Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny I.

Etnické skupiny Číny I. Severovýchod sinické Hanové (汉族 : Hàn zú) Huiové (回族 : Huí zú) Hakka (客家 Kèjiā) korejské Korejci (朝鲜族 : Cháoxiǎn zú) indoevropské Tádžikové (塔吉克族 : Tǎjíkè zú) Rusové (俄罗斯族 : Éluōsī zú) mongolské Mongolové (蒙古族 : Měnggǔ zú) Daurové/Dahuři (达斡尔族 : Dáwòěr zú) Tuové/ Monguři (土族 : Tǔ zú) Dongxiangové (东乡族 : Dōngxiāng zú) Bao‘anové (保安族 : Bǎoān zú) tunguzské Mandžuové (满族 : Mǎn zú) Hezheové/Nanajci (赫哲族 : Hèzhé zú) Xiboové (锡伯族 : Xíbó zú) Evenkové (鄂温克族 : Èwēnkè zú) Oročové/Oročeni (鄂伦春族 : Èlúnchūn zú)

Etnické skupiny Číny II. Západ Turkické Ujguři (维吾尔族 : Wéiwúěr zú) Uzbeci (乌孜别克族 : Wūzībiékè zú) Kazaši (哈萨克族 : Hāsàkè zú) Kyrgyzové (柯尔克孜族 : Kēěrkèzī zú) Tataři (塔塔尔族 : Tǎtǎěr zú) Salarové (撒拉族 : Sǎlá zú) Yugurové (裕固族 : Yùgù zú) Tibeto-barmské Tibeťané (藏族 : Zàng zú) Luobaové/Lhobové (珞巴族 : Luòbā zú) Menbaové/Mönpové (门巴族 : Ménbā zú) Baiové (白族 : Bái zú) Tujiaové (土家族 : Tǔjiā zú) Pumiové (普米族 : Pǔmǐ zú) Qiangové (羌族 : Qiāng zú) Achangové (阿昌族 : Āchāng zú) Yiové (彝族 : Yí zú) Lisuové (傈僳族 : Lìsù zú) Lahuové (拉祜族 : Lāhù zú) Haniové (哈尼族 : Hāní zú) Jinuové (基诺族 : Jīnuò zú) Naxiové (纳西族 : Nàxī zú) Jingpové (景颇族 : Jǐngpō zú) Derungové/Drungové (独龙族 : Dúlóng zú) Nuové (怒族 : Nù zú)

Etnické skupiny Číny III. Jih tai-kadaiské Gelaové (仡佬族 : Gēlǎo Zú) Dongové (侗族 : Dòng Zú) Shuiové (水族 : Shuǐ Zú) Maonanové (毛南族 : Màonán Zú) Mulaové/Mulamové (仫佬族 : Mùlǎo Zú) Liové (黎族 : Lí Zú) Daiové (傣族 : Dǎi Zú) Zhuangové (壮族 : Zhuàng Zú) Buyiové/ Buyeiové (布依族 : Bùyī Zú) hmong-miao Sheové (畲族 : Shē Zú) Miaové/Hmongové (苗族 : Miáo Zú) Yaové (瑶族 : Yáo Zú) austroasiatické Bulangové/Blangové (布朗族 : Bùlǎng Zú) De'angové/Palaungové (德昂族 : Déáng Zú) Waové (佤族 : Wǎ Zú) (Va) Jingové (京族 : Jīng Zú) austronésianské Gaoshanové/Taiwanci (高山族 : Gāoshān Zú)   nerozeznané etnické skupiny etnické skupiny zahrnuté do jiných národnostních menšin

mapa

Hanové Problematická identita, politický/historický projekt, velké rozdíly uvnitř skupiny x definující prvek Číny 92% obyvatel ČLR, 98% obyvatel Taiwanu, 74% populace Sinagapuru, 24.5% obyvatel Malajsie, cca 20% světové populace → nejpočetnější etnická skupina světa (1.310.158.851) Definující prvky: Povědomí o společném původu (Huang, Yan, Huaxia) Povědomí o společné historii (historiografie, literatura) Povědomí o společné kultuře Povědomí o společném jazyce

Hakka 客家 Kèjiā 40 miliónů v ČLR, 40 milionů v zahraničí Guangdong, Fujian, Jianxi, Guangxi, Hainan, Hongkong, Taiwan Jazyk mezi Yue a Min, původ pravděpodobně jižní Shanxi, Henan, Anhui několik migračních vln, za dynastie Yuan se dostali přibližně do dnešních lokalit Za Qingů významná role v Taipingském povstání, Hakka-Bendi (Punti) klanové války Vnímáni jako cizinci, vetřelci, divoši → vyvinuli si defensivní životní styl

Huiové 回族 Huí zú Od Hanů se liší jen náboženstvím (sunnitský islám) a vším co s ním souvisí Potomci asimilovaných perských a arabských obchodníků ze 7. století Ningxia, Qinghai, Gansu, Xinjiang Dungani v střední Asii V průběhu dějin splynuli s nimi splynuli čínští Židé

Korejci 朝鲜族 Cháoxiǎn zú Potomci migrantů z 19.-20. století s čínským občanstvím 2 miliony registrovaných, 400 tisíc uprchlíků (SK), 450 tisíc gastarbeiterů (JK) Jilin, Liaoning, Heilongjiang Kultura a jazyk shodný s obyvateli korejského poloostrova

Indoevropané Tádžikové (塔吉克族 Tǎjíkè zú) Xinjiang (Taškurganský tádžický autonomní okres), cca 40.000 Perský původ (dynastie Tang), šíitský islám Zemědělci i pastevci Rusové (俄罗斯族 Éluōsī zú) Xinjiang, Vnitřní Mongolsko, Harbin, cca 15.000 (70.000 bez občanství ČLR) Největší migrační vlna po občanské válce 1918-22 Pravoslavní, ruská kultura

Mongolové 蒙古族 Měnggǔ zú Vnitřní Mongolsko, Xinjiang, SV Čína necelých 6 miliónů od 13. století světová říše, dynastie Yuan, od 20. let 20. století Mongolsko samostatný stát Pastevci, kočovníci, tibetský buddhismus, svébytná kultura Jazyk, písmo, jurta, urga, naadam (zápasy, lukostřelba, koňské dostihy)

Dongxiangové 东乡族 Dōngxiāng zú jazyk a kultura podobná Mongolům x muslimové (súfijci) a zemědělci (brambory, kukuřice) Gansu (Lingxia), Xinjiang, cca 620.000 Dahuři – potomci Kithanů (dynastie Liao 907–1125), Neimenggu a Xinjiang Tuové / Monguři – Qinghai a Gansu, vlastní jazyk a bohatá orální kultura Bao‘anové – Gansu (autonomní okres Jishishan), zemědělství a výroba nožů

Mandžuové 满族 Mǎn zú návaznost na Džurčeny, dynstie Jin (1115–1234), vojenská unifikace v 16-17. století (osm praporů) dynastie Qing, výrazná sinizace, Madžukuo Přes 10 milionů x kultura a jazyk se postupně vytrácí, po roce 1980 jistá renesance identity Původně pastevci a lovci, vlastní náboženský systém (šamanismus), vlastní písmo Mandžusko (SV Čína) + Hebei, Mongolsko

Další tunguzské etnika Nanajci / Hezheové Heilongjiang (Amur), Songhuajiang (Sunggari) a Ussuri Rybáři, oděvy z rybí kůže, zpívané příběhy Xibové Původně Liaoning, za Qingů přesidlování (Xinjiang) Evenkové Původně lovci a pastevci sobů, osídlili celou jižní a východní Sibiř Oročeni „Sobí lidé“, lovci Typické stany z kůry/kůže