Lidský jedinec a jeho vývoj. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.

Prezentace na téma: "Lidský jedinec a jeho vývoj. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně."— Transkript prezentace:

1 Lidský jedinec a jeho vývoj

2 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Václava Talábová Předmět:Základy společenských věd

3 Obsah Vývojová psychologie1 Vývojová psychologie a ostatní vědy2 Praktický význam vývojové psychologie3 Charakteristika duševního vývoje4 Druhy změn ve vývoji5 6 Mechanismy vývoje7 Zákonitosti vývoje8 Prenatální období9 Stádia prenatálního vývoje10

4 Obsah Novorozenecké období11 Kojenecké období12 Batolecí období13 Předškolní věk14 Mladší školní věk15 Období dospívání16 Období dospělosti17 Období stáří18 Shrnutí19

5 Vývojová psychologie je vedle obecné a pedagogické psychologie jedním z hlavních psychologických odvětví. Zkoumá zákonitosti duševního vývoje člověka. Shromažďuje, popisuje, srovnává a třídí poznatky o duševním životě člověka od počátku až do konce jeho vývoje. Vývojová psychologie 1

6 Nejtěsněji souvisí s obecnou psychologií a pedagogickou psychologií, spolu s nimi vytváří základní trojici psychologických disciplín. Je mezi nimi úzká vzájemná interakce: Vývoj. psych. a ostatní vědy 2 OBECNÁ PSYCHOLOGIE VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIEPEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE

7 Praktický význam vývoj.psy. Praktický význam vývojové psychologie je v tom, že poznatky o duševním vývoji dítěte pomáhají účinně zasahovat do dalšího vývoje a usměrňovat jej. Bez důkladné znalosti VP se neobejde nikdo, kdo chce správně a úspěšně působit na dítě, ale nejen na něj. Člověk v jiném věkovém období, než jsem právě já, může mít značně odlišný způsob prožívání a hodnocení týchž událostí, má jiné zkušenosti, problémy atd. Když k tomu nepřihlížím, mohou vznikat problémy a konflikty. 3

8 Duševní vývoj je dynamický progresivní proces, který se odehrává v čase a navozuje určité změny. Za vývoj ale nemůžeme považovat jakoukoli změnu, ke které časem u jedince dochází, ale jen takovou, která znamená i něco kvalitativně vyššího, než byl předcházející stav. Vývoj znamená zdokonalování (opakem je stagnace a regrese). Významným znakem vývoje je rovněž psychosomatická jednota. Znamená to, že se tyto dvě složky - tělesná a duševní - v průběhu vývoje vzájemně podmiňují. Charakteristika duševního vývoje 4

9 Druhy změn ve vývoji změny velikosti ▫ dítě roste do výšky, přibírá na váze (v prvním roce života se ztrojnásobí) ▫ v duševní oblasti se zvětšuje slovní zásoba, obsah paměti, kapacita poznávacích procesů změny proporcí ▫ jednotlivé vlastnosti a duševní funkce se u dítěte seskupují v jiném poměru než u dospělého (názorné a abstraktní myšlení, paměť mechanická a abstraktně logická) ▫ poměr hlavy k tělu (u novorozence čtvrtina celého těla, u dospělého osminu) 5

10 Druhy změn ve vývoji zanikání starých vlastností ▫ zanikání podmíněných reflexů, zakrnění brzlíku v dospívání, vypadání mléčného chrupu ▫ v duševní oblasti ztráta dětské řeči, hravosti, ústup impulsivnosti a jiné získávání nových vlastností ▫ trvalý chrup, činnost pohlavních žláz ▫ uvědomělé jednání, mravní cítění... 6

11 VLOHY – UČENÍ – ZRÁNÍ - SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ – VÝCHOVA Dítě přichází na svět s určitými vrozenými zvláštnostmi nervové soustavy, které mají silný vliv na jeho další duševní vývoj = vlohy. Rozvíjení vrozených předpokladů závisí do značné míry na spontánním vývoji - zrání a na aktivním osvojování různých schopností - učení. Významný vliv má sociální prostředí - lidé, kteří jej obklopují. Zásluhou čilého styku s lidmi se dítě od prvních dní po narození vyvíjí rozumově, citově i mravně. Od lidí se učí řeči, vytváří si bohaté a rozmanité citové vztahy, od lidí si osvojuje způsoby jednání přiměřené úrovni společnosti ve které žije. Společnost ovlivňuje jedince nejen náhodně a bezděčně, ale i cílevědomě a systematicky - výchovou. Mechanismy vývoje 7

12 celistvost ▫ jednotlivé znaky duševního života se nevyvíjejí izolovaně, ale vždy v celistvosti, i když zdánlivě mohou působit dojmem izolovaného jevu plynulost – (spojitý, nezvratný průběh) ▫ vývoj se neuskutečňuje náhlými, prudkými změnami, ale pozvolně, jedno období přechází do druhého postupně vývoj od všeobecného ke specifickému – (postupná diferenciace a integrace funkcí) ▫ reakce dětí jsou ve všech fázích motorického i psychického vývoje nejprve hrubé, nerozčleněné, nespecifické, teprve postupně se zpřesňují a diferencují individuálnost vývoje ▫ pro každého jedince platí, že všeobecné zákonitosti se realizují velmi individuálním způsobem. nerovnoměrné tempo vývoje (postupné zpomalování) ▫ v jednotlivých etapách je tempo vývoje značně odlišné Zákonitosti vývoje 8

13 Prenatální období zahrnuje dobu od početí po narození dítěte a trvá přibližně 40 týdnů. Doba prožitá v děloze matky (nitroděložní období) je nejdynamičtějším vývojovým obdobím z celého lidského života. Během 280 dní (devíti kalendářních měsíců) se z jedné jediné oplodněné zárodečné buňky vyvine dokonalý lidský plod, který je bezprostředně po narození schopen samostatné existence. Nikdy v dalším životě už nedojde za tak krátkou dobu k tolika převratným událostem. Prenatální období 9

14

15 FÁZE OPLOZENÍ  Trvá asi 3 týdny.  Končí vznikem nervové trubice (v třetím týdnu).  V tomto období dochází k oplození, poté uhnízdění blastocysty, vytváří se tři zárodečné listy. EMBRYONÁLNÍ OBDOBÍ  Období od 4. do 12. týdne.  Období vytváření základů všech orgánů.  Jedinec je v této době zvláště citlivý na všechny možné škodlivé vlivy.  Na přelomu 8. a 9. týdne, kdy mu začínáme říkat plod, váží 9 gramů a měří 5 centimetrů.  Plod je prokazatelně schopen učit se, vytvářet podmíněné reflexy. FETÁLNÍ OBDOBÍ  Nastává po 12. týdnu od oplození.  Dokončuje se vývoj orgánových systémů a probíhá růst.  Reaguje na tlak, vnímá zvuky, rozlišuje chutě, výraznější pohyblivost.  Jedinec reaguje na dotyk kdekoli na pokožce.  Už v 7. měsíci je plod již natolik zralý, aby přežil předčasné narození. Stádia prenetálního vývoje 10

16 Novorozenecké období trvá přibližně jeden měsíc od narození. Novorozenecké období je v podstatě doba adaptace na nové prostředí. Narození je pro jedince šokující událost. Z prostředí, které mělo stálou teplotu, tlumilo zvuky, světlo i nárazy se najednou ocitne v relativním chladu, hluku a na světle. Musí samo dýchat a udržovat tělesnou teplotu. Vidí do vzdálenosti 20 - 30 cm, nezaostřuje, dobře slyší a vnímá dotek, změnu teploty a polohy. Je vybaven vrozenými reflexy, které mu umožňují adaptaci (reflexy spojené s příjmem potravy, obranné reflexy, uchopovací reflex aj.). Z prenatálního období si pamatuje hlas matky, který upřednostňuje před ostatními. Novorozenecké období 11

17 jako kojenecké období se označuje první rok života dítě již vstřebalo změnu prostředí a nyní se snaží seznámit se se světem, v němž žije typický je prudký růst o 20 – 25 cm a zvyšování hmotnosti zhruba na trojnásobek - o 6 – 7 kg během 1. roku začíná osifikace kostí ukončená kolem 6 roku dochází k psychickému a fyzickému vývoji od 2. měsíce se začínají vytvářet podmíněné spoje - základ pro podmíněné reflexy od novorozeneckého věku přes kojenecký až k batolecímu období se vytvářejí citové, sociální vztahy -první tři roky jsou nejdůležitější klíčová období - 3., 6., 9., 12. měsíc – mezníky, kdy má dítě něco umět POTŘEBY KOJENCE: biologické, psychické, sociální Kojenecké období 12

18 Je to období od jednoho do tří let věku dítěte. V tomto období se zakládá celá osobnost člověka. Pro období batolete je typická motorická instabilita (batole nevydrží chvíli v klidu, v tomto období je nejvíce úrazů). Jemná motorika se zdokonaluje – při hře s kostkami – při práci s tužkou a papírem – v sebeobsluze a pomoci v domácnosti Tempo řeči – do 2 let pomalejší, mezi 2. – 3. rokem se výrazně zrychluje. – Slovní zásoba ve 2 letech – 300 – 400 slov ve 3 letech – 500 – 700 – 1500 slov První období vzdoru - projev sebeuvědomění a sebeprosazení Dominantní činností je hra Batolecí období 13

19 období od tří do šesti let věku dítěte, končí nástupem do základní školy rozšiřování poznatků schopnost regulovat jednání podle instrukcí první odpoutání od rodiny větší kontakt s vrstevníky rozvoj řečových dovedností (vylepšení) rozvoj zručnosti (kresba, modelování) výraznější odlišení ženské a mužské role (holky – panenky, kluci – autíčka) dobře rozvinutá jemná motorika (modelování, šití, navlékání…) obrovská potřeba pohybu → zdokonalují se pohybové schopnosti (hrubá motorika) psychický vývoj – vnímání, pozornost, paměť, představivost, myšlení, řeč, city dominantní činností je stále hra Předškolní věk 14

20 období od šesti do deseti / jedenácti let věku dítěte začíná nástupem do základní školy celkově lze charakterizovat jako relativně klidné a bez dramatických vývojových změn. ve školním období dochází ke změně dominantní činnosti dítěte - hra je postupně nahrazována učením prepubertální a pubertální změny – dítě by na ně mělo být připravováno systematickou sexuální výchovou přiměřenou věku dítěte psychický vývoj – vnímání, pozornost, paměť, představivost, myšlení, řeč, city sociální vztahy – k dospělým X k vrstevníkům dominantní činností je plnění školních povinností Mladší školní věk 15

21 přechodná doba mezi dětstvím a dospělostí dělí se na: – období prepuberty – období puberty – období adolescence období pohlavního dospívání prudký růst výšky a hmotnosti, rozvoj sekundárních pohlavních znaků změna postavy, mutace hlasu u chlapců dívky – první menstruace chlapci – první poluce pohlavní zralost neznamená zralost fyzickou ani psychickou výrazné změny ve fyzickém i psychickém vývoji Období dospívání 16

22 přechod z dospívání do dospělosti probíhá průběžně a je charakterizován dosažením osobní zralosti dospělost je nejdelším životním obdobím jde o období dynamické – rozvoj nekončí (např.: potřeba sebevzdělávání, získání zkušeností, dosahování řady cílů…) jde o období práce, zakládání rodiny, výchovy dětí a vykonávání řady společenských rolí MLADŠÍ DOSPĚLOST18/26 – 30/35let STŘEDNÍ DOSPĚLOST 30/35 – 45/50 let STARŠÍ DOSPĚLOST 45/50 – 60/65 let (presenium) ohraničeno vstupem do důchodu Období dospělosti 17

23 Období stáří ze společenského hlediska je člověk starý, když je za takového pokládán ostatními členy společnosti dnes se období stáří věnuje celosvětově velká pozornost – lidská populace stárne (rodí se málo dětí) a dožívá se delšího věku (za cenu řady nemocí a ztráty soběstačnosti) GERONTOLOGIE - obor, který se zabývá komplexně stárnutím a problematikou starých lidí (geron = řecky starý člověk, logos = řecky věda) 18

24 SHRNUTÍ NOVOROZENEC KOJENEC BATOLE PŘEDŠKOLNÍ VĚK MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ MLADŠÍ DOSPĚLOST STŘEDNÍ DOSPĚLOST STARŠÍ DOSPĚLOST OBDOBÍ STÁŘÍ o 18/26 – 30/35let o 30/35 – 45/50 let o 6 – 10/11 let o 45/50 – 60/65 let o první rok života o 3 – 6 let o 0 – 1 měsíc o 65 let a více (vstup do důchodu) o 1 – 3 roky o 11 – 18/26 (prepuberta,puberta,adolescence) 19

25 http://www.zsnastrani.cz/vyuka/vko http://bio-nature.blog.cz/1103/antropologie-biologie-cloveka-i http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/60049/v-cesku-zije- 10-535-811-lidi-novorozenec-ohrozeny-druh.html http://kill-willi.blog.cz/en/0906/puberta-jeeeeeeeej http://zebry.cz/cmelakasvet.cz/?p=813 http://plajzka.blog.cz/1010/bohatstvi-stari DVOŘÁK J. A KOLEKTIV.: Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Didaktis, 2009 Použité zdroje