Životní situace mladých mužů z třetích zemí a politiky podporující jejich začlenění Praha

Migrant Men’s Well-Being in Diversity Proč se tématem zabývat?  obtíže s integrací mladých mužů cizinců (MMC) v některých zemích Evropy; 1,5 roku trvající výzkumný projekt v 7 zemích:  ČR, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo a Velká Británie; Aktivity:  zmapování a vyhodnocení národních politik a programů pro MMC,  sběr údajů od MMC (v ČR 3 diskusní skupiny a 16 individuálních rozhovorů),  vyhodnocení dat a tvorba národní a mezinárodní zprávy,  návrh indikátorů vypovídajících o životní situaci (Well-being) MMC.

Témata rozhovorů / dimenze Well-being Předběžná identifikace - předvýzkum (3 indiv. rozhovory, 1 diskusní skupina); Následné rozhovory: vyprávění respondentů + otázky tazatele  Stěžejní životní situace částečně respondenti uvedli spontánně, částečně na dotaz tazatele; Nejdůležitější témata:  pobytový status  škola / studium  práce, zaměstnání, podnikání  příjmy a výdaje  bydlení, vztahy se sousedy apod.  volný čas, zájmy, sport  bezpečnost, diskriminace, kriminalita, pocit bezpečí a vnímání práva, policie ČR nebo soudů  zájem o společenské dění, vztahy se zástupci majority (a s cizinci), postoje k české společnosti, institucím  vztahy v rodině, s přáteli, partnerské vztahy a preference apod.  život v ČR (příchod, integrace, celková spokojenost, výhrady, obtíže, možnosti a způsoby jejich řešení...)  životní ambice a preference, představy o budoucnosti...

Pobytový status Rodiče respondentovi do jeho 18 let nevyřídili trvalý pobyt. On sám pobytový režim do té doby také nijak neřešil a v těchto otázkách se potom vůbec neorientoval: Nevěděli jsme s bratrem, co to je dlouhodobý a trvalý pobyt, my jsme akorát věděli, že máme pasy a v nich razítka, když přejedeme přes hranice, to ostatní nás nezajímalo… Ukrajinec, 24 let Já to o sobě neříkám lidem na potkání- čus já jsem Ukrajinec… ale v práci, tam to raději musím říct, protože je lepší, když jim to řeknu, než když na to přijdou sami, protože pak slyšim: A proč jste nám to neřekl? Vy tady nemáte pobyt? Ukrajinec, 21 let

Volba studijního oboru V případě budoucnosti většinou rozhoduje mamka. Občas mě to štve, ale asi to myslí dobře. Například v případě studia jsem nechtěl na ekonomii, ale původně jsem chtěl na hotelnictví a nemohl jsem si vybrat. [Rodiče] měli představu, že budu pracovat v bance. Ale já vidím, že nemůžu, protože když ani Češi neprojdou tím pohovorem… pak může těžko projít nějaký cizinec. Myslím si, že na to nemám šanci jako cizinec... Prostě, i když jsem student VŠE, tak mám trochu jiný obor, kde studuju matematickou analýzu a statistiku… takové technické věci. Vietnamec, 19 let

Ochota vzít práci Jestli chceš pracovat a ukážeš, že skutečně i pracuješ, práci najdeš kdekoliv, práci, na kterou není nutné mít speciální dokumenty, doklady atd. Rus, 26 let Vím, že některým vadí, že je tady hodně cizinců a že jim berou práci. Ale ti lidi nemůžou pochopit, že většina cizinců dělá takovou práci, že by jí žádný Čech chtěl dělat ani za žádný peníze. Ale že bych byl nějak diskriminovaný, tak to ne. Bělorus, 22 let

Kvalifikace a její zvyšování I Já mohu vykonávat spoustu prací: v tiskárně, na stavbě, „elektrikárskou práci“, mám řidičský průkaz na malé i velké vozidlo, mám velmi dlouhý seznam, co můžu dělat a v jaké oblasti mohu práci hledat. Rus, 26 let Zatím je mým cílem vystudovat, pak uvidím dle úrovně mé češtiny, jak na tom budu. Pokud na tom budu dobře, budu mluvit plynule, skoro jako místní, tak budu mít nárok na lepší zaměstnání, jinak se ještě uvidí. Vietnamec, 23 let

Kvalifikace a její zvyšování II Když jsem někam poslal svůj životopis, tak většinou od zaměstnavatelů nebyla vůbec žádná odezva. Takže jsem si řek, že si radši ještě dodělám nějakou zajímavější školu, abych mohl potom posílat nějaký normální reference. Takže potom jsem si dodělal tuhletu školu, zase si rozšířil obzor. A pak jsem k tomu měl předpoklady a bylo to jednodušší… Sice je pravda, že člověk se nejvíc naučí tou praxí, ale už jsem měl lepší předpoklady získat pracovní pozice, který jsem chtěl. A zároveň jsem chtěl i podnikat, takže proto. Ukrajinec, 24 let

Příjmová ne/stabilita Je tam provizní systém, kdy není vše likvidní, je to třeba otázka dvou tří měsíců a já se s tím klientem třeba sejdu pětkrát za ten měsíc. A až se s ním tolikrát sejdu, tak třeba až potom řeším nějaký podpisy, aby byly spokojené obě strany. A teprve potom přijde z centrály provizní výpis a finanční prostředky. Je to vždycky kolísavý, jsme závislí sami na sobě, není tam žádný základ. Mohlo by to bejt lepší. Ale to je asi vždycky… Ukrajinec, 24 let

Bydlení Respondent: Přestěhoval bych se hned [v současnosti denně dojíždí], ale nevím, na jak dlouho tam v té práci jsem. Tazatel: Kdybyste měl smlouvu na bydlení, a musel jste se tím zavázat, tak to nechcete? Respondent: Ty smlouvy jsou třeba na rok. Jednou jsem volal a snažil jsem se domluvit na menší dobu, ale na tu menší dobu nechtěli. Nevím, co bude za pár měsíců, natož za rok. Prostě není varianta, která by mi teďka něco pokazila. Když ta práce skončí, tak se přestěhuju do Prahy. Když bude pokračovat, tak je to taky v pohodě. Ukrajinec, 22 let

Sousedské vztahy, komunita Společenský život na vesnici, kde respondent žije, téměř vymizel. Z vesnice se stala rekreační oblast, kam lidé jezdí na víkend: Takže přátelení je jen o víkendech - „Nazdar sousede!“, a tím to končí…Hasičský závody jsou, ale ne u nás, ale vedle ve vesnici. Tak kluci a i chlapi co to dělaj, jsou takový hasiči..., no spíš se slejzaj v hospodě. Jinak se tam [myšleno v hospodě] pořádně nic neděje. Má to deset na deset [metrů] a jestli se tam normálně sejde tak osm lidí a někdy ani to ne? Je to takový nemastný neslaný. Když se ti lidé vídají moc často, tak to může být taky na palici. Já tam za jaro, léto a podzim jdu tak čtyřikrát a to přeháním. Ale když tam jdu, tak je lepší, když je tam víc lidí, než těch pět co koukaj akorát do piva. To je na prd, to by tam člověk usnul. Ukrajinec, 21 let

Pocit bezpečí Bezpečnost je asi nejdůležitější věc, která se mi tady líbí. Žil jsem v takovém městě, kde je nebezpečno. Tady v klidu ve tři hodiny v noci jdeš, máš sluchátka v uších a víš, že ti nikdo nerozbije hlavu. Ukrajinec, 22 let Jediné, co se mi nelíbí v Čechách, je ta tráva. Jinak v pohodě. Lidi jsou klidný. Tady nejsou rvačky. Za pět let, co tu jsem, jsem ani jednou neviděl venku žádnou rvačku. V Bělorusku se to stávalo každých pět minut. Tady se pohádají, vynadají jeden druhému a pak se rozejdou. To je dobře…. Bělorus, 22 let

Vnímání práva Kdyby se to stalo [spáchání přestupku pod vlivem alkoholu a marihuany], když by mě bylo osmnáct a byl jsem plnoletej, tak dobře, ale... Když někdo dostane jako mladistvej trest, tak by to mělo fungovat jako bububu, a pokud se to bude opakovat, až budeš dospělej, tak půjdeš sedět. Oni ten můj čin berou, jako kdybych byl plnoletej v době, co se to stalo, ale já jsem nebyl. Tohle mě jako docela dost vadí a oni si to neuvědomujou, ale potom může bejt člověk i naštvanej na ty Cikány. Já když jsem byl nějaký čas nezaměstnanej a pracoval jsem jenom brigádně, tak jsem zažádal o dávky a nic jsem nedostal, ale přijde vám tam rodinka Romů a je to. Ukrajinec, 21 let

Přátelé Co se týče kamarádů, tak je to jeden z klíčových faktorů. Samozřejmě jak jsem zmínil, tak jsem tady zatím téměř bez kamarádů a je mi tady smutno. Chtěl bych si najít více kamarádů a integrovat se. Asi si budu hledat především vietnamské kamarády, protože to pochopení mezi Vietnamci je lepší, než mezi mnou a Čechy, kdy to porozumění nemusí být správné. Když něco člověk pochopí špatně, tak by z toho mohl být problém. Nevím, jak na tom budu s jazykem, takže i ta jazyková bariéra. Vietnamec, 23 let Šel jsem někam s Čechama do hospody a nerozuměl jsem jim a oni nerozuměli mně. Něco jsem jim řekl a oni už se mnou nikam chodit nechtěli… Pro mě je lepší skupina Ukrajinců, Rusů, Bělorusů než jakoby že bych šel někam s Čechama. Nevím, čím to je a jestli vůbec chci to nějak změnit. Hodně věcí se mi tady líbí, ale v té české mentalitě není ta otevřenost... Tohle v české skupině necítím... Ukrajinec, 22 let

V ČR byl pro respondenta nejtěžší první půlrok pobytu, dokud nezačal navštěvovat kurzy češtiny: To bylo těžký, protože neznáš jazyk, neznáš lidi, nemáš žádného kamaráda, nemáš kam jít, nevíš, co dělat. To jsem měl depku. Bělorus, 22 let No... jestli jsi mám stěžovat na to, co se mi nelíbí jako cizinci... myslím, že to není správné. Musím se na to dívat jako na celek. Jestli jsou nějaké malé problémy, jsou v podstatě s vyřizováním pobytu. Rus, 26 let Celková spokojenost, největší obtíže nebo výhrady I

Špatné chování není pouze na cizinecké policii, občas je to i v bance nebo i na pojišťovně VZP. Odpovídají mi způsobem, že mě chtějí odbýt.... Na VZP záleží na tom, kdo je na konkrétní přepážce. Někdo anglicky umí, někdo ne. Většinou ale chodím s kamarádem. Vietnamec, 19 let Jenom ta byrokracie. Když chceme něco udělat, dlouho to trvá. Syřan, 23 let Celková spokojenost, největší obtíže nebo výhrady II

(Měnící se) životní preference Tady [krajské město] to je takové šedivé město. Není tady moc míst, kam bys mohl jít. V Praze to město žije celou dobu a celej den. Tím, že jsem mladý, tak potřebuju nějaký zážitky, než jenom pracovat a vrátit se dom. Ukrajinec, 22 let V Čechách mám věci, které jsem v Angole neměl. V Angole jsem byl mladej. Tady se starám sám o sebe a cítím se tu moc fajn, přestože jsem tady ztracenej. V Angole jsem na druhou stranu prožil dvacet let, takže doma je doma. Přál bych si tu zůstat a zároveň moct kdykoli odjet do Angoly na dovolenou. Angolan, 25 let Mám snoubenku, práci stálou taky mám, tak to jsou takový dvě důležitý věci, který mě dělaj šťastným. Protože příští rok mám v plánu si právě vzít přítelkyni nebo vlastně snoubenku, tak je ta práce potřeba. (smích)... aby na to bylo.“ Ukrajinec, 21 let