5. PŘÍČKY I. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5.1 ROZDĚLENÍ PŘÍČEK

5.2 POŽADAVKY NA PŘÍČKY

5.3 TUHOST, ÚNOSNOST A STABILITY PŘÍČEK

5. 4 AKUSTICKÉ VLASTNOSTI Zvuk, který dopadne na příčku, se částečně odrazí zpět, částečně je pohlcen stěnou, část příčku rozkmitá a část příčkou pronikne. Z jedné místnosti do druhé proniká jednak přímo, jednak vedlejšími konstrukcemi. Stejně tak se šíří vzduch ve svislém směru ačkoliv má snahu proniknout převážně stropní konstrukcí. Ze stavebně konstrukčního hlediska existují dva druhy příček, jejichž akustické chování je odlišné. Podle toho rozeznáváme příčky: a) akusticky jednoduché – z jedné nebo více vrstev, b) akusticky násobné – nejčastěji dvojité nebo složené (kombinované). Jednoduché konstrukce zahrnují: ▪ jednovrstvé konstrukce homogenní, ▪ vícevrstvé konstrukce s obdobnými mechanickými vlastnostmi ▪ jednotlivých materiálů dílčích vrstev, ▪ konstrukce jednovrstvé i vícevrstvé vylehčené dutinami, ▪ konstrukce sendvičové – s oboustrannými plášti a nehmotným jádrem.

5. 5 POŽÁRNÍ ODOLNOST Požární stěna z keramických desek Hurdis vyzděná do ocelových sloupků: 1 – ocelový sloupek IE – keramické stropní desky CSD-Hurdis 2 3 – patka CSD-Hurdis 2 4 – distančník (ocel. drát ø 5,5 mm)

5. 6 TEPELNÉ VLASTNOSTI PŘÍČEK Je-li konstrukce na jedné straně ochlazována a na protilehlé straně naopak zahřívána a teplota uprostřed konstrukce se nemění, potom nedochází k objemové změně, ale pouze k jejímu zakřivení směrem k působení teploty. Pouze změna teploty uprostřed konstrukce je příčinou prodloužení při zvýšení této teploty a naopak při poklesu této teploty dojde ke zkrácení. V budově se konstrukce nemohou volně přetvářet aniž by nedošlo vlivem spojení k přenosu objemových změn na prvky, které objemovým změnám přímo nepodléhají. U zděné obvodové stěny, se kterou je kapsami a ozuby spojeny zděné příčky, mohou vznikat ve vyšších podlažích trhliny. Délka a šířka trhlin je největší v nejvyšším podlaží a v nižších je menší. V nejnižším podlažím se nevyskytují vůbec (→ obr).

Orientace průběhu trhlin je směrem k obvodové vnější stěně cca pod úhlem 45 o, vystupující od paty obvodové stěny. Pro řešení tohoto problému je směrodatný rozdíl přetvoření [mm.m -1 ] a úhel posunutí  stěny v obloukové míře, který v konci stěny vymezí délkovou změnu stropů  l v posledním podlaží.

5. 7 ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST PŘÍČEK Každý materiál, který je použit pro výstavbu příček musí mít atest, že je zdravotně nezávadný jak při dlouhodobém kontaktu s tímto materiálem, tak i při dlouhodobém obývání prostor s výskytem tohoto materiálu. Dále musí být potvrzeno, že ani vlivem klimatických podmínek daného prostředí se tyto vlastnosti výrazně nezhoršují.

5. 8 ŽIVOTNOST PŘÍČEK Další vlastností příček, které je nutno brát v potaz, je jejich životnost. Ta závisí především na klimatu, ve kterém tyto konstrukce stojí a na způsobu jakým jsou příčky, nebo jejich části ošetřovány (nástřiky, nátěry, povlaky aj.). V našem případě bereme v úvahu běžné klima uvnitř budovy – teplota 18°C a vlhkost 60%. Příčky dřevěné, nebo s hlavní konstrukcí ze dřeva, jsou ošetřeny nátěry proti požáru, proti hmyzu a plísním a jejich životnost se pohybuje od 60 do 100 let. Betonové příčky, pokud nejsou vystaveny působením kyselému dešti, či chemikáliím mohou mít životnost i větší než je doba 100 let. Příčky z keramických a pórobetonových tvárnic mají životnost75 až 80 let, kde jejich povrch je opatřen vrstvou omítky, která zároveň tvoří jakousi ochranu před okolními vlivy působící na vlastní tvárnice a cihly.

5. 9 VODĚODOLNOST PŘÍČEK Téměř všechny látky jsou schopny nasát určité množství vody, Ať už ze vzduchu formou vzdušné vlhkosti, anebo přímým kontaktem s vodou. Voděodolnost materiálů příček tak zvyšujeme pomocí povrchových úprav. Voda negativně ovlivňuje životnost jednotlivých materiálů. Nejběžněji se používá silikonových a silikátových nátěrů, které jsou do jisté míry voděodpuzující – zejména proti zemní vlhkosti. Dále se pak používá sanačních omítek. U materiálů jako je například sklo, které je téměř voděodolné nemusí být provedeny žádné úpravy. Ostatní materiály je nutné použít v prostorách, kde je možný přístup čerstvého vzduchu a větrání a je tak umožněn odvod vody nasáknuté v materiálech příček.

5. 10 POŽADAVKY NA ÚDRŽBU PŘÍČEK K lepšímu udržování příček přispívají jednotlivé, zejména povrchové úpravy, závislé na jednotlivých materiálech. Na dřevo, nátěry, barvy a laky. Tvárnicové a betonové zdivo opatřujeme omítkou a povrchovým nátěrem. U režného zdivo, jsou už vlastní výrobky opatřeny patřičnými úpravami přímo z výroby. Nejlépe se udržuje celiství povrch doplněný povrchovým nátěrem nebo nástřikem. Jinak se vždy řídíme podle pokynů výrobce materiálu, není li uvedeno jinak. Není dobré kombinovat příliš mnoho rozdílných materiálů, je pak narušeno celistvost konstrukce, různě reagují a teplotní a jiné klimatické jevy.

DĚKUJI ZA POZORNOST