U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami buněk  každá buňka plní individuální funkci jednotlivé buňky reagují na různé podněty různým způsobem nutnost vzájemné integrace a koordinace všech buněk organismu

 Hormonální a nervová soustava jsou v úzkém propojení a jsou důležité pro činnost jak samostatných orgánů, tak organismu jako celku. Porušením jedné z těchto soustav může dojít k trvalým život organismu ohrožujícím nebo omezujícím následkům nebo až ke smrti. Jsou to tedy mimořádně citlivé soustavy. Podstata nervové a hormonální soustavy je velice složitá a stále není úplně ve všech směrech objasněná. NERVOVÉ ŘÍZENÍ ENDOKRINNÍ ŘÍZENÍ NEUROENDOKRINNÍ ŘÍZENÍ U mnohobuněčných organismů existují tři hlavní vzájemně propojené řídící systémy, které zpracovávají fyziologické informace. homeostáza reprodukce vývoj

 fylogeneticky mladší signály: elektrické impulzy (vzruchy) signály: chemické látky (hormony) fylogeneticky starší rychlejší působení pomalejší působení širší oblast působnosti užší oblast působnosti přenos nervovými vlákny přenos cévní soustavou

neexistuje mezi nimi ostrý předěl co do způsobu sekrece aktivní látky NEUROSEKRECE (schopnost nervových buněk tvořit hormony) je obecně rozšířenější u bezobratlých, je evolučně starší než endokrinní systém (ten je, na rozdíl od nervového, závislý na dokonalosti oběhové soustavy) u všech živočichů je však neurosekrece propojením nervového a endokrinního řízení prvotní stimul pro hormonální zásah přichází nejčastěji z mozkových neurosekrečních struktur (obratlovci: hypotalamohypofyzární komplex, bezobratlí: neurosekreční buňky mozku)  na tento povel reagují cílové tkáně nebo podřízené žlázy další sekrecí hormonální aparát je tedy často podřízen zásahům nervovým

signální látky působí kaskádovitě, v několika úrovních tyto sekvence navazujících hormonů se označují jako „osy“ někalikapatrové řízení poskytuje prostor pro: amplifikaci látkového signálu (jedna molekula může iniciovat sekreci mnoha navazujících) zpětnovazebnou kontrolu (produkovaní látka může tlumit vlastní sekreci tím, že inhibuje nadřazenou žlázu a tím udržuje svoji hladinu) Kaskádovitý princip řízení je přítomen u obratlovců i bezobratlých. U obratlovců však může být jednotlivých pater více ….

Nervový systém obecně využívá řídící smyčku I. řádu (přímý účinek na cílový orgán = efektor). Neuroendokrinní systém bezobratlých využívá řídící smyčku I. řádu (přímý účinek na cílový orgán = efektor). smyčky I.řádu u obratlovců jsou vzácné Neurosekrece zpravidla neovlivňuje přímo cílový orgán, ale sekreci endokrinní žlázy. To je smyčka II. řádu (běžná u obratlovců i bezobratlých). Smyčky III. řádu nalézáme spíše jen u obratlovců. Přímé ovlivnění endokrinní žlázy bez účasti neurohormonu. SCHÉMA

podnět čidloCNS akční potenciál efektor odpověď neurohormon hormon 1 hormon 2 hormon neurohormon akční pot. endokrinní žláza