Kvalitní export Prezentace pro hospodářský výbor PS ČR Pavel Rozsypal velvyslanec a vedoucí stále mise ČR při OECD 6. března 2013 Globální hodnotové řetězce.

Prezentace na téma: "Kvalitní export Prezentace pro hospodářský výbor PS ČR Pavel Rozsypal velvyslanec a vedoucí stále mise ČR při OECD 6. března 2013 Globální hodnotové řetězce."— Transkript prezentace:

1 Kvalitní export Prezentace pro hospodářský výbor PS ČR Pavel Rozsypal velvyslanec a vedoucí stále mise ČR při OECD 6. března 2013 Globální hodnotové řetězce (GVC) Obchod v přidané hodnotě (TiVA)

2 Pojmy Komoditní řetězec Hodnotový řetězec Globální hodnotový řetězec Export a přidaná hodnota Kvalitní export

3 Co je to hodnotový řetězec? Porter přinesl pojem „hodnotový řetězec“ do podnikové řídící praxe v roce 1985. Globální komoditní řetězce popsal v roce 1994 Gary Gereffi a další autoři. Po roce 2000 se oba přístupy spojily např. v pracech Bair a Gereffi (2005) a zavedly pojem Globální hodnotový řetězec (GVC). Je to série činností a procesů, od suroviny a polotovaru k finálnímu výrobku, která vede k tvorbě hodnoty, často s využitím mezinárodní dělby. Autoři Coe a Hess se již věnují spíše síti než řetězci. Je rozdíl mezi GVC řízeným zákazníkem (prodejci a tvůrci značek kontrolují výrobu, která může být zcela ve vleku marketingu a prodeje) a GVC řízeným producentem (hi-tech, pharma, typicky s vysokým obsahem VVI).

4 Hlavní hnací síly GVC Fragmentace výroby a série subdodávek není nový pojem. Nový je rozsah výrobní fragmentace a důsledky technologických změn v posledních dvaceti letech. Hlavním motivem k tomu je snížení nákladů díky dramaticky nižším „obchodním“ nákladům (logistika, pojištění, cla a kvóty, liberalizace, internet). Změnila se také poptávková strana světového obchodu, když Asie již není jen světovou továrnou, ale jsou tam také noví spotřebitelé, kteří si mohou dovolit širší skupinu produktů. Důsledkem je, že se zvýšila obchodní výměna polotovarů i finálních výrobků. Úroveň fragmentace světové výroby má své limity, zejména ve službách a je závislá na vzájemném poměru výrobních nákladů a transakčních nákladů. Vnější vlivy např. přístup k financování může, jak ukázala současná ekonomická krize, takový proces zpomalit nebo zastavit. Firmy nepřetržitě přizpůsobují svoje strategie podmínkám na trhu, která se mění, GVC tak rozhodně nezůstávají statické, ale stále se mění, také pod vlivem rozdílů v ceně práce a kapitálu.

5 Co je jednotkou výroby? Země se již nespecializují na sektory, ale spíše na funkce jako např. v Číně jsou to kompletace a v Indii služby. Podobně firmy rozdělují výrobu na úkoly na menší skupiny pracovníků a zaměřují se na obchodování takových úkolů („trade in tasks“). Vládní strategie se proto musí dívat za hranice konkrétních průmyslových sektorů.

6 Kam v hodnotovém řetězci? Typický hodnotový řetězec začíná těžbou surovin a jejich přepracováním do podoby polotovarů a postupně až finálního produktu při využívání nejrůznějších služeb. Žádoucí pohyb „nahoru“ v hodnotovém řetězci znamená složitý proces poskytnutí vyšší přidané hodnoty, nikoliv tedy vyšší efektivnosti nebo více hi-tech výroby, ale spíše nové, na znalostech a inovacích založené aktivity. Pohyb „nahoru“ v hodnotovém řetězci se může odehrávat v low-tech, medium-tech i hi-tech oborech.

7 Statistika obchodní výměny Tradiční statistika zahrnuje objem exportu konkrétní země, který není dobrou charakteristikou pro měření výkonu. Typicky obsahují hrubou produkci a opakovaně započítávají hodnotu meziproduktů. Bilaterální statistiky jen stěží umožňují vizualizaci „řetězce“ nebo výrobní sítě. OECD se zasadila o změny, které umožní sledovat obchodní výměnu s využitím I/O modelu mezi zeměmi (ICIO) a řady předpokladů na bázi přidané hodnoty (TiVA).

8 Co to je obchod v přidané hodnotě? Gross export (100) polotovary Gross export (110) Přidaná hodnota (110) Přidaná hodnota (10) Konvenční přístup měří celkovou výměnu 210 a žádný obchod mezi A a C. Přidaná hodnota v TiVA je ovšem 110 rozdělená mezi A (100) a B (10).

9

10 Trade in Value Added (TiVA) Databáze zahrnuje 57 zemí světa a jednu „zbytkovou“ v 18 oborech představující 95% světové produkce za období 1995, 2000, 2005, 2008, 2009. Vstupy modelu jsou bilaterální data I/O podle zemí a oborů, data OECD, WTO a IMF. Vstupní data nejsou dokonalá a bylo třeba přijmout řadu předpokladů např. ohledně reexportů v jednotlivých sektorech.

11 Dovoz polotovarů obsažených v exportu v roce 2009 v % z celkového dovozu polotovarů

12 Co se změnilo? 1.Příspěvek služeb v GVC je výrazně větší. 2.Import není třeba vnímat negativně. 3.Lépe je zobrazená podstata vzájemných ekonomických závislostí. 4.Zvýšila se role rozvojových zemí v GVC. 5.Víme lépe jak mohou ovlivnit šoky na straně nabídky i poptávky navazující produkci.

13

14 Česká republika

15 Bilaterální obchodní bilance ČR v hrubé a přidané hodnotě 2009

16 Podíl přidané hodnoty na hrubém exportu ČR dle odvětví 2009

17 Vliv na exportní politiku GVC mění merkantilistickou logiku pohledu na importy polotovarů, které představují příležitost pro uplatnění vlastní přidané hodnoty. Obchodní bariéry ve fragmentovaném obchodě se v rámci GVC znásobují a představují značný náklad pro exportéry. Zpracovatelský průmysl

18 Vliv na exportní politiku Fragmentace výroby představuje příležitost pro malé a střední firmy v zapojení do GVC. Rychlost a efektivnost procesu při překračování národních hranic je klíčová pro zapojení do GVC. Jednotný EU trh a obchodní politika. Ochrana spotřebitele X konvergence standardů. Význam služeb se v rámci GVC zvýrazňuje. Tvoří 25- 35% přidané hodnoty produktu. Obchodní a investiční mezivládní dohody budou respektovat, že produkty pochází „odkudkoli“, spíše než „odněkud“ a budou spíše multilaterální než bilaterální. Příklad je Information Technology Agreement (WTO 1997) posilující GVC v sektoru ICT.Information Technology Agreement

19 Co bylo cílem? Ukázat příležitosti zapojení do globálních hodnotových řetězců. Ukázat na rozdíl vnímání exportních statistik tradičních a s využitím přidané hodnoty. Ukázat příležitosti pro Českou republiku při umisťování se výše v hodnotových řetězcích.