Dvacet let hydrologického a biogeochemického výzkumu povodí Červík v Beskydech Filip Oulehle1, František Zemek2, Zora Lachmanová3, Oldřich Myška1, Jan.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PRINCIP SOUČASNÉHO NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN
Advertisements

Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Antropogenní acidifikace počátek – polovina 19. stol.!
Tvorba chemismu podzemní vody
REDOXNÍ DĚJ RZ
D-prvky.
Aplikovaná hydrobiologie II.
Anorganická chemie S O L I VY_32_INOVACE_20 - SOLI.
Kyselý déšť.
Ekologické aspekty lesnického hospodaření v imisních oblastech
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Ekologické aspekty liniových staveb
Distribuce prvků v litosféře
Základy hydrauliky a hydrologie
Salinita – iontové složení vody a
Neutralizace Vznik solí
Zpracování čistírenských kalů
ŽP – základní pojmy Ekologie … věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím a mezi organismy navzájem (Ernest Haeckel 1866) Environmentalistika.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Diplomová práce Modelování vlivu lesního vegetačního krytu a lesní půdy na srážko-odtokové vztahy Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jan Unucka Studijní obor:
Nekovy ve vodách - sloučeniny dusíku
Základy regionální geografie
Salinita půdy = množství rozpustných solí v půdě - nadbytek solí zhoršuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a snižuje její úrodnost.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek, Zbyněk Hrkal
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Působení ekologických faktorů. Světlo Intenzita světla – fotosyntéza a limitní faktor výskytu Délka působení – biologické rytmy Směr dopadu – orientace.
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Koloběh látek v přírodě
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Společenstva vířníků (Rotifera) v různých typech tůní Daniel Vařecha.
Původ jezer - tektonická – zlomy, j. příkopové propadliny - vulkanická
A opět názvosloví. Úkol 1: Rozděl sloučeniny na hydroxidy, kyseliny, soli: HClO 3, NaOH, NaClO 3, H 3 PO 4, HCl, CuCO 3, HIO 4, Ca(OH) 2, Fe(OH) 3, K.
Cykly živin koloběh dusíku koloběh fosforu - esenciální živiny
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Vyčíslování chemických rovnic
Hodnocení vlivu minerálního hnojení na mikrobiální společenstva v dlouhodobém polním pokusu na trvalém travním porostu Stanislav Malý Národní referenční.
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
2. Koloběhy makroelementů Chemické procesy v rašeliništi
Působení ekologických faktorů
Kyselý déšť a kůrovec na Šumavě Filip Oulehle, Tomáš Chuman, Jakub Hruška, Vladimír Majer, Jiří Kopáček.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. | Podbabská 30/ 2582, Praha 6 | Pobočka Brno | Mojmírovo.
Ověřování základních znalostí z chemie
Chemické složení organizmů. Mezi přírodní (organické) látky patří: cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny.
Dopady změn klimatu na hydrologické poměry v povodí Rakovnického potoka Sestavil L. Kašpárek.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
záznam o odběru vzorku Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu rozbory vod – anionty ve vodách Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního.
POČASÍ A VODSTVO. Vzdělávací cíleŽák je schopen porozumět synoptické mapy, vytvořit klimadiagram. Dokáže definovat a interpretovat hydrologické charakteristiky.
Stabilita a chaos v ekologii Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/ ) spolufinancován.
PEDOSFÉRA VY_32_INOVACE_23_464
Rozpustné soli v půdách
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Inovace a rozšíření výuky zaměřené
Role mykorhizních symbióz v minerální výživě rostlin
Vztah mezi atmosférou, vodou, horninovým prostředím a člověkem
Neutralizace Vznik solí
Rozpustné soli v půdách
Salinita (zasolení) půdy
Působení ekologických faktorů
2. Koloběhy makroelementů Chemické procesy v rašeliništi
Jiří Jan Jakub Borovec Daniel Petráš Nana O-A. Osafo Iva Tomková
Vláhová bilance jako ukazatel dostupné vody v krajině
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
Ing. Martin Kulhánek, Ph.D. A330
Uhlík v půdě a kyselá depozice
VY_52_INOVACE_44_Pedosféra – učební text
Zhodnocení a aktualizace metodických postupů při odběrech a kontrole kvality srážkových vod Jana Kubizňáková.
vodní režim příjem, vedení a výdej množství vody v těle funkce
Akreditace SIS referát pro seminář ÚOČO
Transkript prezentace:

Dvacet let hydrologického a biogeochemického výzkumu povodí Červík v Beskydech Filip Oulehle1, František Zemek2, Zora Lachmanová3, Oldřich Myška1, Jan Novotný2, Zdeněk Vícha3 a Daniela Fottová1   1 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21, Praha 1 2 Centrum výzkumu globální změny, v.v.i., Bělidla 986/4a, 603 00, Brno 3 Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02, Jíloviště

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON Hlavní cíle monitorovací sítě: studium biogeochemických cyklů prvků/živin zejména v přirozeně kyselých ekosystémech vyhodnocení účinků snížené kyselé atmosférické depozice na fungování ekosystémů studium nebezpečí dlouhodobé eutrofizace (akumulace N z depozice) na fungování ekosystémů v poslední době - využití desetiletí měření chemického složení srážek, odtoku, půd v kontextu klimatických změn

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON v roce 1988

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON v roce 2014

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON Přehled měření Měsíční měření chemického složení srážek, podkorunových srážek a potoka Vodivost, pH Anionty: SO4, NO3, Cl, F, PO4 Kationty: Na, K, Ca, Mg, Al, NH4 Stopové prvky: Mn, Fe, Zn, As, Cd, Pb, Cu, Ni, Be, Cr, Co, Mo, Sb, Sr Denní odtok

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK Rozloha povodí je 185 ha, v rozpětí nadmořských výšek 640-961 m n.m. s průměrnou teplotou 6.2°C. Povodí bylo založeno v roce 1953 s cílem studovat vliv odlesnění na hydrologickou bilanci (Bíba et al., 2006). ICP Forest Level II

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK Srážky na volné ploše 1206 mm HYDROLOGICKÁ BILANCE Srážky podkorunové 873 mm (72%) Odtok 671 mm (56%)

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- síra Srážky na volné ploše 8.4 kg S/ha/rok Srážky podkorunové 16.9 kg S/ha/rok Odtok 33 kg S/ha/rok

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- dusík Srážky na volné ploše 8.9 kg N/ha/rok Srážky podkorunové 7.8 kg N/ha/rok Odtok 2.8 kg N/ha/rok

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- chloridy Srážky na volné ploše 5.8 kg Cl/ha/rok Srážky podkorunové 9.5 kg Cl/ha/rok Odtok 7 kg Cl/ha/rok

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- pH Srážky na volné ploše 4.73 Srážky podkorunové 4.44 Odtok 6.75

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- půdy

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- LIDAR Počet stromů v povodí (>2m) 33192

20 let výzkumu malých lesních povodí GEOMON ČERVÍK- odběr půd 2014

Závěr Povodí Červík v Beskydech bylo postiženo vysokou kyselou depozicí v uplynulých dekádách. Díky vysoké pufrační kapacitě podloží (flyš) nebylo povodí nikdy výrazně acidifikováno. Během dvaceti let měření došlo k poklesu vyplavování všech silných kyselých aniotů – sírany a chloridy poklesly v důsledku snížení jejich vstupů do povodí, kdežto dusičnany poklesly díky vyšší retenci N v povodí podmíněnou biologickými pochody (akumulace v biomase, retence v půdě, snížená nitrifikace). Regenerace půdního prostředí je dobře dokumentována pomocí dlouhodobého měření půdního pH (od roku 1981). Na pokles kyselé depozice nejvíce pozitivně reagovaly svrchní organické horizonty. Pomocí pokročilých technik dálkového průzkumu (laserové skenování - LIDAR) byl proveden detailní odhad množství nadzemní biomasy a zkonstruován detailní digitální model povodí. Povodí Červík tak může sloužit jako příklad multidisciplinárního výzkumu koloběhu vody a prvků v ekosystémech.