Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012
2
Vznik SENZA družstva
3
Důvody založení družstva subjektivní situace zkušenosti z poskytování sociální služby denní stacionář pro mládež a dospělé osoby se ZP sociální izolace osob se ZP a osob dlouhodobě nezaměstnaných přání uživatelů sociální služby „mít práci“ potřeba pracovní integrace a sociálního začleňování osob se zdravotním znevýhodněním objektivní situace nezaměstnanost v regionu 10,5%, z toho 16,2% osob se sníženou/změněnou pracovní schopností (rok 2000) nedostatek pracovních příležitostí pro OZP nezájem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se ZP
4
Specifika zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním podřízení výrobního programu schopnostem, dovednostem a možnostem zaměstnanců individuální přístup - individuální pracovní náplně, individuální pracovní doba, potřeba zacvičení, potřeba stálého vedení,… specifický režim na pracovišti – přestávky, střídání pracovních činností,… kvalitní zázemí - pracovní stoly, židle, nástroje a nářadí, mnohdy specificky upravené plánování výroby - kalkulace se sníženou pracovní výkonností, častější pracovní neschopností
5
Výrobní program Orientace na služby vývařovna, jídelna, později rozvoz obědů prádelna, mandlovna, opravy prádla a oděvů šicí dílna - ukončen provoz objektivní situace drobné montážní práce - kooperace balicí činnost plastové výlisky kompletace výrobků
7
Co se nám podařilo trvalé pracovní uplatnění osob dlouhodobě nezaměstnaných a jejich sociální začlenění jasné vymezení sociálního družstva – oddělení od poskytovaných sociálních služeb personální obsazení výrobních profesí - zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním (bývalých uživatelů) a lidí, u kterých došlo ke snížení pracovní schopnosti v průběhu aktivního věku (přirozené příklady dobré praxe, přenos pracovních návyků i dovedností, apod.) využití běžných potřeb obyvatel v dané lokalitě a regionu - orientace na služby obyvatelům a malým firmám a jejich rozšíření o služby, které na trhu chyběly návrat orientace družstva na více kooperačních činností
8
Chyby v našem podnikání nerovnováha ekonomické a sociální oblasti provozu družstva – přecenění sociálních aspektů na úkor ekonomických nedostatečný finanční plán – provozování nevýdělečných činností (nutnost ukončení provozů ekonomicky nevýdělečných) v určité fázi orientace výroby na jednoho velkého zákazníka – dopad ekonomické krize snižování výdajů na nesprávném místě - slabý marketing mimo služeb družstvo nemá vlastní produkt, který by mohlo uplatnit na volném trhu, podílí se na výrobě – velmi náročná organizace práce
9
Doporučení výrobní program a celkovou strategii sociální firmy založit na znalosti místního prostředí - při tvorbě výrobního programu vycházet z přirozených potřeb v dané lokalitě (z vlastní erudice, konzultace s odborníky, apod.) nepodcenit přípravu finančního plánu, počítat s riziky a potřebnou finanční rezervou, jasně stanovit finanční strategii pokud firma začíná s dotačními prostředky stanovit finanční strategii po ukončení projektu – zajistit udržitelnost firmy definujte své sociální a podnikatelské cíle, stanovte si parametry výkonnosti firmy i vlastní sociální přidané hodnoty
10
Doporučení v případě návaznosti sociálního podniku na sociální služby jasně vymezit co je sociální služba a kdo jsou její uživatelé, co je podnikání a kdo jsou zaměstnanci firmy (jasně vymezit kdo je v organizaci klientem a kdo je zaměstnancem) nepodcenit marketingovou strategii, včetně marketingového průzkumu - seznámit odbornou veřejnost, veřejnou správu apod. s přidanou hodnotou našeho podnikání (umění „se prodat“) nepodceňujte rizika (např. liknavost úředníků veřejné správy, buďte při plánování připraveni na mimořádné události, které vyžadují mít dostatečné finanční rezervy)
11
Doporučení na závěr zlaté pravidlo udržitelnosti – každý zaměstnanec musí i v sociální firmě „vydělat“ minimálně tolik prostředků, aby mohla být pokryta jeho mzda. Další náklady firmy (režijní, provozní, …) je možné hradit z různých alternativních či podpůrných zdrojů, ovšem pokud zaměstnanec nevydělá ani na svoji mzdu, není jeho místo dlouhodobě udržitelné.
12
Sociální podnikání sociální podnikání = podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí, naplňují veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech sociálního podniku hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního
13
Sociální prospěch firma provozuje aktivity prospívajících společnosti či specifické skupině v obecném zájmu, např. obci, regionu je založena ve prospěch občanů nebo z jejich iniciativy (přímo nebo nepřímo) demokratické rozhodování (o osudu a rozvoji podniku, nikoli v provozně – manažerské rovině)
14
Ekonomický prospěch sociální podnik není závislý na veřejných a soukromých institucích vykonává soustavné a udržitelné ekonomické aktivity (= podniká), se kterými je spojen alespoň minimální podíl placené práce nese vlastní (často zvýšená) ekonomická rizika případný zisk je použit přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplňování veřejně prospěšných cílů (sociální mise) může využívat vícezdrojového financování
15
Enviro a místní prospěch sociální podnik spolupracuje se zainteresovanými partnery a respektuje jejich postoje podílí se na přednostním uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů podporuje smysl pro sociální zodpovědnost na místní úrovni využívá inovativní přístupy zohledňuje ekologické aspekty
16
Mgr. Renata Čekalová Děkuji za pozornost a přeji hodně dobrých nápadů, trpělivosti a úspěchů.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.