní obci.

14 Děkujeme za pozornost Kontakt na odbor dozoru a kontroly veřejné správy Internetové stránky odboru: www.mvcr.cz/odk e-mail: odbordk@mvcr.cz