Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík 5. Přednáška 12. 11. 2015 Geopolitika a politická geografie.

Prezentace na téma: "Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík 5. Přednáška 12. 11. 2015 Geopolitika a politická geografie."— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní vztahy Mgr. Lukáš Vacík 5. Přednáška 12. 11. 2015 Geopolitika a politická geografie

2 GEOPOLITIKA

3 Geopolitika Vznik – 80. a 90. léta 19.st. První velká teorie MV Fungující v rámci Realismu Důležité historické faktory vzniku : – Dokončení kolonizace – Vznik nových teoreticko-metodologických principů

4 Definice geopolitiky Je to teoretická škola V rámci realistického paradigmatu Vysvětlení MP jako oblasti svébytných jevů a zákonitostí ….je to teorie, studující zákonitosti vlivu zemského povrchu na politiku států a zákonitosti pohybu síly v prostoru…. Sjednocení 2 přístupů: – Geografického determinismu – Sociálního darwinismu

5 Geografický determinismus Způsob vysvětlení, jak se společnosti a státy vyvíjí ze zvláštností geografického prostředí, ve kterém se nacházejí Charakter přírodních zdrojů, nadmořská výška, klimatické podmínky, enviromentální podmínky

6 Sociální darwinismus Herbert Spencer Vysvětlení sociálního chování s pojmy převzatými z biologie Darwin – pojetí boje o život a přírodní výběr, věčný boj o život, společnost jako organismus a evoluce

7 Dělení geopolitiky 3 základní přístupy: – Německá – Anglo-saská – Ruská

8 Německá geopolitika F.Ratzel (konec 19.st.) – Antropogeografie – Politická geografie Zakladatel disciplíny Spojení geografie, antropologie, geopolitiky Stát se mění v dynamický prostorový útvar – biologický organismus – Vlastnosti národa jsou odvozeny od půdy – Národ a prostor určují charakter státu a politický život – Organický charakter státu – rozvíjí se a roste jako celek

9 Německá geopolitika R. Kjellén – Stát jako forma života – Politická účelnost je pro stát nejdůležitější (na rozdíl od spravedlnosti a zákonu) – Stát – soutěživý boj s ostatními státy – vítězství silnějšího (přirozený výběr)

10 Německá geopolitika K.Haushofer – Poradce A.Hitlera – Přeformulování teorie životního prostoru pro potřeby nacistů – Definice 4 panregionů (Euroafrika, Panrusko, Panamerika, Dálnovýchodní oblast) – Dominance Severu – definice 4 velmocí (Něm, Rus, USA, Jap) – Geopolitika = teorie závislosti politických procesů na zemi – Nedostatek životního prostoru – hranice států = bojové fronty – Růst německé 800leté expanze – cíl: ovládnutí světa – Boj Německa proti západním mocnostem – Vznik kontinentálního bloku – osa Berlín-Moskva-Tokyo – Kooperace Ruska a Německa

11 Anglo-saská geopolitika A.T.Mahan – Vliv námořní síly na dějiny – Největší US stratég všech dob – Stát jako živý organismus – Světová mocenská rovnováha – 2 protiklady: Pozemní moc – Sparta, Řím, Rusko Námořní moc – Athény, VB, USA – Klíčový kontinent – Asie Klíčová síla v Asii je Rusko – Mořská moc = vítězná – Moře = světová říše

12 Anglo-saská geopolitika H.J.Mackinder (VB) – Geografická osa dějin – Vycházel z Mahana – Světový oceán – všechny moře světa – Světový ostrov – Evropa, Asie, Afrika – Klíčová oblast – Euroasie – Heartland – srdce země – Klíčová role pozemní síly

13 Anglo-saská geopolitika N.Spykman – Odkaz na Mahana a Mackindera – Americká strategie ve světové politice – Vojenská síla státu – nejdůležitější složka moci – Realista – Rimland – nárazníkový pás Euroasie (Mackinderův půlměsíc) – Význam letectva

14 Ruská geopolitika Koncept „panslovanství“ – Jednota slovanských národů N.J.Danilevsky – Rusko a Evropa – Odpor proti Západu – Odmítnutí sociálního darwinismu – Odlišné linie vývoje kulturně-historických tipů P.N.Savickij – Škola Euroasijství – Odmítání panslovanství – Zdůrazňování geografického determinismu – Odlišnost Asie a Evropy

15 Geopolitiky Německá „Geopolitik“ vs. anglosaská „geopolitic“ Německá – Stát jako živý organismus mezinárodní a mezistátní politiky Anglosaská – Geostrategie – Moc jedince

16 Dnešní geopolitika …„teoretická koncepce pokoušející se popsat zákonitosti pohybu moci či síly v prostoru…“ Po 2. sv. v. – 5 základních vývojových linií

17 Geopolitický řád V jeho rámci jsou formovány: – Aktéři – Pravidla operací – Principy vztahů – Podmínky fungování obchodu – Použití síly a diplomacie

18 Geopolitický řád Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) Systém imperialistického soupeření (1875- 1945) Geopolitický systém Studené války (1945- 1990) Nový geopolitický řád (1990- ??)

19 Evropský koncert velmocí a Britský geopolitický řád (1815-1875) Rovnováha v rámci soupeření VB, FR, Pru, R-U, RU Představa ideálního modelu multipolárního uspořádání Rozpadá se: – Vítězství Německa nad Francií (1871) – 1.sv.v.

20 Systém imperialistického soupeření (1875-1945) Tradiční rivalové světové hegemonie – VB a Francie Později – Německo Později – USA a SSSR

21 Geopolitický systém Studené války (1945-1990) Bipolární uspořádání Východ-Západ Kapitalismus vs. komunismus

22 Nový geopolitický řád (1990- ??) Hegemonie USA – Vyvažuje EU ( !! v NATO spojenci !! ) Japonsko Čína Rusko Indie Brazílie Hegemonie univerzalistické křesťanské ideologie ???

23 Geopolitické a geostrategické doktríny Doktrína – Pevné učení či nauka opřena o určitou autoritu – Soubor zásad, kterými se řídí zahraniční politika daného státu

24 Monroeova doktrína Zásady US zahraniční politiky Především vůči latinsko-americkým zemím a Evropě – nevměšování se Evropy do záležitostí USA Expanze USA na kontinentu

25 Rooseveltova doktrína Dodatek k M.D. Právo na západní polokouli jako sféru vlivu Intervence v Karibiku

26 Wilsonova doktrína Odmítnutí izolacionalismu Globální angažovanost Univerzální principy demokracie na bázi mravních hodnot Vliv na Versailleský systém

27 Rooseveltova doktrína Konec izolacionalismu Invaze v Tichomoří a v Evropě Uspořádání poválečné Evropy

28 Trumanova doktrína Zadržování komunismu Založení NATO Marshallův plán Podpora Řecka Turecka Válka v Koreji

29 Eisenhowerova doktrína Blízký východ Suezská krize Podpora zemí blízkého východu vůči expanzi komunismu

30 Kennedyho doktrína „Vzájemně zajištěná destrukce“ Berlínská krize Kubánská krize Vietnam Jaderné odstrašení

31 Nixonova doktrína Eskalace Ukončení konfliktu ve Vietnamu

32 Carterova doktrína Izraelsko-egyptská mírová smlouva Reakce v Africe Írán Invaze do Afghánistánu

33 Reaganova doktrína Konfrontace se SSSR Uzbrojení SSSR „Hvězdné války“ Podpora Pákistánu a mudžahedýnů v Afghánistánu

34 Bushova st. doktrína Blízký východ – Irák vs. Kuvajt Postkomunistické státy NATO

35 Clintonova doktrína Somálsko Balkánský konflikt – Daytonské dohody Kosovo Snaha o mír v Arabsko-izraelském konfliktu

36 Bushova jr. doktrína Osa zla (Axe of Evil) – Irák, Írán, Severní Korea Boj proti terorismu – Irák, Afghánistán, Pákistán, Filipíny, Saudská Arábie

37 Chruščovova strategie Berlínská krize Snaha vytvořit východoněmecký komunistický stát Kubánská krize

38 Brežněvova doktrína Vývoz komunismu Podpora Indie proti Pákistánu Hrozba zásahu na Blízkém východě Podpora intervence v Africe Později invaze do Afghánistánu

39 Politická geografie

40 Stát Politické uspořádání společnosti vyznačující se suverenitou a svrchovanou mocí nad svým územím

41 Státní hranice Linie na zemském povrchu Rozkládá se v nich státní území – Pobřežní vody do vzdálenosti 21,2 km – Dno – Vzdušný prosor Vymezena MN smlouvami

42 Území podle mezinárodního práva 1) nezávislé (svrchované) státy a) jsou samostatnými politicko-geografickými jednotkami b) jsou subjektem mezinárodního práva a mají svrchovanou moc nad svým územím d) dekolonizace – proces osamostatnění států (nejlépe patrné v Africe, Americe a Asii) 2) závislá území a) omezená suverenita (kolonie, protektorát, zámořské území) b) nesamostatné politicko-geografické jednotky d) Nizozemské Antily, Francouzská Polynésie, Americká Samoa, Grónsko (největší) g) mohou to být i volně přidružené státy - Portoriko 3) území pod společnou správou světového společenství Antarktida – mezinárodní území – slouží vědeckým účelům (Antarktická smlouva, 1959) 4) Sporná území Kašmír, Západní Sahara, Palestinská území, Taiwan

43 Státy podle rozlohy území Velikost území není rozhodující pro hospodářskou vyspělost Výhody většího území: a) možnost nalezišť nerost. surovin b) zdroj půdy, lesů, organismů Nevýhody většího území: a)obtížná dostupnost b)b) ztížená obrana území ČR – rozloha 78 864 km² (cca 114. místo na světě) Státy podobné rozlohou ČR: – Rakousko, SAE, Panama, Sierra Leone, Ázerbajdžán

44 Největší X nejmenší státy světa (rozloha v km²) Největší státy 1) Rusko17 075 400 2) Kanada 9 976 139 3) Čína 9 560 980 4) USA 9 371 829 5) Brazílie 8 511 965 Nejmenší státy 1) Vatikán0,44 2) Monako2 3) Nauru21 4) Tuvalu26 5) San Marino61

45 Státy podle počtu obyvatel Států s počtem obyvatel vyšším než 100 milionů je 11 (viz. tabulka + Mexiko) ČR je cca na 75. místě se 10,3 mil obyvateli podobný počet obyvatel jako ČR: Belgie, Niger, Zambie, Řecko, Portugalsko, Maďarsko V Číně a Indii je cca třetina obyvatel světa Problémy s populační explozí (Indonésie, Bangladéš, Pákistán, Indie, Nigérie atd.) V Číně a Indii přibude ročně více než 15 mil obyvatel každý den vzroste počet obyvatel Země o cca 300 000

46

47 Státy podle hustoty zalidnění Hustota zalidnění – počet obyvatel připadající na jednotku plochy (nejčastěji na km²) Největší hustotu mají ministáty: Monako (17000), Singapur (6450), Malta (1230), Maledivy Velké územní rozdíly v hustotě zalidnění i uvnitř jednotlivých států (Čína, Indie, Indonésie, Rusko, Kanada, Egypt atd.) ČR je cca na 28. místě na světě (130 obyv./km2) Podobnou hustotu zalidnění jako ČR mají: Arménie, Čína, Moldávie, Kuvajt, Dánsko

48 Státy podle polohy a tvaru státního území Přirozené hranice říční toky (Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem) horské hřebeny (Pyreneje mezi Španělskem a Francií) mořské pobřeží Umělé hranice klikatý typ (feudální vlastnictví, konflikty, převažující obyvatelstvo nebo náboženství) přímočarý typ (dekolonizace, USA, Kanada, Mexiko, Afrika, výsledek války, podél rovnoběžek nebo poledníků) Hraniční přechody místa, kde mohou občané všech zemí přecházet z jednoho státu do druhého zřízeny dohodou mezi státy na některých místech hranice při překročení je nutný platný dokument (cestovní pas, eventuálně vízum) přechod hranice na jiných místech je zakázán

49 Státy podle polohy a tvaru státního území Státní hranice vymezují tvar území 1) protáhlý tvar území (Chile, Norsko, Vietnam) 2) pravidelný tvar území (Egypt, Francie, Pobřeží Slonoviny) 3) velmi nepravidelný tvar území (Thajsko, Chorvatsko, Švýcarsko) Podle přístupu k moři dělíme státy na: 1) přímořské většina na Zemi (vč.pobřežních vod) 2) pevninsko-ostrovní Malajsie, Řecko, Kanada, Dánsko 3) ostrovní Island, Kuba, Madagaskar, Irsko 4) souostrovní Indonésie, Japonsko, Filipíny 5) vnitrozemské 40, ČR, SR, dohody o používání přístavů 6) s úzkým koridorem k mořiIrák, Bosna a Hercegovina, Kongo Dvě teritoria USA-Aljaška Rusko-Kaliningrad Oceány a Antarktida nepatří nikomu

50 Státy podle složení obyvatelstva homogenní (národnostně jednotné) jeden národ, jeden úřední jazyk v Evropa heterogenní (národnostně smíšené) více národů (někdy stovky), více úředních jazyků většina států v Asii a v Africe národnostní menšiny (někdy velmi početné) obyvatelstvo některých států hovoří více jazyky, ale jsou jeden národ (Švýcarsko) velké národy, které nemají vlastní stát (Palestinci, Kurdové, Romové atd.) obyvatelstvo některých států převzalo jako úřední jazyk – jazyk bývalé koloniální velmoci státy v Americe a Oceánii chápou pod pojmem národ, všechny občany příslušného státu separatismus snaha o oddělení (separaci) části území s velkou národnostní menšinou a vytvoření vlastního nezávislého státu (Palestina, Kurdistán, Baskicko, Quebec, Čečensko)

51 Státy podle územní organizace Unitární stát stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů politický systém řízen z jednoho vládního centra moc zákonodárná, výkonná i soudní platí na celém území Polsko, ČR, Finsko Federace politická forma státního zřízení, ve které několik států tvoří jeden federální stát se společnou ústavou, státním občanstvím a nejvyššími státními orgány USA, Kanada, Mexiko, Brazílie, Nigérie, Indie, Austrálie, Rusko, Německo, Rakousko, Švýcarsko federální orgány – odpovídají za obranu, zahraniční politiku, měnovou politiku orgány členských států – odpovídají většinou za kulturu, školství, regionální finance části federace se mohou nazývat: státy, spolkové republiky, kantony aj. Konfederace spojení dvou nebo více nezávislých států v současné době neexistuje Švýcarská konfederace je pouze historický pojem – Švýcarsko je federace

52 Státy podle hospodářské úrovně Při ekonomickém hodnocení států se vychází z: hodnoty HDP dynamiky ekonomického růstu z podílu na celosvětovém hospodářském objemu životní úrovně obyvatel Hrubý domácí produkt (HDP) celková produkce výrobků a služeb státu (domácího kapitálu) za jeden rok, určená ke konečné spotřebě po odečtu nákladů na jejich výrobu suma peněz, které se v zemi v daném roce vydělají a rozdělí na mzdách a ziscích suma peněz, které mají lidé a firmy k dispozici na útratu či na investice udává se v USD na obyvatele/rok nebo v absolutní výši

53 Státy podle hospodářské úrovně Hrubý národní produkt (HNP) podobný ukazatel jako HDP, ale zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb vytvořenou národním kapitálem nejen doma, ale i v zahraničí f) nejchudší země mají i méně než 500 USD/obyv./rok (Sierra Leone, Burundi, Vých. Timor)