Přednáška 15. Politologie a náboženství 10. 3. 2016.

Prezentace na téma: "Přednáška 15. Politologie a náboženství 10. 3. 2016."— Transkript prezentace:

1 Přednáška 15. Politologie a náboženství 10. 3. 2016

2 NÁBOŽENSTVÍ moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti má společné rituály nebo bohoslužby Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu Výkon bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa (obětiště, chrámy) a časy (svátky), svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám - kněžím Některá náboženství se společensky organizují jako církve V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s očekáváním a nadějí do budoucnosti

3 Pojem „náboženství“ Lat. „religio“ původně znamenala svědomité dodržování kultu a pravidel, včetně věšteckých znamení Teprve v císařském období, kdy se v Římské říši setkávaly velmi různé kulty a bylo třeba společné označení, začal se význam slova rozšiřovat na různá náboženství V tomto významu jej v novověku převzala většina evropských jazyků

4 Typologie náboženství Kmenové náboženství Sounáležitost a identita Historická náboženství Osobnost zakladatele a jeho učení Polyteismus a monoteismus Počet uctívaných Bohů Místní a univerzální náboženství Lokální oblast či celosvětová působnost Vnější a vnitřní náboženství Individualismus v náboženství

5 Definice náboženství Émile Durkheim: Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným Sigmund Freud: Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého Karel Marx: Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu

6 Náboženské skupiny Abrahámovská náboženství 3,6 mld. Křesťanství, islám, Judaismus, Bahá´í Indická náboženství 1,4 mld. Hinduismus, buddhismus, sikhismus, džinismus Východoasijská náboženství 0,5 mld. Taoismus, konfucianismus, šintoismus a další Jezídismus 0,5 mil. Etnická / domorodá náboženství 0,4 mld. Amerika, Afrika, Austrálie Sekulární / nevěřící 3,6 mld.

7

8

9

10 CÍRKEV = Shromáždění Pánovo = Ecclesia (shromáždění) Křesťanská náboženská společnost Instituce Několik významů pojmu „církev“: 1. Společenství všech křesťanů (tělo Kristovo) 2. Vyznaní či denominace 3. Sama katolická církev 4. Teologické odvětví ekleziologie – popis církve sebe sama

11 Základní dělení církve Katolická církev Římskokatolická církev Další církve v jednotě s Petrovým stolcem, které mají svou vlastní organizaci a bohoslužbu Starokatolická církev (Nizozemí) Anglikánská církev (Velká Británie) Protestantství (západní Evropa na poč. Novověku) Luteránské církve (evangelíci) Reformované církve (Kalvinisté) Evangelikální církve Pravoslavná církev (východní Evropa) Východní monofyzitské církve (Blízký východ) Nestoriánské církve (Asie – Persie, Asýrie atd.)

12

13 Vývoj církve (křesťanství) Prvotní církev Skutky apoštolů Listy apoštola Pavla (1.st.) Čtyři kanonická evangelia Rozpory mezi katolíky a Židy Pronásledování křesťanů v Římské říši (až do 4.st.) r. 313 – Edikt milánský – křesťanství je povolení náboženství „religio licita“ r. 320 – právní subjektivita církve Církev je nadále katolická – tedy všeobecná a uznávající tutéž víru Koncily Setkání biskupů a řešení základních otázek Následná staletí probíhá teologické prohlubování - Oficiální pohled na základní otázky Nejsvětější Trojice Podstata existence společenství Boha ve 3 osobách Vtělení Krista a jeho podstata (božství, lidství)

14 Vývoj církve (křesťanství) Raný středověk Války s Persií Expanze islámu v 7.st. Autorita Papeže Expanze do Británie (7.st.) Expanze do Francké a germánské oblasti (od 7.st.) Expanze křesťanství do slovanské říše Cyril a Metoděj (9.st.)

15 Vývoj církve (křesťanství) Vrcholný středověk Ota I. – křesťanský stát a církev jsou totožné Velké schizma (1054) Rozdělení dosud jednotné církve na Západní církev (římská, latinská, katolická) XX Východní církev (pravoslavná, ortodoxní) Boj o investituru (12.st.) Boj papeže Řehoře VII. za osvobození církve od zásahů světské moci Křížové výpravy (4) Znovuzískání Svaté země Vznik rytířských řádů (johanité, templáři, němečtí rytíři) Hnutí chudoby Požadovaný návrat k evangeliu podle vzoru Krista Zakládání řádů – žebravé řády František z Assisi (františkáni) Dominik Guzmán (dominikání) Scholastika a Univerzita Tomáš Akvinský Vědecké pojetí teologie Přenesení na evropské univerzity

16 Vývoj církve (křesťanství) Pozdní středověk Papežské schizma a avignonské zajetí Přesunutí papežského stole do Francie (Avignon) Papežství ve francouzském zájmu Následná volba – 2 papeži (Řím a Avignon) Až do roku 1415 Kostnický koncil Husitství

17 Vývoj církve (křesťanství) Novověk Nově etablované protestantské církve Luteráni, protestanti, anglikáni Německo, Švýcarsko, Británie Reformace a čarodějnictví Bílá hora (17.st.) Protireformace a katolizace Toleranční patent (1781) – Josef II. Osvícenství Konce honu na čarodějnice Zrovnoprávnění katolictví a protestantství

18 Vývoj církve (křesťanství) Moderní doba (20.st.) První vatikánský koncil a církevní stát 1869 – 1870 (formálně ukončen 1960) dekret o víře Dei Filius konstituce Pastor aeternus (papešská neomylnost) Druhý vatikánský koncil 1962 – 1965 Potřeba řešení otázek doby Ekumenismus – sjednocování a sbližování křesťanských církví

19 Religionistika Věda zabývající se studiem náboženství Nerozhoduje o jeho pravdivosti – pouze ho empiricky zkoumá a popisuje Problém definice náboženství Zakladatel disciplíny – 2.pol. 19.st. F.M.Müller Základní disciplíny vědy: Filozofie náboženství Sociologie náboženství Psychologie náboženství Antropologie náboženství Geografie náboženství Fenomenologie náboženství Hermeneutika náboženství

20 Víra Epistemologický X náboženský význam Náboženský (psychologický) rozměr Důvěra v instituci Víra v Boha Synonymum pro náboženství („přistoupit na víru“) Katolická církev Přesvědčení o existenci Boha – podřízení rozumu vůli Boha Protestantská církev Víra jako druh poznání

21 Mytologie Věda zabývající se studiem mýtů Soustava mýtů Součást antropologie náboženství Základy již ve starém Řecku Dnes součást religionalistiky Nyní 2 hlavní postupy: Ritualismus psychoanalýza

22 Kult „cultus“ - uctívání Vztah člověka s bohem – uctívání božské symboliky Služba, kterou člověk dluží bohu Kult působí v rámci náboženství S kultem jsou spojeny rituály a ceremoniály (oběť) Kult má konkrétní podobu (zvíře, rostlina, místo, osoba) Ve 20. st. – přenesení významu do politiky Kult osobnosti

23 „Kult vůdcovství“ Propagandistický trik Vůdce je prezentován veřejnosti jako hrdina – Bůh „Veškerá politická moudrost“

24 Manismus = Kult předků Náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků víra v posmrtný život Prokazování úcty (oběti), čímž kult předků vzniká

25 Sekta = směr, filozofická škola, politická strana Často vnímáno jako negativní pojem Označení pro menšinovou společnost (náboženskou skupinu) stojící mimo hlavní směr Organizovaná skupina věřících odmítající zavedené náboženské autority

26 Ateismus = Ne-božství = bez-božství Absence víry v existenci Boha a božstev Stav bez náboženské víry Pro označené „ateistické“ je klíčová nepřítomnost sakrálna (něčeho nadpřirozeného, svatého) Ateismus je součást mnoha ideologií a filozofických směrů (socialismu, marxismu) Nihilismus Odmítání křesťanství a popírání Božího zjevení)

27 Agnosticismus Otázka existence boha je neřešitelná Nelze dokázat X nelze vyvrátit Autor pojmu – T.H.Huxley Jedna ze základních filozofických otázek a otázek náboženství již od starověku

28 Sekularismus „zesvětštění“ Státní moc, státní instituce a stát sám mají být nezávislé na náboženství a náboženském uvažování Oddělení náboženských otázek od politických Oddělení církve od státu Vestfálský mír 1648 Křesťanství již není jediným náboženství Svaté říše Osvícenství Rozmach v 19. a zejména 20.st. První použití termínu „sekularismus“ - George Holyoake (1846)

29 Božské právo Pozemští vládci jsou volení Bohem – jsou nezpochybnitelnou autoritou Obhajoba monarchistického absolutismu

30 Monoteismus Mono (jeden) theos (bůh) Náboženství, ve kterém existuje a je uctíván pouze jediný Bůh Odmítá pluralitu božstev a jejich hierarchii Židovství, křesťanství, islám – vyšly z jednoho základu kázání proroků

31 Polyteismus Polys (mnoho) theos (bůh) Mnohobožství Bohové jsou personalizovaní mají jména Svátky Posvátná místa Mýty Tvoří uspořádaný a hierarchický systém (Pantheon) Podobnost s mocenským a státním uspořádáním Starověká náboženství (Egypt, Řecko, Řím), Vikingové, Slované, Mayové

32 Pohanství = paganismus (paganus) – vesnický Všechna před-křesťanská polyteistická náboženství vyznávaná v Evropě (stará víra) Náboženství a kulty vyznávající různé bohy, nadpřirozené bytosti, duchy atd. Staří Germáni, Slované, Keltové, Římané Pohané v Bibli Označení semitských, řeckých a římských polyteistických národů na rozdíl od monoteistických židů Pohané jsou někdy mylně označovány za ateisty

33 Animismus = víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí Jedna z teorií o původu náboženství Vznikla na konci 19.st. E.B.Tylor