RTG fázová analýza Tomáš Vrba
Historie 1895 – objevení rentgenových paprsků W. C. Röntgenem 1912,1913 – W. L. Bragg, M. Laue – difrakce záření a stanovení struktur monokrystalů 1916 – Debye a Scherrer rozšířili teorii na polykrystaly
Krystalová mřížka Lze chápat jako soustavu rovin Nekonečně mnoho způsobů, jak rozdělit krystal na soustavu rovin Při RTG difrakci se uplatňují systémy rovin, mezi nimiž jsou největší vzdálenosti
Interakce RTG záření s krystalovou mřížkou Pro difrakci je základní pružný rozptyl (nemění se vlnová délka) záření na elektronech Lze chápat jako odraz atomovými rovinami Pokud je vlnová délka RTG srovnatelná s mezirovinnými vzdálenostmi, dochází k interferenci vln odražených od jednotlivých rovin
Braggova rovnice Podmínka vzniku interferenčního maxima V případě nesplnění Braggovy podmínky dochází k interferenčnímu minimu (velký počet rovin)
Laueho pokus Používaný pro monokrystaly Bílé záření Určuje pouze druh krystalové mřížky Důkaz pravidelného uspořádání krystalů Důkaz vlnové povahy rentgenového záření
Difrakce RTG záření na práškových a polykrystalických vzorcích Záření je difraktováno v úhlech 2θ odpovídajícím vlnové délce záření a struktuře materiálu
Měření Vzorek z jáchymovských dolů
Zpracování měření Porovnávání naměřených hodnot s databází PDF (powder difraction file) Obsahuje asi 100 000 vzorků 4 kritéria vyhledávání – 3 vzdálenosti mezi rovinami a obsah fluoru Zúžení výběru na 75 možností
Výsledek Fluorid vápenatý – CaF2 Plošně centrovaná kubická struktura Mřížkový parametr (délka hrany základní jednotky krystalické mřížky) a = 5,46 Å