Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Ekonomická fakulta Globální retailing v Evropě.

Prezentace na téma: "Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Ekonomická fakulta Globální retailing v Evropě."— Transkript prezentace:

1 Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky Ekonomická fakulta Globální retailing v Evropě

2 Maloobchodní jednotky Hlavní provozní typy maloobchodních jednotek:  Specializované prodejny (odborné)  Úzce specializované prodejny  Smíšené prodejny  Ambulantní prodejny  Obchodní domy  Obchodní domy specializované (menší)  Zásilkové obchody

3 Maloobchodní jednotky 1. Specializované prodejny (odborné)  hluboký sortiment při omezeném rozsahu skupin spotřebitelského zboží;  vyšší ceny, které zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, vyšší náklady na personál a obecné zaměření pozornosti na cenově náročnější sortiment;  vysoké nároky na počet a odbornost personálu, na doprovodné služby;  jsou dislokovány do center měst, bočních ulic v centrech měst a v regionálních nákupních střediscích, kde převažuje sortiment občasné a dlouhodobé potřeby;

4 Maloobchodní jednotky  někdy jsou také dislokovány v obytných zónách a v obvodových centrech;  u nepotravinářského zboží a u potravinářských prodejen spojených s občerstvením (cukrárna, lahůdky, pekařství) se počet prodejen zvyšuje nepatrně;  počet prodejen potravin se širším sortimentem se snižuje;  např. elektro, klenoty – hodiny, pánské a dámské oděvy, nábytek, cukrárny atd.

5 Maloobchodní jednotky 2. Úzce specializované prodejny  sortiment je užší a hlubší, než u specializovaných prodejen;  prodej bývá doprovázen specializovanými službami;  vyšší ceny;  jsou lokalizovány v městských centrech a v regionálních nákupních střediscích v blízkostí velkých obchodních jednotek, v místech soustředění nákupních příležitostí;  např. boutiques, kravaty, photoshopy, kancelářské potřeby atd.

6 Maloobchodní jednotky 3. Smíšené prodejny  sortiment je značně široký, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou prodeje potravin;  jsou lokalizovány ve venkovském prostoru, v nízkopodlažní městské zástavbě;  ceny jsou dosti vysoké;  počet prodejen se neustále snižuje.

7 Maloobchodní jednotky 4. Ambulantní prodejny  pojízdné prodejny v dodávkových a nákladních automobilech a autobusech;  uplatňovaly se v oblastech s řídkým osídlením a na okrajích velkých sídel;  příležitostný prodej – trhy, poutě, sportovní podniky, různé slavnosti;  sortiment je zaměřen na občerstvení a příležitostný prodej;  ceny jsou ale vysoké.

8 Maloobchodní jednotky 5. Obchodní domy univerzální – plnosortimentní  představují soubor specializovaných prodejen pod jednou střechou;  v sortimentu mají zařazeny potraviny, občerstvení, restauraci atd.;  rozsah druhů zboží je cca 100 – 200 tis. položek zaměřených na střední až vyšší úroveň kvality i cen;  běžný obchodní dům má max. rozlohu 10 – 20 tis. m 2 a min. 4 – 6 tis. m 2 ;

9 Maloobchodní jednotky  uplatňují vertikální kooperaci rozložení prodejen v obchodním domě na vícero podlaží;  v obchodním domě se kombinují prodej s obsluhou, samoobsluhy a doplňkové prodejní úseky (Shop in Shop – často pronajaté);  uplatňují se v centrech měst, regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst.

10 Maloobchodní jednotky 6. Obchodní domy specializované  jsou doplňkem plnosortimentních obchodních domů (nalézají se v jejich blízkosti);  sortiment se týká nepotravinářského zboží (oděvy);  prodejní plocha 1 000 m 2 ;  2 a více podlaží;  cenová úroveň střední a vyšší;  používá se vertikální i horizontální kooperace.

11 Maloobchodní jednotky 7. Zásilkový obchod  obchod na dálku;  probíhá na základě objednávky z katalogu;  rozsah plnosortimentního domu;  jejich součást tvoří souběžně i obchodní domy a výprodejové prodejny;  zásilkové obchody mají i své vzorkové prodejny;  využívají se obchodní zástupci, katalogy, stálá evidence zákazníků.

12 Maloobchodní jednotky 8. Diskontně orientované prodejny  nízké provozní náklady;  zaměření na zboží s rychlou obrátkou;  samoobslužné prodejny;  rozsah služeb je omezen;  velké prodejní plochy;  malý počet obslužného personálu;  prodej přímo z palet;  vertikální kooperace;  využívá se zásobovací logistika.

13 Maloobchodní jednotky Hlavní rysy diskontních prodejen:  nemají stabilní sortiment, nabízejí zboží po kterém je momentálně soustředěna poptávka a má vysokou obrátku;  samoobslužná forma prodeje;  prodejny nemívají výkladní skříně ani průhledy do místnosti;  zboží je nakupováno ve velkém, často přímo od výrobců s množstevním rabatem;  prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích.

14 Maloobchodní jednotky Diskontně orientované prodejny tvoří:  supermarkety;  superetty (samoobslužné prodejny potravin, typ maloobchodní jednotky);  hypermarkety;  megamarkety;  odborné velkoprodejny;  diskontní prodejny.

15 Maloobchodní jednotky a)Supermarket  nejstarší forma diskontní prodejny;  v sortimentu jsou komplexní potraviny a základní rozsah nepotravin (běžná drogerie, cigarety, tabák);  samoobsluha, mohou být i obsluhované úseky buď uvnitř nebo vně samoobsluhy;  poskytuje se minimum služeb;  prodejní plocha je většinou 400 m 2 ;  může však být v USA až 10 000 m 2 a v Evropě 800 – 2 000 m 2 ;  obytné zóny 400 – 700 m 2 podle hustoty zástavby, centra měst a čtvrtí, regionální nákupní střediska.

16 Maloobchodní jednotky b) Superrety  sortiment tvoří kompletní potraviny (nemusí obsahovat maso a uzeniny);  prodej nepotravin se nevyžaduje;  bývá však často zastoupen;  samoobsluha;  prodejní služby jsou omezeny;  minimální prodejní plocha 200 – 400 m 2, (pohybuje se však většinou od 160 do 250 m 2 );  vertikální i horizontální kooperace;  využívá se především v Evropě;  okraje měst, na nádražích, ve venkovském prostoru.

17 Maloobchodní jednotky c) Hypermarkety  plný potravinářský sortiment;  velký rozsah nepotravin;  nepotraviny mají nadpoloviční podíl na počtu druhů 15 – 50 tis., na prodejní ploše a na obratu;  prodejní plocha od 3 do 15 tis. m 2 ;  větší a menší hypermarkety;  menší: 800 – 1 500 m 2 někdy až 5 000 m 2 ;  větší: nad 5 000 m 2 ;

18 Maloobchodní jednotky  samoobsluha na jedné ploše, na jednom podlaží,  velké nákupní vozíky;  doplňkové prodejní úseky v malém rozsahu jsou vně i uvnitř samoobsluhy;  občerstvení zákazníků;  na předměstí, v regionálních nákupních střediscích, u dálničních tahů;  nízké prodejní ceny.

19 Maloobchodní jednotky d) Megamarkety  plnosortimentní;  prodejní doba 24 hodin denně, 7 dní v týdnu;  prodejní plocha nad 10 000 m 2 ;  Megamarket INTERSPAR Brno, České Budějovice, Frýdek – Místek, Pardubice.

20 Maloobchodní jednotky e) Odborné velkoprodejny  nejmladší forma diskontní prodejny;  velké ucelené soubory nepotravinářského zboží zaměřené na druhy s rychlou obrátkou;  navazují na specializované obchodní domy;  samoobsluhy vertikálně řešené;  nižší ceny;  prodejní plocha 2 000 – 4 000 m 2 ;  např. prodejny pro kutily, zahrádkáře, pro domácnost, oděvy, nábytek (Ikea).

21 Maloobchodní jednotky f) Diskontní prodejny  nestálý sortiment;  jsou v centrech levného nákupu;  tovární prodejny značkového zboží; Nejvýznamnější firmou v oblasti diskontu je v potravinářském obchodě firma ALDI. V české republice rok 1997 znamenal prudký nástup pro firmu REWE se svými diskontními prodejnami potravin Penny Market, významná je také firma LIDL.

22 Maloobchodní činnost Internetový obchod Výhoda: rychlý a pohodlný nákup z domu; Nevýhoda: nemožnost si výrobek na internetu prohlédnout, je možné delší vyřízení objednávky a složitější způsoby vyřízení reklamací; Nejideálnější variantou je si výrobek vyhlédnout v kamenném obchodě a pak si je přes internetový obchod koupit.

23 Obchodní kategorie - Zprostředkovatelé Zprostředkovatelé  vyhledávají trhy pro nákup nebo prodej a konkrétní partnery pro svého obchodního zákazníka;  dojednávají podmínky, které by vyhovovaly oběma subjektům pro jednotlivé obchodní případy;  poskytují informovanost o zboží a podmínkách prodeje či jeho předvedení;  poskytují služby pro obchodní činnosti.

24 Zprostředkovatelé Mezi zprostředkovatele obchodních činností patří: a) obchodní zástupce; b) obchodní zprostředkovatel; c) komisionář; d) zasilatel – speditér; e) burza; f) aukce; g) veletrhy.

25 Zprostředkovatelé a) Obchodní zástupce  v zahraničním obchodě jsou obchodní zástupci poměrně rozšíření;  samostatný obchodní subjekt (jednotlivec s vlastní firmou nebo obchodní společnost);  pracuje jménem podniku, s nímž uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení a na jeho účet, tj. výnosy i ztráty převádí na účet zastoupeného;

26 Zprostředkovatelé  činnost obchodního zástupce spočívá ve vyhledávání vhodných odběratelů, jímž překládá při osobních návštěvách nebo písemně nabídky zboží spolu s katalogy, vzorky, ceníky a dalšími materiály vztahujícími se k prodeji zboží;  jeho úkolem je sledovat tržní situaci, bonitu jednotlivých odběratelů a podávat o tom zprávy zastoupenému;

27 Zprostředkovatelé  pomáhá zákazníkům při vyřizování formalit;  pomáhá spolupracovat při vymáhání pohledávek;  pomáhá při vyřizování reklamací;  propaguje výrobky zastoupeného v dané oblasti;  pečuje o plnění uzavřených obchodů.

28 Zprostředkovatelé Smlouva o obchodním zastoupení  určuje předmět činnosti a oblast působení;  výčet povinností zástupce;  smlouva se uzavírá buď na dobu určitou nebo na dobu neurčitou;  smlouvu uzavírá obchodní zástupce se zastoupeným;  odměnou zástupce je provize, úhrada jeho nákladů za telefon. hovory, cestovné, pronájem nebytových prostor apod.;  obchodní zástupce nebývá oprávněn uzavírat sám smlouvy pokud k tomu není zmocněn zastoupeným.

29 Zprostředkovatelé Smlouva o výhradním zastoupení  je zvláštním typem zastupitelské smlouvy;  zastoupený se zavazuje, že na smluvním území nebude pro daný zastoupený předmět užívat služeb jiných zprostředkovatelů;  zástupce na sebe bere zpravidla závazek nezprostředkovávat obchody pro konkurenční firmy a s konkurenčním zbožím.

30 Zprostředkovatelé Smlouva o nevýhradním zastoupení  jeden obchodní zástupce může zastupovat více firem;  obchodní zástupce nebývá oprávněn uzavírat sám kupní smlouvy. Musí mít k tomu zmocnění (plnou moc) zastoupeného. Jako odměnu dostává obchodní zástupce sjednanou provizi.

31 Zprostředkovatelé Jedním typem je obchodní cestující  je pracovníkem dodavatele, z jehož pověření a jehož jménem a na jehož účet i nebezpečí sjednává obchodní transakce – získává objednávky a poskytuje poradenské služby;  obchod buď zprostředkovává, nebo i uzavírá;  za obchod může inkasovat i peníze;  na výši prodeje je zainteresován podílem z tržeb.

32 Zprostředkovatelé b) Obchodní zprostředkovatel (makléř)  je samostatným obchodníkem (firmou), která jedná na cizí účet a cizím jménem;  pokud má plnou moc, může sám sjednávat obchod se zbožím či cennými papíry, pojištění, dopravu apod.;  má vysoké znalosti trhu a subjektů na něm;  připravuje obchodní transakce pro další dva partnery;  nepřichází do styku se zbožím ani s peněžními prostředky.

33 Zprostředkovatelé c) Komisionář  prodává a nakupuje vlastním jménem na cizí účet různé komodity (zboží, cenné papíry);  kupní smlouva je uzavírána mezi komisionářem a zákazníkem;  komisionářská smlouva (komitent a komisionář);  komitent není vázán smlouvou mezi komisionářem a zákazníkem;  konsignační sklad: komitent do něj disponuje zboží.

34 Zprostředkovatelé d) Zasílatel (speditér)  speditér obstarává přepravu zásilek, zajišťuje dopravní prostředky a koordinuje přepravu zásilky na místo určení různými dopravními prostředky;  je typ komisionáře, který obstarává přepravu a související služby vlastním jménem na příkazcův účet.

35 Zprostředkovatelé e) Burzy  jsou zvláštní formou organizace trhu na kterém se ve velkém obchoduje s hromadným, zastupitelným a nepřítomným zbožím (cenné papíry, devizy, suroviny apod.);  burzovní obchody uzavírají kupující a prodávající mezi sebou jen zřídka, zpravidla se obchod uskutečňuje prostřednictvím dohodců – makléřů.

36 Zprostředkovatelé Burzovní obchody se člení na:  obchody efektivní – jde o skutečnou dodávku zboží nebo jeho odběr;  obchody diferenční – jde o pouhý cenový rozdíl (spekulace). Podstatou burzovních obchodů je spekulace na vzestup nebo na pokles cen.

37 Zprostředkovatelé f) Aukce  veřejné dražby, na nichž se prodává zboží tomu, kdo nabídne vyšší cenu (jednostranná soutěž kupujících);  zboží nebo jeho vzorky je možno si prohlédnout;  pořadateli aukcí jsou buď vlastníci zboží nebo aukční společnosti, přístavní správa, agenti apod.;  na aukcích se zúčastňují i zprostředkovatelé (dohodci);  aukce má buď charakter velkoobchodní nebo maloobchodní (starožitnosti, dražby apod.).

38 Zprostředkovatelé h)Veletrhy  slouží ke zprostředkování obchodu;  původně měly zbožový charakter s promptním (okamžitým) prodejem vystaveného a nabízeného zboží;  později se staly veletrhy vzorkovými.

39 Zprostředkovatelé Veletrhy se člení: 1. podle oblastí:  místní;  národní;  mezinárodní. 2. podle šíře sortimentu:  všeobecné;  specializované.

40 Zprostředkovatelé Funkce veletrhu:  informační;  poznávací;  propagační;  komerční.

41 Retailing  dnes velice používaný pojem Retailing je mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem.

42 Retailing Dříve maloobchod představovaly statisíce jednotlivých prodejen. Růst prodeje spotřebního zboží a koncentrace organizační i provozní vytvořily z tzv. vnitřního obchodu významnou ekonomickou kategorii mezinárodního profilu i významu.

43 Retailing Základem revolučního rozvoje retailingu jsou následující faktory:  neustálý růst příjmu obyvatel po druhé světové válce v Evropě, Severní Americe, Asii a v Latinské Americe;  stále více lidí má dostatek peněz, prodává se více zboží, je nutný stále větší počet prodejních jednotek;  proces nákupu a prodeje je stále více určován odběratelem;  maloobchod stále více stanovuje co se bude vyrábět a prodávat.

44 Retailing Vývojové trendy retailingu Obecně se užívají tři základní vývojové trendy současného retailingu:  tržní dominance  internacionalizace  diverzifikace

45 Retailing - Tržní dominance 1.Tržní dominance Představuje:  růst velikosti obchodních firem a jejich provozních jednotek (organizační a provozní koncentrace);  zmenšuje se počet provozních jednotek – maloobchodních prodejen a skladů současně;  roste jejich velikost;

46 Retailing - Tržní dominance  rozhodující vliv firem na dodavatele (především z výroby);  projevuje se u velkých firem tím, že pod jedním řízením soustřeďují maloobchod, velkoobchodní sklady i dopravu;  retailingové firmy se sdružují a budují se v různých zemích světa k posílení svého nákupního potenciálu nákupní centrály.

47 Retailing - Internacionalizace 2. Internacionalizace jedná se o mezinárodní sjednocování zájmů a rozšiřování činnosti maloobchodních organizací do zahraničí. Mezinárodní rozvoj maloobchodních firem začíná v 60.letech v západní Evropě, kde jsou příznivé podmínky (např. charakteristická blízkost jednotlivých zemí, přibližně stejné obchodní a kulturní podmínky a odstraňování celních bariér). V průběhu 70. a 80. let maloobchodní činnost začíná pronikat i na jiné kontinenty.

48 Retailing – Internacionalizace  představuje internacionalizaci sortimentů zboží i zájmů, vkusu a chuti zákazníků z různých států jako důsledek cestování obyvatelstva, působení televize a dalších sdělovacích prostředků. Toto mezinárodní sjednocování zájmů umožňuje rozšiřování činnosti maloobchodních organizací do zahraničí vyvolané omezenými možnostmi na domácím trhu;  nejedná se o klasický zahraniční obchod (export a import), ale o vývoz maloobchodních činností, o zřizování vlastních provozních jednotek v zahraničí.

49 Retailing – Internacionalizace Existují strategie, které by se měly zvažovat při vstupu maloobchodních firem na zahraniční trhy. o Multinacionální strategie o Transnacionální strategie o Globální strategie

50 Retailing – Internacionalizace Multinacionální strategie – spočívá v rozšiřování maloobchodních činností do cizích zemí a to při důsledném přizpůsobování sortimentu, nabízených služeb i svého chování podmínkám a zvyklostem místního trhu. Tato strategie neumožňuje agresivní politiku, protože provádí odlišné činnosti v různých zemích, což je spojeno s vyššími náklady (McDonalds, IKEA). Například jakákoliv automobilka - vyváží do každé části světa jiné výrobky, přizpůsobují se požadavkům místních trhů.

51 Retailing – Internacionalizace Transnacionální strategie znamená uplatňování jednotné strategie při respektování zásadních zvláštností národních trhů a lokálních podmínek spolu se schopností využívat celosvětových poznatků a znalostí. Mezi tyto firmy patří firma C&A, Ahold.

52 Retailing – Internacionalizace Globální strategie firmy na zahraničních trzích uplatňují vlastní domácí koncepci. Prodávají stejné věci, stejným způsobem všude. Ignorují všechny národní a místní rozdíly. Tuto strategii mohou provozovat firmy se silnou osvědčenou filozofií a finanční úspěšností.

53 Retailing – Diverzifikace 3. Diverzifikace obchodních činností – firem  znamená zaměření firem nebo jejich velkých částí (divize, dceřiné společnosti apod.) na určitý druh činnosti charakterizovaný sortimentem, cenovou úrovní, způsobem prodeje, velikostí prodejen, rozsahem služeb, zaměřením se na zákaznický segment a určitý typ prodejní jednotky např. plnosortimentní obchodní domy, supermarkety, hypermarkety;  firmy se zaměřují také na určité území, na určitou úroveň hierarchie městské obchodní sítě apod.