Energie EU část 2. Budoucí vývoj ceny dodávky elektřiny ( Podle Straight Consult, s.r.o.) Cena silové elektřiny - Nepokrývá celkové výrobní náklady -

Prezentace na téma: "Energie EU část 2. Budoucí vývoj ceny dodávky elektřiny ( Podle Straight Consult, s.r.o.) Cena silové elektřiny - Nepokrývá celkové výrobní náklady -"— Transkript prezentace:

1 Energie EU část 2

2 Budoucí vývoj ceny dodávky elektřiny ( Podle Straight Consult, s.r.o.) Cena silové elektřiny - Nepokrývá celkové výrobní náklady - dlouhodobě neudržitelná, nutné investice. Pravděpodobný budoucí trend – střednědobá stagnace, následný růst Síťové tarify Budoucí investice vyvolané nutností obnovy sítí. Pravděpodobný budoucí trend – pozvolný růst (inflace+vynucené investice) Poplatky na podporu výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie Vývoj ovlivňován politickými rozhodnutími Pravděpodobný budoucí trend - velká neznámá, pravděpodobně stagnace nebo růst

3 Koncem r. 2014 rozhodnuto o energetických cílech EU pro rok 2030 Snížení emisí CO2 v EU o 40 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990 Podíl výroby elektrické energie z OZE nejméně 27 % do roku 2030 (Cíl pro OZE ve skutečnosti znamená výrazné zpomalení růstu OZE v době, kdy se tyto zdroje blíží konkurenceschoposti. V mnoha státech do konce desetiletí nebudou fotovoltaika a vítr potřebovat podporu.) Zvýšení energetické účinnosti o 27 % (Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent) Propojitelnost sítí na úrovni 15 % do roku 2030 (pojistka v případě výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou)

4 EU zatím nenaplňuje dosažení cíle uspořit 20 % energie do r. 2020

5 Konečná spotřeba energie v průmyslu, dopravě, v domácnostech, službách, průměr zemí EU

6 ČR a energet. náročnost v evropském srovnání (spotřeba energie/1000 EUR HDP) I když se účinnost v české energetice obecně zvyšuje, země zůstává mezi šesticí nejnáročnějších ekonomik EU, a to i po přepočtu, který respektuje vysoký podíl energeticky náročného průmyslu. Zdroj: https://datamarket.com/data/set/1agh/energy-intensity-of-the- economy#!ds=1agh!yjx=5.b.d.15.n.c.x.8.2.h&display=bar

7

8 ČR: uhlí, nukleární energie

9 Rakousko: 68 % energie z vody Zdroj: http://www.iea.org/stats/

10 Švédsko: nukleární, hydro

11 Francie – 76 % energie z jádra

12 Stavebnictví (1) Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. (Významnou roli u zadaných veřejných zakázek v ČR v roce 2014 plnily Operační programy EU. Z celkové hodnoty 142 428 mil. Kč a celkového počtu 6 657 veřejných zakázek zadaných v roce 2014 bylo 3 747 (56,3%) zakázek v hodnotě 96 863 mil. Kč (68,0%) spolufinancováno z fondů EU.) Nejvíce energie spotřebuje budova na vytápění (68 %), dále na ohřev vody (15 %), na vaření 8 % a na osvětlení pak 1 %.

13 Dopad směrnice 2010/31/EU do stavebnictví být příkladem Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto jsou tyto budovy předmětem pravidelné energetické certifikace. Platí povinnost vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy musí zajistit: a) Od r. 2021 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r. 2019 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

14 SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, změněný zákonem 103/2015, Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

15 Nová výstavba v ČR a energetická náročnost domů Nové domy (bytové, rodinné, administrativní) od roku 2018 / 2019 / 2020 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou větší než 1 500 m 2 ) - od 1. ledna 2019 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2020 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 ) Nové domy veřejné správy od roku 2016 / 2017 / 2018 Musí splňovat požadavky tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie (nulové domy) a to: - od 1. ledna 2016 (pro domy s podlahovou plochou větší než 1 500 m 2 ) - od 1. ledna 2017 (pro domy s podlahovou plochou větší než 350 m 2 ) - od 1. ledna 2018 (pro domy s podlahovou plochou menší než 350 m 2 )

16

17 Snižování emisí - Výroba energie z obnovitelných zdrojů – strategie do 2020

18

19 Investice do OZE z globálního pohledu Source: International Energy Agency

20 Scénář EU do roku 2050 pro snížení emisí Energet.sektor Průmysl Bydlení a služby Doprava Zemědělství

21 Tuny CO 2 – oblasti znečištění http://edgar.jrc.ec.europa.eu/part_CO2.php#3degree http://edgar.jrc.ec.europa.eu/index.php http://edgar.jrc.ec.europa.eu/part_CO2.php#3degreehttp://edgar.jrc.ec.europa.eu/index.php 21

22 Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: zpráva EEA č. 12/2012.

23

24

25

26 Děkuji za pozornost

27 Příspěvek na zelenou energii v ČR Zákazníci – (domácnosti, firmy) platí podle Energetického zákona (novela v r. 2014) stejně. 495 Kč na MWh tj. cca 0,50 Kč na 1 kWh Domácnost s průměrnou roční spotřebou elektřiny 2500 – 5000 kWh /rok Domácnost připlácí tedy ročně cca 1500 Kč/rok na zelenou energii.

28 Základní údaje o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR Zákon o podpoře OZE schválila vláda ČSSD v roce 2003 s tím, že investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů 8%. Motivací k investicím do tehdy nákladných solárních elektráren byly garantované vyšší výkupní ceny vyrobené energie (cca 15 Kč/kWh) s limitem max. 5 % meziročního poklesu výkupních cen. Náklady na solární technologie klesly, výkupní ceny zůstaly vysoké 2008–2010 nastal solární boom - příčinou byl razantní pokles ceny fotovoltaických technologií (příčina poklesu - nabídka čínských modulů), a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory. „Náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE,“ Ještě v lednu 2010 činil instalovaný výkon solárních elektráren 463 MWH, v listopadu překročil 1000 MWh a do konce prosince to byl výkon 1650 MWh. V r. 2014 činil celkový instalovaný výkon 2131 MW (asi polovina výkonu obou českých jaderných elektráren). - Dotace na solární elektrárny činí desítky miliard korun ročně, v r. 2014 to bylo 44,4 miliardy (z toho 11,7 mld. ze státního rozpočtu, zbytek zaplatili v ceně spotřebitelé).

29 Solární boom skončil, ale…. Srovnáme-li situaci, ke které došlo na přelomu let 2009 a 2010 s Německem: ČR nebyla schopná přijmout potřebné úpravy legislativy a zachovala podporu pro solární elektrárny v roce 2010 na zcela neadekvátní výši, v Německu přistoupili k poklesu výkupních cen ve čtvrtletních periodách tak, aby výkupní ceny flexibilněji reflektovaly vývoj investičních nákladů do fotovoltaických technologií. Česká vláda na kritickou situaci zareagovala až v září 2010, kdy nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny (zejména ty velkoplošné). fotovoltaické elektrárny vystavěné do konce roku 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny, a to na dobu 20 let. Vláda se snažila zavést zdanění, ale kvůli změnám podmínek žaluje ČR 40 provozovatelů solárních elektráren, chtějí kompenzaci ve výši 3,3 mld. Korun. Jiné žaloby za získání licence předčasně, v závěru roku 2010, kdy ještě platily dvojnásobné výkupní ceny.

30 Climate bonds/zelené dluhopisy Zelené dluhopisy se dělí do několika tematických kategorií dle oblasti pomoci, na kterou se zaměřují (zemědělství, deštné pralesy, znečištění vody, aj.). Emitent cenného papíru (vláda, místní samospráva, banka, korporace) se zavazuje využít získané prostředky na opatření zmírňující dopady klimatických. Samostatnou kategorií v rámci zelených dluhopisů jsou velmi populární tzv. Forest bonds zaměřené na ochranu deštných pralesů po celém světě. V roce 2013 bylo do zelených dluhopisů investováno celkem 346 miliard amerických dolarů a většina emitovaných dluhopisů měla nejvyšší investiční rating.