Inovační model transferu znalostí v Evropě Ing. Petr Holec, CSc. ( podle Gillese Caparta, Sopartec, v projektu Proton Europe) Název projektu:

Prezentace na téma: "Inovační model transferu znalostí v Evropě Ing. Petr Holec, CSc. ( podle Gillese Caparta, Sopartec, v projektu Proton Europe) Název projektu:"— Transkript prezentace:

1 Inovační model transferu znalostí v Evropě Ing. Petr Holec, CSc. holec@ro.vutbr.cz ( podle Gillese Caparta, Sopartec, v projektu Proton Europe) Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Prameny: (1) Gilles Capart, Innovation model in Europe, Brno Training Seminar July 2004 (2) Management of Intellectual Property in Publicly funded Research Organisation: Towards European Guidelines, Oct 03 http://europa.eu.int/comm/research/era/pdf/iprmanagementguidelines-report.pdf (3)Henry Chesbrough, „Open Innovation, The New Imperative for Creating and Profiting from Technology“, Harward Business School Press 2003 (4)Vijay K. Jolly, „Commercializing New Technologies, Getting from Mind to Market“, Harvard Business School Press, Boston 1997

3 Inovační scéna v Evropě Lisabonská dohoda (mýtus?): vytvořit hospodářství Evropy na bázi znalostní ekonomiky, zvýšit schopnost konkurence ve světovém měřítku Předkomerční výzkum svěřit ze 70% státem zřízeným výzkumným institucím (včetně VŠ), neboť 70% patentů je založeno na jejich výsledcích Ale pouze 5% inovací připsáno těmto institucím Nezbytnost zefektivnit transfer poznatků!

4 Statistika z Dánska Danish Product Idea Support Scheme, 1985-1990 5000 námětů z veřejného výzkumu 350 (7%) bylo doporučeno k dalšímu využití 94 kladných hodnocení (možnost patentování, zájem firem o licence) 30 výrobků uvedeno na trh 15 výrobků ještě vyráběno v r. 1991. (pramen č. 4)

5 Jak se poznatky přenášejí? výzkumné instituce výzkumvýzkum vzdělávání kancelář pro transfer absolventi poznatky VÝVOJVÝVOJ průmysl publikace veřejná doména

6 Model otevřené vědy (současnost) výzkum inovace vývoj VÝZKUM objevy Financování průmyslem vlastnictví Granty, Vzdělávací programy, Dary Infrastruktura, vědc i publikace Model otevřené vědy

7 University neusilují o žádné duševní vlastnictví (IP) (vyjma práva na citace a tiskových práv) Není tedy třeba starat se o řízení IP Malé pobídky investovat do využití (jak nepříznivá kultura, tak i nedostatečná ochrana) Žádné ověření výsledků (nejsou-li využity někým jiným) Malý přímý dopad na evropské hospodářství Inovace zcela závisejí na průmyslu Vyjma několika př í padů m á lo ú činn é

8 Licenční (lineární) model výzkum inovace vývoj VÝZKUM objevy Sponzorování průmyslem vlastnictví Granty, Vzdělávací programy, Dary Infrastruktura, Vědci PUBLIKACE VYNÁLEZY OCHRANA duševního vlastnictví FUNKČNÍ VZOREK Licence, Licenční poplatky

9 Licenční (lineární) model Výzkumná instituce si nárokuje vlastnictví patentů a dalších průmyslových práv, musí je ale pilně chránit a hledat uživatele licencí (Strategické) patentování je důležité, neboť slaďuje publikace s investicemi Vyžaduje profesionální řízení duševního vlastnictví Výzkumné instituce mohou poskytnout licence V USA široce využívané od roku 1980 (Bayh-Dole) V USA velmi úspěšné (příjmy z licencí pro instituce i vynálezce, nové výrobky, nové firmy) V Evropě nefunguje

10 Důvody, proč model nefunguje v Evropě Vlastnění výsledků výzkumnými institucemi není dosud uznáno jako osvědčený postup V různých zemích Evropy se zákony o duševním vlastnictví liší Náklady na patentování (cca 5násobek ve srovnání s USA) tvoří význačnou bariéru Není povolen odklad (grace period), ani dílčí pokračování Chybí způsob jak financovat funkční vzorky Nedostatečné přebírání licencí evropskými firmami, většina licencí udílena do zámoří, hospodářství Evropy z nich netěží Licenčn í model jako takový nen í v Evropě udržitelný

11 Interakční model Sponzorování průmyslem VÝZKUM INOVACE VÝVOJ VÝZKUM objevy vlastnictví Granty, Vzdělávací programy, Dary Infrastruktura, Vědci PUBLIKACE Granty, Hospodářské programy, Rámcové programy EC VYNÁLEZY OCHRANA duševního vlastnictví FUNKČNÍ VZOREK RIZIKOVÝ KAPITÁL typu SEED Model Otevřené vědy SPOLEČNÝ VÝZKUM s průmyslem Nové výrobky Nové služby Licence, Licenční poplatky

12 Interakční model Založen na Licenčním modelu a na řízení IP Nástroji pro prvotní vývoj se stávají „background technology“ (tj. akumulované know-how) & patenty Funkční vzorek se staví ve spolupráci s průmyslem Demonstrace výsledků zčásti placená z veřejných prostředků (viz např. Rámcové programy EC) Neodporuje poslání university, pokud: přispívá k vědeckým poznatkům má universita výnosy z patentů se zisky spravedlivě dělí V Evropě funguje, ale mohl by fungovat mnohem lépe

13 Proč je strategické partnerství s průmyslem tak důležité? Může se stát nejúčinnější formou transferu poznatků Posiluje inovace pomocí spolupráce Prospívá hospodářství regionu Může přinést značný prospěch v krátkém časovém horizontu Přispívá ke zvýšení schopnosti konkurence evropských firem

14 Subkontrahování výzkumu 20% 15% 10% 5% 0% subkontrahováno 1900 1920 1940 1960 1980 2000 1. generace 2. generace 3. generace 4. generace 1 2 3 1.Na přelomu století prakticky všechen výzkum prováděn mimo firmu 2.Zlatý věk firemního výzkumu, jen cca 3% výzkumu svěřeno samostatným výzkumným organizacím 3. Rovnováha mezi interním a externím výzkumem, vyhodnocení, výběr a využití „nakoupeného“ výzkumu a technických prvků, nyní v globálním měřítku

15 Nejčastější problémy společného výzkumu Vlastnická práva k výsledkům Řízení projektů a kvalita výsledků výzkumných institucí Úhrada nepřímých nákladů Pomíjivost vztahu V případě úspěchu „spravedlivé“ dělení výnosů Na obou stranách nedostatečná profesionalita

16 Strategická partnerství: charakteristika úspěchů Jsou většinou dlouhodobá (strategická!) Přispívají vědeckým poznatkům (publikace, doktorandské práce) Ve většině případů náleží průmyslová práva (IPR) výzkumné instituci, ale v jistých případech jsou omezena (opce, právo prvního odmítnutí) Interakce viditelně prospívá oběma stranám Široká škála inovativních forem, od společného výzkumu až po společné podniky

17 Odpovědné partnerství Použití poznatků podle principu maximalizace prospěchu z poznatků vytvořených výzkumnými institucemi pro veřejnost: Kvalita výzkumných výsledků Ochrana a využití duševního vlastnictví Odpovědné použití: dobrovolné respektování zásady zachování výzkumné funkce instituce a předcházení zneužití vytvořených poznatků Vyšla příručka (ProTon, EIRMA, EARTO a EUA, podzim 2005)

18 Model spin-out Sponzorování průmyslem VÝZKUM INOVACE VÝVOJ VÝZKUM objevy vlastnictví Granty, Vzdělávací programy, Dary Infrastruktura, Vědci PUBLIKACE Granty, Hospodářské programy, Rámcové programy EC VYNÁLEZY OCHRANA duševního vlastnictví FUNKČNÍ VZOREK RIZIKOVÝ KAPITÁL typu SEED Model Otevřené vědy SPOLEČNÝ VÝZKUM s průmyslem Nové výrobky Nové služby Licence, Licenční poplatky VĚDECKÉ INKUBÁTORY FIRMY SPIN-OFF

19 Model spin-out Založení firmy využívající nové poznatky na komerčním principu: úspěch předpokládá 3 hlavní složky Technologická platforma, vyvinutá v průběhu let Tým podnikatelů, který zahrnuje i některé výzkumníky (účinnost transferu poznatků); ten vytváří podnikatelský model a podnikatelský plán; až 50% financování vývoje z veřejných zdrojů, aby se „neředila“ vlastnická struktura (tzv. virtuální kapitál) „Seed“ kapitál (dofinancování vývoje) Strategický partner, případně rizikový kapitál, vstupuje do firmy po 2 až 5 letech

20 Typický časový průběh procesu spin-out Výzkum : Inkubace : od studie proveditelnosti (financování typu pre- seed) po založení firmy cca 2 roky Funkční vzorek (Proof of concept): od založení firmy po ověření funkčního vzorku (financování typu seed) cca 3 roky Raná fáze rozvoje firmy : vývoj výrobku, jeho uvedení na trh, cca 5 let Exit rizikového kapitálu z firmy, růst firmy cca 8 let

21 Spin-out model Také vychází z licenčního modelu Zvládnutá technologie (nejen ta nová) je použita jako základna pro vývoj nových podnikatelských konceptů Funkční vzorek stavějí sami výzkumníci Vývoj je svěřen firmě a financován jednak seed kapitálem, jednak virtuálním kapitálem Přispívá k omlazení hospodářství Přispívá k rozvoji regionálního hospodářství Pomalý proces - firmy zrají více než 10 let V Evropě funguje, ale může fungovat lépe

22 Jak podpořit vytváření životaschopných firem spin-out? Spin-out firmy jsou spontánně vytvářeny podnikateli Vhodnou kombinací pobídek lze jejich zakládání několikanásobně zvýšit: – Kapitál typu seed a pre-seed – Vědecké inkubátory – Výcvik a vedení podnikatelů – Uznání a podnikatelská kultura Udržitelnost však zůstává problémem: – Přístup k talentům – Strategická partnerství – Přístup na trhy – Přístup k rizikovému kapitálu (zejména projekty mezi 5 mil Kč a 50 mil Kč) Spin-out firmy jsou důležitým nástrojem dlouhodobého omlazení ekonomiky

23 Inovační model transferu poznatků 010001111431100232114325 Počet založených firem (KUL) Počet firem celkem 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1980 1985 1990 1995 2000

24 Inovační model přenosu poznatků Sponzorování průmyslem VÝZKUM INOVACE VÝVOJ VÝZKUM objevy vlastnictví Granty, Vzdělávací programy, Dary Infrastruktura, Vědci PUBLIKACE Granty, Hospodářské programy, Rámcové programy EC VYNÁLEZY OCHRANA duševního vlastnictví FUNKČNÍ VZOREK RIZIKOVÝ KAPITÁL typu SEED Model Otevřené vědy SPOLEČNÝ VÝZKUM s průmyslem Nové výrobky Nové služby Licence, Licenční poplatky VĚDECKÉ INKUBÁTORY FIRMY SPIN-OFF

25 Uzavřená inovace VÝZKUM VÝVOJ Firma A Firma B STÁVAJÍCÍ TRH Zdroj: Chesbrough

26 Otevřená inovace VÝZKUM VÝVOJ Firma A Firma B Nový trh Stávající trh Nový trh Stávající trh Nový trh

27 Srovnání modelu otevřené a uzavřené inovace Uzavřená inovace (šachy) Pro nás pracují chytří lidé Abychom těžili z V&V, musíme něco objevit, vyvinout a sami využívat Pokud něco sami objevíme, sami to co nejdřív dostaneme na trh Firma, která uvede inovaci na trh jako první, zvítězí Pokud vytvoříme nejvíce nejlepších průmyslových nápadů, zvítězíme Měli bychom ovládat naše IPR, aby naši konkurenti netěžili z našich nápadů Otevřená inovace (poker) Ne všichni chytří lidé pracují pro nás. Musíme využívat mozky jak uvnitř firmy, tak i mimo ni. Externí V&V vytváří významné hodnoty. Interní R&D je třeba k tomu, abychom nárokovali část této hodnoty. Nemusíme mít původní výzkum, abychom z něj mohli těžit. Vytvořit dobrý podnikatelský model je důležitější, než přijít na trh jako první Pokud využijeme nejlépe jak vnitřní, tak externí nápady, vyhrajeme. Měli bychom těžit z toho, že jiní využívají naše duševní vlastnictví, a nakoupit duševní vlastnictví jiných, kdykoliv může vylepšit náš podnikatelský model Zdroj: Chesbrough

28 Závěry skupiny expertů EC pro PRO Výzkumné instituce by měly seriózně zvážit, zda by měly zaujmout pro-aktivní roli v inovacích tím, že budou řídit IPR již od výzkumu. Hlavním cílem je maximalizovat prospěch pro společnost. Přínosem pro PRO jsou přitažlivost pro studenty, udržení kvalitních vědců, financování výzkumu. Nejde o alternativní zdroj financování!!! Přímé licencování není dostatečné. Je nutné dosáhnout více interakcí s průmyslem a zakládání firem spin-out. Klíčem je výběr zaměstnanců oddělení KTM a jejich odborná průprava.

29 Kancelář transferu poznatků (TO, KTO, ILO) Může mít rozdílný statut – universitní oddělení, oddělené s.r.o. Poslání: zvýšit příležitost, že poznatky získané výzkumem budou přetvořeny do užitečných výrobků a služeb, tak, aby společnost prospívala Velmi obtížná funkce. Vyžaduje: – Odbornost (věda, řízení IP, rozvoj podnikání, zákon, atd.) – Talent (vyjednávání, psychologie, atd.) – Zkušenost (akademická i podnikatelská).

30 Funkce transferu poznatků v Evropě Slabé výsledky vyjma několika zemí (UK, Finsko, Švédsko) Nedostatečně financován, nedostatečně uznáván Právní rámec chybí, nebo je nekonsistentní Nejsou rozšiřovány osvědčené zkušenosti Nedostatek profesionálů Obrovská potřeba výcviku Pokud dok á žeme roz ší řit st á vaj í c í osvědčen é zku š enosti, dopad může být dramatický!

31 Vize projektu ProTon Europe Založit asociaci profesionálů KTO se zastoupením ve všech zemích Evropy Přispět k zavedení společných celoevropských směrnic, vysokých etických norem a zvýšit uznání Kanceláří pro transfer poznatků Zvýšit přenos poznatků – Profesionální průpravou – Rozšiřováním osvědčených postupů a nástrojů – Výměnami a stážemi (zejména zahraničními) zaměstnanců – Vytvářením sítí Zastupovat její členy na evropské úrovni a ovlivňovat přenos poznatků a inovační politiku

32 Stanoviska projektu ProTon Europe Žádné osvědčené postupy nejsou použitelné po celé Evropě, ale soubor směrnic a zkušeností lze upravit pro každé národní prostředí Je snahou propojit existující národní sítě tam, kde existují, a vytvořit nové tam, kde neexistují, zkonsolidovat je a využít pro šíření zkušeností Bude se rozvíjet spolupráce se specializovanými evropskými sítěmi schopnými poskytnout Kancelářím důležité služby Není kladen důraz na vývoj nového obsahu, ale na zpřístupnění stávajících zkušeností z těch nejlepších zdrojů Model pro ProTon Europe je živá celulární asociace, živená dostupnými osvědčenými postupy a zkušenostmi.

33 Cíle universit při jejich aktivním zapojování do inovačního procesu Přispívat k regionálnímu hospodářskému rozvoji Učinit akademickou kariéru atraktivnější Rozvinout nové příležitosti pro své absolventy Získat dodatečné financování výzkumu Uznání a podpora výzkumné činnosti

34 Co je v sázce? Uznání a udržitelnost výzkumu na výzkumných institucích – Udržet a motivovat dobré výzkumníky – Získat dostatečné financování pro výzkum Konkurenční pozice našich průmyslových partnerů a udržení silné výzkumné činnosti v Evropě Úspěch projektu Evropský Výzkumný Prostor (ERA)

35 Lisabon: mýtus nebo výzva? Jedinou možností, jak dosáhnout významného pokroku do roku 2010, je proaktivní zapojení veřejných výzkumných institucí (PRO). Síť evropských universit a výzkumných ústavů je jednou z našich posledních konkurenčních výhod. Pokud neuspějeme, připravme se na to že budeme vydělávat ukazováním našich pamětihodností čínským turistům.

36 Děkuji za pozornost Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.