Horniny vyvřelé Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, prosinec

zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin Petrologie zabývá se vznikem, složením, vlastnostmi a výskytem hornin horniny jsou složeny z nerostů (minerálů) horninotvorné minerály jsou živce, křemen, slídy, kalcit, granáty… horniny dělíme podle vzniku na: a) vyvřelé (magmatické) b) přeměněné (metamorfované) c) usazené (sedimentární)

1 Láva

vznikají ochlazením, utuhnutím a následnou krystalizací magmatu Vyvřelé (magmatické) horniny vznikají ochlazením, utuhnutím a následnou krystalizací magmatu magma je tavenina pestrého složení, zejména z oxidů (křemičitých a hlinitých) krystalizace nerostů v tuhnoucím magmatu probíhá postupně nejprve krystalizují tmavé nerosty – augit, amfibol, biotit + sodnovápenaté živce později krystalizují světlé nerosty – draselné živce, muskovit podle místa vzniku dělíme vyvřelé horniny na hlubinné a povrchové

vznikají utuhnutím magmatu pod zemským povrchem 1. Hlubinné vyvřelé horniny vznikají utuhnutím magmatu pod zemským povrchem magma vzniká roztavením části zemské kůry – tzv. magma žulového (granitového) složení tuhnutí magmatu probíhá velice pomalu, krystaly minerálů mají dostatek času na svůj vznik a proto jsou tyto horniny středně zrnité až hrubozrnné horniny tvoří v zemské kůře rozsáhlá tělesa (masivy) ty se mohou vlivem eroze nadložních hornin dostat až na zemský povrch (žula na Hlinecku) příkladem hornin jsou žula nebo gabro

2 Žula (různé druhy)

3 Obnažené žulové skalisko (Krkonoše)

vznikají utuhnutím magmatu na zemském povrchu 2. VÝLEVNÉ VYVŘELÉ HORNINY vznikají utuhnutím magmatu na zemském povrchu magma, které se dostane na zemský povrch a je zbaveno par a plynů se nazývá láva magma vzniká roztavením svrchního pláště – tzv. magma čedičového (bazaltového) složení tuhnutí magmatu probíhá rychle, krystaly minerálů nemají dostatek času na svůj vznik a proto jsou tyto horniny jemnozrnné až sklovité horniny tvoří na zemském povrchu sopečné kužely a lávové proudy často vznikají tzv. geologické varhany příkladem hornin jsou čedič, andezit a znělec

4 Čedič

5 Geologické varhany (Panská skála)

binokulární lupa, výbrusy hornin ÚKOL: ZAŘAĎTE DVA VÝBRUSY HORNIN Zadání: díky probranému učivu máme teoretické znalosti o výlevných a hlubinných horninách. Nyní si znalosti ověříme v praxi. Porovnáme dva výbrusy hornin pod binokulární lupou a podle velikosti minerálních zrn horniny zařadíme do magmatických hornin výlevných nebo hlubinných binokulární lupa, výbrusy hornin výbrusy hornin vložíme pod binokulární lupu a porovnáváme velikost minerálních zrn Pomůcky: Postup:

Vyhodnocení: výbrus hlubinné horniny má velké a dobře vytvořené krystaly minerálů (živce, křemen, slídy), protože magma tuhlo pomalu a krystaly se mohly dobře vytvářet jedná se o žulu výbrus výlevné horniny je jemnozrnný, má maličké krystaly minerálů (živce, augit), protože láva tuhla na povrchu velice rychle a krystaly neměly čas vzniknout jedná se o čedič

Použité zdroje Citace obrázků: HAWAII VOLCANO OBSERVATORY (DAS). Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pahoehoe_toe.jpg foto autor: Marian Solčanský JAHR, Przemysław. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:S%C5%82onecznik_Karkonosze.jpg REJHA, Miloslav. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2013-12-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pansk%C3%A1_sk%C3%A1la(6)_edit.jpg

Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis: pro žáky základní školy (9. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 87 s. ISBN 80-723-5044-7. PELLANT, Chris. Horniny a minerály. Vyd. 1. Martin: Osveta, 1992, 256 s. ISBN 80-217-0582-5. ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, c1998, 226 s. ISBN 80-706-7856-9.