REKONSTRUKCE DOKONČOVACÍCH PRACÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

DEGRADAČNÍ PROCESY VZNIKAJÍCÍ Z OBJEMOVÝCH ZMĚN Zásadní vliv na objemové změny a následnou degradaci materiálů zabudovaných v konstrukci má vždy teplota a vlhkost. Tyto fyzikální činitele působí obvykle současně a namáhají konstrukce krátkodobě i dlouhodobě. V našich středoevropských klimatických podmínkách působí vlhkost i teplota ve značných rozptylech od velmi nízkých hodnot až po velmi vysoké, během celého roku.

Teplotní zátěž: Každý materiál má při dané teplotě určité fyzikální vlastnosti, které se mění i se změnou teploty. Tedy i objem se při zvýšení teploty zvětšuje a při snížení zmenšuje. Výjimku tvoří pouze voda, která v hodnotách pod bodem mrazu svůj objem zvětšuje. Těmito vlastnostmi jsou myšleny zejména vlastnosti tepelně technické, například: tepelná roztažnost, tepelná vodivost, tepelná jímavost a teplotní vodivost.

Trhlina číslo 1-nadpraží: Důvod vzniku: Oslabené místo - přenos sil z překladu do zdiva-deformace Smrštění při nízkých teplotách a roztahování při vysokých teplotách-záleží na pevnosti omítky a jejím vyztužení. trhlina:Příklad řešení:

Trhlina číslo 2 - atika Důvod vzniku: Velké teplotní rozdíly na třech stranách-během dne i delších cyklů. Rozdílná roztažnost oplechování,omítky,nadpraží i ploché střechy. Trhlina:Příklad řešení:

Trhliny číslo 3 - plocha fasády Důvod vzniku: Objemové změny při teplotní zátěži ve velké ploše-rozhoduje členitost plochy, barva, tloušťka případně výztužná vrstva omítky. Nelze jim zcela zamezit,v určité míře se vždy projeví.

Trhliny číslo 4 -parapet Důvod vzniku: Roztahování parapetu při vysokých teplotách-rozhoduje velikost dilatační spáry,typ klempířského prvku a jeho barva. Řešením je dostatečná dilatace klempířského prvku.

Vlhkostní zátěž: Je obecně známo, že u většiny materiálů je přijímání vlhkosti rychlejší než její vysoušení. Dostane-li se vlhkost do kapilárního systému jakýmkoliv způsobem, dochází k jejímu transportu materiálem. Více porézní materiály jsou pochopitelně náchylnější. Důležitým faktorem je také průměr a typ jednotlivých kapilár. Čím více tenkých a spojených porů, tím se šíří molekuly vody kapilárním systémem rychleji. Materiál takto nasáklý má podstatně změněné fyzikální vlastnosti, zejména tepelně technické.

Vlhkost působící na stěnu

1-volně padající dešťová voda: Smáčí veškeré plochy, na které dopadá. Z povrchů se vlhkost potom odpařuje, odstřikuje, nebo se vsakuje do podloží. Materiály tomuto vystavené musí odolávat po celou svou životnost. Používají se tedy Omítky na bázi silikátů, ostře pálené a mrazuvzdorné výrobky z keramiky nebo kamene. Ani u odolných prvků nelze vyloučit degradaci během mnoha desítek let, kdy přestanou plnit svou funkci a je třeba je nahradit. 2- Voda odstřikující od chodníku: Pokud se postižená plocha nachází ještě poblíž silnice, je to o to horší, hrozí odstřikování většího množství vody od projíždějících aut. Voda zejména v zimním obsahuje agresivní posypovou sůl. Správně by měl být chodník spádován od objektu a nad terén vytažena hydroizolační vrstva do výše minimálně 300mm.

3,4 -prosakující dešťová a spodní voda: působí na spodní stavbu do níž vstupuje a ovlivňuje negativně mechanické a tepelně technické vlastnosti. Zhorší se tepelný odpor a snižuje se pevnost celé konstrukce. Tento proces je umocněn jsou-li vody chemicky agresivní nebo když klesne teplota pod bod mrazu a nestihne se voda odpařit z konstrukce. Kromě toho opadaná a potrhaná omítka, nebo jakákoliv jiná povrchová úprava, nepůsobí esteticky. V takovém případě je nutné odstranit příčinu, tedy zabránit jejímu vstupu do konstrukce. V projektu musí být navržena hydroizolace a podle hydrogeologických poměrů také drenážní systém. Pokud tyto části chybí nebo jsou poškozeny, či skončila jejich životnost, je nutné je opravit, vyčistit nebo vyměnit za nové.

5-Vodní páry: Vlhké provozy jako kuchyně, prádelny, koupelny atd. produkují více vodních par. Ty se musí dostat postupně konstrukcí ven. Důležité je, aby ke kondenzaci došlo ve zdi blízko styku s exteriérem a páry se rozptýlili v exteriéru, Zeď musí mít dostatečný tepelný odpor. Difuzní odpor musí klesat směrem ven po jednotlivých vrstvách. Důležité je rovněž větrání, které celé věci napomáhá. 6-Technologická voda: Vzniká při mokrém procesu realizace betonu, omítek maltovin atd. Při jejím odpařování dochází ke smrštění a k trhlinám. Pokud na tuto vrstvu provedeme například štukovou omítku, pravděpodobně popraská a budeme ji muset opravit. Je třeba dodržet technologickou pauzu.

Působení vlhkosti společně s teplotou: Působení vlhkosti je vždy ovlivněno teplotou, za které se odehrává. Vzduch s vyšší teplotou pojme větší množství vodní páry. Tento fakt má vliv na pohyb vlhkosti konstrukcí a ovlivňuje rosný bod. Zkondenzovaná voda se kapilárním systémem dostává z konstrukce podstatně hůře než pára. Voda při teplotě pod bodem mrazu zvětšuje svůj objem.To představuje značnou komplikaci pokud zůstane uzamčena ve zdivu pod neprodyšnou omítkou. Nemůže se odpařit, rozpíná se a poškozuje konstrukci.

Vliv teploty a vlhkosti na vrstvy lodžie Příčiny poruchy: Nekvalitní dlažba,nekvalitní tmel, absence drenážní vrstvy Provedení nové vrstvy dlažby na nevyschlou konstrukci Řešení: Demolice staré skladby Provedení nové nosné konstrukce Zhotovení funkční skladby včetně funkční drenážní vrstvy a kvalitního tmelu s dlažbou

Příklad řešení skladby lodžie Řešení: Dlažba uložená na terčích Provedení drenážní vrstvy Hydroizolační pás Funkční klempířské prvky