Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1. DoplŇte chybĚJÍCÍ SLOVA DO TEXTU
Advertisements

Štěpánka Zemenová, 8.kruh
Nervová soustava Strunatců
Obecná neurofyziologie
Nervová tkáň histologie a embryologie
Nervová tkáň histologie a embryologie
Nervová soustava funkce řídí činnost všech orgánů
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
NERVOVÁ TKÁŇ OLGA BÜRGEROVÁ.
Nervová soustava.
4. Neuron.
Nervová soustava- úvod
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
Energie Informace Energie Látky Informace Látky ROVNOVÁŽNÝ STAV.
SOUSTAVA NERVOVÁ Řídí činnost lidského těla
Nervová soustava Stavba nervové buňky: nervová buňka = neuron
Nervová soustava - úvod
Nervová soustava - udržuje a řídí vnitřní prostředí těla, udržuje vztahy mezi vnitřními orgány a mezi organismem a okolím - je tvořena: centrální nervovou.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Centrální nervový systém
Nervová soustava soustava řídící
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_335 Název školyGymnázium, Tachov, Pionýrská 1370 Autor Mgr. Filip Tomeš Předmět Biologie.
Nervová soustava Olga Bürgerová.
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
Periferní nervový systém
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
Pohled pod mikroskop ....
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
Nervová soustava.
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Řídící soustavy Nervová a hormonální.
Nervová soustava l Autor : Mgr. Irena Hudcová Přírodopis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Svaly - praktika Svaly Svalová tkáň je typická tím, že je složena z buněk, které jsou nadány schopností kontrakce – pohybu. Sval hladký Sval příčně.
Tkáně
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
Škola Střední průmyslová škola Zlín
Glie. Glie jsou početnější než neurony Neúčastní se –Aktivního vedení nervového vzruchu –Přenosu signálů a zpracování informací Regulují iontové prostředí.
Obecná endokrinologie
Poznámky k základnímu strukturálnímu uspořádání NS
7. Synapse.
88. Nervová tkáň Funkce: příjem informací z okolí, zpracování, integrace, analýza a přenos = > nervový systém přímo či nepřímo koordinuje všechny funkce.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
3. Stavební elementy nervové soustavy.
Soustava nervová 1. část.
Stavba lidského těla.
FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF
Nervový systém histologie a embryologie
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Fyziologie pro bakaláře
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
STAVBA A ČINNOST NERVOVÉ SOUSTAVY.
Projekt: Moderní výuka
Přenos signálu na synapsích
Název prezentace (DUMu): Nervová soustava
VY_32_INOVACE_08_PR_NERVOVÁ SOUSTAVA
Nervová soustava Páteřní mícha.
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
Anotace Prezentace slouží k úvodní hodině do tématického celku: nervová soustava Je určena pro žáky 8. ročníku ZŠ.
Základní škola, Hradec Králové
Transkript prezentace:

Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně Nervová tkáň Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně

Nervová tkáň dráždivost a vodivost vede vzruchy z tzv. receptorů a převádí je na jiné nervové buňky či výkonné orgány, tzv. efektory příjem a odpověd´ na signály nervovými impulsem (vzruchem) převod vzruchu od receptoru k efektoru = reflex

Nervová tkáň uspořádání: buňky s výběžky - integrovaná komunikační síť : 1.neurony a 2.neuroglie extracelulární materiál je extrémně zredukován (výběžky neuronů a glie) výrazná vaskularizace (nervová tkáň je vaskularizovaná tkáň) proměnlivé množství vazivové tkáně (zde glie!) hematoencefalická bariéra anatomicky : CNS a PNS

Neuron, neuroglie, céva

Neurony (nervové buňky) a neuroglie (podpůrné buňky) beta III tubulin a gliální acidický fibrilární protein

Neurony a neuroglie jsou buňky s výběžky

Neurony - klasifikace a obecné typy podle počtu výběžků multipolární většina neuronů v těle (→více než 2 výběžky) bipolární kochleární a vestibulární ganglia, sítnice, čichová sliznice pseudounipolární spinální a většina kraniálních ganglií podle zapojení sensorické motorické interneurony

Neuron – morfologie (2 multipolární neurony spojené synapsí) biomedicalengineering.yolasite.com

N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron

N8 - Spinální ganglion HE Gangliová buňka

N1 - Kůra mozku HE Pyramidová buňka

N4 - Mozeček kresylová violeť

Perikaryon (soma) trofické a řídící centrum jádro velké, kulovité, euchromatické; denzní nukleolus drsné ER , GER bohatě vyvinuté → Nisslova substance - tigroidní Golgiho komplex výhradně v perikaryu! transportní a sekreční vezikuly mitochondrie ↑ v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin

Cytoskelet mikrotubuly – tubulin beta III axoplazmatický přenos regulace tvaru neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel

Dendrity recepční oblast neuronu vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů – dendritické trny větvení neuronů – zvětšení recepční plochy složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA neurofilamenta (NF-L, NF-M, NF-H),

Axon vodivá část neuronu vedou vzruch od perikarya 1 neuron má 1 axon, nevětví se až 1 m dlouhý – neuron typu Golgi I krátké – neuron typu Golgi II metabolicky jsou závislé na perikaryu transport organel a váčků – axonální transport, anterográdní, retrográdní axolemma - nervový impuls axoplazma – mitochondrie, mikrotubuly, MAP1 absence proteosyntetického aparátu odstupový konus iniciální segment - iontové kanály

Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu myelinizované nemyelinizované jejich svazky vytvářejí: v CNS mozkové dráhy, bílá hmota mozku (→oligodendrocyty) v PNS periferní nervy (→Schwannovy bb.)

Synapse efektorová oblast, jednosměrný přenos nervového vzruchu, chemický přenos signálu axodendritické axosomatické axoaxonální synapse v průběhu excitační (acetylcholin, glutamát) inhibiční (GABA) presynaptická část synaptická štěrbina postsynaptická membrána

Neuroglie, „pojivová tkáň“ nervového systému tvoří zhruba polovinu objemu CNS je jich 10 x více než neuronů vytvářejí myelin funkce nutritivní , fagocytární, metabolická, isolační, tvorba myelinu… mezibuněčné spoje – gap junction

Typy neuroglie astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym

B44 Mozek (HE)

B45 Mozek LFB, luxol fast blue, barvení na myelin

B46 Mozeček HE

N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron

Mícha - B48 - příčný řez

B48 Mícha HE

Ependym epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice pohyblivé řasinky, nexy a zonulae adhaerentes vystýlá dutiny CNS tanycyty (3.komora)

B49 Autonomní ganglion

B50 Periferní nerv

Periferní nerv

Astrocyty největší funkce izolační bariera, hematoencefalická bariera výživa (vaskulární pedikly obalují všechny cévy vyživující tkáň CNS) mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu

Astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární granulární cytoplazma; obalují neurony, cévy v šedé hmotě mozku a míchy B. fibrilární delší výběžky, gliální fibrilární kys. protein zejména bílá hmota

Oligodendrocyty menší, ↓vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu v šedé i bílé hmotě odpovídají Schwannovým buňkám × ty ale obalují jen jeden axon

Mikroglie nejmenší glie, tmavá protáhlá jádra (ostatní glie mají kulatá jádra), trnitý vzhled pohyblivé, fagocytují původ: mesoderm, z monocytů!!!

Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií PNS leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb.

Nervová vlákna myelinizovaná zanořením axonu do žlábku obalové buňky (myelin je tvořen vrstvami modifikovaných membrán) Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia = 1-2 mm Schmidt-Lantermanovy náručky

Nervová vlákna myelinizovaná Eg 13 - Myelinizovaný axon

Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové bb.

Diferenciace buněk neuroepitelu nervové buňky neuroblasty, ↑jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární gliové buňky cestují do plášťové a okrajové vrstvy buňky neurální lišty

Signalizace ● Autokrinní – buňka ovlivňuje zpětnou vazbou sama sebe – regulace produkce signálů ● Juxtakrinní - buňka má signální molekulu na svém povrchu a cílovou buňku ovlivňuje přímým dotykem ● Parakrinní – buňka produkuje signál do tkáňového moku a tak ovlivňuje sousední buňky ( koncentrační gradient) ● Endokrinní buňka produkuje signální molekulu do krve,kterou je signál roznášen k cílovým buňkám, které jsou i velmi vzdáleny ● Neurokrinní – k cílové buňce se signální molekula dostane pomocí buněčného výběžku

Nervová tkáň - morfologie integrovaná komunikující síť složená z buněk s výběžky: bb.nervové a bb. gliové neurony přijem a odpověd´ na signály nervovými impulsy (= změnou rozdílu v el. potenciálu mezi vnitřním a zevním povrchem buň.membrány) fce: dráždivost a vodivost

Neuron, neuroglia, blood vessel