Vybrané kapitoly zákoníku práce Psychiatrická nemocnice Opava, 24. 6. 2015 JUDr. Zuzana Pláničková

Pracovní doba Část I.

PRACOVNÍ DOBA základní pojmy §78 zákoníku práce pracovní doba = doba, ve které zaměstnanec koná práci nebo je připraven k jejímu výkonu na pracovišti směna = „řádná“ pracovní doba doba odpočinku – v týdnu a mezi směnami dny pracovního klidu pracovní režim stanovená týdenní pracovní doba práce přesčas a pracovní pohotovost Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby = rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

PRACOVNÍ DOBA , tj. doba, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci nebo je k výkonu práce dle pokynů zaměstnavatele připraven TÝDENNÍ PRACOVNÍ DOBA Směna = pracovní doba bez přestávky na jídlo a oddech (…. rozvržení od 6 do 18 hodin….) Kratší týdenní pracovní doba = „částečný úvazek“ – individuálně Zkrácená týdenní pracovní doba – hromadně (KS, VP) Rozvrh pracovní doby do směn Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou tzv. konta pracovní doby Úprava pracovní doby - ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce 1 směnný pracovní režim 40 hodin /týdně 2 směnný pracovní režim 38,75 hodin / týdně 3 směnný a nepřetržitý prac. režim 37,5 hodin / týdně

ÚPRAVA PRACOVNÍ DOBY § 241 odst 2. zákoníku práce Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu : vyhodnocení, jaký (jak významný) by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby, ve srovnání se stavem, kdy pracuje (by pracovala) po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze v případě, že by byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby brání zaměstnavatelovy vážné provozní důvody.

ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY O rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel určuje pracovní režim – definice v ust. § 78 ZP určuje rozvržení PD - rovnoměrné - nerovnoměrné - pružné - konto pracovní doby určuje počátek a konec směn - povinnost zdržovat se na svém pracovišti od počátku směny a odcházet z něj po jejím skončení

ROZVRŽENÍ pracovní doby DO SMĚN Příklad stanovená týdenní pracovní doba … 37,5h/ týdně vyrovnávací období …… 26 týdnů …… 52 týdnů celkem rozplánovaných hodin ….. 975 hodin…….1950 hodin délka směny ………….. 12 hodin počet směn … 81,25 směn …… veškerá práce konaná mimo rámec rozvrhu směn je prací přesčas

DALŠÍ ASPEKTY PRACOVNÍ DOBY PRÁCE PŘESČAS práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn nařízená práce přesčas: 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce; nad limity nařízené práce přesčas konaná jen se souhlasem zaměstnance v průměru max. 8 hodin / týdně ve vyrovnávacím období – nezahrnuje se práce přesčas, za níž bylo čerpáno náhradní volno PRACOVNÍ POHOTOVOST doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn jen pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou jen na jiném místě než pracoviště zaměstnavatele

Práce přesčas za přesčasovou práci primárně náleží příplatek ke mzdě (platu) zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou DOHODNOUT na poskytnutí náhradního volna v případě že nebude náhradní volno poskytnuto v době 3 kalendářních měsíců (nebo v jiné dohodnuté době), náleží opět „jen“ nárok na příplatek sjednání mzdy / stanovení platu s přihlédnutím k práci přesčas

PŘESTÁVKY NA JÍDLO A ODDECH nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce; nejméně 30 min (lze i po částech, kdy alespoň jedna část 15 min) nejsou pracovní dobou (nezapočítávají se do pracovní doby) Směna rozvržená od 7h do 19h – zaměstnanec čerpá přestávku v délce 30 minut = délka směny je pak 11, 5 hodiny u prací, které nemohou být přerušeny, zaměstnanci náleží PŘIMĚŘENÁ DOBA NA JÍDLO A ODDECH, která je pracovní dobou (započítává se do pracovní doby) Směna rozvržená od 6h do 18h – zaměstnanec koná práce, které nemůže přerušit, přestávku nečerpá = délka směny 12 hodin

MINIMÁLNÍ DOBY ODPOČINKU Z-tel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, ….

MINIMÁLNÍ DOBY ODPOČINKU Z-tel je povinen rozvrhnout prac. dobu tak, aby z-nec měl nepřetržitý odpoč. v týdnu během každého období 7 po sobě jdoucích kal. dnů v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvého zaměstnance nesmí činit méně než 48 hodin. V případech uvedených v § 90 odst. 2 a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, může z-tel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let pouze tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že z-ncům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované 1. směny [§ 78 odst. 1 písm. c)], 2. práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93], 3. další dohodnuté práce přesčas (§ 93a) – NELZE 4. noční práce (§ 94), 5. doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2), pracovní pohotovosti [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95]. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele

DNY PRACOVNÍHO KLIDU dny pracovního klidu = dny nepřetržitého odpočinku v týdnu + svátky zvláštní počítání u zaměstnanců s nočními směnami: OBECNĚ – začíná hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu podle rozvrhu nastupuje jako první - může být použito i pro účely odměňování, např. 6.00hod ráno Např. svátek 5.6.2015 pak začíná v 6.00h ráno a končí v 6.00hod dne 6.6.2015 Směna je rozvržena + zaměstnanec ji odpracuje = sváteční práce Směna je rozvržena + zaměstnanec ji neodpracuje z důvodu svátečního provozu (méně zaměstnanců ve směnách) = odpadlá směna v důsledku práce Směna není rozvržena = den svátku se nezohlední

Práce ve svátek § 115 ZP a § 135 ZP za výkon práce ve svátek primárně náleží čerpání náhradního volna poskytnutého nejpozději do konce 3 kalendářního měsíce od výkonu (v jiné dohodnuté době) ! zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou DOHODNOUT na poskytnutí příplatku – i jen za zlomky hodin zaměstnanci, který nepracoval z důvodu svátku náleží náhrada mzdy nebo se plat (mzda) nekrátí

Dovolená Část II.

DOVOLENÁ pracovní poměr trvá celý kalendářní rok a zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dnů (§ 348/1 a § 216/3 ZP) rozsah dovolené za kalendářní rok : nejméně 4 týdny ve mzdové sféře / 5 týdnů v platové sféře „přepočet“ dovolené u zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby (zjm. vícesměnné prac. režimy) Pracovní poměr netrval celý kalendářní rok  poměrná část dovolené za kalendářní rok: 1/12 z výměry dovolené za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru zaměstnanec nekonal práce u zaměstnavatele alespoň 60 dní v kalendářním roce  dovolená za odpracované dny: Výměra: 1/12 výměry dovolené za každých 21 odpracovaných dní

PŘEPOČET DOVOLENÉ PSKR ------------ x VDKR = výměra dovolené PTVR 193 PSKR - počet plánovaných směn v daném kalendářním roce, VDKR - výměra dovolené za kalendářní rok počtem týdnů, PTVR - počet týdnů v kalendářním roce, a to přesněji vyjádřeno: v nepřestupních letech 52,143 týdnů a v přestupních letech 52,286 týdnů 193 --------- x 5 = 18,5 dní dovolené v kalendářním roce 52

DOVOLENÁ DODATKOVÁ DOVOLENÁ – příklady!! výkon prací zvlášť obtížných po celý kalendářní rok rozsah 1 týden za kalendářní rok pracují trvale alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy při práci na pracovištích s infekčními materiály jsou vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby

ČERPÁNÍ DOVOLENÉ dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel alespoň 14 dní předem tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo přihlíží k provozním důvodům a oprávněným zájmům zaměstnance čerpá se podle tzv. rozvrhu čerpání dovolených vydaného se souhlasem odborové organizace alespoň jedna část by měla činit 2 týdny vcelku za dobu dovolené náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku svátek versus dovolená

Pracovněprávní vztahy Část III.

Pracovněprávní vztahy Pracovní poměr Vztahy mimo pracovní poměr DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Prekérní (flexibilní) forma zaměstnání PRACOVNÍ SMLOUVA Vyšší stabilita a ochrana zaměstnance Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§ 34b zákoníku práce).

Pracovní smlouva náležitosti - POVINNĚ druh práce (obec, konkrétní adresa) místo (místa) výkonu práce (lékař, všeobecná sestra) den nástupu do práce = den vzniku pracovního poměru další ujednání zkušební doba výše mzdy (platu) doba trvání pracovního poměru možnost vysílat na pracovní cesty o obsahu pracovního poměru musí zaměstnavatel zaměstnance do 1 měsíce informovat (bližší označení práce, délka dovolené, týdenní pracovní doba,…)

Dohody o pracích mimo pracovní poměr DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE „DPP“ max. rozsah práce 300 h / kalendářní rok (u stejného zam-tele sčítají) doba, na kterou se DPP uzavírá DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI „DPČ“ práce nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. cca 20 hod. týdně) náležitosti druh práce rozsah pracovní doby doba, na kterou se dohoda uzavírá jiný režim než pracovní poměr (tj. pracovní doba, dovolená, apod.)

Odměňování Část IV.

PLAT VERSUS MZDA MZDA - peněžité plnění a plnění peněžní hodnoty (naturální mzda) poskytovaná z-nci za práci v tzv. podnikatelské sféře : obchodní korporace (a.s., s.r.o.) , fyzické osoby, spolky (o,p.s.) minimální mzda / úrovně zaručené mzdy (1. 1. 2015 – I. 55 Kč/hod, resp. 9.200 Kč/měsíc, … VII. 99,60/hod, resp. 16.700 Kč/měsíc) PLAT - peněžité plnění poskytované z-nci za práci v nepodnikatelské sféře - § 109 odst. 3 zákoníku práce: příspěvkové organizace v oblasti zdr., organizační složky státu tzv. tabulkové platy (nařízení vlády č. 564/2006 Sb.) (lékař poskytující zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a u ZZS – 11. až 15. platová třída, tj. dle přílohy č. 8 od nástupního platového tarifu 23.460 Kč/měsíc do platového tarifu v 15. třídě 49.470 Kč/měsíc při praxi nad 32 let)

PLATOVÝ TARIF Podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci nejnáročnějších práce, která je požadována Katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.) Předpokladem je potřebné vzdělání stanovené v ust. § 2 NV č. 564/2006 Sb. - nesplňuje – li vzdělání – výjimečné zařazení do platové třídy (§ 3 odst. 3 NV) Určuje se podle míry zápočtu započitatelné praxe v plném rozsahu – praxe v oboru max 2/3 – doba jiné praxe podle míry využitelnosti vojenská (základní, náhradní) služba péče o dítě (mateřská, rodičovská dovolená) – nejvýše 6 let

STANOVENÍ / SJEDNÁNÍ MZDY jediným omezením jsou minimální hranice = minimální mzda a zaručená mzda mzda se sjednává = dvoustranné ujednání kolektivní smlouva dohoda o mzdě mzdu určuje jednostranně zaměstnavatel vnitřní předpis mzdový výměr

ZÁKONNÉ PŘÍPLATKY v platové sféře (PHV – průměrný hodinový výdělek, MM – min.mzda) Příplatek Výše Práce přesčas 25 % PHV, 50 % PHV ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu Práce ve svátek 100 % PHV Noční práce 20 % PHV Ztížené pracovní prostředí 400 – 1400 Kč měsíčně Práce v SO, NE 25 % PHV

ZÁKONNÉ PŘÍPLATKY platová sféra (PT – platový tarif, PHV – průměrný hodinový výdělek) Příplatek Výše Příplatek za vedení I. stupeň 5 – 30 % platového tarifu II. stupeň 15 – 40 % III. stupeň 20 – 50 % IV. stupeň 30 – 60 % Zvláštní příplatek Skupina I. 400 – 1000 Kč měsíčně Skupina II. 600 – 2000 Kč Skupina III. 1000 – 4000 Kč Skupina IV. 1500 – 6000 Kč Skupina V. 2000 – 8000 Kč Za rozdělenou směnu 30 % PHV Přímá pedag.činnost 2x PHV (nad rozsah hodin daných ředitelem) Specializační příplatek pedagoga 1000 – 2000 Kč měsíčně Osobní příplatek 50 % PT, 100 % PT (odborník 10.-16.třída)

ZÁKONNÉ PŘÍPLATKY ve mzdové sféře (PHV – průměrný hodinový výdělek, MM – min.mzda) Příplatek Výše Práce přesčas nejméně 25 % PHV, Práce ve svátek nejméně 100 % PHV Noční práce nejméně 10 % PHV Ztížené pracovní prostředí nejméně 10 % minimální mzdy Práce v SO, NE

Práce ve ztíženém pracovním prostředí § 117 ZP a 128 ZP § 6 a 7 NV č. 567/2006 Sb., § 7 NV č. 564/2006 Sb. výkon práce ve ztíženém PP = prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění Ztěžující vlivy (například): vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou např. Mycobacterium tuberculosis, radiační činnosti vykonávané v kontrol. pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu, pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění. příplatek ke mzdě / platu

Zvláštní příplatek – platová sféra práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu (sk. I.) 400- 1.000 Kč soustavné poskytování zdravotní péče (sk. II.) 600 – 2.000 Kč na operačních sálech, porodních sálech na anesteziologickoresuscitačních odděleních, na jednotkách intenzivní péče, na onkologických odděleních. soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb (sk. II.) v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob, tělesně nebo mentálně postiženým. poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby (sk. III.) 1.000 – 4.000 Kč

MZDOVÝ / PLATOVÝ VÝMĚR - zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový / platový výměr. MZDOVÝ VÝMĚR obsahuje údaje o způsobu odměňování, termín a místo výplaty, jestliže tyto údaje neobsahuje KS /VP při ZMĚNĚ skutečností, zaměstnavatel musí změnu zaměstnanci PÍSEMNĚ OZNÁMIT, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. PLATOVÝ VÝMĚR obsahuje údaje o platové třídě a platovém stupni, údaje o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. termín a místo výplaty, jestliže tyto údaje neobsahuje KS / VP. zaměstnanci PÍSEMNĚ OZNÁMIT včetně UVEDENÍ DŮVODŮ, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Děkuji za pozornost JUDr. Zuzana Pláničková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Koněvova 54/1107, 130 00 Praha 3 GSM: +420 737 217 560 e-mail: planickova.zuzana@cmkos.cz web: www.oszsp.cz