Základy fotografování úvod fotografování

Digitální fotoaparát Kontrolní displej hledáček spoušť Volič režimu činnosti expozimetr CCD snímač Objektiv (optická soustava)

Vznik obrazu a ohnisková vzdálenost (zoom) Oblast CCD snímače či okénko kinofilmu Čočka (optický střed objektivu) • ohnisková vzdálenost má také vliv na hloubku ostrosti

CCD snímač nebo okénko kinofilmu Expozice snímku závěrka CCD snímač nebo okénko kinofilmu clona světlo

Expoziční hodnoty: clona a čas Clona (clonové číslo) a čas (expoziční doba) společně zajišťují, aby na film či snímač CCD dopadlo optimální množství světla. Clona reguluje průměr světelného paprsku a exp. čas dobu dopadání. Vždy existuje několik kombinací clony a času. Tyto hodnoty mohou být stanoveny: automaticky, tj. fotoaparátem na základě jeho vlastních měření a výpočtů poloautomaticky, kdy fotograf zvolí čas a fotoaparát stanoví clonu (nebo opačně) manuálně, kdy obě hodnoty nastavuje fotograf a přebírá tak plnou kontrolu nad expozicí Kromě těchto typů expozice existují ještě speciální expoziční režimy, které mají zajistit optimální expozici v rozličných situacích Poznámka: Jaké množství světla je optimální, určuje citlivost filmu; citlivější film potřebuje méně světla, ale zvyšuje zrnitost snímku.

Clona a čas Clonové číslo Expoziční doba Clonové číslo také ovlivňuje hloubku ostrosti, která má pro celkový vzhled fotografie velký vliv. Špatná volba expoziční doby může způsobit rozmazání fotografie! Pokud při fotografování zvolíme kratší čas než 1/45 sec. a nefixujeme fotoaparát použitím stativu, může dojít k rozmazání snímku vlivem pohybu ruky při stisku spouště. Naopak částečné rozmazání pohybujících se předmětů na snímku může být žádoucí. Clonové číslo Expoziční doba 2 1/1000 2,8 1/500 4 1/250 5,6 1/125 8 1/60 11 1/30 16 1/15 22 1/8 V důmyslném výběru clony a času spočívá kouzlo fotografie i princip expozičních režimů fotoaparátu.

Automatická expozice (+,-) Při tomto režimu jsou obě expoziční hodnoty (clona a čas) stanovovány automaticky bez zásahu fotografa na základě různě složitých měření a výpočtů tak, aby zaručovaly co možná nejlepší snímek. V tomto případě byla automatická expozice vcelku úspěšná.  V tomto případě je stěžejní motiv snímku příliš světlý,tzv. „přepálený“. Jeho důležité části jsou přeexponované!  V tomto případě obsahuje snímek příliš mnoho tmavých míst. Do fotoaparátu dopadlo málo světla, snímek je podexponovaný! 

Za zmínku určitě také stojí teorie zlatého řezu. Kompozice záběru Fotograf musí mít jasno, co má jeho snímek vyjadřovat, co v něm má být dominantní a co má ustoupit do pozadí, hlavně se musí na svět umět dívat stejně jako objektiv fotoaparátu. Za zmínku určitě také stojí teorie zlatého řezu. Pokusy o fotografování záběrů s výraznými přechody světla a stínu většinou nedopadnou dobře. Stíny jsou příliš tmavé, osvícené části příliš světlé.  Načasování expozice je naprosto v pořádku: vlna se právě tříští o kameny. Musíme však stále pamatovat na to, že co je ve skutečnosti vodorovné, musí být vodorovné i na fotografii! Naopak hra světel a stínů vytvořená přirozeným slunečním světlem může působit docela dobře. Zvláště když ještě příroda namíchá ty správné barvy.  V záběru by měl fotografovaný předmět vyniknout. Docílíme toho zajištěním malé hloubky ostrosti a především vhodnou volbou obsahu záběru.  Pozor při fotografování s bleskem! Nejen že může dojít ke vzniku efektu červených očí, ale světelný záblesk vytvoří v záběru výrazné stíny! !!! Jablko na tomto snímku poněkud zaniká, protože záběr obsahuje zbytečně mnoho dalších rušivých objektů, které jablku konkurují a odvádějí od něho pozornost. 

Zlatý řez Vše kolem nás má prý něco společného se zlatým řezem. Poměr zlatého řezu se v přírodě vyskytuje zcela spontánně a to od nepaměti. Co to vlastně zlatý řez je? grafický pohled na A4: umělecký pohled: kancelářský pohled: typografický pohled: matematický pohled: A na závěr odborný článek na grafickém webu. (po kliknutí na odkaz přejděte klávesami Atl+Tab do okna webu)

Tak to je vše přátelé … … a nebo vlastně není. Kromě základní teorie to chce především spoustu vlastních zkušeností a osobitý přístup. Každá fotografie se stává uměleckým dílem v okamžiku, kdy jí člověk začne dávat sám sebe. Mgr. Jiří Beneš © 2005

Hloubka ostrosti • vliv clonového čísla • vliv ohniskové vzdálenosti širokoúhlý objektiv teleobjektiv

Expoziční režimy režim Sport: režim Krajina: Clonové číslo Expoziční doba Ohnisková vzdálenost 2 1/1000 400 mm 2,8 1/500 200 mm 4 1/250 135 mm 5,6 1/125 90 mm 8 1/60 75 mm 11 1/30 50 mm 16 1/15 35mm 22 1/8 28 mm režim Sport: tento režim má zachytit určitý okamžik v dynamickém pohybu tak, aby nebyl rozmazaný. To zajistí krátká expoziční doba a dostatečná hloubka ostrosti. režim Krajina: tento režim má zajistit především vysokou hloubku ostrosti a je doporučován i širší úhel záběru, tedy menší ohnisková vzdálenost. režim Portrét: Cílem tohoto expozičního režimu je zajistit co nejmenší hloubku ostrosti. Proto fotoaparát (nebo v případě manuální expozice fotograf) nastaví velkou ohniskovou vzdálenost a nízké clonové číslo.