Veřejná volba v zastupitelské demokracii

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Občanská nauka Volvy v ČR ; VY_32_INOVACE_D2_13
Advertisements

I.5. Demokracie přímá a nepřímá
Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
V OLEBNÍ SYSTÉMY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
14. přednáška – Volby a volební systémy
Volební systém České republiky
V OLBY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Prezidentské volby v USA (v porovnání s ČR)
VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Veřejná správa Mgr. Terezie Pemová
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ.
Volby Tomáš Divacký 4KA 2011/2012.
Přehled volebních systémů Vojtěch Filipovský
Volby a volební právo Občanská výchova.
VY_32_INOVACE_SVF33360DUD Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Volební systémy Jan Šmíd.
Dělba moci.
Moc zákonodárná Pavel Šuranský. Přáli byste si v naší zemi něco změnit? Jakým způsobem by to bylo možné?
MOC ZÁKONODÁRNÁ Právní řád – není neměnný, lze jej měnit
Vládní selhání a veřejná volba
VY_32_INOVACE_29-14 TEST 4 VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Většinový systém (senát) Poměrný systém (PS)
Veřejná volba a volební systémy
Volby VY_32_INOVACE_ 15 Volby.
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Název školy: Základní škola Městec Králové
POLITOLOGIE TEST Co nepatří mezi základní funkci voleb ? A.Legitimizování moci B.Výchova voličů C.Finanční zisk pro politické strany D.Sestavování.
Renata Moučková Gabriela Sedláková Markéta Černá
Petr Machala. nejdůležitější prostředek uplatňování suverenity státu legální a legitimní způsob jak se podílet na moci Napište co nejvíce důvodů proč.
Teorie rozhodování Veřejná volba
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Demokracie reprezentativní a přímá v ČR
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_055 Jméno autora: Blanka Zbožínková Název.
Jak a kam volíme u nás?. Ve volbách vybírají své politické ……………………………….., kteří reprezentují jejich ……………………………….. (Dufek,
Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová.
Teorie veřejné volby Alokace zdrojů v demokratickém systému.
Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Škola: Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, p.o. Číslo klíčové aktivity:
Teorie státu a byrokracie 1. blok. Stát a moc Weber: Stát je takové lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe (a to s úspěchem)
Nástroje na podporu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice: zkušenost České republiky Radan Šafařík Odd. rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva.
Zdroj obrázků: VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kdy občané volí své zástupce, kteří reprezentují.
Veřejná volba v zastupitelské demokracii Logrolling Indexy volební síly Teorie formování koalic.
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Škola veřejné volby Public Choice Theory. Politologie a ekonomie Aristoteles (4.stol.př.Kr.) – homo politicus  Politická aktivita  Veřejný zájem Adam.
Volby a volební systém ČR. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY Prvky volebního systému jsou: Volební obvody – jejich velikost = kolik mandátů lze získat a tvar Volební obvody – jejich velikost.
Volební právo VY_32_INOVACE_03-54 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Občanská výchova Tematický okruh: Stát a právo Téma:
DEMOKRACIE A PRÁVNÍ STÁT, VOLBY
Demokracie reprezentativní a přímá v ČR
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
VEŘEJNÉ FINANCE VEŘEJNÁ VOLBA.
Abeceda a volby Peter Spáč
Volby do poslanecké sněmovny v ČR
Veřejná volba Měření volební síly Logrolling
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Volební systémy na Ukrajině
Název školy: Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991
Volební geografie USA POL
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Veřejná volba v přímé demokracii
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Normativní a pozitivní přístupy – vybrané problémy
Politická geografie Volební systém ČR
Výchova k občanství Volby jako základ demokracie
VOLBY V ČR.
Kooperativní hry s více hráči Koaliční hry Hlasovací hry
Život v demokracii DEMOKRACIE FORMY STÁTU kdo moc vykonává:
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Transkript prezentace:

Veřejná volba v zastupitelské demokracii Přímá a reprezentativní demokracie, mediánový volič. Praktické volební systémy (většinové a poměrné, systémy, metody přepočtu hlasů na mandáty)

Veřejná volba v zastupitelské demokracii Část I Ostrogorského paradox Volič medián Systém více politických stran Část II Logrolling Hlasovací síla, teorie formování koalic

Ostrogorského paradox Volby, kde je více témat než polit. stran Volič vybírá stranu, která má v programu co nejvíce preferovaných stanovisek Může to vést k tomu, že při většinovém systému vítězí strana, která v žádném z bodů nemá většinovou podporu

Ostrogorského paradox Stadion Obchvat Muzeum hlas pro A (40%) X B (30%) Z C (20%) D (10%)

Ostrogorského paradox (2) Přímá demokracie Postaví se všechny projekty Zastupitelská demokracie Dvě politické strany L (staví vše) a R (nic) Voliči volí stranu podle míry shody Nepostaví se žádný projekt

Ostrogorského paradox (3) Nastávají dva případy: V reprezentativní demokracii se zamezí stavbě efektivních projektů V přímé demokracii dochází k plýtvání prostředků

Mediánový volič - předpoklady většinové hlasovací pravidlo každý z voličů může dát hlas jen jednomu z kandidátů Jednovrcholové praference neexistuje mechanismus měření preferencí tajné hlasování Statická hra s ostatními voliči

Mediánový volič - Chování kandidátů Pozice kandidátů na ose <0; 1> 101 voličů, uspořádané preference <0; 1> volič volí kandidáta nejblíže preferencím Hra umisťování kandidátů (Candidate positioning game)

Mediánový volič - Chování kandidátů Pokud existují 2 kandidáti, jejichž politické pozice lze zobrazit na spojité lineární škále, preference jednotlivých voličů jsou jednovrcholové, rozdělení jejich preferencí je známo a volby probíhají na základě většinového pravidla, pak existuje jediná Nashova rovnováha hry hledání pozice kandidáta, která je stejná pro oba kandidáty => umístit se do pozice mediánového voliče

Mediánový volič – další vlastnosti Slabá forma – MV vždy hlasuje pro politiku, která vyhrává Silná forma – vítězná politika je nejvíce preferovanou politikou MV Více politických stran – strana oslovující MV je členem vládní koalice

Mediánový volič – problémy Sudý počet voličů Vícerozměrnost (více témat) „Nespokojenost“ (typický znak fungující demokracie) Efektivnost výsledku - jen v případě, že preference MV jsou těmi efektivními

Mediánový volič – efektivnost Platí-li silná verze – vládní politika směřuje k maximalizaci očekávaného užitku VM Analýza preferencí VM je analýzou uplatňované politiky Radikalizace ostatních voličů nemá vliv politiku (dokud neovlivní preference VM) => Politika orientovaná na VM je stabilní

Pravděpodobnostní hlasování Literatura: Probabilistic voting model (Hinich, Ledyard, Ordeshook, 1972) Person, Tabelini, 2000, kap.2,3 Do analýzy MV vnáší problém ideologie a nejistoty

PV – Předpoklady modelu Dva oportunističtí kandidáti Mimo navrhované politiky je dalším rozměrem kandidáta jeho identita (ideologie, vůdcovství…) Kandidáti volí platformu simultánně Vícerozměrná kampaň (Důchody, Restituce)

PV – další předpoklady Voličovo chování závisí na: Preferencích vzhledem k politikám Sympatiích ke kandidátovi (skandály…) Kandidát nezná voličovy sympatie (nejistota)

PV - proces Volič zvažuje tři aspekty Politiku UJ(XA,YA) resp. UJ(XB,YB) Ideologii σ iJ Popularitu δ Volič i ve skupině J volí kandidáta B: UJ(XB,YB)+ σiJ+δ> UJ(XA,YA)

PV – swing volič Nerozhodnutý volič (swing voter) Indiferentní mezi kandidátem A a B σiJ = UJ(XA,YA) - UJ(XB,YB) – δ =>velmi malá změna X,Y resp. δ získá/ztratí jeho hlas (kampaň, skandál)

PV - závěry Kandidáti volí stejný program (UJ(XA,YA)=UJ(XB,YB) Větší pozornost věnována Početnějším skupinám Méně ideologicky vyhraněným skupinám

Volební systém HLASOVÁNÍ Hlasovací pravidlo Jednomyslné (Paretovsky efektivní) Většinová pravidla (prostá, absolutní, kvalifikovaná) Způsob hlasování (Kandidátní listiny, tajná volba…) SČÍTÁNÍ HLASŮ (pro poměrné volební systémy) Metoda sčítání hlasů (přepočet hlasů na mandáty)

Metody volebního koeficientu Hareova formule Hagenbach-Bischofova metoda Imperiali H – počet odevzdaných hlasů M – počet mandátů k rozdělení Q – volební číslo

Příklad A B C D 105 000 57 000 32 000 15 000 Hare 2 1 H-B 3 Imperiali

Alabama paradox Při vyšším počtu rozdělovaných mandátů může klesnout zastoupení nejmenších stran Poprvé – U.S.A. 1880 – velikost Sněmovny reprezentantů se odvíjela od počtu obyvatel Zvýšením počtu poslanců došlo k poklesu zastoupení státu Alabama o 1 mandát

Alabama paradox (ilustrace) Stát Podíl populace (%) Podíl mandátů Mandáty Podíl mandátů (+1 mandát) A 45 11.25 11 11.7 12 (+1) B 41 10.25 10 10.66 11 (+1) C 14 3.5 4 3.64 3 (-1) Celkem 100 25 26 Paradox podrobně viz http://www.ctl.ua.edu/math103/apportionment/illALPa.htm

Metody volebního dělitele D’Hondtův systém (viz http://icon.cat/util/elections#) řada 1, 2, 3 Saint-Laguëův systém řada 1, 3, 5 Imperialiho systém řada 2, 3, 4

Příklad (2. část) A B C D 1 115000 57000 33000 21000 2 57500 28500 16500 10500 3 38333 19000 11000 7000 4 28750 14250 8250 5250 5 23000 11400 6600 4200 6 19166 9500 5500 3500

Další systémy Jeden přenosný hlas (Single transferable vote) Volí se kandidáti spíše než strany Omezené hlasování (limited voting) c hlasů pro s kandidátů, cs Jeden nepřenosný hlas (Single non-transferable vote) s>1 a současně c=1

Volby do PSP PČR Republikové mandátní číslo Haareova formule Počet mandátů na volební kraj Počet mandátů na stranu ve volebním kraji D´Hondtův systém

Ostatní volby v ČR Parlament EU Krajské volby Komunální volby klasický D´Hondtův Krajské volby Modifikovaný D´Hondtův systém (řada od 1,42) Komunální volby klasický D´Hondtův, do r. 2001 Saint-Laguëův systém Pěkný přehledový článek http://glosy.info/texty/parlamentni-volby-v-cr-jak-to-funguje/

Reforma volebního systému v ČR Posuny směrem k většinovým prvkům Více volebních krajů Nahrazení D´Hondtova systému jiným Zavedení bonusu pro vítěze voleb Příklad „problémů“ současného systému Viz Reader – Krátká studie o rozdělení mandátů. Zelení jako oběť? - Ondřej Ditrych

Kandidátní listiny Typické pro proporční systémy Tři typy volebních listin: Přísně vázané Vázané s možností vyznačovat preference Volná kandidátní listina

Většinové techniky Prostá většina (Jednomandátový obvod, 1 kolo, Vítěz bere vše (First-past-the-post) Princip absolutní většiny (2 kola) Systém alternativního hlasování (volič určuje pořadí na druhém místě) Omezený hlas (<hlasů než mandátů) Kumulativní hlasování (více hlasů pro 1 kand.)

Volba prezidenta USA Americký systém Prezident Kongres Sněmovna reprezentantů Každý stát zastoupen dle lidnatosti, 435 poslanců Senát – každý stát 2 senátoři - 100

Volby prezidenta USA (2) Nepřímá volba: voličivolitelé vítěz Volitelé nejsou vázáni Úterý po 1. pondělku v listopadu (rok/4) Počet volitelů - 538 100 senát 435 sněmovna (aktualizace po sčítání lidu) 3 Washington D.C. Volitelépondělí po 2.středě 6. a 20.1.

Volby prezidenta USA (3) Původně volitelé měli 2 hlasy (dva kandidáti s nadpoloviční většinou) Vítěz bere vše (mimo Maine, Nebraska) Vítěz dva hlasy, další dle okrsků Volitel může hlasovat v rozporu s výsledky voličského hlasování (i nekandidujícího) Ve 21 státech, jinde zákonem zakázáno

Volby prezidenta USA (4) Vítěz nemusí získat nadpoloviční většinu hlasů Potřebuje 270 hlasů, jinak volí Sněmovna (1824) Swing states – Ohio, Florida…

http://www.archives.gov/federal-register/electoral-college/map/historic.html

Použité zdroje Hinich, Melvin J., Ledyard, John O. and Ordeshook, Peter C., (1972), Nonvoting and the existence of equilibrium under majority rule, Journal of Economic Theory, 4, issue 2, p. 144-153 Mueller, D. (2003) Public Choice III. Kapitoly 10-13 Persson, T., Tabelini, G. (2000). Political Economics: Explaining Economic Policy, kapitola 2 a 3