Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference 24. 11. 2015, Brno.

Prezentace na téma: "Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference 24. 11. 2015, Brno."— Transkript prezentace:

1 Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference 24. 11. 2015, Brno

2 Shrnutí Úkolů Úkol 1 – Vyhodnocení dosavadních poznatků Elektronická databáze sebraných dokumentů Úkol 2 – Úvodní lokalizace SVL v ČR Statické mapy, agregované indikátory, časové údaje. Seznam obcí, identifikace obcí se sociálně vyloučenými lokalitami, základní mapové výstupy popisující rozdělení sociálního vyloučení Úkol 3 – Terénní šetření v 205 obcích Šetření v 205 obcích (10 dvojic výzkumníků po tři měsíce); Aktualizovaná zpráva popisující hlavní příčiny identifikovaných změn Úkol 4 – Vyhodnocení intervencí z OP LZZ Šetření ve 20 obcích – kombinace hloubkových rozhovorů a dotazníků, pět případových studií Verifikace obcí nezahrnutých do terénního šetření

3 Reflexe současné metodologie Metodologie neumožňuje: kontinuální evaluaci politik reagovat na aktuální vývoj vzhledem k ochraně osobních údajů poskytnout plně transparentní výstupy Určení sociálně vyloučené lokality má často sebe- deklaratorní charakter (vyjádření místních expertů) Nevyjasněné zadání výzkumu, jeho účel a prezentace výsledných dat

4 Návrh definice SVL

5 Reflexe definice sociálně vyloučené lokality Jedna definice zahrnuje charakterově rozdílné lokality, které vyžadují různé formy intervence. Chápání SVL v odborných a politických dokumentech a ve veřejné diskusi se výrazně liší. Důraz na symbolické vyloučení směšuje sociální a etnickou rovinu.

6 Vývoj počtu SVL a jejich obyvatel Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000. Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu (60-80 000 v roce 2006). Celkem lze odhadovat, že v podmínkách sociálně vyloučených lokalit žije přibližně 7500 až 9500 dětí v předškolním věku (3-6 let), z toho celkem 2500 až 3000 pětiletých

7 Identifikované lokality

8 Vývoj sociálně vyloučených lokalit Přibývá sociálně vyloučených v odlehlých obcí se slabou infrastrukturou. Zhoršující se situace v oblasti takzvaných vnitřních periferií v blízkosti hranic krajů Migrační toky sociálně vyloučených lze častěji vysledovat v rámci regionů než mezi regiony. Z hlediska věkové struktury přibývá v sociálně vyloučených lokalitách seniorů, byť stále platí, že v porovnání s majoritní populací na tuto věkovou skupinu v sociálně vyloučených lokalitách připadá výrazně nižší procento (7 procent oproti 24 procentům v populaci jako celku). V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel, byť jsou tyto lokality stále v menšině.

9 Bydlení Byl identifikován enormní nárůst počtu lidí žijící v ubytovnách. V roce 2008 bydlelo v této formě bydlení 7115 dospělých osob a 3912 dětí (celkem 11 027 osob), které pobíraly doplatek na bydlení. V prosinci 2014 už bydlelo v jiných formách bydlení celkem 28 600 příjemců doplatku na bydlení, to jest včetně společně posuzovaných osob 47 500 lidí. Z toho 27 000, včetně společně posuzovaných osob, bydlelo na ubytovnách. Podle dat o příjemcích o doplatku na bydlení žije přibližně 17000 v ubytovnách, z toho 3500 dětí, z toho může být 500 až 700 v předškolním věku V porovnání s rokem 2006 se zdá, že ubylo extrémních případů. Jen minimum lokalit bylo označeno za takové, kde převažují domy a byty v bezvadném stavu. Na druhou stranu ale ubylo i lokalit, kde převažují neobyvatelné budovy.

10 Bydlení II.

11

12 Trh práce Podíl nezaměstnaných v sociálně vyloučených lokalitách je v průměru přibližně 80 až 85 procent. Přibližně 15 až 20 procentům sociálně vyloučených ale ani zapojení do trhu práce nezaručilo vymanění se ze sociálně vyloučeného prostředí. Nezaměstnanost je vyšší v etnicky homogenních lokalitách a ve venkovských lokalitách, kde je nedostatek pracovních míst. V průměru připadalo v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami 23,15 uchazeče na jedno pracovní místo. Je to zhruba dvojnásobně více než byl ve stejném období republikový průměr. Místní experti v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami odhadují, že zkušenost s prací na černo má přibližně 30 až 50 procent obyvatel sociálně vyloučených lokalit.

13 Vzdělávání Pouze základní vzdělání má zhruba 7,5 z 10 obyvatel sociálně vyloučených lokalit v produktivním věku. Nová generace má v průměru horší vzdělání než generace rodičů. Čím více etnicky homogenní daná lokalita, tím nižší úroveň vzdělání zde obyvatelé mají. Celkem 22 procent ze všech žáků vyrůstajících v prostředí sociálně vyloučených lokalit se vzdělává v silně etnicky homogenních školách. V porovnání s rokem 2006 tento podíl klesá. V absolutních počtech to může znamenat celkem 3500 až 5000 žáku ̊ v celé České republice. Negativní dopad migrace na školní úspěšnost a vývoj dítěte.

14 Docházka do MŠ Docházka do mateřských s ̌ kol v SVL variuje – od deseti procent až po všechny děti v pr ̌ íslušných populačních ročnících Rozdíl mezi mezi romskými dětmi městských (33 procent) a venkovských lokalit (17 procent) Ve věkové skupině od čtyř do pěti let let docházelo do nějakého typu předškolního vzdělávání či jim byla poskytována včasná péče přibližně 30 až 40 procent sociálně vyloučených romských dětí. Nějaké formy předškolního přípravného vzdělávání se účastní přibližně 48 procent romských dětí Celkem 60 procent romských rodičů posílá své děti do mateřské školy, která není umístěna v sociálně vyloučené lokalitě

15 Efektivita předškolního vzdělávání Silný vliv předškolního vzdělávání na kompetence, kterými žáci disponují Deset písmem abecedy je schopno identifikovat celkem 59 procent romských pětiletých, kteří navštěvují mateřské školy, oproti 37 procentům zůstávajících doma Pozitivní vliv délky docházky - v průměru začínají romské dětí s docházkou do mateřských škol později. Pozitivní vliv intenzity docházky - romské děti také v porovnání s neromskými dětmi tráví v mateřských školách menší počet dnů v týdnu. Slabší vztah mezi dosaženými kompetencemi a rodinným zázemím v sociálně vyloučených domácnostech.

16 Sociální služby Velké rozdíly v dostupnosti sociálních služeb. Nejčastěji aktéři v sociálně vyloučených lokalitách pociťovali absenci dluhového poradenství, nízkoprahových klubů pro děti a mládež či azylového bydlení. Na jednu obci se sociálně vyloučenou lokalitou připadá devět registrovaných sociálních služeb. V průměru na jednu sociálně vyloučenou lokalitu připadají čtyři terénní sociální pracovníci. Nicméně v 10 – 15 procentech sociálně vyloučených lokalit podle místních aktérů žádné pokrytí není. Pokrytí sociálními službami je na území krajů a zejména obcí s rozšířenou působností nerovnoměrné. Místní aktéři si často stěžují na jeho nekoncepčnost.

17 Průměrný počet terénních sociálních pracovníků a terénních pracovníků působících v lokalitě podle velikosti sídla

18 Pyramida hodnocení dopadů

19 Preference oblastí podpory cílové skupiny v příštím programovém období v obci

20 Reflexe dopadů projektů OP LZZ Je nepochybné, že projekty hrazené z tohoto operačního programu patří mezi úhelné kameny integračních politik. K faktorům ovlivňujícím úspěšnost projektů patří i jejich propojení s jinými dotačními tituly. Nízké zapojení přímé cílové skupiny – obyvatel SVL – do procesu formulování a řešení problémů.