Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně Nervová tkáň Miikroskopická stavba – uspořádání tkáně
Nervová tkáň dráždivost a vodivost vede vzruchy z tzv. receptorů a převádí je na jiné nervové buňky či výkonné orgány, tzv. efektory příjem a odpověd´ na signály nervovými impulsem (vzruchem) převod vzruchu od receptoru k efektoru = reflex
Nervová tkáň uspořádání: buňky s výběžky - integrovaná komunikační síť : 1.neurony a 2.neuroglie extracelulární materiál je extrémně zredukován (výběžky neuronů a glie) výrazná vaskularizace (nervová tkáň je vaskularizovaná tkáň) proměnlivé množství vazivové tkáně (zde glie!) hematoencefalická bariéra anatomicky : CNS a PNS
Neuron, neuroglie, céva
Neurony (nervové buňky) a neuroglie (podpůrné buňky) beta III tubulin a gliální acidický fibrilární protein
Neurony a neuroglie jsou buňky s výběžky
Neurony - klasifikace a obecné typy podle počtu výběžků multipolární většina neuronů v těle (→více než 2 výběžky) bipolární kochleární a vestibulární ganglia, sítnice, čichová sliznice pseudounipolární spinální a většina kraniálních ganglií podle zapojení sensorické motorické interneurony
Neuron – morfologie (2 multipolární neurony spojené synapsí) biomedicalengineering.yolasite.com
N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron
N8 - Spinální ganglion HE Gangliová buňka
N1 - Kůra mozku HE Pyramidová buňka
N4 - Mozeček kresylová violeť
Perikaryon (soma) trofické a řídící centrum jádro velké, kulovité, euchromatické; denzní nukleolus drsné ER , GER bohatě vyvinuté → Nisslova substance - tigroidní Golgiho komplex výhradně v perikaryu! transportní a sekreční vezikuly mitochondrie ↑ v blízkosti zakončení axonů inkluze lipofuscin, melanin
Cytoskelet mikrotubuly – tubulin beta III axoplazmatický přenos regulace tvaru neurofilamenta (typ intermediárních filament v neuronech) odolnost buněk vůči deformacím regulační procesy mikrofilamenta (aktinová filamenta) regulace pohybu molekul v povrchové membráně zakotvení membránových struktur omezení a regulace pohybu organel
Dendrity recepční oblast neuronu vedou vzruch k perikaryu 1 neuron má až sta tisíce kontaktů – dendritické trny větvení neuronů – zvětšení recepční plochy složení cytoplazmy jako v perikaryu kromě GA neurofilamenta (NF-L, NF-M, NF-H),
Axon vodivá část neuronu vedou vzruch od perikarya 1 neuron má 1 axon, nevětví se až 1 m dlouhý – neuron typu Golgi I krátké – neuron typu Golgi II metabolicky jsou závislé na perikaryu transport organel a váčků – axonální transport, anterográdní, retrográdní axolemma - nervový impuls axoplazma – mitochondrie, mikrotubuly, MAP1 absence proteosyntetického aparátu odstupový konus iniciální segment - iontové kanály
Nervová vlákna axony opatřené speciálními obaly ektodermového původu myelinizované nemyelinizované jejich svazky vytvářejí: v CNS mozkové dráhy, bílá hmota mozku (→oligodendrocyty) v PNS periferní nervy (→Schwannovy bb.)
Synapse efektorová oblast, jednosměrný přenos nervového vzruchu, chemický přenos signálu axodendritické axosomatické axoaxonální synapse v průběhu excitační (acetylcholin, glutamát) inhibiční (GABA) presynaptická část synaptická štěrbina postsynaptická membrána
Neuroglie, „pojivová tkáň“ nervového systému tvoří zhruba polovinu objemu CNS je jich 10 x více než neuronů vytvářejí myelin funkce nutritivní , fagocytární, metabolická, isolační, tvorba myelinu… mezibuněčné spoje – gap junction
Typy neuroglie astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym
B44 Mozek (HE)
B45 Mozek LFB, luxol fast blue, barvení na myelin
B46 Mozeček HE
N3 - Mozeček HE Purkyňova buňka Granulární neuron
Mícha - B48 - příčný řez
B48 Mícha HE
Ependym epitelové uspořádání pozůstatek neuroepitelu neurální trubice pohyblivé řasinky, nexy a zonulae adhaerentes vystýlá dutiny CNS tanycyty (3.komora)
B49 Autonomní ganglion
B50 Periferní nerv
Periferní nerv
Astrocyty největší funkce izolační bariera, hematoencefalická bariera výživa (vaskulární pedikly obalují všechny cévy vyživující tkáň CNS) mechanická opora neuronů při poranění vytvářejí gliovou jizvu
Astrocyty A. protoplazmatické B. fibrilární granulární cytoplazma; obalují neurony, cévy v šedé hmotě mozku a míchy B. fibrilární delší výběžky, gliální fibrilární kys. protein zejména bílá hmota
Oligodendrocyty menší, ↓vláken, tmavší jádra vytvářejí obaly nervových vláken – myelinovou pochvu v šedé i bílé hmotě odpovídají Schwannovým buňkám × ty ale obalují jen jeden axon
Mikroglie nejmenší glie, tmavá protáhlá jádra (ostatní glie mají kulatá jádra), trnitý vzhled pohyblivé, fagocytují původ: mesoderm, z monocytů!!!
Nervová vlákna nemyelinizovaná CNS leží volně mezi výběžky neuronů a glií PNS leží v jednoduchých štěrbinách Schwannových bb.
Nervová vlákna myelinizovaná zanořením axonu do žlábku obalové buňky (myelin je tvořen vrstvami modifikovaných membrán) Ranvierovy zářezy mezery mezi Schwann. bb. internodia = 1-2 mm Schmidt-Lantermanovy náručky
Nervová vlákna myelinizovaná Eg 13 - Myelinizovaný axon
Periferní NS nervy ganglia nervová vlákna spojená ve svazky vazivové obaly: epineurium perineurium endoneurium ganglia nakupení nervových bb. ovoidní struktura, pouzdro z hustého vaziva satelitové bb.
Diferenciace buněk neuroepitelu nervové buňky neuroblasty, ↑jádro, přechodný dendrit; a-, bi-, multipolární gliové buňky cestují do plášťové a okrajové vrstvy buňky neurální lišty
Signalizace ● Autokrinní – buňka ovlivňuje zpětnou vazbou sama sebe – regulace produkce signálů ● Juxtakrinní - buňka má signální molekulu na svém povrchu a cílovou buňku ovlivňuje přímým dotykem ● Parakrinní – buňka produkuje signál do tkáňového moku a tak ovlivňuje sousední buňky ( koncentrační gradient) ● Endokrinní buňka produkuje signální molekulu do krve,kterou je signál roznášen k cílovým buňkám, které jsou i velmi vzdáleny ● Neurokrinní – k cílové buňce se signální molekula dostane pomocí buněčného výběžku
Nervová tkáň - morfologie integrovaná komunikující síť složená z buněk s výběžky: bb.nervové a bb. gliové neurony přijem a odpověd´ na signály nervovými impulsy (= změnou rozdílu v el. potenciálu mezi vnitřním a zevním povrchem buň.membrány) fce: dráždivost a vodivost
Neuron, neuroglia, blood vessel