Vliv arbuskulární mykorhizní symbiózy (AMS) na složení rostlinného společenstva Kateřina Štajerová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Symbióza některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin
Advertisements

ÚVOD DO EKOLOGIE 1. lekce.
Metodika výzkumu kořenů: vybrané články Petr Šmilauer.
Metodika výzkumu AM symbiózy vybrané články Petr Šmilauer.
Metodika výzkumu kořenů a AM symbiózy – vybrané články Petr Šmilauer.
Biotické podmínky života
Arbuskulární mykorrhiza
Arbuskulární mykorrhiza
Skupina ekologie populací a společenstev
Biologická diverzita a Indexy biodiverzity
Heterotrofní výživa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Heterotrofní výživa.
Heterotrofní výživa rostlin
Obecný lineární model Analýza kovariance Nelineární modely
Úvod do ekologie Jan Douda (FŽP, L169)
Biotopy ČR.
BIOTICKÉ VZTAHY 1. NEUTRALISMUS - žádné viditelné vazby
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Význam hub a mechů v ekosystému
HOUBY.
Rostlinná produkce a prostředí
Péče o biodiverzitu Jan Plesník
Vymírání a přežívání druhů
Mykorhiza stromů Karel Kořínek.
„Divně“ se živící vyšší rostliny
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Vliv zdánlivé kompetice o sdíleného parazitoida na koexistenci hostitelských populací M. B. Bonsall, Michael P. Hassell, 1999: Parasitoid-mediated effects:
Psychologie II Sociální psychologie
Diverzita a fungování společenstev Ondřej Mudrák.
Tvorba výnosu u brambor
Jak „dispersal limitation“ ovlivňuje druhovou bohatost společenstva Anna Vlachovská.
URBANIZACE vs. BIODIVERZITA …aneb jak to tedy vlastně je… Luboš Dufek X.
Ekologie invazních druhů rostlin pracovní skupina zahrnující projekty studentů všech úrovní vysokoškolského studia propojení na další skupiny a projekty.
ČBL 4: Species-pool hypotéza Jedna ze základních otázek ekologie: Proč žije v různých společenstvech/v různých oblastech různý počet druhů?
Rostlinná společenstva
Biotické podmínky života
Dokáže mykorhiza ovlivnit vztahy mezi rostlinami? autor: Tomáš Zíbar.
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
Poloparazitické rostliny a společentsva Jakub Těšitel Melampyrum nemorosum a jeho společenstvo – Čertoryje,
Biocenóza Společenstvo.
Prostorová struktura – její role ve společenstvu a vliv na interakce mezi druhy.
Populační dynamiky a kompetice u hmyzu obývajícího dočasný mikrohabitat František Sládeček.
R OZŠÍŘENÍ ROSTLIN NA Z EMI Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo:
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.
VY_52-INOVACE_58_Současná biosféra - učební text.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Bedřicha Hrozného, Lysá nad Labem, okres.
Metodika výzkumu kořenů a AM symbiózy: vybrané články Petr Šmilauer.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ HOUBY (Fungi) unikátní, samostatná říše organismů.
Arbuskulární mykorrhiza Základní informace Ekologický význam Metody studia.
CZ.1.07/1.1.05/ Rozvoj interaktivních způsobů výuky ve škole Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod Mgr. Markéta Ulrychová.
1. H ETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Mgr. Michal Střeštík.
Autor: Ing. Miroslava ROMANOVÁ. Význam hub v ekosystému. Rozdíl mezi zelenými rostlinami a houbami. Z čeho houby žijí? Kde žijí a jejich význam? První.
Název prezentace (DUMu): Trvalky
Role mykorhizních symbióz v minerální výživě rostlin
3. Autotrofní a heterotrofní organismy
Název prezentace (DUMu):
Heterotrofie u rostlin
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
Název prezentace (DUMu): Společenstva
Ekologie – vztahy mezi populacemi
Ekoton rozvrstvení v prostoru
Funkční ekologie na katedře botaniky
Ekologie živočichů
Plant-soil feedback a jeho vliv na rostlinné společenstvo
8 SYNEKOLOGIE Společenstva.
Plant-soil feedback.
Společenstvo. Definice = soubor populací všech organismů v daném biotopu fytocenóza zoocenóza.
Ochrana rostlin v ekologickém systému hospodaření
Ekosystém les. Ekosystém biotop (neživá příroda) + společenstvo ( živá příroda) voda rostlinné - lesní patra vzduch živočisné půda sluneční záření.
Transkript prezentace:

Vliv arbuskulární mykorhizní symbiózy (AMS) na složení rostlinného společenstva Kateřina Štajerová

Charakteristika AMS AMS → nejrozšířenější, min. 60% cévnatých rostlin (arbusculi, vesiculi, hyphae-extra a intraradikální mycelium) AMS-houby všudypřítomné, kosmopolitně rozšířené, nízká hostitelská specificita → výhoda pro úspěšnou invazi nepůvodního druhu v novém areálu

Charakteristika AMS AMS houby: celosvětově pouze 200 druhů X ”multifunkčnost” → mykorhizní houby mohou rostlinám “škodit i pomáhat” Jeden druh rostliny může hostit i více druhů hub, během ontogeneze se může vztah houby a rostliny měnit V rámci společenstva může docházet k tzv. Interplant carbon transport mezi různými rostlinnými druhy (často usměrněný k rostlinám závislým na AMS)

Vliv AMS na složení rostlinného společenstva Rozdíly v kolonizaci kořenů AMS, druhové diverzitě hub obsažených v půdě, ale i podílu intra a extraradikálního mycelia → vliv na produkci nadzemní biomasy, dynamiku a diverzitu rostlinného společenstva

Vliv AMS na složení rostlinného společenstva U druhů s vysokou mykorhizní infekcí může vzrůst schopnost kompetice → + / - / 0 vliv na diverzitu společenstva Mykorhizní status dominantního druhu má pravděpodobně vliv na celkovou druhovou diverzitu společenstva

Vliv AMS na složení rostlinného společenstva Interakce herbivor vs. AMS houby

Ve většině případů platí (velmi zjednodušeně a zobecněně): 1) “nadzemní” herbivor potlačuje kolonizaci a mění složení AMS hub 2) mykorhiza má na herbivory vliv od + k – 3) první dva body se mění v závislosti na dalších podmínkách 4) vliv AMS na herbivora závisí na hostitelském druhu rostliny 5) Vliv AMS na herbivora závisí na konkrétním druhu herbivora (generalisté více ovlivněny než specialisté?) 6) zaznamenána oboustranná interakce v rámci jedné rostliny

Literatura van der Heijden M.G.H. & Sanders I.R. (eds.) (2002): Mycorrhizal Ecology. Ecological Studies 157. Springer- Verlag. Berlin. 469 pp.

Děkuji za pozornost…